Zadlužení České republiky
Zadlužení EU zůstalo beze změny
22.01.2025 Zadlužení Evropské unie zůstalo ve třetím čtvrtletí beze změny. Poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) činil 81,6 procenta, tedy stejně jako na konci druhého čtvrtletí. Deficit veřejných financí v EU se ve třetím čtvrtletí zlepšil na 2,9 procenta HDP z 3,3 procenta HDP v předchozím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpráv, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle metodiky Eurostatu zvýšilo na 43,6 procenta HDP a deficit veřejných financí na 2,7 procenta.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
22.10.2024 1) Maďarská centrální banka (MNB) ponechala klíčovou sazbu na úrovni 6,50 % v souladu s očekáváním.
Zadlužení EU se ve 2Q zvýšilo, v Česku kleslo
22.10.2024 Zadlužení Evropské unie se dál prohlubuje. Ve druhém čtvrtletí dosáhlo podle předběžných údajů 81,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v prvním čtvrtletí hrubé zadlužení činilo 81,3 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle jeho metodiky snížilo a dosáhlo 42,6 procenta HDP, státní dluh pak v absolutních číslech mírně sestoupil z rekordu a byl nepatrně nad hodnotou 3,32 bilionu korun.
Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje
25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Habeck: Německo podpoří průmysl a průmyslové firmy 50 miliardami eur
24.10.2023 Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.
Reuters: Německo se chystá podpořit firmy částkou asi 50 miliard eur
24.10.2023 Německo se chystá v příštích čtyřech letech podpořit své průmyslové a další firmy částkou zhruba 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedla to dnes agentura Reuters, podle které s tím počítá nová průmyslová strategie. Návrh ministerstva hospodářství mimo jiné počítá i s daňovými úlevami. Z pomoci by měly mít prospěch hlavně malé a střední podniky.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
21.07.2023 1) Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.
Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
21.07.2023 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.
Schodek letos přesáhne 300 miliard, překoná tedy plán vlády. Ta by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců
28.04.2023 Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádření nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun. Na růstu zadlužení se podílela hlavně ústřední vláda, neboť obce a kraje loni vykázaly přebytek, a to dokonce třetí nejvyšší v historii.
Loni dluh Česka narostl nejvíce v historii, letos chce vláda tempo razantně zbrzdit. Zatím se však příliš nezdá, že se jí to podaří, schodek letos může být až poblíž úrovně 400 miliard
23.04.2023 Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.že
Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace
07.04.2023 Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
České veřejné zadlužení loni narostlo nejvíce v historii, nárůst překonal nárůst z obou pandemických let. Nastal i přesto, že obce a kraje vykázaly – na rozdíl od vlády – přebytek, a to třetí největší v historii
03.04.2023 Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.
V Praze příští rok jízdné MHD zlevní na polovinu úrovně roku 2014, dramaticky zlevňuje MHD i v jiných městech ČR. I díky penězům ČEZ a bank
09.12.2022 Cena jízdného veřejné a městské hromadné dopravy patří v Česku bezesporu k těm v mezinárodním kontextu levnějším, zejména při zohlednění kvality dopravy a intenzity spojů. V řadě míst země přitom doprava v nadcházejících měsících ještě dále zlevní. Alespoň tedy v reálném vyjádření, zohledňujícím rapidní inflaci.
Erste Bank: Společnosti MOL nákupy zlevněné ruské ropy a následný prodej pohonných hmot za „západní ceny“, i v Česku, více než kompenzují náklady spjaté se zastropováním cen paliv v Maďarsku
08.04.2022 Rafinační marže společnosti MOL vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže maďarské společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel.
Snížení spotřební daně na pohonné hmoty v ČR pomůže Orbánovi, Putinovi i oligarchovi Sečinovi – za cenu navýšení českého dluhu
08.04.2022 Česká vláda vyjadřuje nespokojenost s tím, jaké marže mají pohonné hmoty. Zatímco ještě v březnu, po prvním vyhodnocení kontrol marží, ministerstvo financí neshledalo žádné závažnější pochybení, nyní už je situace jiná. Marže čerpacích stanic jsou prý v řadě případů opravdu nadměrné, jak kritici upozorňují už v podstatě od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Naše ekonomika je závislá na dluhových steroidech
01.02.2022 „Je zřejmé, že sen o obnově ekonomiky ve tvaru V se rozplynul jako pára nad hrncem. Naše hospodářství se bude na úroveň před příchodem pandemie vracet delší dobu, než jsme si původně přáli. Navíc v průběhu koronavirové krize došlo ke skokovému růstu zadlužení České republiky a ekonomiku začala poškozovat vysoká míra inflace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Dluhy už se umořují inflací
28.01.2022 Ve středu připravil šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell trhy na to, že by se v USA mohly zvyšovat úrokové sazby od března na každém dalším zasedání, což je až 7x. Ve čtvrtek pak přišel bombastický odhad růstu HDP ve Spojených státech za čtvrté čtvrtletí, který jen potvrdil jestřábí nastavení Fedu.
