Důchody
České ženy mají v důsledku platové nerovnosti o více než 3 tisíce korun nižší důchody než muži
15.11.2024 České ženy vydělávají v průměru o téměř 18 % méně než muži, což je v peněžním vyjádření o zhruba 8 400 korun méně. Zvýšit povědomí o tomto stále přetrvávajícím fenoménu má Equal Pay Day, symbolický den rovných platů pro ženy, který letos připadá na 15. listopadu. I přes nižší výdělky ženy zvládají zodpovědně odkládat stranou, u investiční společnosti Portu činí jejich průměrná úložka 73 % průměrné úložky mužů. Ženy jsou také zodpovědnější a opatrnější investorky, což jim v dlouhodobém horizontu hraje do karet.
Schodek státního rozpočtu již přesahuje 200 miliard Kč
01.11.2024 Deficit státního rozpočtu ke konci října dosáhl hodnoty -200,7 mld. Kč. Meziročně sice příjmy vzrostly rychleji než výdaje, celkově však dle očekávání dochází k prohlubování schodku (vs -181,7 mld. Kč v září), který je na tento rok po novele zákona schválen ve výši -282 mld. Kč. Plánovaná pomoc obcím a občanům zasaženým povodněmi se v bilanci veřejných výdajů zatím příliš neprojevuje.
Rozpočty pod palbou. Národní rozpočtová rada „cupuje“ ten na příští rok, Eurostat a Český statistický úřad revidují a opravují zase loňské hospodaření vlády – směrem k horšímu
09.10.2024 Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm "díry" minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně přitom loňská vládní čísla letos revidují a opravují – směrem k horšímu.
Rozpočet na rok 2025 má „díru“ za 45 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Část tohoto manka mohou pokrýt „peníze na povodně“, které ale na povodně nepůjdou; vláda zřejmě peníze povodňové škody čtyřnásobně nadsadila
05.10.2024 Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V tomto týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Členka NERV: Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje mnoho států EU
03.10.2024 Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let.
Schodek ruského rozpočtu se má příští rok snížit na 0,5 procenta HDP
30.09.2024 Schodek ruského rozpočtu má příští rok činit 0,5 procenta hrubého domácího produktu. Sníží se tak z letošních revidovaných 1,7 procenta HDP. Vyplývá to podle agentury Reuters z návrhu rozpočtu, který zveřejnila vláda. Výdaje na obranu mají být příští rok nejvyšší od rozpadu Sovětského svazu.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace
05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
02.09.2024 Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.
Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády
01.08.2024 Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Důchodci si v příštím roce pohorší. Důchody mají stoupnout méně, než by odpovídalo inflaci
10.07.2024 Penzisté se v příštím roce dočkají navýšení důchodu, které však podle všeho zaostane za celoroční průměrnou inflací. Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes uvedlo, že průměrný důchod stoupne v roce 2025 na 21 094 korun, a to z letošní hodnoty 20 701 korun (viz graf MPSV níže). Obě čísla představují celoroční průměry. Jedná se tedy o navýšení o zhruba 1,9 procenta. Takový nárůst však podle všeho zaostane jak za letošní celoroční průměrnou inflací, tak za tou roku příštího.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
02.07.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Státní rozpočet k polovině roku snižuje prozatímní schodek
01.07.2024 Po půl roce hospodaří stát letos se schodkem -178,6 mld. Kč a zlepšuje tak dosavadní vývoj, kdy docházelo k nárůstu schodku ve všech měsících. Opět je schodek nižší i v meziročním srovnání, a to o 36,7 mld. Kč. K tomuto výsledku pomohl zejména vyšší výběr daní, úroveň výdajů zůstala meziročně prakticky nezměněna.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
01.07.2024 Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v květnu prohloubil na 210 mld. CZK
03.06.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního května se schodkem 210,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Květen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek prohlubuje výrazněji, když na příjmové straně klesá měsíční inkaso DPH a zároveň nedochází k platbě záloh na DPPO. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních pět měsíců zhruba na úrovni let 2020 a 2022.
Začínají nové závody ve zbrojení
14.05.2024 Výdaje na obranu se budou ve světě strukturálně zvyšovat v souvislosti s novým normálem geopolitického napětí a koncem několik desetiletí trvající mírové dividendy. Stále jsme ještě daleko od více než 6 % světového HDP z 60. let 20. století. Začaly však nové závody ve zbrojení, jejichž tempo Evropa pod vlivem ruských hrozeb rychle zvyšuje.
Nejdůležitější změny v reformě penzí, které schválila vláda
13.05.2024 Vláda pod vedením Petra Fialy přišla s „reformou“ penzí. „Je to jedna z mála vlád od vzniku České republiky, která měla odvahu sáhnout do důchodového systému, tedy velmi třaskavého tématu, na kterém si ostatní buď vylámali zuby, nebo se mu přes veškeré sliby raději obloukem vyhnuli. „Toto téma je velmi důležité a dotkne se většiny z nás. Reforma je postavená na šesti základních bodech: postupném zvyšování důchodového věku po roce 2030, jistém minimálním důchodu, snížení výpočtu nových důchodů, výchově dětí a péči o blízké, sdílení vyměřovacích základů manželů a vdovských a vdoveckých důchodech,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Spolupráce Kovyho a Portu lidi motivuje, aby si odkládali na důchod. Počet registrací se ze dne na den zdvojnásobil
02.05.2024 Investiční platforma Portu se opět spojila s influencerem Kovym. Ten pro mladou generaci otevírá téma důchodů a srozumitelným jazykem popisuje novinky v této oblasti. Navazuje tak na letošní spuštění dlouhodobého investičního produktu (DIP), tedy režimu investování na důchod, ke kterému Portu vedlo začátkem roku rozsáhlou kampaň. A to jak v digitálním prostředí, tak OOH, v pozdější fázi se přidala také spolupráce s influencery. Kromě Kovyho Portu spolupracuje například s Vojtou Žižkou, Rozbitým prasátkem a dalšími.
Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté
23.04.2024 Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.
Pohled do budoucnosti – demografické změny (2. díl)
22.04.2024 V tomto článku se blíže podíváme na demografické změny a nastíníme některé důležité aspekty, které s nimi souvisejí. Poté se budeme zabývat faktory, které tyto demografické změny ovlivňují, a na závěr se klasicky podíváme na dopad těchto změn na ekonomiku, spotřebitele atd.
Válka o prodlužování věku odchodu do důchodu
16.04.2024 Prezident Pavel se rozhodl vstoupit jako moderátor do politického jednání mezi vládou a opozicí o jedné z nejdůležitějších reforem pro budoucnost České republiky. Toto vlídné gesto, aby bylo dosaženo konsenzu alespoň nad základními obrysy hned na začátku vyjednávání, mělo ale trvání jen pár hodin.
Deficit v březnu na podobné úrovni jako v únoru
02.04.2024 Za první čtvrtletí roku 2024 byl deficit státního rozpočtu ve výši 105 mld. Kč. Oproti únoru tak došlo pouze k symbolickému navýšení schodku. Ve srovnání s předchozím rokem je výsledek lepší o více než 60 mld. Kč, což bylo dáno nižšími výdaji na pomoc s vysokými cenami energií a na straně příjmů inkasem daně z neočekávaných zisků.
Společnost Casino dokončila finanční restrukturalizaci a změnila vedení
28.03.2024 Francouzský maloobchodní řetězec Casino dokončil finanční restrukturalizaci a kontrolu nad ním přebírá nový tým, který vyšel z konsorcia firem kolem českého miliardáře Daniela Křetínského. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Končí tak třicetiletá vláda majitele firmy Jeana-Charlese Naouriho. Dnes se také na burze obnovilo obchodování s akciemi firmy, které hned v úvodu odepsaly přes 63 procent a v porovnání s historickou maximální hodnotou jsou už téměř bezcenné. Jejich cena odpovídá hodnotě, za jakou konsorcium do firmy vstupuje, tedy přibližně čtyři centy za akcii, řekl ČTK mluvčí Křetínského Daniel Častvaj.
Zajistí vám důstojné stáři I. pilíř, anebo III. pilíř? Vítěznou strategií je komplexní řešení
19.03.2024 Se zhoršující se demografickou situací je zabezpečení na stáří nejen v Česku, ale ve všech vyspělých státech velkým tématem. O vlastní zajištění bychom se měli aktivně zajímat, chybou by ovšem bylo, kdybychom se naivně snažili soukromým spořením nahradit důchody od státu. Důležitou roli totiž hrají obě složky budoucího důchodu. Třetí pilíř je, a ještě dlouho zůstane, finančním zdrojem doplňkovým. Navíc i hlavní příjem z I. pilíře lze ovlivnit ve vlastní prospěch.
Podmínky na trhu odhalily nové investiční příležitosti v akciích japonských společností
07.03.2024 V oblasti globálních financí vytvořila Bank of Japan svým vstřícným postojem vůči jenu a širším hospodářským strategiím podmínky pro rozkvět domácího trhu. Díky zaměření na politické jednotlivce směřující ke stimulaci hospodářského růstu a konkurenceschopnosti je japonská ekonomika připravena na expanzi. Jedním z klíčových pilířů japonské ekonomické síly je automobilový průmysl, který je životně důležitým odvětvím pohánějícím inovace a zaměstnanost. Průmysloví giganti, jako jsou Toyota, Honda a Sony, jsou příkladem japonské excelence a jsou schopni využít nových příležitostí a tržních trendů.
Po dvou měsících hospodaří stát s deficitem 100 mld. Kč
01.03.2024 Na konci února vzrostl deficit SR na 102,5 mld. Kč, což je v kontextu posledních let relativně obvyklý vývoj a výjimku tvořil jen rok 2022, kdy stát hospodařil v tzv. rozpočtovém provizoriu. Proti loňskému únoru jde o mírné zlepšení, na kterém se podílí zejména výraznější nárůst příjmů a úspora na kompenzacích za vysoké ceny energií.
Makroekonomické faktory - rozpočtové deficity a přebytky (9. díl)
25.02.2024 V dnešním článku se zaměříme především na vysvětlení rozpočtových deficitů a přebytků. Dále se budeme zabývat dopady rozpočtových deficitů a přebytků na různé oblasti ekonomiky a také si rozebereme některé faktory, které je ovlivňují. Nakonec uvedeme příklad z Ameriky pro lepší pochopení jejich podstaty v ekonomice.
Makroekonomické faktory - fiskální politika (6. díl)
14.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat fiskální politikou. Od jejího fungování, přes vazby na ekonomické faktory až po rozdíly ve srovnání s měnovou politikou.
Rok 2023 v ČSOB: Růst vkladů, investic i uživatelů virtuální asistentky Kate
09.02.2024 Skupina ČSOB v roce 2023 potvrdila pozici lídra trhu. Důvěru klientů potvrzuje silný růst obchodních objemů. Objem aktiv pod správou se navýšil o 19 procent, vklady se meziročně zvýšily o devět procent a objem úvěrů byl meziročně vyšší o pět procent. Kvalita úvěrového portfolia zůstává excelentní. Čistý zisk skupiny činil 15,4 miliardy korun. Počet aktivních uživatelů aplikace ČSOB Smart překročil 1,3 milionu, většina si již vyzkoušela i virtuální asistentku Kate.
