Hlubší schodek
Únorové výsledky reálné ekonomiky neoslnily, ale ani nezklamaly
06.04.2023 Únor přinesl smíšené statistiky z domácí reálné ekonomiky. Zatímco exporty automobilů pomohly zahraničnímu obchodu k solidnímu přebytku, jejich výroba, přestože meziměsíčně rostla, k výraznějšímu oživení průmyslové produkce nestačila. Ta stoupla pouze mírně, navíc lednový výsledek byl revidován ještě lehce směrem k horšímu. Vstup ekonomiky do letošního roku je tedy zatím vrávoravý. Situaci nezachraňuje ani české stavebnictví, jehož výkon v únoru klesl pod bod mrazu (meziměsíční propad o 3,7 %). I tak se ale mzdy zvedaly. V průmyslu meziročně o 10,8 %, ve stavebnictví o 14,1 %.
Forex: Směřuje Německo do recese?
13.01.2023 Ekonomika našeho klíčového obchodního partnera se stejně jako ta naše v loňském roce potýkala s vysokými cenami energií. Jak moc ji v závěru loňského roku začal docházet dech napoví dnešní předběžný růst HDP za celý rok 2022. Zatímco analytici se shodují, že recese na přelomu roku přišla, my stále vnímáme ve světle posledních indikátorů možnost, že se jí buď Německo úplně vyhne, nebo bude pouze technického rázu. Odolnost podle nás ukáže i listopadová průmyslová produkce v eurozóně.
Běžný účet platební bilance v červenci překvapil méně výrazným deficitem
13.09.2022 Běžný účet platební bilance skončil v červenci v deficitu ve výši 24,2 mld. CZK. Tržní konsenzus i my jsme přitom očekávali ještě hlubší schodek. Po sezónním očištění došlo podle našeho odhadu ke zmírnění salda z 31,5 mld. CZK v červnu na -15 mld. CZK, což do značné míry odráželo podobný vývoj v bilanci zahraničního obchodu.
Běžný účet platební bilance překvapil méně výrazným deficitem
14.06.2022 Běžný účet platební bilance skončil v dubnu v deficitu ve výši 10,21 mld. CZK. Zároveň byl k citelně menšímu schodku revidován i výsledek za březen (z 17,63 mld. CZK na 10,00 mld. CZK). Tržní konsenzus i my jsme přitom očekávali v dubnu hlubší schodek ve výši 14,95 mld. respektive 17,8 mld. CZK. Po sezónním očištění sice došlo podle našeho odhadu k určitému prohloubení salda z -23,7 mld. CZK v březnu na -26,4 mld., celkově však výsledek po poměrně slabé dubnové statistice zahraničního obchodu příjemně překvapil.
Ještě horší, než se čekalo: únorové hospodaření vlády dopadá nejhůře v historii, Maláčová přitom žádá vyšší nemocenskou. Schodek bude letos zřejmě hlubší než loni, hlubší než 400 miliard
01.03.2021 Únorové plnění státního rozpočtu vykazuje schodek 86,1 miliardy korun a je tedy ještě horší, než se čekalo. Jedná se o nejhorší únorový výsledek v historii ČR. Dosud byl nejhorším únorovým výsledkem ten loňský, ještě předpandemický, kdy schodek činil 27,4 miliardy korun. Třetím nejhorším únorovým výsledkem je ten z roku 2011, kdy deficit po dvou měsících roku činil 22,8 miliardy korun. Tehdy se tuzemské veřejné financi ovšem stále potýkaly s dopady globální finanční krize, resp. probíhající evropské dluhové krize.
Čeští zemědělci stále nadmíru produkují a vyvážejí nízkou přidanou hodnotu, „prasata místo vepřového“. Schodek zemědělského zahraničního obchodu ale přesto letos klesne
30.10.2020 Čísla k zemědělské produkci ČR v letošním třetím čtvrtletí potvrzují její nelichotivé příznaky. Zároveň však naznačují některé trendy, které, budou-li trvalejší povahy, tuzemskému zemědělství mohou z jeho nynějšího zmaru alespoň částečně pomoci.
Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější
01.07.2020 Český stát „sekal historické dluhy“ už v prvním letošním čtvrtletí, kdy koronavirová krize teprve propukala. „Sekera“ za druhé čtvrtletí bude ještě závažnější. Hospodaření českého státu, neboli jeho sektoru vládních institucí, skončilo v letošním prvním čtvrtletí schodkem 4,83 procenta HDP. Ve čtvrtletním sledování se jedná se o nejvýraznější deficit v poměru k HDP od posledního čtvrtletí roku 2012. V roce 2012 se tuzemské veřejné finance potýkaly s dopady světové finanční krize a vlastním útlumem české ekonomiky.
Ranní nadhoz - Česká vláda posoudí návrh na hlubší schodek
20.04.2020 S tím jak se kvůli šířícímu se koronaviru zastavila ekonomická aktivita, významně se snížila poptávka po ropě. Cena americké WTI ropy tak dnes ráno zaznamenala propad na asijských burzách až na úroveň 14,47 dolarů za barel (propad o 21 %), cena ropy Brent se propadla o 1,1 % na 27,78 dolarů za barel.