Zadlužení České republiky vzrostlo na 38,1 procenta HDP
22.04.2021 „Přestože se hospodaření České republiky v roce 2020 výrazně zhoršilo, náš dluh vůči hrubému domácímu produktu stále patří k nejnižším v Evropské unii. To nám dává prostor pro tvorbu stimulačních opatření, kterými můžeme nastartovat ekonomiku po odeznění pandemie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Naše ekonomika utrpěla obří šok. Lze ho srovnat s malou válkou
02.03.2021 „Koronavirová krize zcela vykolejila naše hospodářství. Z rostoucí ekonomiky se stala chřadnoucí. Zároveň došlo ke skokovému růstu zadlužení země. Tyto následky jsou srovnatelné s dopady menší války,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Hypotéky 2021. Sazby letos porostou, banky jsou ostražité, poslanci řeší změny
22.01.2021 Brzy to bude rok, co se součástí našich životů stala pandemie onemocnění covid-19. Při odhadování jejích ekonomických dopadů mnozí ekonomové předpovídali i pokles cen nemovitostí. Ten ale nenastal, ceny stejně jako v předchozích letech rostly, loni o necelých deset procent. V kombinaci se stále velmi nízkými úrokovými sazbami hypoték lze předpokládat, že se řada zájemců o nové bydlení rozhodne na začátku letošního roku nákup nemovitosti dále neodkládat. Co je čeká?
Poslanci dnes zřejmě definitivně schválí daňový balíček, a tedy i další obrovské zadlužení. Snížení daní by však mělo usnadnit zotavení české ekonomiky v příštích dvou letech
22.12.2020 Poslanecká sněmovna dnes rozhodne o konečné podobě vládního daňového balíčku, přičemž prezident Miloš Zeman uvedl, že jej vetovat nebude. Poté, co balíček v listopadu Sněmovna schválila zejména díky hlasům poslanců hnutí ANO a ODS, dočkal se poměrně mírného přepracování v Senátu. Senát zejména prosadil snížení sumy, o kterou se má navýšit základní sleva na dani na poplatníka. Zatímco ze Sněmovny šel do Senátu návrh na zvýšení této slevy z nynějších 24 840 korun na 34 125 korun, senátní návrh počítá jen s navýšením na 27 840 korun. To ve výsledku znamená, že zaměstnanci si stále výrazně polepší, ale přece jenom o něco méně, než pokud by prošla původní, sněmovní verze balíčku.
Návrh důchodové reformy slibuje „pečené holuby“, aniž by dostatečně ozřejmil, kdo a jak je uloví a upeče. Nemá ani základní politickou podporu a skončí jako ty předchozí – v šuplíku
11.12.2020 Ve dnes představeném návrhu důchodové reformy se až příliš odráží politické aspekty a blížící se volby do Poslanecké sněmovny, které se konají v příštím roce. Stěžejním problémem návrhu je také to, že nemá zajištěnu prakticky žádnou širší politickou podporu, a to dokonce ani na úrovni koalice samotné. Přitom skutečně perspektivní důchodová reforma musí mít zajištěnu podporu napříč politickým spektrem – tedy mezi stranami vládními i opozičními. Protože jedině tak občan bude vnímat důchodovou reformu jako trvalou změnu důchodového systému, a ne jako momentální výsledek politického boje, který s dalšími volbami vezme zasvé.
Státní dluh v pololetí stoupl nad dva biliony korun
17.07.2020 Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Jde o nejvyšší úroveň státního dluhu od roku 1993. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu, který Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Dalším důvodem je snaha MF získat peníze na splátky dříve vydaných dluhopisů, které se uskuteční ale až ve druhém pololetí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 201.700 korun.
Česko má nejnižší dluh za posledních deset let
14.01.2020 Veřejné zadlužení České republiky se daří držet víceméně stabilizované již sedm let. Potvrzují to dnešní čísla Českého statistického úřadu k dluhu a deficitu vládních institucí ve třetím loňském čtvrtletí. Dluh vládních institucí mezičtvrtletně klesl na 1783,5 miliardy korun. Jeho krátkodobé výkyvy však nejsou podstatné, jelikož odráží třeba jen časování splatností jednotlivých dluhopisů ČR či naopak jejich emisní kalendář.