Dvě třetiny Čechů si odkládají na důchod. Téměř pětina naopak nemůže, protože na to jednoduše nemá
06.02.2024 Dvě třetiny Čechů si odkládají tak, aby si mohly zpříjemnit důchod. Více než polovina lidí, kteří si z různých důvodů neodkládají, jednoduše nedisponuje dostatkem peněz, a vše obratem využije na živobytí. Muži jsou odvážnější než ženy a více diverzifikují portfolio produktů, skrze které si odkládají. Vůle přilepšit si roste s věkem. Index investiční gramotnosti ukázal, že se Češi a Češky v investičních znalostech zlepšují. O novince, Dlouhodobém investičním produktu, ale zatím moc neví. Dva z pěti Čechů, kteří si odkládají, DIP neznají, naopak téměř třetina jej zvažuje. Ukázal to průzkum, který pro investiční platformu Portu vypracovala na přelomu roku agentura IPSOS a zúčastnilo se jej 1050 respondentů.
Berlín vyzval Kosovo, ať odloží plány na zavedení eura jako své jediné měny
26.01.2024 Německá vláda vyzvala Kosovo, aby odložilo plány na zavedení eura jako své jediné měny. Zdůvodňuje to obavami z dalšího zhoršení etnického napětí, protože takový krok by etnickým Srbům na severu Kosova zkomplikoval přístup k hotovosti. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Vláda v Srbsku varovala, že plán Kosova by od 1. února v zemi prakticky znemožnil používat srbský dinár.
Důchody u Ústavního soudu: Experti už nejpozději od podzimu museli vědět, že inflace v lednu 2023 bude enormní, ba extrémní – nemohla být tedy takovým šokem, jak vláda nyní hlásá, aby zdůvodnila nutnost snížit loňskou mimořádnou valorizaci
15.01.2024 Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2023
31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:
Ministr: Ukrajina letos dostala ze zahraničí finanční pomoc přes 38 miliard eur
27.12.2023 Ukrajina v letošním roce dostala ze zahraničí finanční pomoc za více než 38 miliard eur (zhruba 939 miliard Kč), uvedl dnes ve videorozhovoru s magazínem Forbes Ukraine ministr financí Serhij Marčenko. Kyjev podle něj díky tomu dokázal financovat výdaje na obranu před útokem ze strany Ruska, ale také pomoc vysídleným lidem, platy státních úředníků nebo důchody.
Změny penzijního spoření, které dnes schválili poslanci, jsou kroky správným směrem. Přimějí totiž lidi, aby si na stáří odkládali více – samy o sobě však stačit nebudou, je třeba oživit český kapitálový trh
15.11.2023 Změna podpory penzijního spoření, kterou dnes schválili poslanci, je krok správným směrem. Jeden z mnoha, které jsou nutné ke zdolání cesty k dlouhodobé udržitelnosti tuzemského důchodového systému. Přiměje totiž lidi, aby si na důchod spořili sami více.
Návrh deficitu rozpočtu pro tento rok by mohl být dodržen
01.11.2023 Po čtyřech měsících, kdy deficit státního rozpočtu klesal, tentokrát ke konci října vzrostl na 210,7 mld. Kč. Přesto je o 76,0 mld. Kč nižší než za deset měsíců předchozího roku, zejména díky příchozím finančním prostředkům z Evropské unie a z Národního plánu obnovy. Výrazně také pomohly výplata z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ, vyšší příjmy z daní právnických osob a mimořádné zdanění energetických firem.
Důchodové změny a dopad na zaměstnání a podnikání
19.10.2023 Zákonné důchodové změny značně znevýhodnily předčasné důchody přiznané od října. Rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem se ještě více prohloubil. Jaký dopad bude toto opatření mít na pracovní trh a spoření na důchod?
Jde skutečně o důchodovou reformu?
12.10.2023 Česká vláda v průběhu května letošního roku představila změny v zákoně o důchodovém pojištění. Tento konkrétní zákon (Zákon č. 270/2023 Sb., Změny v předčasných důchodech a valorizaci), následně schválila poslanecká sněmovna a 1. září 2023 podepsal prezident, začal platit s účinností od 1. října 2023. A jde o první novelu, která vstoupila v platnost a jež má měnit důchodový systém v České republice. Jde však o skutečnou reformu?
Šmyhal: Ukrajina potřebuje letos i příští rok rozpočtovou pomoc 42 miliard USD
12.10.2023 Ukrajina bude letos i příští rok potřebovat rozpočtovou pomoc 42 miliard dolarů (971,5 miliardy Kč) na pokrytí obrovského deficitu a obnovu země po ruské invazi. U kulatého stolu to včera na okraji zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Informovala o tom agentura Reuters. Deficit státního rozpočtu Ukrajiny bude podle Šmyhala letos činit přibližně 20 procent hrubého domácího produktu (HDP) země a příští rok 21 procent.
Deficit SR během září opět poklesl
02.10.2023 V září deficit státního rozpočtu poklesl na 180,7 mld. Kč a jedná se tak o čtvrté zlepšení v řadě. Pozitivně se během září projevilo zejména připsání daně z neočekávaných zisků (25,6 mld. Kč), kdy druhá část by měla dorazit během prosince. Dále výrazně rostly i výběry z daně z příjmu právnických osob, kde dosavadní plnění již přesahuje plán pro celý rok. Rychle rostoucí výdaje přesto i nadále budou představovat brzdu v plánované konsolidaci.
Nová slovenská vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník
01.10.2023 Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiéra Robert Fico. Koaličními partnery jeho Smeru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Smeru odštěpený Hlas a Slovenská národná strana. Taková koalice by měla pohodlnou – byť ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady. Od takové koalice – vzhledem k volebním programům zmíněných stran – nelze čekat jakkoli výraznější důraz na konsolidaci slovenských veřejných financí.
EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
22.09.2023 Evropská unie poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (36,7 miliardy Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Na poledním briefingu to dnes oznámila mluvčí Evropská komise (EK). Komise uvolnila už celkem osmou platbu z balíku 18 miliard eur určeného pro letošní rok na základě hodnocení pokroku reforem na Ukrajině, které směřují k větší transparentnosti využití peněz.
Odejít do starobního důchodu letos nebo až v roce 2024? Správné načasování je klíčové
18.09.2023 Pokud patříte mezi lidi, kterým vzniká nárok na starobní důchod v období do konce letošního roku, pak zbystřete. Podmínky toho, kdy je výhodné do důchodu odejít se změnily. Zatímco loni se vyplatilo odejít do důchodu nejpozději do konce prosince, a to dokonce i do předčasného důchodu, letos je situace jiná.
Italský bankovní svaz kritizuje mimořádnou daň pro finanční domy
12.09.2023 Italský bankovní svaz (ABI) kritizuje plánovanou daň z mimořádných zisků pro banky. Mohla by podle něj negativně ovlivnit italskou ekonomiku a snížit zájem investorů o bankovní sektor. Podle agentury APA to dnes v italském parlamentu řekl šéf ABI, Giovanni Sabatini. Vyjádřil také pochybnost ohledně ústavnosti plánované daně.
Dividenda ČEZu vylepšila hospodaření státu
01.09.2023 Státní rozpočet ke konci srpna byl v deficitu 194,6 mld. Kč a třetí měsíc po sobě tak došlo ke snížení deficitu. Hlavním důvodem je výplata dividendy z energetické společnosti ČEZ, kde je stát hlavním akcionářem, a to ve výši 54 mld. Kč.
Prezidentovo váhání s podpisem úpravy důchodů jejich lednové navýšení neovlivní. Průměrný důchod v lednu 2024 vzroste o avizovaných zhruba 400 korun
01.09.2023 Prezident Petr Pavel dosud neodepsal novelu zákona, která zpřísní pravidla předčasných penzí a zpomalí jejich valorizaci. Nicméně jeho váhání by nemělo nijak ovlivnit řádnou valorizaci důchodů v lednu 2024.
V červenci deficit SR bez větší změny
01.08.2023 Po červnovém zlepšení pokračuje státní rozpočet kladnými hodnotami, a i v červenci došlo ke snížení deficitu, byť pouze kosmetickému. V posledních letech bylo pro červenec typické spíše mírné prohlubování schodku a kladný trend tak více odpovídá „předcovidovým“ rokům. Za lepším výsledkem stojí mj. větší výběr na dani z příjmů právnických osob, což ukazuje na vysoké zisky firem. Ke konci července tak deficit dosáhl 214,1 mld. Kč.
Lidé nechápou a nadávají: proč vláda škrtá důchody, když si přitom půjčuje 140 miliard? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí
26.07.2023 Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč zpřísňuje podmínky důchodců, jak o tom nyní hlasují poslanci, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?
EU poskytla Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci
25.07.2023 Evropská unie poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Informovala o tom dnes Evropská komise (EK). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dostane Kyjev v příštích třech měsících celkem 4,5 miliardy eur.
Inflace v Maďarsku podle vlády nejpozději do prosince klesne pod deset procent
20.07.2023 Inflace v Maďarsku nejpozději do prosince sestoupí pod deset procent, což podpoří oživení maďarské ekonomiky. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl maďarský ministr financí Mihály Varga. Prohlásil také, že středoevropské země by se po překonání energetické krize a vysoké inflace mohly opět stát nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropské unii.
WSJ: Evropané čelí nové realitě, kterou nezažili desítky let - chudnou
18.07.2023 Život na evropském kontinentě byl dlouho předmětem závisti cizinců, zejména kvůli stylu označovanému jako umění žít. Nyní však rychle ztrácí svůj lesk, protože kupní síla Evropanů se postupně snižuje. Francouzi jedí méně foie gras a pijí méně červeného vína. Španělé šetří olivovým olejem. Finové jsou nabádáni, aby využívali sauny ve větrných dnech, kdy je energie levnější. Píše to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
Ranní okénko - Šance na dodržení plánovaného deficitu státního rozpočtu na rok 2023 žije
04.07.2023 Nejdůležitější zprávou z tuzemské ekonomiky bylo plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2023. Deficit státního rozpočtu nyní činí 215,4 mld. Kč, což je v meziměsíčním srovnání o 56 mld. Kč méně. Výdaje rostly zejména kvůli navyšování běžných výdajů, kde největší podíl tvořily finanční prostředky na důchody (+56,5 mld. Kč). Na druhé straně vyšší příjmy byly způsobeny především přílivem finančních prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů (44,6 mld. Kč). V průběhu roku navíc do státního rozpočtu přitečou ještě další peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax. Přestože rizika jsou stále zřejmá, tak šance, že vláda zvládne dodržet naplánovaný rozpočet, se zvýšila.