Další články k tématu Hlubší schodek
Vláda svým letošním hospodařením ostudu neudělá, na výjimečně dobrá léta však musí zapomenout. Zradila ji ekonomika i odložení startu třetí i čtvrté vlny EET
02.12.2019 Hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu vykázalo schodek 38,6 miliardy korun. Taková suma je velice blízko rozpočtovanému schodku čtyřiceti miliard korun, takže vláda stojí v posledním měsíci roku před velkou výzvou, aby rozpočtovaný schodek naplnila. Předpokládáme, že vládě se nakonec podaří splnit rozpočtovaný schodek, resp. zajistit, aby nedošlo k hlubšímu než rozpočtovanému schodku. Loni koncem listopadu státní rozpočet také vykazoval poměrně citelný schodek, a sice 21,6 miliardy korun, aby za celý rok 2018 nakonec vykázal přebytek, konkrétně necelé tři miliardy korun. Letos posun do kladného pásma čekat nelze, nicméně vláda by měla docílit právě toho, že státní rozpočet nevykáže schodek hlubší než rozpočtovaných čtyřicet miliard.
Schodek zahraničního obchodu USA stoupl
11.01.2013 Schodek zahraničního obchodu Spojených států se v listopadu ve srovnání s předchozím měsícem...
Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu
03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
Na zahraniční obchod doléhá drahá ropa a zemní plyn
07.10.2022 Deficit zahraničního obchodu dosáhl v srpnu 28,2 mld. CZK. Ve srovnání s loňským rokem byl o 0,4 mld. CZK hlubší. Nepříznivě se na výsledku odrazil především růst cen komodit na světových trzích, který vedl k prohloubení meziročního schodku s ropou a zemním plynem o 15,9 mld. CZK. Ceny ropy i zemního plynu se nicméně v září již snižovaly, což by mělo vést i ke zmírnění deficitu v této kategorii. Hlubší byl v srpnu i schodek obchodu s chemickými látkami a přípravky, a to o necelé 4 mld. CZK. Pozitivně se na srpnové bilanci naopak odrazil vyšší přebytek s motorovými vozidly (o 12,4 mld. CZK) a elektřinou (o 10,8 mld. CZK). Dobrou zprávou je, že poprvé od května loňského roku meziroční tempo vývozu zboží (27,9 % y/y) předčilo tempo dovozů (25,5 % y/y).
Za čtyři měsíce roku je schodek státního rozpočtu na úrovni schodku za celý rok 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Vláda nepřichází se strategií ozdravení veřejných financí a ratingovým agenturám dochází trpělivost
03.05.2021 Státní rozpočet je po prvních čtyřech měsících roku v rekordním schodku 192 miliard korun. Loni deficit činil za měsíce leden až duben „pouze“ necelých 94 miliard. Letos je tedy schodek o takřka sto miliard hlubší než za stejné období loňského roku. Pandemickou situací ovšem loni na rozdíl od letoška prakticky nebyl dotčen vývoj státních financí v měsících lednu a únoru. I tak je letošní situace závažná.
Schválený schodek 295 miliard pro letošní rok není realistický, říká šéf Národní rozpočtové rady. Spíše dle něj vykáže hodnotu kolem 350 či 360 miliard, tedy zhruba jako za rok 2022
04.01.2023 Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený při letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká.
Česko má rozpočet s historicky rekordním schodkem, který by bývalo lepší přepracovat. Škrty ve výdajích na armádu jsou ostudné
18.12.2020 Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou, ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického „handlu“ za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO.
Okénko finančního trhu 6.9.2018
06.09.2018 Česká průmyslová výroba v červenci ve srovnání s předchozím měsícem poklesla o 1,8 % (po očištění o sezónní faktory). Meziročně ale tuzemský průmysl vzrostl o 10,3 %, což je nejrychlejší tempo od října minulého roku. K meziročnímu růstu průmyslové produkce přispěla všechna odvětví. V jeho prospěch hovoří i o jeden pracovní den delší měsíc, než tomu bylo před rokem, a velmi nízká srovnávací základna. Ta byla způsobena velkým množstvím závodních dovolených, které připadly právě na červenec minulého roku. Tento rok je však rozložení dovolených téměř stejné a tak lze připsat dvouciferný růst dobrému výkonu celého průmyslu. Trend růstu nových zakázek z posledních měsíců pokračuje i v červenci. Čísla tak napovídají, že tuzemský průmysl dále poroste slušným tempem. Nicméně podobných čísel jako loni se už nedočkáme. Pro celý rok 2018 očekáváme, že průmysl vzroste o 3,5 %. Ačkoli se jedná o téměř poloviční výkon ve srovnání s předchozím rokem, lze hovořit o stále solidním růstu.
