reklama

reklama

reklama

Kabinet

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Pokud neuspěje, za pár dní výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku, až na cenu kolem 45 korun za litr

29.11.2023 Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit.

$C:\fakepath\zemni plyn6.png$

Německo předčasně ukončí regulaci cen energií, podle Scholze už to není třeba

28.11.2023 Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz dnes ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.

Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb. Pokud chtějí odbory něco změnit, prostě musí dokázat zaplnit Václavák

28.11.2023 Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.

$C:\fakepath\Německo4.jpg$

Německou vládu trápí rozpočtová krize, která ohrožuje soudržnost koalice

23.11.2023 Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur.

Fialova vláda zmírní „lex ČEZ“, informuje Bloomberg. Kabinet zjevně ustupuje tlaku menšinových akcionářů, včetně fondů z USA, a podřizuje se i ekonomické realitě dneška

22.11.2023 Fialova vláda pravděpodobně zmírní navrhovanou legislativu upravující zákon o přeměnách obchodních společností, informuje dnes agentura Bloomberg, citující své blíže nespecifikované zdroje.

$C:\fakepath\Nemecko5.jpeg$

Německý ministr hospodářství: Financování cenového stropu energií je ohroženo

20.11.2023 Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu ohrožuje budoucnost regulovaných cen elektřiny a plynu, což by pro odběratele znamenalo zdražení. V rozhovoru s německým rozhlasem Deutschlandfunk to dnes prohlásil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Ústavní soud označil převod peněz do klimatického fondu, které byly původně půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity, za protiústavní před týdnem ve středu. Spolkové vládě tak v rozpočtu chybí 60 miliard eur, které nemůže použít. Rozsah dopadu soudního verdiktu vláda vyhodnocuje.

Pokud je Česko „nemocným mužem Evropy“, pak se ale nakazilo od Německa. Německo zdražuje energie Němcům i Čechům – Němci jsou ale bohatší a s energiemi jim nadále bude pomáhat vláda

13.11.2023 Česko je podle německého listu Die Welt „nemocným mužem Evropy“. Alespoň tedy z ekonomického hlediska. Jako jediný ze států EU se dosud makroekonomicky nezotavilo z pandemie. Právě Německo ale na tom není zase o tolik lépe a vlastně na nepříznivém stavu českého hospodářství nese zásadní podíl.

Německo, Polsko i Slovensko budou na rozdíl od Česka v roce 2024 ulevovat lidem od drahých energií, zvažují i využití výnosu z povolenek – to podle české vlády nejde. Přitom všechny tři dané země jsou zadluženější než Česko

10.11.2023 Německo, Polsko i Slovensko budou i v příštím roce ulevovat lidem a firmám od drahých energií. Česko ale žádnou pomoc nechystá. To jeho firmy a podniky může dostat do konkurenční nevýhody.

Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky

03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.

Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit

25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.

Zvýšení firemní daně je nešťastné; má být trvalé, zatímco covidová pomoc byla dočasná. Takže politici těžkou mohou myslet vážně, že firmy vyšší daní vrátí covidovou pomoc, z níž navíc sami udělali politikum

21.10.2023 Zvýšení firemní daně z 19 na 21 procent je nešťastné samo o sobě, neboť snižuje tuzemskou konkurenceschopnost. Ještě nešťastnější je však jeho zdůvodnění – prý firmy mají vrátit pomoc, kterou jim stát poskytl během covidu.

Výsledky polských voleb jsou pro trhy nadějí

17.10.2023 Oficiální výsledky polských voleb naznačují, že se opozice dostala k moci. Finanční trhy výsledky přivítaly s velkou nadějí a doufají v odblokování fondů EU a větší předvídatelnost vlády v Polsku. Prohra populistů v Polsku mírně zlepšuje globální náladu na akciových trzích.

$C:\fakepath\Británie4.jpg$

Významný člen britské vlády chce před příštími volbami snížit daňovou zátěž

01.10.2023 Britský ministr pro místní rozvoj Michael Gove chce před příštími parlamentními volbami snížit daňovou zátěž. Nejdřív je ale podle něj nutné srazit inflaci. Gove to řekl televizi Sky News dnes, kdy v Manchesteru začíná výroční konference konzervativců. Účastní se ji i premiér Rishi Sunak, který snížení inflace považuje za jeden ze svých cílů. Goveovy výroky si podle Sky News protiřečí s postojem ministra financí.

Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“

28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.

Německá vláda čelí ostré kritice, že dělá „poslíčka“ Rusku. Plyn ze Sibiře totiž Scholzův kabinet plánuje vézt do Indie

22.09.2023 Německá vláda kancléře Scholze nyní čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a jako svého druhu „poslíček“.

$C:\fakepath\Rusko.jpg$

Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu

22.09.2023 Rusko od počátku října zavede nové vývozní clo vázané na vývoj směnného kurzu rublu vůči dolaru. Oznámila to včera ruská vláda. Opatření potrvá do konce příštího roku. Státní rozpočet by mohl z dodatečné daně na vývoz hnojiv, některých kovů a dalších komodit získat ročně navíc 600 miliard rublů (143 miliard Kč), napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroje.

$C:\fakepath\trader-05092023-36-zm.jpg$

Německý ministr financí vyzval ke konsolidaci rozpočtu, schodek má klesnout

05.09.2023 Německý ministr financí a šéf liberální strany FDP Christian Lindner dnes vyzval k návratu k fiskální realitě a ke konsolidaci rozpočtů. Podle tiskových agentur to řekl ve Spolkovém sněmu při rozpravě o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Lindner navrhuje, aby schodek v roce 2024 činil 16,6 miliardy eur (401,3 miliardy Kč), což je o 30 miliard eur méně než letos. Vládu však kritizuje účetní dvůr za to, že čím dál častěji používá speciální fondy, které hospodaření státu zdánlivě vylepšují.

Proč vláda nyní couvá se svým plánem znárodnit ČEZ a klíčové elektrárny v ČR? I proto, že Češi si málo říkají o přidání, takže se vládě daří „zalepovat“ svůj dluh

03.09.2023 Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.

Schodek má být příští rok 252 miliard. Fialova vláda by tak za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér

01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?

Schodek má být příští rok 252 miliard. Zní to hrozivě, vláda ale přesto veřejné finance stabilizuje – pomůže jí inflace, která znehodnocuje, a tedy umazává jak úspory obyvatel ČR, tak současně i dluh vlády

30.08.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace.

Proč ubývá mladých řidičů, když jich přitom na venkově žije stále více? Mladých lidí ubylo obecně, nechtějí tolik přebírat zodpovědnost za svůj život a prchli na sítě

28.08.2023 Čeští řidiči stárnou, mladých lidí do 25 let za volantem ubývá, informuje dnes ČTK na základě dat ministerstva dopravy. Zatímco v roce 2014 vlastnilo řidičský průkaz asi 68 procent všech lidí od 18 do 25 let, nyní je to necelých 61 procent. Průměrný věk držitele řidičského průkazu v ČR je oproti roku 2014 o tři roky vyšší, a to přes 48 let.

$C:\fakepath\Nemecko_a_Cina.jpg$

Handelsblatt: Německý ministr chce z obav před Čínou zpřísnit kontrolu investic

21.08.2023 Německý ministr hospodářství Robert Habeck chystá zákon na zpřísnění kontroly zahraničních investic, píše německý hospodářský deník Handelsblatt. Ministr zvolený za Zelené tak chce omezit rostoucí vliv Číny na německou ekonomiku. Pod větší kontrolou by měly být především oblasti, které se týkají bezpečnosti. Základní body zákona o přezkumu investic jsou podle mluvčí ministerstva aktuálně v připomínkovém řízení.

Vláda chce konec daňových rájů. Navrhla zdanění nadnárodních firem, které rozpočtu přinese 5 miliard ročně

17.08.2023 Ve středu 16. srpna vládní kabinet schválil návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Návrh vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy zavázaly aplikovat od počátku roku 2024 a která nastavuje podmínky pro zdanění velkých firem. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur a vyšším, budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Pro Česko půjde dle odhadu ministerstva financí o částku 4 až 6 miliard korun ročně a bude se týkat až 3 tisíců společností (z toho 150 – 350 společností bude dorovnávací daň hradit). Tématu se dále v komentáři věnuje daňová poradkyně Hana Veselá ze společnosti BDO.