Meziměsíčně deficit klesl na 215,4 mld. Kč
03.07.2023 V polovině roku činí deficit státního rozpočtu 215,4 mld. Kč, což je o 56 mld. Kč lepší výsledek než ke konci května. Do státního rozpočtu navíc ve zbytku roku přitečou ještě peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax.
Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu
03.07.2023 Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.
Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, představuje potenciálně nečekaně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Může jít o desítky miliard ročně, což by mohlo vést k osekání třeba důchodů
19.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, přijme buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo zaplatí ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.
Berlusconiho, průkopníka „politického podnikání“, povalil až dluh a hrozba státního bankrotu
12.06.2023 Dnes zesnulý Silvio Berlusconi vstoupí do dějin nejen jako někdejší italský premiér. Těch má ostatně země kvůli častému střídání vlád vskutku přehršel. Jen Berlusconiho však mezi nimi – a dokonce celosvětově – lze považovat za prototyp politického podnikatele. Takového, jenž ve svých rukou kumuluje moc mediální, finanční a politickou a ještě přitom – za spolupráce dobře placených marketérů – dokáže působit jako obyčejný člověk z lidu, jenž se vzepřel mocným a na straně toho samého lidu bojuje za jeho zájmy.
Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu
05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší
01.06.2023 Do historicky rekordního schodku se za první čtyři měsíce letoška dostal důchodový účet České republiky. Schodek důchodů činil ke konci dubna historicky zcela bezpříkladných 27,8 miliardy korun.
Spoléhat se dál na lavírující politiky? Zajištění na stáří je potřeba vzít do vlastních rukou. K důstojné penzi stačí překvapivě málo, ale musíte začít včas
15.05.2023 Mimořádné tempo zadlužování České republiky pokračuje. Ke konci letošního dubna činil schodek státního rozpočtu 200 miliard korun. Pokud nepočítáme období od vypuknutí koronavirové pandemie, jde o nejvyšší deficit v samostatné české historii. A to včetně krizového roku 2009 s výsledkem -192 miliard korun. Nicméně tehdy šlo o deficit za celý rok, nikoli za jeho třetinu, jako letos.
Vladimír Pikora: Vládní balíček je lepší, než jsem čekal. Přesto je nedostatečný
15.05.2023 Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se. Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.
Komentář hlavního analytika Broker Consulting k ohlášené důchodové reformě
11.05.2023 „Plánované změny v důchodovém systému sice zřejmě garantují vyplácení důchodu i dnešním čtyřicátníkům a mladším generacím. Pořád ale bude platit, že finanční jistotu v důchodu zaručí všem především to, kolik si připraví během produktivního života. Situace s důchody je pro mladší generace oproti dnešním penzistům výrazně odlišná. Populační vývoj jim moc nepřeje, a proto doporučuji se začít připravovat na penzi dopředu a myslet na zajištěné stáří už teď,“ říká Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.
Irsko chce přesunout vysoké příjmy z firemních daní do nového státního fondu
10.05.2023 Irsko uvažuje, že by část vysokých daňových příjmů, které dostává od mnoha nadnárodních společností sídlících v zemi, vložilo do nového státního investičního fondu. Tento krok by posílil veřejné finance do budoucna, kdy by příjmy mohly být méně spolehlivé než teď, uvedl server televize CNBC. Daňové příjmy od nadnárodních firem byly v posledních letech rekordní a země odhaduje, že její rozpočtový přebytek by mohl do čtyř let vzrůst na 6,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Celková výše dluhu USA zhruba 573krát převyšuje roční výkon české ekonomiky, varuje dlouholetý investiční stratég George Sorose. Bankovní krize v USA přitom prý teprve začíná
03.05.2023 Celková výše dluhu USA je zhruba 200 bilionů dolarů, v přepočtu přibližně 4300 bilionů korun, varuje Stanley Druckenmiller, dlouholetý investiční stratég miliardáře George Sorose. Cituje jej agentura Bloomberg. Pro srovnání, letošní celoroční HDP Česka bude zhruba 7,5 bilionu korun. Dluh USA tedy tuto hodnotu převyšuje přibližně 573krát.
Ke konci dubna stoupl deficit státu na 200 mld. Kč
02.05.2023 První třetinu letošního roku uzavírá státní rozpočet s deficitem ve výši rovných 200 mld. Kč. Saldo je tak vyšší než loni, a i než v doposavad rekordním roce 2021. Tehdy deficit ke konci dubna dosahoval 192 miliard Kč, stát nakonec rok 2021 uzavřel se zhruba 420miliardovým schodkem.
Ukrajina dostala od EU dalších 1,5 miliardy eur, další peníze očekává
25.04.2023 Ukrajina dnes dostala od Evropské unie třetí tranši finanční pomoci v objemu 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč), oznámilo ukrajinské ministerstvo financí. Jde o pomoc z programu Macro-Financial Assistance (MFA), který na tyto účely počítá s celkovou částkou 18 miliard eur (téměř 423 miliard Kč).
Koruna do konce roku oslabí, ale její nynější síla ještě nějaký čas přetrvá. Kdo a co za ni může?
17.04.2023 Ve světě je pouze pět význačnějších měn, které od předvečera ruské invaze na Ukrajinu (tedy od 23. 2. 2022) až do závěru minulého týdne posílily jak vůči dolaru, tak euru. Jen dvě z těchto měn jsou měny evropských zemí: česká koruna a švýcarský frank.
Jeden důchodce „stojí“ Česko tolik, co čtyři ukrajinští uprchlíci. Pomoc ukrajinským uprchlíkům stála dosud veřejnou kasu 33,5 miliardy, což je 20krát méně než důchody
14.04.2023 Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun. Ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Michl vede ČNB od loňského července, dříve pracoval pro Raiffeisenbank i Babiše
13.03.2023 Vizitka guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla (45), který podle včerejšího oznámení získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné:
Guvernér ČNB Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné
13.03.2023 Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné. Řízení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) skončilo ve standardní lhůtě a konalo se podle zákona, sdělila včera ČTK ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Michlův předchůdce Jiří Rusnok v minulosti uvedl, že by chybějící nejvyšší stupeň prověrky mohl současnému guvernérovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci.
Agentura Fitch potvrdila rating České republiky, výhled je ale negativní
04.03.2023 Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje více věcí, například nedostatečnou konsolidaci veřejných rozpočtů, vyplývá z páteční tiskové zprávy.
Česká vláda zrušením dvou svátků může získat do rozpočtů zhruba 18 miliard korun, což by jí letos umožnilo důchodcům řádně navýšit penze v rámci mimořádné valorizace bez dalšího zadlužení
03.03.2023 Fialova vláda by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých dvacet miliard korun. Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizován důchod beze změny, aniž by se přitom stát dále zadlužil.
E15: Případná chybějící prověrka může stát šéfa ČNB Michla místo, připustil Pavel
02.03.2023 Zvolený prezident Petr Pavel připouští, že by se mohl zabývat odvoláním guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla z vedení instituce, pokud nezíská bezpečnostní prověrku na nejvyšší úrovni. Řekl to v rozhovoru pro deník E15. Míní, že pokud je na nějakou funkci předepsaná bezpečnostní prověrka a dotyčný ji nedostane nebo ztratí, tak takovou funkci nemůže vykonávat. Dodal ale, že u Michla zatím taková situace nenastala. Michl podle serveru Echo24 na nejvyšší prověrku čeká od loňského května, standardní lhůta pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné už uplynula, řízení ale nebylo ukončeno.
Světová banka poskytne Ukrajině finanční pomoc 2,5 miliardy dolarů
26.02.2023 Světová banka (SB) poskytne Ukrajině grant 2,5 miliardy dolarů (přes 56 miliard Kč) od americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Banka to v pátek oznámila v tiskové zprávě. Celková pomoc zprostředkovaná SB se tak zvýšila na 20,6 miliardy dolarů.
Ropa a rubl po roce války
24.02.2023 Trh s ropou je samozřejmě silně ovlivněn válkou na Ukrajině. Pro Rusko tvoří vývoz ropy hlavní zdroj příjmů válečného rozpočtu. Kreml se proto snaží vyvážet této suroviny, kolik jen může.
Jak reformovat důchody? Stát by měl umět dostat do systému více peněz, omezit se, ne stále jen „bičovat“ občany
22.02.2023 Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení.
Rusnok: Chybějící nejvyšší prověrka může bránit Michlovi řádně vykonávat funkci
19.02.2023 Chybějící nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky může guvernérovi České národní banky (ČNB) Aleši Michlovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to dnes uvedli bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Server Echo24 v sobotu napsal, že Michl na nejvyšší prověrku čeká od loňského května, standardní lhůta pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné uplynula tento týden.
Podle Pavla jsou reformy penzí a daní nezbytné, je nutné je lidem vysvětlit
30.01.2023 Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to včera večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.
Češi rekordně omezují své nákupy. A letos to nebude jiné
22.01.2023 Češi rekordně omezují své nakupování. Nikoli nutně částku, kterou za nákupy utrácí, ale počet pořízeného zboží a služeb rozhodně ano. Případně se spokojují s jejich nižší kvalitou a přechází tudíž z dražších na levnější varianty.
Von der Leyenová: EU musí zvyšovat tlak na Rusko a dál podporovat Ukrajinu
13.01.2023 Evropská unie musí pokračovat ve zvyšování tlaku na Rusko a v podpoře Ukrajiny, řekla dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem, jehož země nyní předsedá sedmadvacítce. Ta je podle von der Leyenové připravena v lednu Kyjevu vyplatit první část z úvěrového programu o celkové výši 18 miliard eur (431 miliard Kč). Uvedly to agentury Reuters a DPA.
Forex: Směřuje Německo do recese?
13.01.2023 Ekonomika našeho klíčového obchodního partnera se stejně jako ta naše v loňském roce potýkala s vysokými cenami energií. Jak moc ji v závěru loňského roku začal docházet dech napoví dnešní předběžný růst HDP za celý rok 2022. Zatímco analytici se shodují, že recese na přelomu roku přišla, my stále vnímáme ve světle posledních indikátorů možnost, že se jí buď Německo úplně vyhne, nebo bude pouze technického rázu. Odolnost podle nás ukáže i listopadová průmyslová produkce v eurozóně.
Češi omezují své nákupy nejvíce v historii, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy se ani moc dobře nakupovat nedalo. Plná nákupní centra a restaurace před Vánoci zjevně byly jen klam, nejrychleji chudnou pracující
12.01.2023 Maloobchodní tržby loni v listopadu klesly reálně meziročně o 8,7 procenta. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za měsíc říjen 2022. Podle revidovaných dat klesly v desátém loňském měsíci tržby maloobchodu o 9,9 procenta. To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.
Češi loni historicky razantně snížili své nakupování. Plná nákupní centra a restaurace před Vánoci zjevně byly jen klam, nejrychleji chudnou pracující
09.01.2023 Spotřeba českých domácností se ve třetím čtvrtletí loňského roku, tj. od července do září, vpravdě historicky propadla. V reálném vyjádření – tedy po zohlednění inflace – lidé v Česku nakupovali v přepočtu na osobu o 7,8 procenta méně zboží a služeb než ve stejném období roku 2021. To je druhý nejvýraznější meziroční propad od roku 2005, za kteréžto období Český statistický úřad danou časovou řadu zveřejňuje.