Čínská ekonomika kvůli koronaviru totálně „klekla“. Nejvýraznější propad tamní ekonomické aktivity v historii měření může citelně navýšit schodek českého rozpočtu
01.03.2020 Celková ekonomická aktivita v Číně se v únoru propadla nevíce v historii měření. Dokonce ani během vrcholné fáze světové finanční krize před jedenácti lety nebyl propad tak citelný. Důvodem je to, že podstatná část čínských továren a závodů byla kvůli obavě z šíření koronavirové nákazy zavřená nebo nejela na plný provoz.
Výpadek čínských továren kvůli koronaviru byl v únoru ještě větší, než se dosud předpokládalo. V pondělí se dále propadnou akciové trhy i čínská měna
01.03.2020 Podmínky v čínském zpracovatelském průmyslu se v únoru zhoršily nejvýrazněji za celou historii měření. Dokonce ani během vrcholné fáze světové finanční krize před jedenácti lety nebyl propad tak citelný. Důvodem je to, že podstatná část čínských továren a závodů byla kvůli obavě z šíření koronavirové nákazy zavřená nebo nejela na plný provoz.
Související klíčová slova:
FOREX | Finance | Inflace | EUR/USD | USA | Spotřebitelská důvěra | Koruna | HDP | Německo | Analytik | Ropa Brent | Poptávka | Recese | Daně | Export | Průmyslová výroba | Zahraniční obchod | Maloobchodní tržby | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Spotřebitelské ceny | Sazby | Bod | Ekonomika | Fed | Finanční trh | IFO index | Investice | Komodity | Korekce | Marže | Měny | Stavební povolení | Platební bilance | Ropa | Sentiment | Trend | Ukazatel | ZEW index | Zlato | ČNB | Úrokové sazby | Analytici | EUR | USD | Finanční krize | Cena ropy | Německá ekonomika | Komerční banka | EU | Ekonom | Optimismus | Výsledky | Lukáš Kovanda | Raiffeisenbank | Index | Banka | Běžný účet | Běžný účet platební bilance | Brent | Cena | Cena ropy brent | CZK | Dolar | Jádrová inflace | Makroekonomické ukazatele | Reuters | Ropy | Růst HDP | Signály | Státní rozpočet | Trh | WTI | ZEW | ROCE | Tržby | Zaměstnanost | Snižování sazeb | Thomson Reuters | Průmyslová produkce | Hospodářské výsledky | Zvyšování úrokových sazeb | Ekonomický sentiment | Ekonomická aktivita | Základní úrokové sazby | Firmy | Globální finanční krize | Propad | Světové finanční krize | Tempo růstu | Dluhové krize | Výhled | Mzdy | Krize | Česká vláda | Německý Ifo index | Konsenzus | Hlavní ekonom | Očekávání | Ranní nadhoz | Odliv dividend | Czech Fund | Pokles sazeb | Pohonné hmoty | Poptávka po ropě | Tržby v maloobchodě | Trinity Bank | Rozpočet | Deficit | Trinity | Obchod | Trh práce | Inflace v USA | Reálné ekonomiky | Ceny průmyslových výrobců | Bilance | Přebytek obchodu | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Miliardy | Hospodaření státu | Dynamika mezd | Průmysl | PLN | Deficit zahraničního obchodu | Stavební produkce | Stavebnictví | Problémy | Nejistoty | Plyn | Prohlášení | Bydlení | NERV | Miliardy korun | Schodek státního rozpočtu | Hospodaření | Výroba aut | Ifo | Zemědělství | Maloobchodní tržby v listopadu | Inflace v prosinci | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Cenové tlaky | Ceny energií | Pokles | Situace | Globální sentiment | Důchody | Meziroční růst | Vít Hradil | Vstupy | Raiffeisenbank a.s. | Zlepšení | Výdaje | Ekonomické aktivity | Vývoj | Mzda | Mzdový růst | Další vývoj | Žádosti o podporu | Další pokles | Koronavirová krize | Ministryně práce a sociálních věcí | Ministryně práce | Jana Maláčová | Domácnosti | Fundament | Ministryně financí | Růst | Boj s koronavirem | Ekonomiky | Jana Steckerová | Schodek | Práce | Údaje | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Úspory | Statistiky | Soukromá spotřeba | Posílení | Dovoz | Vývoz | Růst zadlužení | Zadlužení | Dluhy | Účet platební bilance | ČR | Dezinflační tendence | Český stát | Exporty | Výrazný propad | Ceny | Maďarská inflace | Zrušení superhrubé mzdy | Hospodaření vlády | Průmysl v eurozóně | Spotřebitelská poptávka | Průmyslová výroba v lednu | Průmyslová produkce v eurozóně | Růst v průmyslu | Spotřeba domácností | Problémy se subdodávkami | Odvětví | Energetické krize | Vysoké ceny | Vývoje kurzu | 3М | Jaromír Gec | Narušení dodávek | Vysoké ceny energií | Newstream | Cenový strop | Výrobci automobilů | Vysoké inflace
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | FOREX | Cena | Pivot