$C:\fakepath\Italie2.png$

FT: Italská vláda po propadu cen akcií bank mírní podmínky výběru daně

09.08.2023 Akcie italských bank dnes umazávaly vysoké ztráty, které zaznamenaly v úterý po překvapivém oznámení vlády, že letos jednorázově zavede 40procentní daň z mimořádných zisků bank. Řím se snaží uklidnit nervozitu, kterou svým oznámením vyvolal, argumentuje přitom nutností zachovat finanční stabilitu. Napsal to dnes britský ekonomický list Financial Times (FT).

Lidé nechápou a nadávají: proč vláda škrtá důchody, když si přitom půjčuje 140 miliard? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí

26.07.2023 Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč zpřísňuje podmínky důchodců, jak o tom nyní hlasují poslanci, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?

Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh

22.07.2023 Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.

$C:\fakepath\trader-18072023-80-zm.jpeg$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

18.07.2023 1) Akciová burza v Paříži dnes obnovila obchodování s akciemi zadluženého francouzského řetězce supermarketů Casino. V pondělí se s nimi neobchodovalo, protože firma avizovala jednání o nabídce na posílení kapitálu, kterou jí předložil český miliardář Daniel Křetínský a jeho obchodní partner. Akcie dnešní obchodování zahájily růstem o více než tři procenta zhruba na 3,25 eura, později ale všechny zisky odevzdaly a před 11:00 SELČ vykazovaly propad o více než deset procent pod 2,82 eura, ukazují záznamy burzy.

Ať si restaurace platí Michelina samy, skrze fond či nadaci. Není třeba do toho vtahovat daňového poplatníka, zvláště když po něm vláda žádá utažení opasku

14.07.2023 Rozhodnutí vlády zaplatit společnosti Michelin přes 51 milionů korun za zařazení do jejího gastroprůvodce je nešťastné. A to zejména z hlediska symboliky takového roku. Kabinet na jednou stranou veřejnosti říká, jak je třeba si táhnout opasky, na stranu druhou ale utrácí z evidentně zbytnou záležitost.

Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun

03.07.2023 Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.

ČEZ ztratil 175 miliard korun své hodnoty od doby, kdy vláda v půli května poslala do Sněmovny „lex ČEZ“. Kabinet jde proti vlastním poslancům i vlastním legislativním expertům

03.07.2023 Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo před nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády, může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění. Definitivně by tak došlo k pohřbení základních prvků, na nichž se v Česku od počátku 90. let buduje tržní ekonomika: tedy funkčního kapitálového trhu, a hlavně nedotknutelnosti soukromého vlastnictví.

Migrační dohoda EU může českého daňového poplatníka vyjít dráž než konsolidační balíček. Přesto se o jejích dopadech na veřejné finance vůbec nediskutuje – na rozdíl od balíčku

20.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, se bude podílet na přijetí buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo na platbě ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.

Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, představuje potenciálně nečekaně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Může jít o desítky miliard ročně, což by mohlo vést k osekání třeba důchodů

19.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, přijme buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo zaplatí ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.

Lidé nechápou a nadávají: proč si vláda půjčuje 140 miliard, když přitom říká, že je třeba šetřit? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí

15.06.2023 Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?

$C:\fakepath\Erdogan.jpg$

Reuters: Erdogan chystá nový kabinet, bude v něm i exministr financí Şimşek

31.05.2023 Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po nedělním znovuzvolení na další pětileté období oznámí složení své nové vlády nejpozději do soboty, usednout by v ní měl i bývalý ministr financí Mehmet Şimşek. S odvoláním na několik svých zdrojů o tom dnes informovala agentura Reuters. Podle ní tak výběr Şimşeka může signalizovat změnu v Erdoganově měnové politice směrem k tradičním pravidlům. Úřad prezidenta ani Şimşek informace Reuters nekomentovali.

Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat. Ale například proti balíku opatření jménem Green Deal EU představuje titěrnost

31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Výkon ekonomiky ve čtvrtletí byl mírně slabší, než čekala ČNB

30.05.2023 Výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl slabší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Výrazněji, než ČNB očekávala, se propadly spotřeba domácností, investice nebo stav zásob. Předpoklady naopak překonaly export a spotřeba vládních institucí. Dnes o tom informoval ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta, ČNB ve své jarní prognóze očekávala pokles o 0,2 procenta.