Za celý rok 2022 skončil rozpočet v deficitu 360mld. Kč
03.01.2023 Poslední prosincový report ohledně plnění státního rozpočtu dává možnost uzavřít i celkový účet za rok 2022. Stát hospodařil s třetím nejhlubším schodkem v historii ČR. Paradoxně ale s nejnižším schodkem za poslední 3 roky po -367mld. Kč v roce 2020 a -420mld. Kč v roce 2021. V příštím roce plánuje český stát hospodařit s deficitem ve výši 295 mld. Kč.
Státní rozpočet loni skončil se schodkem 360,4 mld. CZK
03.01.2023 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát loni hospodařil s deficitem ve výši 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit.
Vítězi roku 2023 budou opět důchodci. Průměrný starobní důchod v roce 2023 bude činit až takřka 20 tisíc korun, zejména četné důchodkyně dostanou ještě navíc výchovné
01.01.2023 Starobní důchodci na tom budou v letošním roce, 2023, lépe než drtivá většina pracujících (ostatně jako loni, jak zachycuje graf níže). Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací.
Vítězi roku 2023 budou opět důchodci. Průměrný starobní důchod v roce 2023 bude činit až takřka 20 tisíc korun, zejména četné důchodkyně dostanou ještě navíc výchovné
29.12.2022 Starobní důchodci na tom budou v příštím roce lépe než drtivá většina pracujících (ostatně jako letos, jak zachycuje graf níže). Alespoň tedy z toho hlediska, jak se nárůstem svých příjmů popasují s rapidní inflací.
Důchodci jsou vítězi letošní inflační krize, poraženými hlavně lékaři, sestry či učitelé. Vývoj životní úrovně důchodců letos překonává vývoj životní úrovně pracujících, kteří je platí, jako nikdy v historii
05.12.2022 Česko čelí dramatickému propadu životní úrovně, jaký nepamatuje od svého vzniku roku 1993. Přesněji řečeno, pracující Česko. Důchodci nikoli. Za první letošní tři čtvrtletí vzrostly výdělky pracujících průměrně meziročně o 5,9 procenta, zatímco ovšem meziroční inflace v téže době činila 14,9 procenta.
Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK
01.12.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.
Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
01.11.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.
Spotřebitelské úvěry byly opět v září o něco dražší než v srpnu
31.10.2022 Dlouhodobě stabilní mírný růst vykazuje Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů. Podle něj v září povyrostla úroková sazba u bezúčelových úvěrů o 0,22 procentního bodu na celkovou hodnotu 8,59 %. Meziměsíčně se tudíž úroková sazba opět o něco zvedla, mírně rostoucí trend je patrný již několikátý měsíc v řadě. Podle grafu se naposledy současná výše sazeb poskytovala na začátku druhého čtvrtletí v roce 2017. Odborníci na úvěry očekávají, že pozvolný růst sazeb bude dál pokračovat.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Kompenzace vysokých cen energií a valorizace důchodů prohlubují deficit rozpočtu
03.10.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního září hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 55,4 mld. Kč, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Schodek státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, avšak mohl by skončit pod 350 mld. Kč.
Letošní srpnový schodek státního rozpočtu zhruba odpovídal pandemickému roku 2020
01.09.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč, což je obdobný výsledek jako v srpnu 2020. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 66,9 mld. Kč, což odráží vyšší daňové příjmy.
Deficit se dále prohlubuje, zveřejněn byl plán na příští rok
01.09.2022 Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč.
V červnu si rozpočet připsal druhý letošní přebytek
01.07.2022 Po tradičně slabším květnovém výsledku se v červnu povedlo rozpočet udržet v mírném plusu a kumulované bilance se vylepšila o 6,3 mld. Kč. Od začátku roku ale rozpočet zůstává stále v hlubokém záporu (-183 mld. Kč). Ministr financí Zbyněk Stanjura na konci minulého týdne uvedl, že v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok, by chtěl udržet deficit pod 330 mld. Kč. Nyní schválený rozpočet počítá se saldem o 50 miliard Kč nižším.
Schodek rozpočtu se blíží ke 200 miliardám
01.06.2022 Za prvních pět měsíců letošního roku se státní rozpočet dostal do deficitu ve výši 189,3 mld. Kč. Jen za květen se tak schodek navýšil o takřka 90 miliard Kč. Udržení naplánovaného schodku se zdá být čím dál tím méně realistické, a i ministr financí počítá s potřebou novelizace. V porovnání s předchozím rokem je schodek nižší zhruba o 65 miliard Kč.
Ruská centrální banka snížila základní úrok o tři procentní body na 11 procent
26.05.2022 Ruská centrální banka dnes na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
Související klíčová slova:
Společnost Synot Invest | Rozpočtové přebytky | Odhad vývoje ekonomiky | Maďarská inflace | Propad ekonomiky | Hospodářská situace | Makroekonomické predikce | Prostor k růstu | Balík rozpočtových opatření | Obsluha státního dluhu | Automotodrom | Hodnota společnosti | Průmyslově-technologický holding | Výnosy dluhopisů | Války | Lithium | Vývoj | Češi | Allianz | Institut IOBE | Dana Drábová | MF ČR | Skupina Colt | Skupina Smartwings | Česká ekonomika letos | DPH | EUR | Úvěrový trh | Paušální daně | Standard & Poor's | Nedostatek čipů | Srbská komunita | David Malpass | Přemýšlení | Společnost GasNet | Finanční ústav | Garanční systém | Podnikatel | Vzdělávání finančních poradců | Itálie | Stoxx | Sociální faktory | Akciové společnosti | Akcie firmy | Průměrná úložka | Očekávání | Kapitálový poměr | Evropské centrální banky | Vyšší důchody | Poslanci | Státy eurozóny | Swiss Life | Tlak na Rusko | Rozpočet Japonska | Pro investory | Veřejné finance | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Ruské invaze na Ukrajinu | Trh práce | Evropská komise | Skupina Creditas | Posílení kapitálu | iShares | Splácení hypotéky | Swiss | Czech Media Invest | Investice | Plán investic | Spotřebitelské úvěry | Geopolitické riziko | Potenciál | Robert Fogel | Akvizice | Ředitel skupiny ČSOB | Bohumil Kartous | Česká měna dnes | Macquarie Asset Management (MAM) | Škoda Auto | Plán na obnovu Ukrajiny | Rating České republiky | Japonské akcie | Nákupní centra | Invaze na Ukrajinu | Současná rozpočtová situace federální vlády | Prognózy | ČNB Jiří Rusnok | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Přístup k antikoncepci | Intervence | Výkon ekonomiky | E.ON | Loterijní společnosti | HDP (Hrubý domácí produkt) | Experti | Rekord | Ministr dopravy | Raiffeisenbank | Nezávislost | Průměrný výnos | Člen bankovní rady ČNB | Oživení ekonomiky | Creditas | ČSSD | Zvýšení minimální mzdy | Moody's Investors Service | Účastnické fondy | Uvolňování měnové politiky | Navýšení důchodů | Český statistický úřad | Impuls | EUR/USD | Ukrajinský premiér Denys Šmyhal | Bruegel | Spotřebitelé | Von der Leyenová | Saxo Bank | Chování | Mediální společnost | Období vyšších úrokových sazeb | Jiří Vévoda | Saldo hospodaření | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Levice | Akcie společnosti | Chování trhu | Generální ředitel skupiny ČSOB | Slevy na dani | Aktuální vývoj | Hospodářské noviny (HN) | Společnost E.ON | Vydavatelství Editis | Lagardeová | Průměrné mzdy | Demografie | Cenné papíry | Výnos | Daň z mimořádných zisků bank | Automotodrom Brno | Mimořádné daně | Penzijní systém | Výhled ekonomiky | Goldman Sachs | Tisk peněz | Mariana Čapková | Dlužník | Vzdělávání | Americké univerzity | Soukromá spotřeba | Růst sazeb | Výhled Fidelity International | 100 miliard dolarů | IHNED | Jiné měny | ESG | Import | Analytik Broker Consulting | Státní dluh | ČEZ | Milton Friedman | O2 Czech Republic | Rekordní rozpočet | Čerpání evropských peněz | Propad cen | Mimořádná inflace | Změny HDP | Spořit na důchod | Praxe | Platební neschopnosti | GP Alliance | Úvěrový rating a státní dluh | Metaverse | Úložka | Posílení české měny | Marian Jurečka | Výchova dětí a péče o blízké | Čistý příjem | Casino | Brent | CEO | ÚOHS | Nexen | Peníze | Modelový příklad | Strach | Pandemie COVID-19 | Ukazatel | Vyrovnaný rozpočet | Společnost Kofola | Dodatečný výnos | Prognóza | Služby | Technologie blockchainu | Zájem o investování | Projekce | Vzdělávací aktivity | Čeští ekonomové | Velké hospodářské krize | Čerpání peněz | Běžný účet platební bilance | Měny | Barel ropy | Investiční strategie | Dlouhodobý investiční produkt | Náboženství | Výsledek hospodaření | Bezpečný přístav | Dividendy | Burza | Bankovní rada ČNB | Nejistoty na finančních trzích | Společnost NJJ | Burzovní obchodníci | Vývoj ceny ropy | Dividendy z energetické společnosti | Investovat do akcií | Richard Siuda | Valná hromada | Burzy | Dinár | Ceny elektřiny | Vydání dluhopisů | Hello Bank | PPF Telecom Group | Broker | Investiční příležitost | Analytik Saxo Bank | Slovenská vláda | Zastropování cen | Rozsáhlé propouštění | Posílení koruny | Odliv kapitálu | Česká pošta | Export | Britské podniky | Výstavba gigafactory | Většinový podíl | Komárek | Bond | Volksbank | Výroční zprávy | Návyk | EUR/CZK | Vládní opatření | Energetická společnost | InterGen | AI | Škoda | Úroveň důvěry | Evropská