Související klíčová slova:
Deficit veřejných financí | Rubl | Vývoj zadlužení veřejného sektoru | Odhad vývoje ekonomiky | Prohloubení schodku | Koronavirové krize | Veřejné finance | Viktor Orbán | EUR | Řecko | Sněmovní volby | Mezinárodní měnový fond | Investiční banky | Marže společností | Ruské invaze na Ukrajinu | Schodek státního rozpočtu | Pravděpodobnost | České vlády | Důchody | Úřad Eurostat | Burza | Veřejný dluh ČR | Analytický tým FXstreet.cz | Estonsko | Graf | Investing | Znehodnocení | Pandemie | Aktuální výhled | Peníze z vrtulníku | Václav Klaus | Strach | Analýzy | Snížení DPH | Zvýšení úrokové sazby | Inflace v Maďarsku | Zastropování cen energií | Nizozemsko | Porovnání vývoje | Výhled | Ozdravení českých veřejných financí | Podpůrné programy | Inflace | Irsko | Přijetí | Ratingová agentura | Invaze | Dobré výsledky | Průmysl | Spotřební daně | Pandemie koronaviru | Poskytování úvěrů | Plán vlády | Ministr hospodářství | Opatření | Míra zadlužení | Zadlužení Evropské unie | Zpráva | Oživení maďarské ekonomiky | G7 | Centrální banky | Burza FTX | ACER | Objem hypotečních úvěrů | Zvyšování sazeb | Covid | Belgie | Ukrajinský premiér Denys Šmyhal | Analytici | Veřejné zadlužení | Moody's | Pravidla Evropské unie | Zaměstnanost | Zadlužení veřejného sektoru | Premiér Denys Šmyhal | Ekonomiky | HDP ve Spojených státech | Evropský statistický úřad Eurostat | Domácnosti | PKN Orlen | Výnos prodaných dluhopisů | Státní dluh | Bydlení | Czech Fund | Peníze | Poptávka | Evropské investiční banky | BH Securities | Brent | Politika | Snížení zadlužení | Pohonné hmoty | FRED | Invaze na Ukrajinu | Základní sazby | Měnový fond | Financovat | Výnosy | Růst | Lucembursko | Itálie | Výpadky | Lukáš Kovanda | Negativní dopad | Světové finanční krize | Denys Šmyhal | Zadlužení státu | Německý ministr hospodářství | Veřejný dluh | Vysoká inflace | Koronavirová krize | Hypotéky 2021 | Premiér Viktor Orbán | Zadlužení země | Koruna | Národní ekonomická rada vlády | Rekordní ceny | Trh | Fialova vláda | Antivirus | Rekordní schodek | Prohlášení | Společnosti | Vice | Eura | Komise | Fialův kabinet | Kryptoměnová burza | Kapitál | Investice do akcií | Jiří Rusnok | Deloitte | Posílení | Peníze z vrtulníků | Agentura Reuters | S&P | Unie | Poptávka po LNG | Snížení daně z příjmu | Kryptoměnová burza FTX | Úrokové sazby | Rozpočtová politika | Deficit | Vysoké inflace | Nejnižší dluh | Odpor | 100 procent HDP | Podnikatelé | Rozpočtové deficity | Pozornost | Dluhopisy | Závazek | Pandemie covidu | Daně z příjmů | Statistický úřad | 3М | Hlavní ekonom | Problémy | Finance | Ministr práce a sociálních věcí | Pokles cen | Ropa | Přijetí eura | Nejvyšší kontrolní úřad | MF | Pohonné hmoty v ČR | Volby | Bulharsko | Historie | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Evropský statistický úřad | Statistici | Ekonomové | USA | Spojené státy | Zadlužení EU | Růst HDP | Výdaje | Pandemie covidu-19 | Odvětví | Vývoj | Úroková sazba | Český stát | Nadhodnocení | Ruská centrální banka | Průměrný výnos | Agentura Moody's | Analytický tým | Onemocnění | Ceny nemovitostí | Kompenzace | Mihály Varga | Jiří Kryl | Státní dluh České republiky | Pakt stability | Miliardy dolarů | Dlouhodobé dluhopisy | Miliardy korun | Posilování koruny | Fiskální pravidla | Sazby | Babišova vláda | Daň z příjmu | Průměrný výnos prodaných dluhopisů | Úrok | Konsolidační balíček | Západní společnosti | Firmy | Naše hospodářství | Ekonomické ztráty | Zajištění | Ruská ropa | Pomoc lidem | Bohuslav Sobotka | Odhad růstu HDP | Nákup ruské ropy | Fed | České veřejné zadlužení | Česká vláda | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Státní dluh ČR | Pakt stability a růstu | Mezinárodní investoři | Eurozóna | Portugalsko | Fond | Fitch | Úspory | Poslanecká sněmovna | Snížení spotřební daně | Animal spirits | Kyjev | Ministerstvo financí | Španělsko | Ekonomický růst | Zavedení daně z neočekávaných zisků | Mzdy | Dopady krize | Premiér Fiala | Zadlužování | Hospodaření | Ztráta | Orbán | Dluhové krize | FXstreet | Maďarská centrální banka | EBITDA | Tomáš Raputa | Ratingový výhled | Riziko | Analytik | Trinity | Zdravotní pojištění | Hnutí ANO | Šok | LTV | Plyn | Vyšší úrok | Ceny | Financování | Propad ekonomiky | Pokles | Války | Ukrajina | Dopravci | Centrální banka | DPH | Biliony | Erste Bank | Důchod | Výnos | ČEZ | Trinity Bank | Marian Jurečka | MNB | Zastropování cen | Ministryně práce | Ceny akcií | FTX | Zvyšování daní | Energetická krize | ČSSD | Funkční období | Zisk | ČNB | Demokraté | Rating | České hospodářství | Zajištění na stáří | Daňový poplatník | Eurostat | Prezident | Růst inflace | Státní rozpočet | Francie | Údaje | Finanční krize | FXstreet.cz | Naše ekonomika | Snížení daní | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Japonsko | Marže | Situace | Vývoj amerického akciového indexu S&P 500 | Dluhy | HDP | Ekonom | Dolar | Zdanění | Zhoršení ratingu | Přírodní katastrofy | Slovensko | ČTK | Katastrofy | Ztráty | Česká národní banka | Úvěr | Blahobyt | Akcie | Mzda | Daňový balíček | NERV | Podniky | Tým FXstreet.cz | Reuters | Prognózy | Daně | Výsledky | Míra inflace | BHS | Investice | Podíl Ruska | Komunikace | Bod | Fitch Ratings | Zisky | Penzijní systém | Zaměstnanci | OSVČ | Hospodářství | ODS | Ukazatel | Měny | Hospodářský růst | Rusko | Signál | Snížení daně | BHS Štěpán Křeček | Praha | Média | Fischer | COVID-19 | Brusel | Hypotéky | TIM | Energie | Objem | Investiční | Ministr práce | Americké centrální banky | Ekonom BHS | Příjmy | Prodej | Onemocnění COVID-19 | Ministryně práce a sociálních věcí | Bloomberg | Rozvoj | Broker Trust | Míra | LNG | Národní rozpočtová rada | Rosněfť | Hrubý domácí produkt | Krize | S&P 500 | JDE | MT4 | Cena | Německo | Zadlužení | Rozpočet | Prime | Odvody | DSTI | Erste | Ekonomika | Denní graf | Střední podniky | Schodek | Energetické krize | Práce | Banky | Vlády | Americká vláda | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Ratingové agentury | Štěpán Křeček | Robert Habeck | Lídři | Průměrná mzda | Poslanci | Europoslanci | Broker | Řetězce | Investoři | Průměrná hodnota | Spotřebitelé | Vzdělávání | Čerpací stanice | Polsko | Ropy | Deficit státního rozpočtu | USD | Kabinet | Zvýšení základní sazby | Zvýšení daní | Investing.com | Růst zadlužení | Statistický úřad Eurostat | Minimální mzda | Propad | Bankovnictví | ANO | Nemovitosti | Andrej Babiš | Americký dolar | Slušné zisky | Průmyslové firmy | Ziskovost | Doporučení | Růst čínské ekonomiky | ROCE | HDP v ČR | Kupón | EU | Bankovní sektor | Redukce | Miliardy | Ukrajinský premiér | Zrušení superhrubé mzdy | Schodek veřejných financí | MOL | Akciový trh | Jerome Powell | Ukazatele | Šíření koronaviru | Banka | Domácí průmysl
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Obchodování | Růst | Banky | ČTK | Pokles | Indikátor | Trading | Cena | FOREX | Pivot