Japonsko zaznamenává prudký nárůst inflace

19.05.2023 Japonský jen reagoval růstem na zprávu, že inflace v Japonsku v dubnu letošního roku opět po poklesu na začátku roku zrychlila, což pravděpodobně posílilo názor, že centrální banka možná bude muset revidovat svou prognózu a přiblížit ji ještě více normalizaci politiky.

Akcie ČEZ v reakci na možné rozdělení prudce klesly, burza tak znovu ztrácela

18.05.2023 Akcie energetické společnosti ČEZ dnes klesly o osm procent na 1041 korun. Prudkým poklesem podle ekonomů reagovaly na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této klíčové polostátní firmy na plně státní a soukromou část. Pražská burza kvůli propadu ČEZ znovu oslabila, a to pošesté v řadě. Index PX dnes odepsal 1,78 procenta na 1316,21 bodu, vyplývá z informací na webu burzy. Větším ztrátám burzy zabránil růst akcií Erste Bank.

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?

13.05.2023 Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.

Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to budou vyšší daně

12.05.2023 Loni a letos řadoví Češi splácí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku.

Češi se nechali vyděsit rozvratem veřejných financí, který je ale jen mýtem. Teď vládní politici sází na to, že když už jim tento mýtus vyhrál volby, Češi kvůli němu i mnohem ochotněji kývnou na zvýšení daní

09.05.2023 Již tento týden vláda představí konsolidační balíček. Jde o věc nepochybně přelomovou, jak politicky, tak ekonomicky. Nicméně i tak se přeceňuje. Protože jde o vyvrcholení už řadu měsíců se táhnoucího strašení veřejnosti rozvratem veřejných financí, který je však jen mýtický.

Experti se neshodují, zda by ČNB měla sazbami bojovat proti vlivu deficitu

05.05.2023 Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl dnes ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka (ČNB) měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku.

Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby

04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.

Loni dluh Česka narostl nejvíce v historii, letos chce vláda tempo razantně zbrzdit. Zatím se však příliš nezdá, že se jí to podaří, schodek letos může být až poblíž úrovně 400 miliard

23.04.2023 Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.že

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

OECD letos čeká v ČR mírnou recesi, doporučuje rozpočtovou konsolidaci

30.03.2023 Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou dnes představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.

Rusko do sedmi let zvýší produkci LNG na 100 milionů tun ročně, řekl premiér

09.03.2023 Rusko bude schopno do sedmi let zvýšit produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) na 100 milionů tun ročně, řekl na zasedání vlády ruský premiér Michail Mišustin. Pomůže k tomu podle něj rozšíření seznamu polí, z nichž se může LNG vyvážet. Rusko plánuje do roku 2035 dosáhnout pětinového podílu na světovém trhu s LNG, roční produkci chce do té doby zvýšit na 120 až 140 milionů tun ze současných více než 30 milionů tun, uvedla agentura Reuters.

$C:\fakepath\EU-China.jpg$

EY: Čínští investoři loni nakoupili v Evropě méně firem a firemních podílů

21.02.2023 Čínští investoři nakoupili loni v Evropě méně firem nebo firemních podílů. Celkem jich bylo 139, o 16 méně než rok předtím. Podle agentury DPA to vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY. Hodnotu provedených obchodů autoři analýzy odhadují na 4,3 miliardy dolarů (skoro 96 miliard Kč), což je meziroční pokles o téměř dvě třetiny. Výše uzavřených transakcí se nezveřejňuje.

Důchodci se spravedlivě hněvají, že letos přijdou průměrně o více než 7000 korun na penzích. Ekonomicky i sociálně však má záměr opodstatnění

18.02.2023 Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.

Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku? Stoupá pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, ne Pavel

29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Deloitte: ČR čeká kvůli energetické krizi recese, HDP klesne o 1,1 procenta

05.01.2023 Českou ekonomiku čeká letos recese způsobená energetickou krizí a inflací, hrubý domácí produkt klesne o 1,1 procenta. Uvádí to studie společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. Podle studie letos znovu klesnou reálné mzdy, nezaměstnanost by ale měla zůstat na současné úrovni. Hospodářský pokles také ohrožuje dodržení schodku státního rozpočtu plánovaného na 295 miliard korun. Deloitte přitom upozorňuje, že už nyní je státní hospodaření mimo udržitelný kurz.

Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu

03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.