inflace | Italský premiér | ProSiebenSat.1 | Civilní letectví | Společnost Emirates | Trh s ropou | Fialova vláda | Ekonomická aktivita | Regulace | Zavedení eura | Bankroty | Kofola | Noviny | Měnový fond | Inflační spirála | Polský premiér | Magazín Global Finance | Hospodářské výsledky | Tovární objednávky | Znalost | Fitch Ratings | Kapitálový trh | Daniel Častvaj | Kurz eura k dolaru | Bezpečné přístavy | Vyšší náklady | Emirates | IOBE | Média | UniCredit Bank | Co bude dál? | Finanční trh | Investice do těžby | Pokles reálné spotřeby | EFPA ČR | Šíření nemoci | Péče o blízké | Stanley Druckenmiller | Pracovní místa | Ruské ropy | Investoři | Srbská centrální banka | Americké ekonomiky | Petr Pavel | Nejistoty | Největší světové ekonomiky | Oddlužení | Fidelity | Slabý ekonomický růst | Regulační úřady | Ondřej Karanský | Inflační čísla | Kapitál | Tomáš Pfeiler | Inflace v lednu | Tranše | Nižší daně | Reálné ekonomiky | Posílení | Skupina EPH | Občané | USD | Kulturní faktory | Kč/USD | Růst deficitu | Boháči | Pivovar | ČNB Petra Krmelová | Asociace pro kapitálový trh | Neziskové organizace | Migrační dohoda | Mezinárodní vztahy a obchod | Vývoj ceny ropy Brent | Nižší poptávka | Plány | Funkční období | Kč/EUR | České předsednictví | KDU-ČSL | Vládní populismus | WSJ | Zisk | Daniel Křetínský | Zemědělský svaz | Migrace | Freedom Finance Europe | Německý DAX | Automobilka Toyota | Patria | Zahraniční investoři | Chřipka | Analýzy | Klimatické změny | Konopí | Garance | Vládní výdaje | Emma Capital | Bohatý | Aktuální prognózy | Jak na to | O2 | Cenové tlaky | CZK | Jan Kubíček | Výhled ratingu | Akcionáři | Automobilka Škoda | Rozpočet na rok 2020 | Emoce | Wienerberger | Bogdan Maioreanu | Kabinet | Skupina PPF | Investovat | Echo24 | Rozpočtový přebytek | Vít Hradil | Patria Online | Czechoslovak Group (CSG) | Demokraté | Hospodářský vývoj | Finanční ředitel | Ruský prezident | S&P | Brusel | Úroková sazba | Kapitálový poměr Tier 1 | Vyplácení dividend | Ajay Banga | Zvýšení daní | Baterie do elektroaut | Finanční pomoc | Obrovský potenciál | Dovoz | Unie | Půjčka | České firmy | Trpělivost | Uhelné elektrárny | Instagram | Meta | Deflace | Kristalina Georgievová | Politická situace | Předčasný důchod | Petr Fiala | Ruský rubl | TIM | Německé firmy | Nízké úrokové sazby | Skupina KKCG | Penzijní fondy | Praha | Složené úročení | Markets | Zajištění na stáří | FDP | Recyklace | Prezident | Piráti | Narušení dodávek | Petr Novotný | Vzdělání | Vláda USA | Dnešní data | Roubini | Mimořádný zisk | Očekávaný vývoj | Warren Buffett | Daňový poplatník | Financial Times (FT) | Washington Post | Výsledky | Americké centrální banky | Ministerstvo životního prostředí | Globální ekonomiky | Portfolio | Kapitálové rezervy | Inflační tlaky | Průzkum | Oslabení liry | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | Zadlužování | Wall Street Journal (WSJ) | Monitorování | Bank of America | Dominik Stroukal | Broker Consulting Index | Zvyšování daní | Finanční instituce | Americký index | ProCent | Následky pandemie | Eurostat | Energie | Zůstatek | Fiskální rok | Šokující předpovědi Saxo Bank | Shortovat | NKÚ | Růst inflace | BHS | Jediné měny | Raytheon | Rozhodnutí soudu | Objem | Oživení v Číně | Dezinflační tendence | Klima | Jednotné měny | Saxo Bank Steen Jakobsen | Colt CZ | RWE Gas | Vývoj měnového páru | Hypoteční trh | Zákonodárci | Býčí trh | Ženy | Investiční horizont | Velké firmy | METROSTAV | Tržní podíl | Národní měny | Subvence | Státní investiční fond | Ekonomický vývoj | Barack Obama | Program Antivirus | S&P Global | Firmy | Energetický a průmyslový holding | Slavomír Pavlíček | Investiční platforma | Důchod | MMF Kristalina Georgievová | Pfizer | Agentura Bloomberg | RWE | Studie | MPO | Škoda Group | Česká společnost | Nástroj | Šéf německé centrální banky | Premiér Andrej Babiš | Zpráva | Ekonomické dopady | Reálné spotřeby domácností | Kolínská automobilka | Válka | Polsko | Cestovní ruch | Ratingová agentura | Rozpočtová politika | Zvyšování mezd | Inflace v Česku | Cenová hladina | Měna | Znárodnění | Rok 2024 | Platební neschopnost | Bydlení pro mladé | EPH | Janet Yellenová | Hrubý domácí produkt (HDP) | Hypotéky | Ceny ropy | Státní rozpočet | Nasdaq | Úroveň důvěry veřejnosti | Aktuální hodnoty měny | Nájmy | Nadšení | Přijetí | Ministryně práce a sociálních věcí | Deficit | Lukáš Kovanda | Bydlení | Česká spořitelna | OPEC | USD/PLN | Ukrajina | Bloomberg | Pomoc pro Ukrajinu | Peníze na účtech Sberbank | Nová prognóza | Rezervy na ochranu úvěrového trhu | GBP | Johnson & Johnson | Udržitelnost | Dopady na ekonomiku | KB | Nabídka | Ptačí chřipka | Demografické znalosti | Maloobchod | Centrální banky | Řetězec Casino | Ústavní soud | Zpomalení inflace | Účast akcionářů | Trump | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | STV | Makroekonomický vývoj | Tom Kadeřábek | Zprávy | Sazba proticyklické kapitálové rezervy | Vláda a kongres | Urals | Zahraniční dluh | Tokeny | Cvičení | Reálné mzdy | Ministerstvo práce | Vstupy | Cenový šok | Averze k riziku | Investiční skupina KKCG | Stavebnictví | Společnost Czech Media Invest | Provozní výnosy | Maspex | Byty | Asie | Dnešní makroekonomické ukazatele | Instituce | Restriktivní opatření | Člen představenstva | Bank of Japan | E15 | Pardubický pivovar | Apple | Silný růst | Ropa Brent | Vladimír Dlouhý | Střednědobý výhled | Rozhodnutí vlády | Vyhlídky | Silná ekonomika | Finanční domy | CZ | Ratingové hodnocení | Cena ropy brent | Dopad pandemie | Průmyslová výroba | Kongres | Výdělky | Účet v bance | Vysoké ceny energií | Deficit rozpočtu | EDF | Bidenův obří balík | Menšinový podíl | Pandemie nemoci COVID-19 | Trh | Divize | Současný trend | Komise | Licence Sberbank CZ | Pád rublu | Vyšší poptávka | Války na Ukrajině | CVC Capital | České koruny | Výrazný růst | Záchrana Smartwings | Příjmy z prodeje ropy | Kapitálová pozice | CNN Prima News | Uplynulý rok | Ekonomické škody | Vývoz ropy | Zákonodárce | Sazby daně | Dopad na finanční trhy | Ministr dopravy Kupka | Výrazný pokles | Buffett | Hnutí ANO | AA | Vývoj ekonomiky | Pražské burzy | Míra zadlužení | Česká bankovní asociace | Videokonference | Výběry | Energetická společnost ČEZ | Francie | Sazby ČNB | Konkurenceschopnost | Spolupráce Kovyho | Pokles HDP | Světová banka (SB) | Investiční skupina Penta | Dopady koronaviru | Platit daně | Oživení české ekonomiky | Propad | Oldřich Dědek | Turecko | Pokračující pokles | Ekonomický propad | Rating | Globální dodavatelské řetězce | Christiane Hoffmannová | Pandemie koronaviru | Borgis | Koronavirová pandemie | Selský rozum | Maxim Manturov | CERGE-EI | Příležitosti | Pohled do budoucnosti | Sellier & Bellot | Vládní dluhopisy | Investice do služeb | Mateusz Morawiecki | Obchody | ANO | Hospodaření státního rozpočtu | Hrubý domácí produkt | Kjódó | Letiště Václava Havla | Podnikatelé | Toyota Motor | Sázka | Televize CNBC | Pomoc Ukrajině | Obnovitelné zdroje energie | Národní ekonomická rada vlády | Ekonomické problémy | Důvěra | Macquarie Asset Management | Pravděpodobnost | Prosperity | Zahraniční obchod | Představenstvo | Ministryně práce | Pojišťovny | Intervence ČNB | Soukromí investoři | Výsledky společnosti | NJJ Presse | Paušální daň | Odliv dividend | Výpadky | London School of Economics | Graf | Carlyle | Vládní nástroj | Gazprom | Centrální banka | Příliv kapitálu | Životní prostředí | Rady expertů | Chod firem | Kontext | Plyn | Dividendy ČEZ | Florian Bieber | Omezení pohybu | Krácení důchodu | Čistý zisk | Jádrová inflace | Pokles populace | Kovy | Hospodaření | Fed | Zveřejněná data | Zpomalení ekonomiky | Americká centrální banka | Růst spotřebitelských cen | Výrobce munice | Quant | Zpracovatelský sektor | Andrej Babiš | Časové řady | Fungování fiskální politiky | Největší kontrakt | Dolar | Portfólia | Technologičtí giganti | Peníze.cz | Běžný účet | Jan Čermák | ČNB Aleš Michl | Faktory ovlivňující rozpočtové deficity a přebytky | Mluvčí | Analytik Cyrrusu | Hrozí krach | Zastropování cen elektřiny | Zdravotní sestry | Reuters | ING | Portu | Unilever | Zvýšení úrokových sazeb | Marek Španěl | Investment | Dopady krize | Výstupy | Souhrnný index | Trinity Bank Lukáš Kovanda | VTB | Oilprice | Utahování měnové politiky | Finanční svět | Deficit veřejných financí | Pozornost | BHS Štěpán Křeček | Firma | Další rozvoj | Portugalsko | Konkrétní cíle | Česká měna | S&P 500 | CEPS | Ministr práce | SAZKAmobil | Giovanni Sabatini | Dokončení transakce | Obchodování | Rychlý růst | Zemní plyn | Empresa Media | Předseda | Koronavirová krize | Eva Miklášová | Americký dolar | Dluh USA | Snižování rizika | Britové | TOP 09 | Stoxx 600 | Přímé zahraniční investice | Agentura Kjódó | Snížení sazeb | Dopad na ekonomiku | Naše ekonomika | Pokles české ekonomiky | Události roku | Zvýšení základní sazby | Decentralizovaný systém | Financovat | Deficity a přebytky | Aleš Michl | DIP | Řecko | Úřad pro regulaci finančního trhu | Majitel | Rostoucí náklady | Alena Schillerová | Míra | Ministři financí | Hospodaření státu | Úroky | MT4 | Státní