Ministr práce a sociálních věcí

09.12.2024 Míra nezaměstnanosti (listopad): aktuální hodnota: 3,9 %.

08.11.2024 Míra nezaměstnanosti (říjen): aktuální hodnota: 3,8 %, očekávání trhu: 3,8 %, předchozí hodnota: 3,9 %

03.10.2024 Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let.

27.01.2024 Opravdu byla loňská lednová meziměsíční inflace vysoká až tak nečekaně, že se v šoku z ní musela narychlo ponižovat valorizace? Podívejme se na expertní odhady, jak je zveřejnil Bloomberg ve dnech 2. a 3. února 2023 (viz obrázek níže). Tedy ještě předtím, než 5. února ministr práce a sociálních věcí Jurečka znovu veřejně jednoznačně uvedl, že na mimořádné valorizaci se nic měnit nebude.

23.01.2024 I kvůli kontroverznímu snížení mimořádné valorizace, které nyní projednává Ústavní soud, zchudli loni důchodci nejvýrazněji za více než deset let. Vláda osekání valorizace zdůvodňuje překvapivě vysokou inflací, jež ale až tak překvapivá nebyla.

15.01.2024 Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.

12.09.2023 Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka se chystá do Mongolska lobovat i za to, aby v Česku pracovalo více lidí odtamtud. Zároveň vláda, jejíž je členem, hlásá, že chce české hospodářství modernizovat, aby se vymanilo z pasti středně rozvinuté ekonomiky.

02.05.2023 Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.

23.04.2023 Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.že

16.04.2023 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.

19.02.2023 Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.

14.02.2023 Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.

06.02.2023 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už loni uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí.

29.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhuje od příštího roku zvýšit minimální mzdu o 1100 korun, a to ze 16 200 na 17 300 korun. Minimální mzda by tak vzrostla o 6,8 procenta.

06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.

12.10.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Pokud se tak stane, nebude ČR v rámci EU žádnou výjimkou. Byť je pravda, že dle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by měl být v roce 2033 průměrný věk odchodu do důchodu v Unii stále jen 65,5 roku (viz tabulka níže). Tento údaj plyne z aktuálně schválené legislativy jednotlivých zemích EU týkající se právě penzijní problematiky. Některé země EU ovšem rozhodly navázat věk odchodu do důchodu na vývoj délky života (viz opět tabulka níže), takže v těchto zemích již v roce 2033 může být věk odchodu do důchodu vyšší než ten aktuálně daný nebo aktuálně plánovaný.

23.09.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka včera oznámil záměr vlády zvýšit životní i existenční minimum a i přídavky na děti. Konkrétní míra zvýšení ještě není známa, ale měla by podle ministra být nad úrovní pěti procent.

29.08.2022 Zastropování cen plynu by mělo být na celoevropské úrovni. Ceny plynu se totiž odtrhly od ekonomické reality a jsou v současnosti hlavním zdrojem inflace. Ve včerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Podle ní již nyní ceny plynu nejsou utvářeny tržními podmínkami a jsou spíše válečným nástrojem Ruska. Pro celoevropské řešení se v debatě vyslovila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV Helena Horská. Zastropování cen ale podle ní bohužel nepůjde bez společné dohody a výjimky v rámci EU. Ceny energií jsou přitom podle místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka hlavní hrozbou pro fungování českých podniků.

28.08.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navrhuje jako řešení energetické drahoty kurzarbeit. Tedy to, že by stát přispíval firmám a podnikům na mzdy jejich zaměstnanců tak, aby je z důvodu případného omezení výroby nebyly nuceny propustit.

20.08.2022 Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

10.07.2022 Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka navrhne vládě více zdanit lidi s vyššími příjmy. Uvádí to v dnešním rozhovoru pro deník Právo. Je podle něj třeba vyžadovat solidaritu nejen od firem, ale také od jednotlivců. V případě určitých firem se vláda podle nedávných slov ministra financí Zbyňka Stanjury nebrání diskusi o mimořádném zdanění nad rámec toho stávajícího.

01.06.2022 Vláda dnes definitivně schválila, že v srpnu hodlá vyplácet mimořádnou dávku na dítě ve výši 5000 korun.

01.05.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se spletl. Vláda hodlá v srpnu vyplácet mimořádnou dávku na dítě v závislosti na hrubém, nikoli čistém příjmu domácnosti. Takže nárok na ni budou mít domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně hrubého. Dávku tak stále bude získávat třeba i domácnost, v níž oba rodiče pobírají mzdu 41 600 korun hrubého měsíčně. To zhruba odpovídá průměrné mzdě pro první čtvrtletí letošního roku, jak uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura. Na průměrnou mzdu tak stále dosáhnou zhruba dvě třetiny rodin s dětmi.

03.04.2022 Rusům válka nebývale zdražuje boršč, Čechům zase vepřo knedlo zelo. Zejména když si ho dají v hospodě i s pivem. Drahoty budou částečně ušetřeni důchodci. Ještě letos se asi dočkají třetí valorizace, právě kvůli "válečné inflaci".

31.03.2022 Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.

08.03.2022 Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 43,51 koruny, litr nafty 45,32 Kč. Nafta zdražuje rychleji, během 24 hodin vzrostla její cena o 1,17 Kč, benzin zdražil za stejnou dobu o 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Podle oslovených ekonomů by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat i přes 55 korun za litr, v nejhorších případech i přes 60 korun.

10.01.2022 Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl Moravec. Současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi končí na konci června jeho druhý mandát a znovu kandidovat již nemůže. Dlouhý včera pro ČTK uvedl, že ohledně nabídky na post guvernéra jej nikdo neoslovil.