$C:\fakepath\windfall-tax.jpg$

Začíná platit windfall tax i cenové stropy na elektřinu a plyn

01.01.2023 Dnes začíná platit daň z mimořádných zisků firem v energetickém, těžebním, petrochemickém a bankovním sektoru. Výnos z daně má společně s odvodem nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který funguje už od prosince, zajistit peníze na stanovení cenových stropů na elektřinu a plyn. Cenové stropy nahrazují takzvaný úsporný tarif, kterým stát od října do prosince dotoval domácnostem ceny energií. Na rozdíl od úsporného tarifu ale bude moct cenový strop využít i většina firem.

$C:\fakepath\shrnuti-2022-31012022.jpg$

Nejdůležitější události ve světové ekonomice v roce 2022

31.12.2022 Rok 2022 byl plný velmi důležitých událostí ve světové ekonomice a v dnešním každoročně oblíbeném a již tradičním článku se podíváme na kompletně všechny klíčové události, které nejvíce ovlivňovaly světové finanční trhy. A to vše velmi přehledně uskupeno do jednotlivých měsíců a dnů – krok za krokem jak události přicházely na trhy.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2022

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod

26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny

26.12.2022 Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.

$C:\fakepath\elektrina.png$

Vláda zastropovala regulovanou část energií, teplárnám poskytne podporu

21.12.2022 Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladů na distribuci energií. Kabinet zároveň schválil dotační program pro tuzemské teplárenské společnosti, který má omezit růst cen tepla z centrálního vytápění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

$C:\fakepath\ceska-koruna-euro.jpg$

Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda

21.12.2022 Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.

Fialův kabinet v prvním roce vlády uspěl na mezinárodní scéně, zklamal naopak příliš plošnou pomocí, která dále zatíží veřejné rozpočty a potřebné podpoří méně, než mohla

18.12.2022 Kabinet Petra Fiala v prvním roce své vlády čelil nečekaně složitým okolnostem, které však alespoň z ekonomického hlediska nelze srovnávat s těmi z covidového roku 2020. Tehdy se ekonomika hluboce propadla, nejvíce v historii ČR, zatímco letos poroste. Proto i přes složité okolnosti kabinet měl a mohl naplňovat více slibů ze svého programového prohlášení.

Zastropování cen energií pro velké podniky přichází. Hrozí „maďarský scénář“?

14.12.2022 Vláda dnes projedná zavedení zastropování cen energií pro velké podniky. Na ně se zatím zastropování cen nevztahuje, platí totiž nyní jen pro domácnosti, malé a střední podniky a organizace financované z veřejných rozpočtů, jakou jsou třeba městské dopravní podniky. Kabinet však s největší pravděpodobností rozhodne od příštího roku zastropovat právě též ceny energií velkým podnikům. A to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro ostatní, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.

$C:\fakepath\euro mena zona.jpg$

MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura

06.12.2022 Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.

V Maďarsku se hroutí zásobování palivy, panikařící motoristé tvoří u pump dlouhé fronty, aby mohli koupit něco málo „na příděl“. Situací je ohroženo třeba i sousední Slovensko

05.12.2022 Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nesilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv.

$C:\fakepath\Německo2.jpg$

Německo šetří energií od ruské invaze, odebrání nadměrných zisků připravuje

28.11.2022 V Evropské unii začnou ve čtvrtek platit nová opatření, jejichž cílem je mimo jiné omezit spotřebu elektřiny. Německo s úsporami nejen elektrické energie začalo už krátce po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Od září pak šetrné využívání energií přikazuje nařízení vlády. Dalších úspor chce vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze dosáhnout tím, že regulované ceny elektřiny a plynu pro domácnosti i podniky se budou týkat jen části jejich předchozího průměru roční spotřeby. Dotované ceny elektřiny hodlá vláda financovat mimo jiné odebráním nadměrných zisků energetických společností. Podobně chce peníze do rozpočtu získat i Rakousko, které by mohlo příslušnou daň prosadit do konce roku.

Jak v Polsku hořce poznávají, že si za stovky miliard inflaci pouze odsunuli v čase

13.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH ze základních potravin, ale třeba také hnojiv až nulu. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin či pohonných hmot. Vyhledávaný je v Polsku také třeba nákup cigaret, jelikož krabička tam vyjde o několik desetikorun levněji než v Česku.

Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace

06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.

I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci

04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).