svátek | Ipsos | Finančnictví | Ranní nadhoz | KoroNERV-20 | ERÚ | Izrael | Ceny akcií | Skupiny PPF | Investorky | Zájem o hypotéky | Japonsko | Ladoga | ECB | Ceny | Koronakrize | Technologie | Japonská vláda | Letecká skupina | Médea | ČNB | Rumunsko | Evropská unie | Investiční produkt | Jiří Rusnok | Ranní zpráva | Vydání nových akcií | Pokles | James Buchanan | Množství peněz | Czech Media Invest (CMI) | Věřitelé Arca | Finanční sektor v ČR | Onemocnění | Finance Group | Země EU | Americké společnosti | MJ | Jan Vejmělek | Výrobní závody | Poplatek | Nejvýraznější pokles | Hudebních vydavatelství | Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska | Technologické firmy | NET4GAS | Americká ekonomika | Společnost Automotodrom Brno | Nejistota | Podpora | Čepro | Doporučení | Televizní studio | Invest | Americká společnost | COVID-19 | Plány na zavedení eura | Petra Krmelová | Zboží dlouhodobé spotřeby | Finanční krize | Česká republika | Hello bank | Sberbank | Tisková zpráva | Index PX | Daně | Novela zákona | Společnost Automotodrom | Lídři | OECD | Sport | Finanční budoucnost | České HDP | Ekonomické faktory | Český stát | Životní úroveň | Získání dodatečných financí | Dividendové výnosy | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Italský bankovní svaz (ABI) | Konsorcium | Centrum | Prezident Vladimir Putin | Zisky | Unijní země | Skupina Colt CZ Group | BNP Paribas | Oslabení koruny | Broker Consulting | USD/TRY | Ustupující inflace | Toyota | Ratingové agentury | Zvýšení ceny | Mero | Trinity Bank | Vice | Pojištění vkladů | F-35 | Drahota | Silky | Nové byty | Růst cen | Rating vyšší | Skupina Colt CZ Group SE | Federální rezervní banka | Zdravotní pojištění | Dopad na ekonomiku a spotřebitele | Rheinmetall | Premiér Petr Fiala | Asset management | Německá vláda | Index nákupních manažerů (PMI) | Útok na Ukrajinu | Financování | ČSÚ | Finanční společnosti | Česká firma | Ostatní investice | Finance | JDE | Makroekonomické ukazatele | Stres | Index nákupních manažerů | Automobilový průmysl | PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ | Hotovost | Ekonomický a strategický výzkum | Babišova vláda | Editis | Růst úroků | Celkový deficit | Czechoslovak Group | Šíření nemoci COVID-19 | Ukazatel nákladů na úvěrové riziko (CCR) | Společnosti | Maďarský forint | Společenská odpovědnost | Růst spotřebitelských cen v Německu | Line | EGAP | Evropská divize Sberbank | Partnerství | Šokující předpovědi | FT | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Freedom Finance | Průměrná mzda | Cena | NÚKIB | České dráhy | Spotřebitel | Velké peníze | Malina | Colt CZ Group | Hospodářský růst | BAT | Šíření koronavirové nákazy | Celková inflace | Inflace v Maďarsku | Kartel OPEC | Automobilka Škoda Auto | Světová banka | Bod | Miliardy korun | Zemědělci | Přenos | Podmínky na trhu | Polský zlotý | Ukazatel nákladů na úvěrové riziko | Bankéři | Úloha žen ve společnosti | Spekulace | Nejziskovější | Republikáni | BNP | Pracovní síla | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Saúdská Arábie | Domácnosti | Nouriel Roubini | Sázet | FTSE | Rozvoj společnosti | Cena ropy | Nexen Tire u Žatce | e& | Nižší výdaje | Zkapalněný zemní plyn (LNG) | Inflace | Kellnerová | SEV.EN GLOBAL INVESTMENTS | Devizové intervence | Tržby | Rozpočtový deficit Itálie | Marže | Účet platební bilance | Situace | ProSiebenSat.1 Media SE | Státy EU | Ekonomie | Erste Group | Snížení schodku | Daně z příjmů | Statistické údaje | Dotace | Vývoj měnového páru USD/TRY | Krach | Alphabet | Struktura | Borealis | Zkušenosti | Ursula von der Leyenová | Nové zakázky | Přizpůsobovat se | Spotřební daně | Telecom | Automobilka Toyota Motor | Google | Lira | USD/CZK | Spravedlivé důchody | Samou | Příjmy z firemních daní | Rafinérie | Statistiky | FXstreet | Lukáš Raška | Podrobný pohled | Důstojné stáří | Pivovary | Světová ekonomika | Finanční ředitelka | SAP | Arbitráž | Diverzifikovat | Ben Bernanke | Růst mezd | RUB | Finanční systém | Tempo inflace | Pohonné hmoty v ČR | Polská vláda | Sdružení automobilového průmyslu | Kurz | Market | Vodafone | Omezení pohybu kapitálu | Evropská centrální banka | Vývoj měnového páru USD/RUB | Pandemie covidu | Rudolf Špoták | Unicredit | Měsíční mzda | Mattoni | Impérium | Ruský útok | Lockdowny | ČSOB Bohatství | Jednání kartelu OPEC | Mezinárodní investoři | Institucionální investoři | Inovace | Vládní koalice | Pandemie nemoci | Aktivum | Majitel firmy | Makroekonomické faktory | Naše prognóza | Renáta Kadlecová | Greensill | Licence Sberbank | Nižší ceny ropy | Ekonomové | Deficit státního rozpočtu | Prudký růst cen | Prezident Pavel | EUR/RUB | Pravidelný příjem | Úspory | Ekonomický institut | Conseq | Šokující předpovědi Saxo | Konsensus | Ruský plyn | Řetězec | Deficit italského rozpočtu | Odpor | Těžba lithia | Šmejc | Ranní okénko | Řízení investičního portfolia | Colosseum | Počet obyvatel | Insolvenční návrh | Vysoká poptávka | Predikce | Spiegel | Analytici | Elektromobily | Splatnost | Právo | Prima | Měnové intervence | Kurz koruny | Vývoj ceny ruské ropy Urals | Dluhy | Vysoká inflace | Rada guvernérů | Hospodářství | Ředitelka AKAT ČR | Výkonnost akcií | Dlouhodobé investice | Hodnoty měny | Equity | EFPA | Monetární politika | Trh Prime | Odvody | Epidemiologické situace | Krize v USA | Růst kapitálu a příjmů | Gigafactory | Průměrný příjem | Nové peníze | Premiér Babiš | Index akciového trhu | Alokace | Cenové stability | Debata | Portfolia | Převis | Poptávka | Expert | Koronavirové krize | Vývoz | Saxo | Webináře | Moody's | Ziskovost | AKAT | Miliardy eur | Recese | Rafinérie v Litvínově | Trh s elektromobily | Konsenzus | TŽ | Švýcarský frank | Capital Partners | Erdogan | Invaze Ruska | CZK/EUR | Inflace v Turecku | Petr Stuchlík | Sněmovna reprezentantů | Digitalizace | Prostor pro pokles | Stavební povolení | Aktuální stav | Meziměsíční inflace | Koronavirové pandemie | Příjmy a výdaje | Prime | František Táborský | Kofola ČeskoSlovensko | Štěpán Křeček | Instinkt | GasNet | Frank | Ministři | Prudký propad | Technologické inovace | Kapitálové výdaje | Balance | Kurz eura | Helena Horská | Důchodový věk po roce 2030 | Centrální banka USA | Výhled české ekonomiky | Ekonomické analýzy | Pivovary CZ Group | Cena nemovitostí | Dieselgate | Cena barelu ropy | Změna sazeb | Patria Finance | Ceny energií | Úrok na českých dluhopisech | Washington | Ceny potravin | Lenka Kalivodová | Pšenice | Fitch | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) | Přebytek bilance | Daňové přiznání | Ceny ropy Brent | Základní sazby | Investiční příležitosti | Rizika | Psychologie | Británie | Bulharsko | Americké banky | Nejvyšší kontrolní úřad | Soud | IG | Investice do infrastruktury | Energetická skupina ČEZ | Společnost ČEZ | Komunita | Předpovědi Saxo Bank | Agentura Fitch | Předpovědi | Prodeje ropy | Martin Novák | Finanční prostředky | Ceny pohonných hmot v ČR | Silicon Valley Bank | Výrobce pálených cihel | Ceny plynu | Světové ekonomiky | Růst HDP | Benzín | Channel | Leonardo | Rostoucí ceny | Živnostníci | Trend | Obchodovat | Pokles sazeb | New Deal | Celkový výsledek | RBI | Míra inflace | Swiss Life Select | Antivirus | Gabriela Ivanco | Windfall tax | Energetika | Manufacturing | MMF | Světové události | Soukromý sektor | CNN | Pomalé oživení | USD/RUB | Spotify | Nařízení | Sociální síť | Sazba hypoték | Prezident Petr Pavel | Nabídka a poptávka | Převody peněz | Indexy | Odborníci | Vývoj inflace | Hospodářské krize | Oživení poptávky | Server Peníze | Mezinárodní měnový fond | Investiční výdaje | Akciová společnost | Průmysl | Bolest | Podnikání | Tempo růstu | EU | Snížení daně | Bankovnictví | KBC Group | Ministerstvo dopravy | Gamble | Biliony | Co bude | ETF | Úrokové sazby | Huť Liberty Ostrava | Silná inflace | Expert na vzdělávání | Redukce | Sdílení odvodů | Varování | Hospodářské soutěže | Holding Czechoslovak Group | Obavy z omikronu | Temelín | Spojení | Ministr zdravotnictví | Long | EdF | Bankovní rada | Pojišťovna | Macron | DAX | ČT Jan Souček | Karel Kovář | Aktiva | Pražský městský soud | Pokles inflace | Prohloubení deficitu | Transakční náklady | Časopis Forbes | Střední podniky | Cenový strop | SWIFT | GEVORKYAN | Fiskální politika | Yield | Kurz domácí měny | České měny | Věřitelé Arca Investments | Kvantitativní uvolňování ČNB | Omyl | Facebook | Vladimír Pikora | Objem úvěrů | Sev.en Global | Schodek | Základní úrok | Pokles cen | TikTok | Klid | Euro | Toyota Motor Manufacturing | ROCE | Odhad růstu ekonomiky | Veřejný dluh | Tempo růstu ekonomiky | Daňové zatížení | Vysoké inflace | Operace na volném trhu | Raiffeisenbank a.s. | Bankovní sektor | Nový stavební zákon | ČBA | Cena benzínu | Výsledky voleb | Fiskální politiky | Zdravotnictví | Server Peníze.cz | Ministryně financí | Vysoké zisky | Technologický pokrok | Snížení cen | Sklizeň obilovin | Smartwings | Joseph Stiglitz | Pochybnosti | Erste | Andrej Babiš (ANO) | Trinity | Stratég | FOREX | Kupón | Zisky firem | Majetek | Ekonomika eurozóny | Načasování | Řetězce | Americký index S&P 500 | Sentiment | Jan Procházka | NJJ | Maďarská centrální banka | Růst úrokových sazeb | Ekonomika | Politika | Hospodářské recese | Letecké společnosti | PLN | Vyjádření analytiků | Míra nezaměstnanosti | Analytika | Šéfka MMF | Komunikace | Německá ekonomika | Investiční ředitel | Tier 1 | Spoření na důchod | Fnac Darty | MAM | Novinky.cz | Nižší krácení důchodu | Mihály Varga | Poplatky | Forint | Karel Komárek | Další vývoj | Anton Siluanov | Dnes zveřejněná data | Menší poptávka | Ekonom | Tomáš Sedláček | Optimismus | Hospodářské noviny | Průměrná míra inflace | Real Estate | MPSV | Garanční systém finančního trhu | Renáta Kellnerová s rodinou | Letectví | Indie | Nákupy | Měnové politiky | Výrazná inflace | Huť Liberty | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | Plánování | Minimální důchod | Řecká ekonomika | Koncern Volkswagen | Živobytí | Vasky | Oxford Economics | Elektřina | Poskytování hypoték | Invaze | SYRIZA | Proticyklické kapitálové rezervy | Zhodnocení | Inflační krize | Spořící účty | Snížení základní úrokové sazby | Silicon Valley | Výhled | Hodnota společnosti na burze | PPF Renáta Kellnerová | Zdanění | Spolupráce Kovyho a Portu | Dividenda | Komerční banky | Rada ČNB | Sláva | Colt CZ Group SE | Deriváty | Economist | Propouštění | Zaměstnanci | Meopta | Bankovní krize | Jaromír Gec | Finanční trhy | Statistický úřad | Vyšší daně | Vládní konsolidační balíček | Expanze | Jiří Šmejc | Růst cen energií | Fondy | Napadení Ukrajiny Ruskem | Comfort Finance | OSVČ | Kyjev | Cenové hladiny | Austrálie | Financial Times | Reformy penzí | USD za barel | Poslanecká sněmovna | Spread | Pracovní trh | Rekordní propad | Jaderné elektrárny | Návrh rozpočtu | New York | Místní rozvoj | ProSieben | Retail Investor | Míra nezaměstnanosti v Řecku | Video | Paul Tudor Jones | Průměrná úroková sazba | Výnosnost | Výdaje | Daňové zvýhodnění | Energetické společnosti | Synot | Problémy | Zpomalení růstu | Mezinárodní banky | Situace na trzích | Federální vláda | G20 | Společnost GEVORKYAN | Sledování vývoje | Zkrachovalé společnosti | Rekordní schodek | Napadení Ukrajiny | Členské státy | NFT | Prezident Erdogan | Algoritmy | Prezidentské volby | Státní dluh Běloruska | Základní úrokové sazby | Pravidelné investice | Nezaměstnanost | Výplata | Invaze ruských vojsk | Státní fond | ODS | Dialog | Sekyra Group | Ropa | Turistické sezóny | HN | Rezervy | České vlády | Holding Agrofert | Skupina Colt CZ | Provozní náklady | Dluhopis | Investiční skupiny | Americká inflace | Rozvoj | Správa železnic | Baterie | Transakce | Indická rupie | Premiér Fiala | Ekonomka | Snížení úrokových sazeb | Růst cen potravin | Hello bank! | Zaměstnanost | Irsko | Cenový vývoj | Zrušení daně z nabytí | Spotřeba domácností | Krajský soud | Aplikace TikTok | Meziroční růst spotřebitelských cen | Mzdové požadavky | Inflace v prosinci | Znalosti trhu | Ruský rozpočet | Jasný signál | Pokles ekonomické aktivity | The Wall Street Journal | Finanční sektor | Daňové příjmy | Rada ČTK | Renáta Kellnerová | Kosovská vláda | MSCI | Thomson Reuters | Zvyšování úrokových sazeb | LinkedIn | Spotřebitelská poptávka | Reformy penzí a daní | ČSOB Poštovní spořitelna | Souhrnný čistý zisk | Opatření na podporu ekonomiky | 3М | Dlužníci | JP Morgan | Obchod | Nová vláda | Balkán | Regionální měny | Oslabení | Huw Pill | Patria.cz | IG Metall | Zemní plyn (LNG) | Ruský prezident Vladimir Putin | Podíl Daniela Křetínského | Stav ekonomiky | Náklady na obsluhu dluhu | Nadnárodní firmy | Oligarcha | Pohonné hmoty | Globální finanční krize | Sberbank CZ | Vývoj životní úrovně | Platformy | ZEN | Pandemická situace | Rusko | Zhoršení ratingu | Ceny výrobců | Úsilí | Žádosti o podporu | Veřejné zadlužení | Guardian | Miliardy USD | Snižování daní | Poradce | Vicepremiér | Spojené státy | Výdaje Číny | Zkušenost | Signál | Zdražování | Sev.en | Pozemky | Energetické krize | Development | Člen bankovní rady | Ředitelka | Komerční banka | CV90 | Přijetí eura | Biliony dolarů | Kupní síla | Trhy | Úbytek | Sankce | Ropy | Platforma | Singapur | Podmínky půjčky | Ukrajinský premiér | SICAV | Bankovní unie | Prodejní ceny | Guvernér české národní banky | Sociální demokraté | Profesor ekonomie | Ekonomický dopad | Rafinerie | Společnost | Italská ekonomika | Covidové pandemie | Rezervní měny | Časové období | CBC | Úspěch | List The Wall Street Journal | Plynárenské společnosti | Řízení společnosti | Maloobchodní tržby v listopadu | Sázky | Forbes | Akcez | KBC | Životní potřeby | Mateřská společnost | Ukončení války | Negativní výhled | Generální ředitel | Úvěrový rating | Německá burza | BMW | Politici | Paroplynové elektrárny | CSG | Ukrajinská ekonomika | BNP Paribas Personal Finance | Slovensko | Rozšíření | Volatilita | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Příliv investic | Míra nejistoty | Eura | Invaze Ruska na Ukrajinu | Plán obnovy | Kultura | Vysoké ceny | Japonská ekonomika | Nízká nezaměstnanost | Bidenův obří balík rozpočtových opatření | Organizace | Digitální daň | Obilí | Our Media | Gap | Ceny pohonných hmot | Celkové příjmy | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Ratingová agentura Fitch | Services | Obchodníci s cennými papíry | Růst | Michelin | Pojišťovací společnosti | Příjmy | Hospodářský cyklus | Průmyslová produkce v eurozóně | Finanční situace | Zajištění | Kontrola inflace | Dohoda EU | Ekonomický rozvoj | Propad cen ropy | Colt | Equal Pay Day | Pandemie | Provize | Americký dluh | Index | Wall Street Journal | Český státní rozpočet | Protiepidemická opatření | Rychlý růst cen | Martin Gürtler | Eva Zamrazilová | Historie | Migrační dohoda EU | Bohatství | Meziroční růst | Průmyslová produkce | Úročení | Konsolidační balíček | Vista Outdoor | Nová sazba | Arca | Politická rozhodnutí | Co to ovlivňuje? | Volby | Obchodní dohody | Vyšší úroveň | Penta | Návrh rozpočtu na příští rok | Nositel Nobelovy ceny | Dividendy z ČEZ | Nezávislost na Srbsku | Výzvy a rizika | Cíle | Bezpečnost | Klienti ČSOB | ASEAN | Mazars | Zrušení superhrubé mzdy | Bloky | Novinky | Sberbank Europe | Klíčové faktory | Zadlužení České republiky | Euromoney | Ministryně financí Alena Schillerová | Retail | Schodek státního rozpočtu | BIC | Banky | Zajistit se na stáří | Ředitel skupiny PPF | Penta Real Estate | Růst platů | Rozpočtové deficity a přebytky | Společnost Kofola ČeskoSlovensko | DPFO | Co je to fiskální politika? | Západní ekonomiky | Základní sazba | Český statistický úřad (ČSÚ) | Prodeje | Zesílení inflačních tlaků | STV Group | TradingEconomics | Plodnost | Pandemická krize | SYNTHESIA | Posílení rublu | Přístup ke zdravotní péči | NFT tokeny | AKAT ČR | Americké firmy | Ukrajinští uprchlíci | Ministr vnitra | Evropské firmy | Odnětí bankovní licence | Olívia Lacenová | Meta Platforms | Co jsou demografické změny? | Finanční vzdělávání | Úvěr | Comfort Finance Group | Bělorusko | Investice státu | Šance | Bankovní rady ČNB | Česká bankovní asociace (ČBA) | Turów | Zastropování cen energií | Nárůst devizových rezerv | Holubice | Rychlost | Společnost S&P Global | CMI | Ekologové | Seznam.cz | Covid | Ministerstvo financí Ruské federace | Cílové priority | Zbyněk Stanjura | Odvětví | Šok | Starší populace | Rozpočtový deficit | Francouzský prezident | Hlavní trh | Druhá vlna | Analytický tým FXstreet.cz | Dna | Zájem zahraničních investorů | Investiční společnosti | Maďarsko | Tatra Trucks | Podcasty | Rostoucí trend | Zvýšení slevy na poplatníka | Úmrtnost | Mzda | Sociální a hospodářská politika | Poměr nákladů a výnosů | Poradenství | LVMH | Přebytek rozpočtu | Volby v USA | Daně z příjmů fyzických osob | Daně z příjmů právnických osob | Letecká skupina Smartwings | Dánsko | Firma Wienerberger | Investiční platformy | Ovlivňování | Bankrot | Banka | Důchodový věk | Vakcinace | Tržní hodnota | Smartwings koronavirus | Na burze | Agentura Reuters | Akcie | Christine Lagardeová | Investiční analytik | Ministři financí eurozóny | Současná rozpočtová situace | PX Pražské burzy | Index investiční gramotnosti | ProSiebenSat.1 Media | Velké částky | Obchodování s akciemi | Ekonomické aktivity | Inflace v USA | Investice firem | Analytička | Arca Investments | ČSOB | MF | Snižování úroků | ČTK mluvčí | Dopady pandemie | Úrok | Česká elita | David Marek | Joseph Chamie | Ministr Jurečka | Potravinářská společnost | Ekonomiky | Důchodové systémy | Měnová politika | Evropa | Nové příležitosti | Úrok na dluhu vlády | Extrémní volatilita | Přehřátí ekonomiky | Next Finance | Reformní plán | Moskva | Finanční výsledky společnosti | Agrofert | Negativní dopad | Vklady | Metalurgie | Prohlášení | Kodiaq | Regulační úřad | Prognózy ČNB | Expanzivní fiskální politika | Ekonom BHS | Synot Invest | APA | Bilance zahraničního obchodu | Zdravotní péče | Stárnutí populace | Věková struktura | Ray Dalio | Finanční výsledky | TRY | Evropská komise (EK) | Daňový poradce | Změny v porodnosti | Auchan | Poradci | Výkonnost fondů | Global Finance | Ekonomický cyklus | Výdaje státního rozpočtu | Škoda Transportation | Kultura a náboženství | Jiří Sýkora | Daňový balíček | Ekonomický růst | Aleš Blažek | Oslabení měny | Penzisté | Krize | Automobilka | Vznik nouzového fondu | Asociace | Výplaty dividendy | Management | KKCG | Průlom | PPF | Demografické faktory | Pandemie COVID | Vyšetřování | Největší ekonomiky | Jana Maláčová | Pivovary CZ | Kvantitativní uvolňování | Pražská burza | Panika | Křetínský | Dlouhodobý investiční produkt (DIP) | CNBC | Jiří Šafařík | Ruská invaze | Hospodaření vlády | Hospodářská politika | NATO | Údaje | Investor Jan Čermák | Průměrná hrubá měsíční mzda | Zamyšlení | Vyšší mzdy | Newstream | IMF | Společnost Tameh Czech | Mezinárodní vztahy | Zkapalněný zemní plyn | Státní příspěvek | Propad české ekonomiky | Regulační orgány | Klienti Sberbank CZ | Důchodci | Energetická skupina | Zemědělský svaz ČR | Financial | Jana Brodani | Faktory ovlivňující demografické změny | Výhody | Kosovo | Tendr | CVC Capital Partners | Sedmadvacítka | Organizovanost | PPF Telecom | Ekonomické systémy | Snižování sazeb | Kolísání trhu | Ministr průmyslu a obchodu | Macquarie | Přední ekonomové | Intel | Packeta | Odhad vývoje HDP | TOPIX | CCR | Nemovitosti | Vlastnictví | Práce | Úvěrový program | Národní rozpočtová rada | Zdroje energie | Procter & Gamble | Automobilka BMW | Urbanizace | Očkování | Fiskální udržitelnost | Spoření | NAFTA | Podniky | Průmysl v eurozóně | Konsolidace | Deficit Itálie | Nárůst výdajů | Jakub Matis | Parlamentní listy | Zvýšení mezd | Krajský soud v Ostravě | Index spotřebitelských cen | Vysvětlení rozpočtových deficitů | Snížení výpočtu nových důchodů | Sporting Products | Američané | Volatility | Nižší náklady | Ekonomické podmínky | Ministr financí | Ceny v Česku | Rubl | Ztráta | Rozpočet | Domácí měny | Počet zaměstnaných | Poptávky po ropě | Vývoj na trhu | MSCI AC World | Schodek rozpočtu | Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů | Výkonná ředitelka | Ekonomické příležitosti | Ošetřovné | Pozitivní vliv | Intervenční nákupy | Lex Babiš | Janis Varufakis | Pracovní síly | Závazek | Úrok na dluhu vlády ČR | Pandemie covidu-19 | Výchova dětí | Vývoj na dluhopisovém trhu | Volkswagen | Guvernér ČNB | Odhady analytiků | Asociace pro kapitálový trh ČR | Německo | Chudé země | Czech Fund | Daň z mimořádných zisků | Vlastní nemovitost | List Financial Times | Štěstí | Biden | Ruská centrální banka | Celková investice | Demografické trendy | Daň z příjmu | Seat | Nerovnováha | Veřejný sektor | Ekonomický novinář | Zrychlení růstu | Investiční gramotnost | Členové kartelu OPEC | Inflace spotřebitelských cen | Globální hospodářské krize | Daň z nabytí | The Guardian | Mojmír Hampl | Šíření nákazy | Ztráty | FXstreet.cz | Bilance | Výplata dividendy | Nexen Tire | Vivendi | Snížení úroků | Překoupenost | Valorizace | Retail Investor Beat | MWh | Stimulace hospodářského růstu | EK | Levnější půjčky | Investování | Server HN.cz | Splácení dluhu | Akumulace | Mediální společnosti | Investiční platforma Portu | Mzdy | Zvýšení těžby | Goodwill | Důchody 2024 | Zadlužení | Obchodníci | Zahraniční investice | Bělehrad | PPF Jiří Šmejc | Ukazatele | Státní dluhopisy | Pozice | Ekonomické vztahy | Společnost Czech Media Invest (CMI) | Dluhopisy | Platební bilance | Peníze z EU | Investiční produkty | Příliv migrantů | Inflace zpomaluje | Fiskální pomoc | Dividenda ČEZ | Turecké liry | Agentura Moody's | Daňoví poplatníci | Opatření vlády | Fidelity International | Čína | Inflace v ČR | Koruna | ČR | Hlavní ekonom | Státní kasa | Klíčový prvek | Daňové výhody | Nastavení měnové politiky | Zasedání bankovní rady | Rozpočtové deficity | Kompenzace | Časový horizont | Ministerstvo financí | Nejvyšší deficit | Ojetiny | Změny klimatu | Průměrná sazba hypoték | Guvernér | Jan Souček | Tudor | DSTI | Prezident SB | Demografické změny | Osobní zkušenost | Jiří Nekovář | USA | Zemědělství | Riziko | Šíření koronaviru | Sazby | NERV | Sociální politika | Marta Gellová | Schodek veřejných financí | EET | Ticker | Vladimir Putin | Dluhové krize | Politické faktory | Kontrakt | Miliardy dolarů | Jan Frait | Paul Samuelson | Bankovní asociace | Deloitte | Objem vkladů | Výzkumná agentura | Daniel Münich | Ocenění | Burze | Mississippi | Ruský útok na Ukrajinu | Tržby v maloobchodě | ČSOB Aleš Blažek | Meziroční inflace | Tudor Jones | Zhodnocení prostředků | Výkon | Střední hodnota | Faktory ovlivňující rozpočtové deficity | Michal Mejstřík | Americký kongres | Nominální dluh | Státní veterinární správa | Česká vláda | Zásobníky | Zlínská obuvnická firma Vasky | Ekonomický poradce | Tržní vývoj | Investiční fond | Denní graf | Organizace EFPA | Liberty Ostrava | Oživení maďarské ekonomiky | Oilprice.com | Analytik | Růst úrokových sazeb ČNB | Celkový objem úvěrů | Denys Šmyhal | Tým FXstreet.cz | Motivace | Martin Pohl | Řízení financí a investičních služeb | Investiční stratég | Statistika | Objem majetku | Další pokles | Bankovní krize v USA | Koncern | Vývoj ceny | Spotřebitelské vzorce | Freedom Financial Services | Evropská unie a Spojené státy | Daň z nabytí nemovitosti | Dluhopis Republiky | Platba | Inflační doložka | Emise | Nedostatek financí | LNG | Petr Zahradník | Rozdíl mezi měnovou a fiskální politikou | Třetí pilíř | Zdroj příjmů | Dodavatelské řetězce | Tvrdá práce | Tržní ekonomiky | Válka na Ukrajině | Liberty Ostrava (LO) | Nejbohatší | Technická recese | Hlubší schodek | Více peněz | Prodej | Hlavní ekonom britské centrální banky | Japonská centrální banka | Náročné profese | Vyšší daň | Viceguvernérka | ČSOB Smart | Zdeněk Nekula | Nabídka bytů | Investiční | Čtyřdenní pracovní týden | Makroekonomický analytik | Klienti Sberbank | Kultura a hodnoty | Přebytky zahraničního obchodu | Snížení daní | Pojišťovna EGAP | Daně z neočekávaných zisků | Jak fungují demografické změny? | Progres | Danuše Nerudová | Populismus | Společnost Casino | CVC | Baterie do elektromobilů | Berlín | Schválená dividenda | Faktory ovlivňující fiskální politiku | Expanzivní politika | Zdeněk Tůma | Výkonnost | ČSOB Premiéra | Nizozemci | Normální člověk | Meziroční porovnání | Česká ekonomika | Poštovní spořitelna | Vládní balíček | Vepřové maso | U.S. Treasury | Novela zákona o ČNB | Výroba aut | Růst kapitálu | Nesoulad | Růst cen ropy | Zájem investorů | Vysoký veřejný dluh | Analytický tým | Technologický holding | Hospodářské oživení | Program hnutí ANO | Budoucnost | Americké technologické firmy | Steen Jakobsen | Letní měsíce | Partners | Rozhodování | Další růst | Opatření | Prodávající | WirtschaftsWoche | Skupina ČEZ | Distribuce | Index S&P 500 | Roční výkon | Tokijská burza | Ekonomická situace | DPA | Závislost | Česká koruna | Tameh Czech | Sony | Nouzový stav | Obnovitelné zdroje | Konzervativci | Burzy cenných papírů | The U.S. Treasury | Vládní deficit | Váhání | Zlato | HDP | Rozpočtové přebytky USA | Jozef Síkela | Restrikce | Maloobchodní tržby | Premiér Denys Šmyhal | Likvidita | Větrná energetika | Likvidní | TopForex | SNY | Ukrajinské ministerstvo financí | Vysoké příjmy | Objem úvěrů na bydlení | Etoro | Konzervativní investice | Členské země | New York Times | Fond | Dopad rozpočtových deficitů | Dosažené vzdělání | Podnik | Hypoteční banky | Kurs koruny k euru | Český kapitálový trh | Statistici | Kurz eura k americkému dolaru | Voda | Hlavní ekonomka | Spekulanti | Americká ministryně financí | CETIN | Restrukturalizace | Martin Luňáček | BlackRock | Objednávky | Inflační očekávání | Stavební výroba | Úroveň vzdělání | Joe Biden | Aktiva pod správou | General Plastic | Rekordní schodek rozpočtu | Daňová poradkyně | Podíl obnovitelných zdrojů | Objem aktiv | Inflace ve světě | DIESEL | Analytik Portu | ITA | Španělé | Uhlí | Prezident Světové banky | Patrik Novotný | Růst ekonomiky | Ministr práce a sociálních věcí | Průměrná cena | Komodity | Analýza | Vyšší inflace | OilPrice | Šok na trhu | Správa | Šéfka EK | Síkela | Daňové změny | Důchodový systém | Rozpočtové příjmy | Miliardy | Výnosy | Odhad letošního růstu | Index spotřebitelských úvěrů | Stavební zákon | Česká národní banka (ČNB) | Tomáš Raputa | Kdo řídí demografické změny? | Pozitivní výhled | Průměrování | Italský bankovní svaz | Mezinárodní obchod | Evropské vlády | Blahobyt | Vlády | Next Finance Vladimír Pikora | Eva Davidová | Objem celkových klientských vkladů | Dodávky energií | Keynesiánci | Vliv demografických změn na ekonomiku | Katastrofy | Řecký dluh | Řízení financí | Koronavirus | Ratingový výhled | Energetický regulační úřad | Investiční skupina | Podíl nevýkonných úvěrů | Belgie | Konfederace | Investor | Zlepšení | Solidní růst | ČTK | Petr Smejkal | Christian Dürr | Jiří Kovařík | Daně z mimořádných zisků | Správné načasování | Amazon | Kurs koruny | Jerome Powell | Výběr daní | CEE | Česká národní banka | Epidemie koronaviru | Wall Street | Silky Zdeňka Porybného | Změny úrokových sazeb | ONE | Ministr zemědělství | Zůstatek na účtu | Zasedání Mezinárodního měnového fondu | Bankovní licence | Držení akcií | Životní styl | Umění | Varianty covidu | Americké vlády | Spotřebitelské ceny
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | FOREX | Cena | Pivot