$C:\fakepath\EK.jpg$

Podle EK má být daň z mimořádného zisku nejméně 33 procent, někde již platí

04.11.2022 Výběr informací o daních z mimořádných zisků firem v Evropě (mimořádná schůze Sněmovny by mohla schválit například vládní daňový balíček, který kromě jiného zavádí novou daň z neočekávaných zisků):

S extra levnými nákupy v Polsku bude asi brzy konec. Vláda ve Varšavě se bojí, že se jí dluh vymkne z kontroly, a zvažuje zrušení „inflačních štítů“

02.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.

Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY

27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.

I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“

26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.

$C:\fakepath\eurusd-tydenik-24102022-2.png$

Forex trader Ondřej Hartman a jeho týdenní komentář (24.10.2022)

24.10.2022 Ani minulý týden jsme se nedočkali žádného obchodu podle mého týdenního komentáře, protože znovu nebyla prolomena žádná vstupní S/R zóna. Týden tak byl bez obchodu na měnovém páru EUR/USD. Situace na grafu se již více změnila, takže věřím, že se tentokrát již dočkáme nějakého obchodu, protože i připravené vstupní S/R zóny jsou blíže aktuální ceně.

$C:\fakepath\trader-19102022-18-zm.png$

5 událostí, které dnes stojí za pozornost

19.10.2022 1) Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září zrychlilo na 10,1 procenta ze srpnových 9,9 procenta. Inflace se tak vrátila na čtyřicetileté maximum, na které se vyšplhala v červenci. Oznámil to dnes britský statistický úřad.

$C:\fakepath\Nemecko2.jpg$

Německo by mohlo odebrat výrobcům elektřiny 90 procent mimořádných zisků

19.10.2022 Německá vláda chce odebrat producentům elektrické energie 90 procent z takzvaných nadměrných a neočekávaných zisků, a to zpětně od března letošního roku. Dnes to uvedl server deníku Tagesspiegel, který získal návrh ministerstva hospodářství. Z takto získaných peněz chce vláda kancléře Olafa Scholze dotovat ceny elektřiny. Kabinet by podle zmíněného dokumentu měl o návrhu jednat 18. listopadu, aby ho mohl Spolkový sněm na začátku prosince schválit.

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

$C:\fakepath\britska libra.jpg$

Inflace v Británii se v září vrátila na čtyřicetileté maximum 10,1 procenta

19.10.2022 Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září zrychlilo na 10,1 procenta ze srpnových 9,9 procenta. Inflace se tak vrátila na čtyřicetileté maximum, na které se vyšplhala v červenci. Oznámil to dnes britský statistický úřad.

$C:\fakepath\eurusd-18102022-1.png$

Forex: Shrnutí obchodování 18.10.2022

18.10.2022 Americké akcie zahájily týden výrazným růstem. Náladu na globálních akciových trzích včera zlepšilo zrušení plánovaných daňových škrtů v Británii. Zpráva o překvapivě mírném poklesu čtvrtletního zisku společnosti Bank of America navíc podpořila optimismus ohledně firemních výsledků ve Spojených státech.

$C:\fakepath\trader-17102022-7-zm.jpg$

Forex: Dolar oslabuje, libra naopak těží ze zrušení daňových škrtů

17.10.2022 Americký dolar dnes výrazně oslabuje, britská libra naopak těží ze zrušení plánovaných daňových škrtů. Jednotná evropská měna euro si vůči dolaru kolem 17:45 SELČ připisovala zhruba jedno procento na 0,9815 EUR/USD. Libra ve stejnou dobu přidávala více než dvě procenta na 1,1410 GBP/USD.

$C:\fakepath\london8.jpg$

Britská vláda nabrala nový kurz, uvedla Trussová po zrušení daňových škrtů

17.10.2022 Britská vláda má nový kurz k ekonomickému růstu, který prospěje a podpoří všechny ve Spojeném království, napsala dnes na twitteru premiérka Liz Trussová. Britové podle ní právem požadují stabilitu. Premiérka reagovala na projev ministra financí Jeremyho Hunta, který informoval o zrušení takřka všech plánovaných daňových škrtů, které kabinet ohlásil před třemi týdny.

$C:\fakepath\Británie3.jpg$

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy

17.10.2022 Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to dnes nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.

GBP/USD: Tak atraktivní a nebezpečná libra

17.10.2022 Medvědům na páru GBP/USD se minulý týden nepodařilo překonat rozhodující úroveň supportu 1,1000. Přes všechny vynaložené pokusy tato cenová bariéra odolala a nedovolila páru přejít do oblasti čísel 9–8. V důsledku toho se iniciativy chopili kupující, kteří zorganizovali 300bodový korekční růst. Vzestupná rally však také uvázla poměrně rychle: býci GBP/USD se nedokázali prosadit na 13. úrovni a ukončili obchodní týden na 1,1176. Hlavním dilematem nadcházejících dnů je proto jednoduše: budou obchodníci schopni zopakovat vzestupný pohyb, nebo budou nuceni vrátit se na úroveň supportu 1,1000?

V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda

08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?

07.10.2022 Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.

Americké akciové trhy panikaří. Ne kvůli válce

04.10.2022 Wall Street je v panice. Oficiálně. V minulém týdnu se takzvaný „index strachu“, ukazatel VIX, dostával opakovaně do reverzního módu. Jeden obchodní den za druhým tedy burziány děsilo více to, co přijde záhy než to, co nastane za tři měsíce. Přitom běžně je tomu spíše naopak. Investoři jsou totiž zpravidla více nejistí stran toho, co je čeká ve vzdálenější budoucnosti – třeba právě za ony tři měsíce –, než co je na spadnutí hned teď. Je to přirozené. Vzdálenější budoucnost zkrátka bývá méně jistá než ta nejbližší, protože se v delším časovém úseku samozřejmě může odehrát více nepříznivých nečekaných dějů než v úseku kratším. Pokud tedy burzy děsí více nejbližší budoucnost, je to cosi právě „inverzního“, cosi nepřirozeného – je to panika.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.

GBP/USD: Má libra to nejhorší za sebou?

03.10.2022 Trhy musí být připraveny, jinak u nich dojde k hysterii. Velmi dobře to ví Fed, který při pohledu na zmatek z roku 2013 začal investory v roce 2021 připravovat na omezování kvantitativního uvolňování. Vlády ale s trhy komunikují méně často. Ledaže by museli. Britská premiérka Liz Trussová byla uprostřed prudkého poklesu hodnocení její Konzervativní strany nucena přiznat chybu. Větší pozornost měla být věnována přípravě investorů na snížení daní. Pomoc Bank of England však toto nedopatření zahladila: pár GBPUSD po propadu na nový antirekord zcela znovu získal ztracenou půdu pod nohama.

$C:\fakepath\zemni plyn4.jpg$

Itálie dnes nedostane plyn z Ruska, tranzit přes Rakousko není možný, uvedla ENI

02.10.2022 Itálie dnes nedostane žádný plyn z Ruska. Uvedla to italská energetická společnost ENI s odkazem na informaci od ruské společnosti Gazprom. Podle ruské firmy totiž není možné zaručit tranzit přes Rakousko kvůli regulačním změnám. Před válkou Itálie pokrývala dovozem z Ruska na 40 procent své spotřeby plynu.

Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace

27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

Vláda k reakci na proběhlé volby zřejmě změní svůj přístup k boji s energetickou drahotou

25.09.2022 Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.

Britská vláda zmasakrovala dluhopisy i libru. Závěr týdne pod tíhou špatných zpráv

23.09.2022 Náladu investorů v posledních týdnech podlomila americká inflace spolu s jestřábím Fedem. Výrazně propadly dluhopisy, nárůst výnosů dostal pod tlak akcie a jejich kondici dál sráží klesající výhled pro fundament. Z tohoto soudku je například dnešní série horších indexů nákupních manažerů z eurozóny. Jenže to není vše. Že se podmínky zhoršují, dokládají přehodnocené výhledy pro akcie od velkých amerických bank. Dále to stále více vypadá, že strmý nárůst hypotéčních sazeb převáží zamrzající americký realitní trh směrem dolů. A k tomu se samozřejmě přidává technické varování s tím, jak se trhy blíží minimům z června.

$C:\fakepath\Británie3.jpg$

Británie chystá snížení daní, na pomoc s energiemi chce dát 60 miliard liber

23.09.2022 Britská vláda chystá soubor opatření, která mají v zemi podpořit hospodářský růst a pomoci zmírnit nejhorší krizi životních nákladů za desítky let. Součástí pomoci, kterou dnes představil nový ministr financí Kwasi Kwarteng, jsou miliardové daňové škrty a dotace zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu Kč), která má snížit účty za plyn a elektřinu pro domácnosti a podniky.

Tuzemské banky nabízí Fialově vládě „obchod“: daly by až 50 miliard na pomoc ekonomice výměnou za to, že na ně kabinet neuvalí válečnou daň. Lidem by například pomohly se splátkami hypoték

22.09.2022 Česká bankovní asociace, jež sdružuje 34 tuzemských bank a představuje tak více než 99 procent tuzemského bankovnictví, nabízí Fialově vládě „obchod“. Členské banky by zajistily české ekonomice podporu až za 50 miliard korun. Výměnou za to by vláda upustila od svého záměru zavést válečnou daň právě na banky. Banky by v rámci uvedeného až 50miliardového podpůrného balíku mohly finančně podpořit například zajištění dostupného bydlení nebo poskytnout finance do rozvoje dopravy a dopravních projektů či digitalizace, případně také pomoci občanům s jejich závazky v podobě hypoték či úvěrů.

Zastropování si lidé splatí v budoucnu, třeba inflací

16.09.2022 Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí.

České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ

05.09.2022 České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.

Rozbřesk: České veřejné finance pod tlakem

02.09.2022 Od počátku 90. let minulého století byla integrální součástí české hospodářské politiky ambice pečovat o vnitřní i vnější stabilitu domácí měny a udržovat fiskální disciplínu. Česko se na rozdíl od řady jiných zemí (a to ani v časech centrálně plánovaného hospodářství) nadměrně nezadlužovalo, a i díky této chvályhodné tradici bylo na konci prvního čtvrtletí 2022 v EU ekonomikou se sedmým nejnižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Během předchozích dvou let (od propuknutí covidové pandemie do vzplanutí válečného konfliktu na Ukrajině) se ovšem naše fiskální situace už začala měnit k horšímu: zadluženost relativně k HDP se zvýšila téměř o 13 procentních bodů, tzn. rychlejším tempem, než ve dvou třetinách zemí Unie.

Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci

01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.

Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP

01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.

Místo válečné daně, která oživuje Marxe, by vláda měla vyjednat pozastavení emisních povolenek

28.08.2022 Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.

Tři způsoby, jak může Fialova vláda zlevnit lidem elektřinu

25.08.2022 1) Fialova vláda by mohla vyjednat zastropování cen emisních povolenek. Může tak učinit v tandemu se Španělskem, které už o zastropování cen Brusel žádá. Dokonce by šlo obchodování s povolenkami zcela pozastavit. To proto, že roli povolenek nyní převzala válka, která zdražuje fosilní energie, zatímco relativně zvýhodňuje jadernou a zelenou energii. V jejich případě totiž EU není závislá na Rusku, na rozdíl od fosilní energie, vyráběné z plynu, uhlí či ropného produktu mazutu. V tuto chvíli povolenky nemají žádný svébytný smysl, pouze ještě zvyšují již také extrémně drahé ceny energií. A mimochodem tím pádem také zvyšují ziskovost ČEZ. Pozastavení obchodování s povolenkami by dlouhodobě snížilo cenu velkoobchodní elektřiny až o dvacet procent.

$C:\fakepath\forint.jpg$

Inflace v Maďarsku zrychluje, v červenci vystoupila na 13,7 procenta

09.08.2022 Míra inflace v Maďarsku v červenci vystoupila na 13,7 procenta, a vysoko tak překonala odhady analytiků. Tempo růstu přitom zrychluje, zdražuje zejména jídlo, ale také některé spotřební zboží dlouhodobé spotřeby. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad.

Předchozí klíčová slova

JUTA

Juval Cuk

Juventus

Juventus Football Club

Následující klíčová slova

Kabosu

Kace Capital Advisors

Kadeky International

KADEKY INTERNATIONAL s.r.o.

Kadri Simsonová

Kagi chart

KahnChat

Kaiko

Kaisa

Kaisa Group

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Forex - doporučené články:

Co je FOREX?

Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.

Forex pro začátečníky

Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.

1. část - Co to vlastně forex je?

FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.

VIP zóna - Forex Asistent

Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.

Forex brokeři - jak správně vybrat

V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.

Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém

Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?

Forex volatilita

Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.

Forex zůstává největším trhem na světě

V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články: