Zrušení superhrubé mzdy
Drobní živnostníci budou výrazným zvýšením odvodů v příštím roce pykat za to, že se předtím výrazně snížily daně zaměstnancům. Dává to smysl?
20.12.2024 Drobní živnostníci zapláčou. V příštím roce se opět utkají s výrazným navýšením sociálních odvodů. Jako letos. Přitom do loňska jim odvody narůstaly mnohem mírněji, v některých letech prakticky neznatelně (viz graf níže).
Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Přesto se ale veřejné finance stabilizují a ratingové agentury jsou v klidu, jak je to možné?
21.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo financí. Přesto se ale daří veřejné finance alespoň základním způsobem stabilizovat. A ratingové agentury také své hodnocení bonity českého dluhu nezhoršují. Tak ostatně učinily naposledy na sklonku 90. let minulého století. Takto dlouhá doba bez zhoršení ratingu je v EU mimořádná. Jak ovšem pasuje toto vše dohromady? Jak to, že rychlost zadlužování stoupá, zatímco ratingové agentury jsou v klidu?
Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020
20.10.2024 Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020.
Tajemství vysokých evropských úspor
07.10.2024 Útraty českých domácností dál rostou, ale při pohledu na reálné příjmy se pořád jakoby “drží na uzdě”. Míra úspor domácností totiž zůstává nepřirozeně vysoká - ve druhém kvartále v průměru na 18,7 %, což je skoro 7 procentních bodů nad dlouhodobým průměrem. Proč? Zajímavé je, že podobně jsou na tom i domácnosti na západ od nás v eurozóně, kde v polovině roku míra úspor vystoupala do blízkosti 16 % (zhruba 4 procentní body nad dlouhodobým průměrem) a v sousedním Německu dokonce atakuje 20 %.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Jak vyrovnat české rozpočty? Jedním tahem
08.09.2024 Rozpočtové deficity vypadají stále poměrně bezútěšně. I v příštím roce má státní rozpočet hospodařit se schodkem až 230 miliard korun. Vládní politici tvrdí, že ke to zhusta kvůli prudkému navýšení mandatorních výdajů, k němuž došlo ještě za minulé vlády, během covidových let. Ne snad, že by k nárůstu mandatorních výdajů nedošlo. Jenže těžko v nich spatřovat hlavního viníka současných deficitů. České veřejné rozpočty totiž lze vyrovnat „jedním tahem“. A sice zásahy výlučně v ne-mandatorní oblasti. K vyrovnání českých veřejných financí totiž stačí vrátit zdanění superhrubé mzdy, jak platili před rokem 2021, a obnovit elektronickou evidenci tržeb, jak platila před covidem, tedy před rokem 2020.
Pomalu, ale jistě se Češi osmělují k vyšší spotřebě. Tržby maloobchodu v červenci překonaly očekávání i přes nijak oslnivý vývoj mezd
05.09.2024 Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců
01.09.2024 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem maximálně 230 miliard korun. Pokud by tomu tak skutečně bylo a pokud by letošní schodek odpovídal plánovaným 252 miliardám, což je poměrně pravděpodobně, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův (v očištění o inflaci o zhruba 70 miliard). Zároveň bude Fialova vláda vůbec první, jejíž souhrnný schodek překročí psychologickou hranici jednoho bilionu korun, když bude za roky 2022 až 2025 činit 1131 miliard korun.
NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
26.08.2024 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Státní rozpočet je stále v utajení, vládě to může spíše uškodit
20.08.2024 Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
Státní rozpočet je v černé skříňce, vládě to může spíše uškodit. Češi totiž mají citelně vyšší čisté výdělky než Poláci, aniž by to stav české veřejné kasy zhoršovalo
10.08.2024 Vláda vsadila na sestavování státního rozpočtu na příští rok v režimu utajení před médii i veřejností. Znemožňuje jí to tak komunikovat i o věcech, kterými by se mohla pochlubit.
Kdepak, Poláci Čechy ve mzdách nedotáhli. V čistém mají Češi v průměru o takřka 3000 Kč měsíčně více, hlavně díky zrušení superhrubé mzdy
27.07.2024 Značný mediální ohlas vzbudila v tomto týdnu studie poradenské společnosti Forvis Mazars, podle níž už průměrná mzda v Polsku dotáhla tu českou – a dokonce ji převyšuje. To však je pravda jen v hrubém vyjádření. Jenže lidi mnohem spíše zajímá mzda čistá. A tu mají Češi stále zřetelně vyšší. V průměru takřka o 3000 korun měsíčně.
Jak Babišova vláda pomohla té Fialově. Na dluh
17.07.2024 Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a v Polsku.
Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
12.07.2024 Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a v Polsku
10.07.2024 Často kritizované zrušení superhrubé mzdy, prosazené ještě za vlády minulé, zásadně pomáhá navyšovat voličské preference vládě současné. Bez něho by byly níže. To proto, že v Česku mezi lety 2019 a 2024 klesly reálné mzdy nejvýrazněji ze zemí OECD (viz graf a tabulka níže). To znamená pokles životní úrovně. Bez zrušení superhrubé mzdy by byl ale pokles životní úrovně lidí ještě výraznější, než ve skutečnosti byl.
Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.
Hypotéky už letos výrazně nezlevní, Čechům se přesto vrací dobrá spotřebitelská nálada. Ekonomika má nebývalou šanci „přistát“ měkce
08.05.2024 Česká národní banka zbrzdí tempo snižování svých úrokových sazeb, výrazné zlevnění hypoték už proto letos nečekejme. I tak lze vystihnout vzkaz, jejž o minulém týdnu vyslala tuzemská centrální banka veřejnosti. I přesto se běžným spotřebitelům vrací dobrá nálada. Ulevuje se však také vládě. Pokles úroků totiž znamená snížení nákladů obsluhy státního dluhu, který v uplynulých letech znatelně nabobtnal.
Česko loni v žebříčku zadluženosti zemí EU dopadlo nejhůře od krizového roku 2013
23.04.2024 Česko bylo loni 9. nejméně zadluženou zemí EU. Tak špatně na tom předtím bylo naposledy v krizovém roce 2013. Naopak nejlepších výsledků v tomto miléniu dosahovalo v letech 2016 až 2020, kdy bylo soustavně čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.
Češi letos za Velikonoce utratí o 850 milionů korun více než loni. Jsou to pro ně druhé nejlevnější Velikonoce v novodobé historii
29.03.2024 Češi letos za Velikonoce, konkrétně za pohoštění a koledu, utratí v průměru 3020 korun, což je o 176 korun více než loni. Vyplývá to z průzkumu online supermarketu Košík.cz. Oproti loňsku, kdy za Velikonoce dali průměrně 2844 korun na domácnost, to značí navýšení výdajů o 6,2 procenta. Takové navýšení překonává aktuální, únorovou meziroční inflaci, čítající rovná dvě procenta, o 4,2 procentního bodu. To znamená, že z vetší části stojí za nárůstem objemu velikonočních nákupů vyšší nakupované množství a jen z menší části pak meziročně vyšší cena.
Letošní Velikonoce budou druhé nejlevnější v historii. Meziroční propad cen typických velikonočních potravin je totiž mimořádný, navíc mzdy Čechům stále rostou
22.03.2024 Češi se letos mohou těšit na druhé nejlevnější Velikonoce v novodobé historii země. „Velikonoční košík“ potravin, hojně konzumovaných právě o velikonočních svátcích, ať už přímo či coby ingredience, totiž oproti loňsku dramaticky zlevnil. A to o bezmála třináct procent (viz tabulka níže). Přitom o loňských Velikonocích se Češi naopak potýkali s dramatickým zdražením „velikonočního košíku“, a sice o více než třicet procent.
Bude prezident Pavel vetovat „balíček“?
10.07.2023 Tento týden začíná Sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
06.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
05.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Odbory si hrají na „zlého muže“, zřizují stávkový výbor. Vláda by se neměla nechat zastrašit, zároveň ale být svolná k jednání
30.05.2023 Odbory nyní hrozí nejen stávkovou pohotovostí, ale také vytvořením stávkového výboru. O něm rozhodl dnešní sněm Českomoravské konfederace odborových svazů, největší odborářské organizace v Česku. Odborářům vadí dopad navrženého vládního konsolidačního balíčku zejména na zaměstnance a jejich rodiny a také na důchodce. Jmenují například zavedení nemocenského pojištění nebo zrušení daňového zvýhodnění benefitů či příspěvku na členství v odborech.
Vláda riskuje, že balíčkem „naštve úplně všechny“. Připomínkové řízení k němu, které dnes končí, tak má podobu „kejhání potrefených hus“
29.05.2023 Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností.
Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další takřka čtyři miliardy korun, vyplývá z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy ke konsolidačnímu balíčku
23.05.2023 Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku. Jedná se o takřka čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala. Dosud totiž vyčíslovala redukci schodku na 94,1 miliardy korun v příštím roce a na 147,5 miliardy korun dohromady v letech 2024 a 2025.
Zrušení nejnižší sazby DPH státu „přihraje“ 24 miliard korun ročně, ale zvýší inflaci, neboť zdraží léky či vodu. Pokud už zvedat daně, pak je lepší vrátit se před zrušení superhrubé mzdy
11.04.2023 Chystané změny daně z přidané hodnoty jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat.
Zvýšení DPH na 23 procent? Když už vláda musí zvyšovat daně, nechť zví, že sociálně citlivější, méně inflační a rozpočtově výnosnější je zvýšení daně z příjmů zaměstnanců
28.03.2023 Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle.
Má vláda zvyšovat plošný rodičovský příspěvek, nebo jen přileje oleje do inflačního kotle? Co místo toho navýšit zacílený přídavek na dítě?
17.03.2023 Na počátku roku 2020, kdy se rodičovský příspěvek zvedal naposledy, se za 300 tisíc korun, což je jeho nynější celková nominální částka na jedno dítě, dalo koupit to, nač teď člověk potřebuje zhruba 380 tisíc korun. Z důvodu tohoto inflačního znehodnocení kupní síly rodičovského příspěvku by bylo namístě jej zvýšit. Určitým kompromisem může být vzestup na 350 tisíc od příštího roku. Takový nárůst by i tak citelně zaostával za inflací nasčítanou od výchozího roku 2020.
Má stát zvýšit daně, či spíše věk odchodu do penze?
19.02.2023 Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.
Navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky do veřejné kasy jen vrátí ty peníze, které odtamtud vzalo zrušení superhrubé mzdy. Nic moc
14.02.2023 Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Zvolení Pavla prezidentem otevírá Fialově vládě „okno příležitosti“ k uskutečnění politicky nepopulárních reforem. A to za účelem ozdravení veřejných financí
29.01.2023 Česko je jediná země EU, které v uplynulém roce narostlo veřejné zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu. To se snad nikdy v historii nestalo. Po včerejším zvolení Petra Pavla prezidentem se Fialově vládě otevírá časové okno příležitosti k provedení politicky nepopulárních, bolestivých kroků k ozdravení veřejných financí. Následující měsíce ji v tomto ohledu plně otestují.
Krajům a obcím ČR požírá jejich rekordní úspory historicky vysoká inflace. Místo aby investovaly, „škudlí“ a přicházejí bez užitku o kupní sílu – je to stále v souladu s péčí řádného hospodáře?
15.11.2022 Kraje a obce v loňském roce výrazně, možná ovšem až kontraproduktivním způsobem zlepšily své hospodaření a rychle se jim tak podařilo překonat důsledky pandemického roku 2020. Ten byl zejména z hlediska hospodaření krajů kritický. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů ministerstva financí k hospodaření právě krajů a obcí.
Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace
06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
Devadesát procent Čechů se obává znehodnocení svých úspor kvůli inflaci, k jejich ochraně využívají vedle spořicích účtů častěji také investice
20.09.2022 Téměř většina Čechů se obává negativních dopadů inflace na své úspory. Čtvrtina populace kvůli tomu přehodnotila v předchozím půlroce způsob jejich ochrany. Češi dále využívají ke spoření nejčastěji spořicí a běžné účty, v jedné třetině případů ukládají naspořené finance do investičních/podílových fondů. Markantní většina všech také pociťuje vlnu zdražování, a to nejčastěji u spotřebního zboží, pohonných hmot či ceny za elektřinu. Padesát procent populace ve snaze zlepšit svou finanční situaci už omezilo své výdaje, větší třetina obyvatel se ještě chystá k dalšímu seškrtání domácích nákladů.
Rozbřesk: České veřejné finance pod tlakem
02.09.2022 Od počátku 90. let minulého století byla integrální součástí české hospodářské politiky ambice pečovat o vnitřní i vnější stabilitu domácí měny a udržovat fiskální disciplínu. Česko se na rozdíl od řady jiných zemí (a to ani v časech centrálně plánovaného hospodářství) nadměrně nezadlužovalo, a i díky této chvályhodné tradici bylo na konci prvního čtvrtletí 2022 v EU ekonomikou se sedmým nejnižším poměrem veřejného dluhu k HDP. Během předchozích dvou let (od propuknutí covidové pandemie do vzplanutí válečného konfliktu na Ukrajině) se ovšem naše fiskální situace už začala měnit k horšímu: zadluženost relativně k HDP se zvýšila téměř o 13 procentních bodů, tzn. rychlejším tempem, než ve dvou třetinách zemí Unie.
Vláda měla úsporný tarif zacílit – a mohla za stejné peníze ještě navíc snížit DPH na potraviny
24.08.2022 Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl. Jestliže by pomoc tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, tedy zhruba čtvrtině sociálně nejzranitelnějších domácností, vyjde tarif dokonce i při zdvojnásobení vyplácené pomoci opravdu potřebným stále jen na zhruba polovinu jeho nynějších nákladů.
Pokud vláda zacílí úsporný tarif jen na skutečně potřebné, může snížit trvale DPH na potraviny – a nezadluží se ani o haléř
16.08.2022 Výrobní ceny v zemědělství dramaticky rostou. V červenci přidaly ceny zemědělských producentů bezmála 40 procent. Zemědělci se potýkají s dramaticky zdražujícími cenami energií. Ty se promítají do citelného růstu cen paliv, hnojiv či krmiv, což dále umocňuje inflační tlaky. Slabou náplastí na inflační bolístku je fakt, že třeba úroda obilovin by letos mohla být nejlepší od roku 2004. Inflace drtí jak zemědělce, tak návazně i potravináře. Z byznysu už odcházejí například někteří pekaři. Nejsou schopni se popasovat například se zdražením plynu tak, aby zůstali ziskoví.
Fialova vláda dnes poprvé začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Padl by tak stěžejní předvolební slib
22.06.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Ranní okénko - Slabý start české ekonomiky do druhého čtvrtletí
07.06.2022 Hned od rána budou z Česka proudit další ekonomická data. Za několik málo minut dorazí čísla z maloobchodu, které ukážou nakolik vysoká inflace brzdí domácí poptávku. Ve stejný čas bude zveřejněna i dynamika mezd v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy nominální růst nepokryje inflaci a mzdy tak budou reálně klesat. O hodinu později přijde statistika devizových rezerv za květen, která by prozradila, pokud by ČNB v dubnu byla aktivní na devizovém trhu.
Vláda padla do pasti svých slibů, schodek rozpočtu letos vzroste minimálně na 350 miliard korun. Budou se muset zvyšovat daně, nebo vláda rezignuje na slib ozdravování veřejných financí
17.04.2022 Schodek rozpočtu se letos zvýší zcela jistě, minimálně na 350 miliard korun. Stane se tak letos v létě, v rámci sestavování upraveného rozpočtu. Pokud by došlo na přerušení dodávek ruského plynu, bude schodek ještě vyšší, nejspíše kolem 400 miliard korun. Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Prezident Zeman si v kritice rozpočtu sem tam notuje s institucemi typu Mezinárodního měnového fondu. Rušení daňových výjimek má ekonomické opodstatnění, není průchozí sociálně a politicky
18.02.2022 Prezident Miloš Zeman dnes před poslanci hodnotil rozpočet, jejž vláda v rámci běžícího provizoria navrhuje pro letošní rok.
Odvolání Bednárika, první krok k privatizaci Českých drah? Ta by měla smysl, díru ve veřejných financích však trvale nezazáplatuje
15.02.2022 Dnešní odvolání dosavadního generálního ředitele Českých drah Ivana Bednárika je zčásti politicky motivovaným krokem, jakožto přetnutí Babišovy éry. Zčásti ovšem může jít o krok motivovaný ekonomicky. Alespoň někteří členové současné vlády se totiž netají přáním České dráhy alespoň částečně privatizovat. Nic proti by evidentně neměl ani sám premiér Petr Fiala.
Šplháme z propasti. Češi, co nakupují v Polsku, už jakoby z ní byli venku
06.02.2022 Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.
Státní rozpočet je po 35 měsících v plusu. Ovšem pouze z důvodu provizoria, jde tak spíše jen o symbolické rozloučení se s Babišovou érou
01.02.2022 Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.
Mezinárodní měnový fond radí Stanjurovi obnovit superhrubou mzdu. Tu ale Stanjurova ODS pomohla zrušit, takže snížit schodek pod 280 miliard korun musí ministr jinak
30.01.2022 Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak takzvané zrušení superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nebytí nemovitostí.
Kde může škrtat Stanjura
23.01.2022 Nová vláda je pod tlakem: musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2021
31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.
Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na zhruba 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy
28.12.2021 Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.
Světově významná ratingová agentura Fitch potvrzuje Česku rating. Rizikem může být příliš nesourodá koalice Fialovy nastupující vlády, provizorium samo o sobě ne
12.12.2021 Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.
Češi v říjnu utráceli více, než se čekalo. Návrat společenského život vedl k růst výdajů za oděvy, obuv, kosmetiku či sportovní zboží
06.12.2021 Vývoj maloobchodních tržeb bez zahrnutí prodeje aut v říjnu pozitivně překvapil. Růst tržeb zrychlil na 5,6 procenta, takže znatelně překonal průměrné očekávání trhu.
Růst průměrné i mediánové mzdy dosáhl 5,7 %
06.12.2021 Podle dnes zveřejněných údajů se ve třetím čtvrtletí zvýšila průměrná i mediánová mzda shodně o 5,7 %. V důsledku vyšší inflace se však reálná mzda tentokrát navýšila jen o 1,5 %. I tak jsou výsledky lepší, než předpokládala ČNB. Nejrychlejší růst v tomto období zaznamenaly mzdy pracovníků pohybujících se na realitním trhu (+11,8 %).
Česko povážlivě táhne dolů čipový hladomor a zdražující ropa. I tak ale růst tuzemské ekonomiky překonal očekávání
30.11.2021 Růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí překonal očekávání, když vykázal tempo 3,1 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil ČSÚ. V předběžném odhadu uváděl úřad číslo 2,8 procenta. Svůj odhad tedy zpřesněním upravil poměrně výrazně nahoru. Stále se však nejedná o definitivní údaj. Každopádně žádných výrazných změn by již doznat neměl.
Rozbřesk: Průmysl zůstává ve vleku negativního nabídkového šoku
02.11.2021 Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky.
Ranní glosa: Průmysl zůstává ve vleku negativního nabídkového šoku
02.11.2021 Začátek nového měsíce přinesl dvě tradičně první sady dat z české ekonomiky, a sice nový index nákupních manažerů v průmyslu a vedle toho i výsledek státního rozpočtu. Aktuální výrazný pokles PMI v českém průmyslu ze zářijových 58 na 55,1 bodů asi nikoho moc překvapit vzhledem k situaci nemůže. Z podnikového sektoru už delší čas přicházejí zprávy o nedostatku komponent dopadající především na automobilový průmysl, který v našem případě reprezentuje včetně navázaných oborů zhruba 10 % celé ekonomiky. Vedle toho se průmyslové firmy dál musejí vypořádávat s vysokými cenami komodit (včetně energií) a dopravy, které stále více promítají do svých prodejních cen.
Bankovní statistika - září 2021
29.10.2021 Celková suma aktiv bankovního sektoru se v září snížila o 1,2 % meziměsíčně na konečných 9 002,7 mld. Kč. Pokles zaznamenaly v podstatě všechny hlavní položky – „Vklady a úvěry u centrálních bank“ -59,0 mld. Kč, „Úvěry a ostatní pohledávky za klienty“ -38,5 mld. Kč a „Dluhové cenné papíry v držení bank“ -37,9 mld. Kč. Od počátku roku je však bilanční suma vyšší o 12,3 % (+984,7 mld. Kč), v meziročním srovnání pak o 5,3 % (+452,5 mld. Kč)
Čipový a hořčíkový hladomor mohou srazit letošní růst české ekonomiky pod úroveň tří procent
29.10.2021 Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podala výkon, jenž zaostal za většinou očekávání. Nedá se však říci, že by vzhledem k očekávání zcela „pohořela“. Podle prvního předběžného odhadu, jejž dnes zveřejnil ČSÚ, přidala meziročně 2,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s růstem 3,2 procenta, někteří však předpokládali expanzi jen mírně nad úrovní jednoho procenta.
Prouza: Inflace v příštím roce bude šestiprocentní
27.09.2021 Inflace v příštím roce dosáhne šesti procent. Včera to v diskusním pořadu České televize odhadl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská odhaduje míru zvýšení cen na poloviční úrovni, pokud nedojde k rozpuštění tzv. nadvkladů, tedy peněz, které si v současnosti domácnosti nechávají proti minulým letům navíc na účtech, do spotřeby. Pak by podle ní mohla také dosáhnout až šesti procent.
Češi neutrácí tolik, jak se čekalo. I když mají díky snížení daně více peněz a současně se bojí inflace, jejich výdaje zaostávají za očekáváním
07.09.2021 Lidé v Česku v červenci navýšili své maloobchodní útraty méně, než se čekalo, meziročně pouze o 3,1 procenta, očištěně o 5,5 procenta. Bez očištění se čekal růst o 4,9 procenta. O bezmála desetinu se zvýšily tržby za nepotravinářské zboží. Výdaje ze potraviny byly prakticky stejné jako loni v červenci.
Hnutí ANO nezavede suprehrubou mzdu ("nečekaně"), ani euro (to se čekat dalo). Neříká, kde na sliby vezme
02.09.2021 Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.
Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí: Růst nic moc, inflace až moc
31.08.2021 Tuzemští statistici dnes zpřesnili odhad výkonu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Příliš nenadchnul. Ač totiž někteří experti vyhlíželi až desetiprocentní růst, realita je méně růžová. I když se jedná o stále nejvýraznější meziroční růst ekonomiky v celé české historii, skákat radostí z něj nelze. Vydatnému růstu totiž nahrává znatelně ponížená srovnávací základna loňského druhého čtvrtletí. Právě proto, že byla ponížená extrémně, čekal se extrémní růst – extrémnější, než jaký přinesla realita.
Rozpočet míří k pozitivnímu „překvapení“
02.08.2021 Trend, který avizoval již červnový výsledek, byl v červenci potvrzen – státní finance se vyvíjejí lépe, než předpokládá aktuálně platný schodek rozpočtu na úrovni 500 mld. Kč. Za prvních sedm měsíců roku dosáhl deficit úrovně 279,4 mld. Kč, a byť se jedná o suverénní rekord v historii země, došlo meziměsíčně k nárůstu schodku o „pouhých“ 14 mld. Kč. Příjmy státní kasy jsou již meziročně vyšší o 19 mld. Kč, výdaje pak o necelých 94 mld. Kč. Celkové saldo hospodaření se tak zhoršilo o 74 mld. Kč.
Lidé si na hypotéce půjčují o milion více než před třemi lety. Přesto leckomu hypotéka nestačí, kvůli prudkému zdražení cen materiálů – třeba dřevostavba je o 50 procent dražší než loni
21.07.2021 Lidé v Česku si berou na hypotéce stále více a více peněz. Růst objemu průměrné hypotéky je v posledních měsících dramatický i kvůli nebývalému růstu cen stavebních materiálů. Letos v červnu za výše průměrné hypotéky činila 3 161 080 korun. To je o více než milion korun více, než kolik činila výše průměrné hypotéky ještě v červnu 2018.
Největší banky v Česku zdražují hypotéky. Která ji má teď nejlevnější?
06.07.2021 V Česku zůstává ještě jedna banka, která hypotéku s pětiletou fixací poskytne za méně než dvě procenta. Za začátku letošního roku ovšem bylo takových bank hned osm. I to ilustruje probíhající postupné zdražování hypoték v ČR. Nejlepší doba pro pořízení hypotéky již minula. Stále však není pozdě pro to, pořídit si hypotéku za stále ještě docela příznivých podmínek, neboť úroky půjdou dále nahoru.
Růst deficitu znatelně zpomaluje
01.07.2021 Zatímco v předchozích měsících se schodek státního rozpočtu zvětšoval dechberoucím tempem, červen již přinesl podstatně optimističtější obrázek, když deficit oproti květnu narostl o „pouhých“ 10,1 mld. Kč a dosáhl 265,1 mld. Kč. Nadále tak sice zůstává suverénně největším, jakého Česko za polovinu roku kdy dosáhlo, nicméně objevuje se pozitivní obrat v trendu. Ve srovnání s loňským červnem již letos do státní kasy přiteklo o 13,1 mld. Kč více příjmů, byť zároveň odteklo o 83 mld. Kč na výdajích a celkový deficit tak ten loňský překonal o téměř 70 mld. Kč.
Dvanáct pandemických trendů českého trhu s nemovitostmi
24.06.2021 V únoru 2021 se průměrná sazba hypoték dostala na své pandemické dno, 1,93 procenta. V březnu už nepatrně vzrostla na 1,94 procent – růst pak pokračoval i nadále, v květnu dokonce nad úroveň dvou procent. Mnohaleté dno je tedy již za námi. Hypotéky jsou ale z dlouhodobého hlediska stále levné. Jejich cena půjde už jen nahoru, bankám totiž citelně zdražují zdroje, jimiž poskytované hypotéky kryjí. Češi se proto snaží vzít si hypotéku právě nyní, když je stále velmi levná, a nechtějí tak propásnout příležitost. Mezinárodní investoři nyní očekávají, že Česká národní banka kvůli inflační hrozbě zvýší v příštích dvanácti měsících svou základní úrokovou sazbu hned čtyřikrát, ze současné úrovně 0,25 až na 1,25 procenta. V rámci skupiny 37 zemí organizace OECD očekávají mezinárodní investoři agresivnější zvyšování základní sazby než v ČR už jen ve třech zemích, a to v Kolumbii, Chile a Mexiku. Dramaticky vyšší sazby ČNB jsou příznakem nového makroekonomického prostředí v ČR, v němž citelně půjdou nahoru – budou muset – také sazby hypoték.
Zdraží letenky. Ať je na dluh
20.06.2021 Rodící se Národní plán obnovy ČR za více než 170 miliard korun financují takzvané evropské peníze, resp. evropský dluh. Splácet se bude tedy také celoevropsky. Řadu desetiletí. A na mnoho způsobů. Jedním z nich budou i dražší letenky.
Červnové zvýšení sazeb symbolem boje s vyšší inflací
17.06.2021 Česká národní banka (ČNB) podle našeho názoru přistoupí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb již na zasedání příští středu. Ukazují na to poslední vyjádření jednotlivých členů bankovní rady. Z těch vyplývá, že pro vyšší sazby by v červnu mohlo hlasovat pět ze sedmi centrálních bankéřů. Důvodem pro takto brzké zpřísnění měnové politiky je podle nich zejména inflace, která se již po dobu více než dvou let pohybuje nad dvouprocentním cílem. To by spolu s proinflačními riziky současného ekonomického vývoje mohlo vést k ukotvení inflačních očekávání na vyšší úrovni, než je pro banku žádoucí. Červnové zvýšení sazeb, které čekáme v rozsahu 25 bb, by tak mělo sehrát zejména signalizační roli indikující odhodlanost ČNB s vyšší inflací bojovat. Repo sazba by však do konce roku neměla přesáhnout 1 %.
Konec boomu e-shopů v Česku. Maloobchodní tržby ale v dubnu zklamaly na více frontách, post-pandemický nákupní rauš, jež mělo podpořit i zrušení superhrubé mzdy, se zatím nakoná
08.06.2021 Maloobchodní tržby v ČR v dubnu zaostaly za očekáváním. Bez zahrnutí prodeje aut stouply meziročně reálně o 7,5 procenta. To je zpomalení růstového tempa v porovnání s březnem, kdy podle revidovaného výsledku stouply meziročně o 9,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů dubnový růst tržeb bez aut meziročně o 10,4 procenta.
Růst mezd v prvním letošním čtvrtletí zpomalil
04.06.2021 Růst průměrné mzdy v ČR v meziročním vyjádření zpomalil v prvním letošním čtvrtletí z 5,3 % na 3,2 %. Důvodem bylo zejména odeznění vlivu mimořádných odměn ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče, jenž byly vyplaceny v průběhu čtvrtého čtvrtletí a vedly k výraznému zvýšení průměrné mzdy. Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které se odrazilo v růstu čistých příjmů a v nižším tlaku na zvyšování mezd v soukromém sektoru. Proti tomu pak jen z části působil předem ohlášený růst tarifních platů od začátku roku v sektoru veřejném, především pak ve zdravotnictví a školství. V reálném vyjádření se průměrná mzda zvýšila o 1,0 % po předchozích 2,6 %.
Schodek rozpočtu již přesáhl čtvrt bilionu
01.06.2021 Prvních pět měsíců roku stačilo na to, aby schodek českého státního rozpočtu dosáhl 255 mld. Kč. Srovnání s jakýmkoliv předchozím rokem v historii státu pozbývá smyslu, jelikož se deficity v těchto řádech nikdy ani zdaleka nepohybovaly. Nejblíže se dostal ten loňský, ovšem i ten se svými 157 miliardami poněkud bledne. Oproti loňsku se za stejné období letošního roku dosud vybralo o téměř 19 mld. Kč méně na straně příjmů, zatímco výdaje meziročně narostly o téměř 79 mld. Kč.
Letošnímu výkonu české ekonomiky svědčí vakcinace, zrušení superhrubé mzdy, ale i statistický efekt loňské nízké základny
01.06.2021 Český statistický úřad dnes potvrdil svá dřívější, předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství meziročně ztratilo 2,1 procenta svého výkonu, mezičtvrtletně pak 0,3 procenta.
Rozbřesk: Nový rozpočet se schodkem těsně pod 400 miliard. A Brent zpět nad 70 dolary
01.06.2021 Asi není pochyb o tom, že výsledek hospodaření státu bude letos rekordní. Tedy alespoň z pohledu deficitu, který má dosáhnout 500 mld. korun. Už vývoj v prvních čtyřech měsících ukázal, že k tomuto schodku má ČR docela dobře našlápnuto. Výdaje v tomto období byly už o téměř 200 mld. korun vyšší než příjmy, na kterých se podepsal především nižší daňový výběr způsobený útlumem spotřeby. Vedle toho se do vývoje rozpočtu začalo negativně propisovat i zrušení superhrubé mzdy na jedné straně, a prodlužování podpůrných programů na straně druhé. Dnes odpoledne budeme mít možnost podívat se, zda tyto negativní trendy pokračovaly i v květnu, kdy se podmínky v české ekonomice začaly konečně uvolňovat.
Důvěra v českou ekonomiku se v dubnu a květnu zlepšila nejvýrazněji v historii měření. V průmyslu mají nejlepší náladu dokonce od roku 2017, spotřebitelé se ale stále bojí výrazné inflace
24.05.2021 V květnu se všechny hlavní ukazatele důvěry v českou ekonomiku poprvé vrátily nad předpandemickou úroveň. Celková důvěra v ekonomiku vykazuje hodnotu 99,7 bodu. Nachází se tedy jen 0,3 procenta pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020.
Deset důvodů, proč si Češi rekordně berou hypotéky: Tak jak svět čekají citelný růst úroků v ČR v následujících dvanácti měsících, zároveň své hypotéky rekordně refinancují - tedy si je zlevňují
19.05.2021 Češi doslova šílí po hypotékách. V dubnu proto banky v ČR sjednaly hypotéky za více než 39 miliard korun, což je druhý nejvyšší objem v historii ČR, po letošním březnu.
K programu Pirátů a STAN: Bez realistického plánu rozpočtových škrtů přijde euro a daň z nemovitostí, v režii Pirátů a STAN
18.05.2021 Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.
Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí. ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura
12.05.2021 Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.
Češi neutrácí tolik, jak se čekalo, přestože mají více peněz díky zrušení superhrubé mzdy
06.05.2021 Lidé v ČR sice v březnu meziročně navýšili své útraty v obchodech, jenže ne tolik, jak se čekalo. Zatím se tedy v jejich útratách neodráží to, že mají díky zrušení superhrubé mzdy více peněz. Zrušení superhrubé mzdy totiž způsobuje, že zaměstnancům zůstává po zdanění citelně více peněz než ještě loni. Ovšem tyto peníze, které mají „navíc“, zatím v míře vyšší než očekáváné dávají do úspor, místo aby je utráceli.
Rozpočtový masakr pokračuje
03.05.2021 Jak bylo předem víceméně i jasné, duben opět suverénně překonal dosavadní rekord, když přinesl kumulovaný schodek státního rozpočtu na úrovni závratných 192 mld. Kč. Ve srovnání s tím tak blednou nejen „tradiční“ české deficity poblíž nuly, ale i ten loňský pandemický, který činil z dnešního pohledu umírněných 93,8 mld. Kč. Meziročně tak ve státní pokladně ubylo přes 26 mld. Kč příjmů, zatímco výdajová strana narostla o 72 mld. Kč.
Česká vláda loni hospodařila s nejmenším schodkem v rámci Visegrádu. Veřejné kase ČR zajistilo na úrovni EU nižší než průměrný schodek citelně přebytkové hospodaření krajů a obcí
22.04.2021 Veřejné rozpočty ČR skončily v roce 2020 ve schodku odpovídajícím 6,2 procenta hrubého domácího produktu, v absolutním vyjádření necelých 348 miliard korun. Uvedený procentuální údaj je na poměry EU podprůměrně nízký, neboť EU jako celek vykazuje za loňský rok deficit čítající 6,9 procenta HDP, jak plyne z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. ČR také společně se Slovenskem dopadla nejlépe mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Slovensko vykazuje stejný deficit v poměru k HDP jako ČR, Polsko hospodařilo s veřejným schodkem sedmi procent HDP a Maďarsko dokonce 8,1 procenta HDP.
10 důvodů, proč si Češi rekordně berou hypotéky
21.04.2021 Češi doslova šílí po hypotékách. V březnu proto banky v ČR poskytly hypotéky za naprosto rekordních 44,7 miliardy korun. To je o skoro 50 procent více, než kolik činil dosavadní rekord. Ten z letošního února, kdy banky „udaly“ hypotéky za 29,9 miliardy korun.
Ministerstvo financí ve své nové prognóze přiznává, že zrušení superhrubé mzdy se letos moc neprojeví
14.04.2021 Ministerstvo financí zlepšilo výhled vývoje tuzemské ekonomiky v letošním a příštím roce. Letos české hospodářství vzroste podle nové, dnes zveřejněné prognózy o 3,1 procenta, stejně jako podle prognózy lednové. Ovšem v roce příštím by si mělo polepšit o 3,7 procenta, zatímco podle lednové prognózy to mělo být jen o 3,4 procenta.
Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí, řekl Rusnok
12.04.2021 Musíme si přiznat, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí. V diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to včera řekl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Změny podle něj budou zřejmě nutné například ve valorizování klíčových položek sociálních transferů včetně důchodů. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová zopakovala, že ČR narazí kvůli vývoji veřejného dluhu na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024.
Češi během roku pandemie nastřádali 230 miliard korun úspor, spořili více než čtyřikrát rychleji, než je běžné. Obchodníci budou mít po otevření obchodů „žně“
09.04.2021 Lidem v České republice v posledním roce rekordně narostly úspory. Vzhledem k tomu, že se v pondělí otevírá část dosud otevřených obchodů a provozoven, mohou jejich provozovatelé očekávat „žně“. Češi totiž začnou nastřádané peníze „pouštět“ do ekonomiky.
První kvartál stačil na schodek 125 mld. Kč
01.04.2021 Že nebude březnový výsledek hospodaření státu veselé čtení pochyboval málokdo a konečný výsledek, tedy deficit na úrovni 125,2 mld. Kč, skutečně důvod k oslavě nezavdává. Srovnávání s jakýmkoliv předchozím rokem pozbývá smyslu, jelikož se liší o řád – například vloni se po březnu jednalo „jen“ o schodek 44,7 mld. Kč. Zatímco příjmy státní pokladny se meziročně o zhruba deset procent snížily, výdaje naopak zaznamenaly desetiprocentní nárůst. Čistě aritmeticky tak je trajektorie deficitu momentálně nastavena na plánovaných 500 mld. Kč za celý letošní rok, byť snad nelze předpokládat, že ekonomika zůstane uzavřená po celou dobu.
Rozbřesk: Státní rozpočet ukázuje na další prohlubování schodku, dluh letos může překonat 2,5 bilionu korun
01.04.2021 Dnešní výsledky státního rozpočtu za březen potvrzují, že je Česko na cestě k nejhlubšímu schodku veřejných financí v historii – až 500 miliard korun. Na jedné straně čelíme výrazným výpadkům příjmů, které jsou jednak důsledkem pandemie, ale také současně daňových změn – zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka vedou zatím k poklesu výběru daně z příjmu fyzických osob skoro o 30 %. Na druhé straně samozřejmě také rostou rychle výdaje, a to zejména kvůli proti-pandemickým opatřením jako jsou kompenzační bonusy nebo programy COVID-gastro.
Pandemická krize dopade i na důchodce, penze porostou výrazně pomaluji. Může za to i zrušení superhrubé mzdy
21.03.2021 Pandemie v příštím roce zřejmě dopadne i na starobní důchodce. Dočkají se totiž výrazně slabšího růstu důchodu, než jakého se dočkávali po čtyři léta, v období 2018 až 2021. V porovnání s nárůstem z let 2019 až 2021 by měl být nárůst příští rok jen ani ne poloviční, jak zachycuje tabulka níže.
Češi berou hypotéční banky útokem, i díky zrušení superhrubé mzdy, ty tak poskytují rekordní objem hypoték v historii. Úroky půjdou nahoru, což nápor Čechů umocňuje
17.03.2021 Tuzemské banky se ocitají pod dosud nikdy nezaznamenaným náporem Čechů dychtících po hypotéce. Těží i z toho, že Češi se „cítí bohatší“ díky zrušené superhrubé mzdy a kvůli nemožnosti realizovat své výdaje v době pandmie jinde. V únoru tak banky poskytly největší měsíční objem hypoték v historii, a to za 29,9 miliardy korun. Letošní únor je tak první v historii ČR, kdy průměrný denní objem poskytnutých hypoték překročil jednu miliardu korun.
Vláda Čechům snížila daně, ti ale neutrácejí. Peníze hromadí na účtech i v obavě ze zdražování, třeba elektřiny, zatímco Česká národní banka vyhlíží nákupní mánii po odeznění pandemie
15.03.2021 Lednový lockdown odradil Čechy od utrácení ještě více, než se čekalo. Tržby v maloobchodě poklesly meziročně o devět procent, což je historicky druhý nejvýraznější pokles. Výrazněji se propadly už jen loni v dubnu, kdy vrcholil jarní lockdown roku 2020. Stejně jako tehdy i nyní v lednu byla důvodem dramatického propadu tržeb uzavírka podstatné části tuzemského maloobchodu a služeb, jež nastala po rozvolnění ze sklonku loňska. Češi omezili své výdaje výrazněji, než se čekalo, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů propad čítající 5,8 procenta. Své výdaje omezili nejvíce za oděvy a obuv, za které utratili o 74,1 procenta méně než loni. Klesaly ale výdaje také za domácí potřeby, kosmetiku, počítače, mobily i elektroniku či za lékárenské zboží.
Po pandemii Čechy zachvátí nevídaná nákupní mánie, utratí až 200 miliard korun, odhaduje centrální banka. Hrozí tedy také silná inflace
14.03.2021 Češi už rok, od propuknutí pandemie a uzavření ekonomiky, hromadí na svých účtech velké peníze. Střední třída v ČR má podle odhadu České národní banky nyní v úsporách o zhruba o 120 miliard korun více, než by měla za situace bez covidové pandemie.
Ještě horší, než se čekalo: únorové hospodaření vlády dopadá nejhůře v historii, Maláčová přitom žádá vyšší nemocenskou. Schodek bude letos zřejmě hlubší než loni, hlubší než 400 miliard
01.03.2021 Únorové plnění státního rozpočtu vykazuje schodek 86,1 miliardy korun a je tedy ještě horší, než se čekalo. Jedná se o nejhorší únorový výsledek v historii ČR. Dosud byl nejhorším únorovým výsledkem ten loňský, ještě předpandemický, kdy schodek činil 27,4 miliardy korun. Třetím nejhorším únorovým výsledkem je ten z roku 2011, kdy deficit po dvou měsících roku činil 22,8 miliardy korun. Tehdy se tuzemské veřejné financi ovšem stále potýkaly s dopady globální finanční krize, resp. probíhající evropské dluhové krize.
Státní rozpočet pokračuje v rekordech
01.03.2021 Nikoliv překvapivě přinesl další pandemický měsíc i další historicky největší „sekeru“ státního rozpočtu, která za uplynulé dva měsíce roku činí již 86,1 mld. Kč. Neškodně tak ve srovnání působí ta loňská ve výši 27,4 mld. Kč a jedná se i o citelný nárůst oproti letošnímu lednu, kdy šlo „jen“ o 31,5 mld. Kč.
Zrušení superhrubé mzdy zatím Čechům náladu nezlepšuje, roste ale optimismus průmyslníků a stavebníků
24.02.2021 Nálada v tuzemském průmyslu se letos v února dostala na nejlepší úroveň od dubna 2019, tedy za takřka dva roky. Za dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020 zaostává pouze o 2,9 procenta.
Rozbřesk: Koruna míří k 26,00 EURCZK, Yellenová za tlačením peněz do ekonomiky
19.02.2021 Automobilový průmysl – vlajková loď české ekonomiky a největší tuzemský obor generující přímo či nepřímo zhruba 10 % HDP – má za sebou velmi těžký rok. Propad evropského trhu, s nímž se vypořádával, byl sice podobný období, který zažil v časech po pádu banky Lehman Brothers, avšak tentokrát se odehrál nikoliv v průběhu pěti let, ale v podstatě jednoho, a ještě ne zdaleka celého. Už na podzim se tato část ekonomiky začala rychle oživovat a výroba osobních aut se opět přibližovala k předkrizovým úrovním výroby. Trend výroby začal být znovu velmi slibný a už v prosinci výsledky automobilek o 10 % překonaly předloňskou úroveň. Tím to ovšem prozatím i skončilo, protože podle včera zveřejněných výsledků byl totiž v lednu počet vyrobených aut nejnižší za posledních sedm let. Dlužno dodat, že automobilovému průmyslu se v úvodu roku nedařilo ani v Německu, kde se produkce propadla dokonce o 23 %, a to už se tam poměřovala s docela nízkým srovnávacím základem.
Schodek 500 miliard i letos! Ministryně financí Schillerová konečně sundala růžové brýle, letošní schodek tak bude nejvyšší v historii
15.02.2021 Ministerstvo financí navrhuje zvýšit schodek letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun. Návrh v pondělí projedná vláda. Ministryně financí Alena Schillerová a její spolupracovníci tedy konečně sundali růžové brýle.
Češi čelí nepříjemně vysokému růst cen i letos, a to potravin, zeleniny či brambor. Stoupají také ceny v průmyslu, roste pravděpodobnost, že ČNB zvýší úroky už letos
12.02.2021 Spotřebitelské ceny v lednu v ČR rostly výrazně více, než se čekalo. Meziroční inflace dosáhla úrovně 2,2 procenta, takže oproti prosinci zvolnila jen o desetinku procentního bodu. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítá s inflací 1,7 procenta. Stejnou úroveň inflace předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů čeští i mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg. Klíčovým důvodem rychlejší než předpokládané inflace je poměrně výrazný růst cen potravin, zejména pak zeleniny, ale také alkoholu a tabáku. Ceny zeleniny a například i brambor vzrostly mezi prosincem 2020 a lednem 2021 o více než deset procent. O takřka deset procent byly meziměsíčně dražší také vajíčka. Lednový vývoj cen potravin v ČR zapadá do globálního vývoje jejich cen, neboť ty podle údajů Organizace OSN pro výživu a zemědělství v lednu rostly nejvýrazněji od července 2014. Ve světě zdražuje hlavně obilí, cukr a rostlinný olej. Za globálním růstem cen potravin stojí kombinace rapdině se zvyšující poptávky v zemích typu Číny, které se zotavují po loňském pandemickém šoku, a slabší úrody, například cukrovky v EU. V meziročním pohledu se pak specificky v ČR projevilo loňské poměrně citelné zvýšení spotřební daně na lihoviny a tabák. Takže alkohol a právě i tabák zdražovaly v lednu meziročně opět o bezmála deset procent.
Češi loni v obchodech utráceli skoro jako před pandemií, letos své útraty ještě navýší, a to díky rouškovnému a zejména díky zrušení superhrubé mzdy. E-shopy loni měly nejlepší rok za sedm let
05.02.2021 Obyvatelé ČR v prosinci 2020 navýšili své spotřebitelské výdaje nejvýrazněji od propuknutí pandemie. Naposledy totiž v meziročním pohledu rostly maloobchodní tržby (bez zahrnutí motorových vozidel) v únoru 2020, tedy ještě před úderem pandemie.
Související klíčová slova:
FOREX | Intervence | Nový Zéland | Brexit | Řecko | Čína | Video | Finance | Peníze | Akciové indexy | Fitch | Inflace | OECD | EUR/USD | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Británie | OPEC | Spotřebitelská důvěra | Maďarský forint | Koruna | HDP | Monetární politika | Měnová politika | Austrálie | Německo | Francie | Pražská burza | Česká měna | Polsko | Turecko | Španělsko | Středoevropské měny | Polský zlotý | Kypr | Analytik | Spekulace | Ropa Brent | Ropa WTI | Česká koruna | Americké akcie | Investiční fondy | Podílové fondy | Dluhopisový trh | Dividendy | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Lehman Brothers | Americká ekonomika | Daně | Podpora ekonomiky | Rizika | Politika | Export | Import | Průmyslová výroba | Ekonomové | Akciové trhy | Ekonomika eurozóny | Zahraniční obchod | Maloobchodní tržby | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Swiss Life | Měnový trh | Eurodolar | Cenné papíry | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Akcie | Akcionář | Aktiva | Akumulace | Akvizice | Americký dolar | Analýza | Zhodnocení | Asset management | Transakce | Bankovní rada | Valná hromada | Bloomberg | Bod | Broker | Burza | CME | Centrální banka | Centrální banky | Stock | Konsolidace | Distribuce | Dluhopis | ECB | ERM | ERM II | Ekonomika | Emise | Euro | Evropská centrální banka | Evropská komise (EK) | Fed | Finanční trh | Finanční trhy | Finančník | Fiskální politika | Futures | Fúze | IFO index | Index PX | Index cen průmyslových výrobců | Indikátor | Indikátory | Investice | Investiční fond | Investiční společnost | Investor | Investování | Kapitálový trh | Komodity | Kurz | MMF | MT4 | Makro data | Marže | Měna | Finanční instituce | Měnový pár | Měny | Nabídka | Stavební povolení | Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Nástroj | Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby | Pasiva | Peněžní trh | Peněžní zásoba | Podílník | Poplatek | Pozice | Prémie | Rating | Ratingová agentura | Repo sazba | Riziko | Ropa | Schodek rozpočtu | Sentiment | Swiss | Trading | Trend | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | Výnosnost | Bondy | Zlato | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Analytici | Riziková aktiva | Banky | Doporučení | EUR | USD | Citibank | Dluhopisy | ČEZ | Obchodování | Goldman Sachs | Regulátor | Finanční krize | Citigroup | Cena ropy | Hospodářský růst | FTSE | Komerční banka | Patria | Indexy | Úroková sazba | OSN | Spekulanti | Globální ekonomika | Investoři | Fond | EU | Ministři financí | Aukce | Zasedání Fedu | Zasedání ECB | Ekonom | Pravděpodobnost | Makroekonomická data | Zisk | Sázka | Ceny komodit | Kurz koruny | Obchodování na finančních trzích | Stres | Optimismus | Výsledky | Strach | Trpělivost | Arbitráže | Index nákupních manažerů | Bohatství | Ozvěny trhu | ČSOB | Partners | Deloitte | Investiční produkty | Obchodovat | Financování | Investiční banky | Investiční společnosti | Investovat | CZK/EUR | Makro | Index cen | Výrobní ceny | Eurostat | Český statistický úřad | Conseq | Akcenta | Donald Trump | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | ADP report | Obchodníci | Praxe | Centrální bankéři | EURCZK | Raiffeisenbank | Delta | Index | Investiční strategie | Odpor | Podpora | Přenos | Akcie Erste | Analytika | Analýzy | Banka | Fio banka | Bankovní rada ČNB | Běžný účet | BH Securities | Brent | Broker Consulting | Cena | Cena barelu ropy | Cena ropy brent | CZK | Česká ekonomika | Česká spořitelna | České akcie | České koruny | Daňové přiznání | Dolar | Dolary | Ekonomická krize | Ekonomický kalendář | Ekonomický růst | Elektřina | Emisní povolenky | Eura | Evropská banka | Evropská měna | Finanční investice | Finanční prostředky | Fio | Fondy | GfK | Graf | Guvernér české národní banky | Guvernér ČNB | Hrubý domácí produkt | Index PMI | Investiční | Investiční plán | Investiční poradenství | Investiční výdaje | Investování do nemovitostí | Irsko | ISM | J&T | Jádrová inflace | Jedno euro | Jiří Rusnok | JP Morgan | Kurs koruny | Maďarsko | Makroekonomické ukazatele | Management | Market | Meziroční inflace | Minimální mzda | Míra inflace | Nemovitosti | Oslabení koruny | Patria Finance | Penzijní společnosti | Polská měna | Portfolia | Prognóza | Rakousko | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Růst HDP | Sázky | Signály | Spořící účty | Státní dluh | Státní dluhopisy | Státní rozpočet | Trh | Twitter | Volkswagen | Výprodej | Vývoj mezd | WTI | Země EU | Zkušenost | Zpracovatelský průmysl | Zpráva | Zpravodajství | Zprávy | Předpověď | Zisky | ING | Benzín | Andrej Babiš | CEPS | Daniel Beneš | Ministerstvo financí | Petr Kellner | Redukce | ROCE | Tovární objednávky | Vláda ČR | Výroční zpráva | Itálie | Finanční společnosti | Čekací doba | Cenová hladina | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | Úvěr | QE | Světové ekonomiky | Miliardář | Komise | Kontrakt | Mezinárodní banky | Volby | Genesis | Cukr | Vzdělání | Velcí hráči | Poradenská společnost | Burze | Investment | Markit | Unicredit | Jackson Hole | CNN | Microsoft | Bankovní sektor | UniCredit Bank | Česká bankovní asociace | Home Credit | Sentix | David Marek | Macquarie | TLTRO | NATO | Sentix index | Zvyšování sazeb | Ceny nemovitostí | Thomson Reuters | Expanzivní měnová politika | Uložení peněz | HUF/EUR | Polská centrální banka | Průmyslová produkce | Pokles úrokových sazeb | Finanční systém | Finanční gramotnost | Magnát | Realitní magnát | Nastavení měnové politiky | Podnikatel | Podnikání | Automobilový průmysl | Averze k riziku | Pokles akcií | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Zvyšování úrokových sazeb | Snižování úrokových sazeb | Energie | Společná evropská měna | Zlevnění ropy | Rada ČNB | Podnikatelé | BlackRock | Ekonomický a strategický výzkum | Příprava | Klid | Kč/EUR | Kč/USD | Moneta Money Bank | Polská ekonomika | Agentura Reuters | Averze vůči riziku | Sázet | Bankovnictví | Referendum | Posilování koruny | Forbes | Americké firmy | Index důvěry | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Vývoj měnového páru | Aktuální vývoj | Mezinárodní ratingové agentury | Standard & Poor's | Kapitálové rezervy | České firmy | Economist | Inflační tlaky | Ekonomické dopady | IHS | Globální finanční krize | Daňové příjmy | Globální ekonomiky | Miliardy dolarů | Fitch Ratings | Utahování měnové politiky | Propad | Citi | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | Guvernér | Agentura Fitch | CzechInvest | Ztráty | Zvýšení úrokových sazeb | Posílení eura | Posílení koruny | Ekonomická data | Americké indexy | Nejistota | Erste | Unipetrol | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Největší banky | Tempo růstu | Akcionáři | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | Zajištění | FTSE 100 | Dluhové krize | Výhled | Bankéři | Poplatky | BDO | Payrolls | Konsensus | Mzdy | Dnešní zpráva | Světový obchod | Záchranný fond | Průzkum | Data z amerického trhu práce | Krize | Investiční rozhodnutí | Inflace v Německu | Opatření na podporu ekonomiky | Snížení úrokových sazeb | Ministři financí EU | Výnosy | Česká vláda | Indikátor důvěry | Příjmy | Čistý příjem | Vydávání dluhopisů | Spotřebitelské výdaje | ČTK | Růst ekonomiky | Pokles ekonomiky | Belgie | HDP Británie | Zpomalení ekonomiky | Vývoj úrokových sazeb | Hlavní ekonom | Švédsko | Dánsko | Odhad HDP | Očekávání | IHS Markit | Purple Trading | Skupina PPF | Zahraniční forex | Daňové změny | BHS | Aleš Michl | Atraktivní nemovitosti | Fincentrum | NEST | Lithium | Investiční skupiny | Obchodování na trzích | Conseq Investment Management | Airbnb | Obchodní války | Zonky | Přijetí eura | Podniky | Prognóza ČNB | Forint | Domácí měna | Výplaty dividend | Šéf Fedu | Nové peníze | Spotřebitelská inflace | Globální investoři | Finanční skupina | Silnější dolar | Cena plynu | Propad cen ropy | Růst úrokových sazeb | Daňové úlevy | Posilování české koruny | Průzkum společnosti | EK | Prezident Trump | Evropská komise | Základní úroková sazba | Index spotřebitelské důvěry | Veřejný dluh | Česká firma | Český miliardář | Zadluženost | Odhady analytiků | Zpřísňování měnové politiky | Majetek | Nemovitostní trh | Sazby ČNB | Inven Capital | Velké riziko | Pozornost trhu | Mezinárodní investoři | Zvýšení sazeb | Rekordní růst | Státní fond | Statistický úřad | Inflační očekávání | Růst ekonomiky USA | Splácení dluhu | Český průmysl | Cena pohonných hmot | Michal Brožka | Akciové futures | Růst cen ropy | Pokles sazeb | Očekávání do budoucna | Ceny pohonných hmot | Odhad růstu ekonomiky | TLTRO3 | Boris Johnson | Americké společnosti | Digitální daň | Capital Partners | Pokles úroků | Pokles cen | Štěpán Křeček | Silný dolar | Britský premiér | Raiffeisen Bank International | Bohatí | Pohonné hmoty | Růst mezd | SAB Finance | Depozitní sazby | Nárůst cen ropy | Sazby ECB | PPF | Očekávání trhu | Finanční situace | Snížení daní | Klesající úrokové sazby | Tuzemské banky | Bankovní statistika | Čas jsou peníze | Předstihové indikátory | Banky pro mezinárodní platby | Nízká nezaměstnanost | Tržby v maloobchodě | Čeští ekonomové | Rychlé zhodnocení | Očekávaný růst | Bilance zahraničního obchodu | Loterie | CzechTrade | Trinity Bank | Hospodářské krize | Digitalizace | Střadatelé | Rozpočtová politika | Automobilky | Investment Management | Rozpočet | Hazard | Rozpočtový schodek | Celkové příjmy | Deficit | Jednání o brexitu | Akcie Erste Group | Central European Media Enterprises (CME) | Převzetí CME | Majoritní akcionář | Mediální společnosti | Investiční skupina | Výdaje státního rozpočtu | Trinity | Jakub Seidler | Ekonom ING | ING Jakub Seidler | ČNB Jiří Rusnok | Býčí signál | Objem | Klíčová rizika | Data z USA | Ekonom BHS | BHS Štěpán Křeček | Obchod | Trh práce | Vyšší sazby | Skupina ČEZ | Růst spotřebitelských cen | Inflace v USA | Ceny pohonných hmot v ČR | ČSÚ | Ekonomika ČR | Konkurenceschopnost | Předseda představenstva | Firma | Zasedání ČNB | Ekonomiky eurozóny | Reálné ekonomiky | PLN/EUR | Hlavní události | BAT | Ceny v průmyslu | Růst cen | Zůstatek | Studie | Bilance | European Metals Holdings | European Metals Holdings (EMH) | EMH | Ekonomický vývoj | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Erste Group | Avast | Skupina Home Credit | Generální ředitel | Statistici | Lagardeová | Amazon | Nálada spotřebitelů | Důvěra v českou ekonomiku | Úrok | Miliardy | Důvěra v ekonomiku | Vyhlídky | EBRD | Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) | Evropská banka pro obnovu a rozvoj | Sdružení automobilového průmyslu | Nálada podnikatelů | Domácí měny | Vicepremiér | Americká data | Macquarie Asset Management | 5G | EUR Index | Finanční rezervy | Dlužníci | České hospodářství | Růst české ekonomiky | Helena Horská | Ekonomka Raiffeisenbank | Hlavní ekonomka | Ekonomka | České dluhopisy | Financovat | Christine Lagardová | Hospodaření státního rozpočtu | EET | Hospodaření státu | Statistika | E-shopy | Dynamika mezd | Průmysl | ADP | Jan Vejmělek | Společnost ČEZ | Rozpočet na rok 2020 | Poslanecká sněmovna | HUF | PLN | Na burze | Propouštění | Impuls | Rostoucí náklady | Výrazný pokles | Ceny potravin | Rozvoj | Saldo zahraničního obchodu | Tuzemský průmysl | Stavebnictví | Koruna dnes | Zdražování | Listopadová inflace | Inflace v listopadu | Sociální sítě | Problémy | NAFTA | Vládní výdaje | Tomáš Holub | Pojišťovny | Prognózy | Nejistoty | Soukromý sektor | Plyn | Dobrá nálada | Nálada | Koruna zpevnila | Prohlášení | PKN Orlen | Časopis Forbes | Události roku | Eurovia CS | Sev.en Energy | Czech Media Invest | Pilsen Steel | Ústavní soud | KKCG | Škoda Auto | Penta Real Estate | Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) | ÚOHS | Macquarie Infrastructure and Real Assets | Míra | Investiční skupina PPF | Premiér Babiš | RegioJet | Madeta | Energetický a průmyslový holding | EP Power Europe | Médea | České aerolinie (ČSA) | Řetězec Makro | Jaderné elektrárny | Tendr | Martin Ulčák | Witkowitz | Daniel Křetínský | Jaderná elektrárna | Jaderná elektrárna Temelín | Temelín | Úroky | Nálada v USA | Měnové politiky | Bankovní rada České národní banky | Hypotéky | Nižší úrokové sazby | Hypoteční trh | Smartwings | Premiér Boris Johnson | Důchod | Předseda | Naše prognóza | Vojtěch Benda | Vánoce | Kupní síla | Skupina AXA | AXA | Nejziskovější | Rozpočtové politiky | Americké vlády | Spotřebitelská důvěra v eurozóně | Celkový deficit | Bydlení | Martin Novák | Analytik Broker Consulting | Česká zbrojovka | Ztráta | Úbytek | NERV | SPD | Citelné zdražování | Miliardy korun | KLDR | Koruna posílila | Evropské PMI | Pozitivní zpráva | Růst hrubého domácího produktu | Schodek státního rozpočtu | Ziskovost | Tuzemská ekonomika | Hospodaření | Zbrojovky | Američané | Inovace | Indikátor důvěry v ekonomiku | Finální odhad | O2 | Tovární objednávky v Německu | Středoevropské měny dnes | Miliardy eur | Míra nezaměstnanosti v ČR | Budoucnost | Centrální vláda | Ifo | Experti | Zemědělství | Předběžné výsledky | Hospodaření za loňský rok | Poradenství | Nový rekord | Ministerstvo práce | Podnik | Proinflační | Zpřísnění měnové politiky | Silnější koruna | Vyšší inflace | Bloky | Snížit úrokové sazby | Růst cen potravin | Míra zadlužení | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Bankroty | Nová auta | Ceny v zemědělství | Spotřebitel | Nájemné | Nájmy | Ceny energií | Ptačí chřipka | Prognózy ČNB | HN | Údaje o hrubém domácím produktu | Trump | Chudoba | Prezident | Koronavirus | Výsledky průzkumu | Objem hypotečních úvěrů | Průměrná úroková sazba | Firma Avast | Google | Trhy | Souhrnný indikátor | Pražské burzy | Šíření koronaviru | Ratingová agentura Fitch | Rating České republiky | Většinový podíl | Akciové trhy v Evropě | Negativní dopad | Zlepšení nálady | Eva Zamrazilová | Viceguvernéři | Pokles | Situace | Zdražovat | České měny | Spravedlivé důchody | Důchody | Nejvýraznější pokles | Odhad letošního růstu | Operátor O2 | Mobilní operátor | Finanční ředitel | Meziroční růst | Zdravotní pojištění | Vít Hradil | Růst inflace | Epidemie koronaviru | Pandemie koronaviru | Pandemie | Jumpshot | Vysoká inflace | Boeing | Vstupy | Raiffeisenbank a.s. | Antivirové společnosti | Akcie antivirové společnosti | FIAT | Tomáš Nidetzký | Zlepšení | Úsilí | Obchody | Rozpočtový rámec | Výdaje | Slevy na dani | Správce daně | Finanční úřad | Daň z příjmu | Průmyslníci | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Tenza | Student Agency | Prodeje aut | Maloobchodní tržby v ČR | Sazby beze změny | Rozhodování | Ministerstvo dopravy | Americké ekonomiky | Ekonomický dopad | Americké banky | Průměrná cena | Prodávající | Nižší daně | Poptávky po ropě | Marek Mora | Státní dluh ČR | COVID-19 | Expanzivní fiskální politika | Data ČSÚ | Hlavy států | Ekonomické aktivity | Důvěra v průmyslu | Konjunkturální průzkum | Prudký propad | Noviny | České banky | Šíření koronavirové nákazy | Šéfka ECB | Zpřesněný odhad | Míra nezaměstnanosti v EU | Průměrná mzda | Americký Fed | Sestupný trend | Automobilka Toyota | Toyota | Vývoj | Nižší sazby | Vyhlášení nouzového stavu | Šok | Martin Gürtler | Mzda | Mediánová mzda | Vládní opatření | Společnost IHS Markit | Překoupenost | Extrémní růst | Sazby hypoték | Restrikce | Aerolinky | Nouzový stav | Program nákupu aktiv | Deficit státního rozpočtu | Tržní podmínky | Tencent | Opatření vlády | Vládní představitelé | Další vývoj | Stimuly | Oldřich Dědek | Brusel | Pokles HDP | Členové bankovní rady | Fiskální politiky | Kabinet | Guvernér Rusnok | Energetické společnosti | Generální ředitel ČEZ | Zrychlení inflace | Největší propad | Špatné výsledky | Analytik České spořitelny | Jiří Polanský | Hlavní ekonom ING | Antivirové firmy | ČMZRB | TPCA | Kolínská automobilka | Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) | Toyota Peugeot Citroën Automobile | Šíření viru | Fiskální balíček | Stimul | Dnešní čísla | Burzy cenných papírů | Prostor k růstu | Viceprezident | Spotřebitelé | Šíření nového typu koronaviru | Hyundai | Automobilka | Automobilka Hyundai | Dopady pandemie | Historie | Čerpací stanice | Úvěrový program | Aktuální situace | Žádosti o podporu | Onemocnění COVID-19 | Onemocnění | Ekologické organizace | Prodeje domů | Další pokles | Národní rozvojový fond | Valné hromady | Koronavirová krize | MPO | MPSV | MF | Náhrady mezd | Ošetřovné | Daňové povinnosti | Pravidla EU | Kalifornie | Ministryně práce a sociálních věcí | Ministryně práce | Jana Maláčová | OSVČ | Automobilka Volkswagen | Škoda | Index ISM | Manufacturing | Komerční banky | Demokraté | Návrh zákona | Domácnosti | Asociace | Výrobce letadel | Lidovci | KDU-ČSL | Marian Jurečka | Spotřebitelská nálada | Alena Schillerová | Ministryně financí | Babišova vláda | Spoření | mBank | Prostor pro pokles | Politická rozhodnutí | Další růst | Růst | Koronavirové krize | Poslanci | Signál | Ministr vnitra | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Repo sazby | Biliony | Potenciál | Bankovní asociace | ČBA | Česká bankovní asociace (ČBA) | Platební neschopnosti | Dopady pandemie na ekonomiku | Boj s koronavirem | České vlády | Ministryně financí Alena Schillerová | Křetínský | Ceny elektřiny | Šíření nákazy | Bulharsko | Fiat Chrysler | Reálné mzdy | Podnikatelé a firmy | Air Bank | Equa Bank | Sberbank | E-commerce | MALL | Ekonomiky | VW | Jana Steckerová | Slovensko | Války | Danuše Nerudová | Schodek | KoroNERV-20 | Organizace | Poskytování hypoték | Hotelnictví | Růst nezaměstnanosti | Deficit veřejných financí | Letecká společnost | Sláva | Práce | Rozvojová banka | Autoprůmysl | Údaje | DPH | Omyl | Úročení vkladů | Obchodovat s cennými papíry | Spotřebitelské úvěry | Opatření proti šíření koronaviru | Radovan Vítek | Karel Komárek | Marek Dospiva | Veřejný sektor | Možnosti obchodování | Pohonné hmoty v ČR | Dopady koronavirové krize | Ministři | Chřipka | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Velikonoce | Cena benzínu | NÚKIB | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | Celková inflace | Výpadky | Česká ekonomika letos | Více peněz | Valná hromada ČEZ | Rozpočet EU | Majitel | Úspory | Prognóza Evropské komise | Restart ekonomiky | EP | Statistiky | Hlubší schodek | Poradenské společnosti | Nizozemsko | Polská průmyslová produkce | Důvěra v eurozóně | Zbyněk Stanjura | ODS | Premiér Andrej Babiš | Cenové pohyby | Debata | PMI ve službách | Soukromá spotřeba | Posílení | Omezení pohybu | Náklady na obsluhu dluhu | Nové zakázky | Automobilka Škoda Auto | Automobilka Škoda | Podpůrná opatření | Lucembursko | Data z trhu práce | Zrušení daně z nabytí | Očekávané výsledky | Cenový pokles | Cestování | Daň z nabytí nemovitosti | Daň z nabytí | 737 MAX | Liberty Ostrava | Osobní příjmy | Osobní výdaje | Energetická společnost | Sazka Group | Casinos Austria | Maloobchod | Finanční polštář | Zaměstnanci | Miroslav Novák | Akcenta Miroslav Novák | Letečtí dopravci | Dopravci | Soudní dvůr EU | Soudní dvůr | Soud | Koncern Volkswagen | Tržby maloobchodníků | Vývoz | Přeshraniční obchod | Richard Siuda | Rekordní zisk | Soudní dvůr Evropské unie | Wu-chan | Růst zadlužení | Zadlužení | Expanze | Bezpečnost | Politika centrální banky | Patrik Tkáč | Dluhy | Toyota Motor | Oživení české ekonomiky | Společnost Avast | Prognóza MMF | Vrácení daně | Ceny zeleniny | ONE | RBI | Rekordní propad | Hypoteční banka | T-Mobile | PPF Telecom Group | Auta | Ojetiny | Dnešní výsledky | Vláda v Berlíně | Vývoj ekonomiky | CNN Prima News | Scénáře vývoje české ekonomiky | Konsorcium | Čeští centrální bankéři | Vakcína | Sektor služeb | Velké peníze | Zboží z Číny | Svaz dovozců automobilů | Fiskální stimul | Manažeři | Zájem o hypotéky | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Nekonvenční měnové politiky | Koronavirová pandemie | Lesy ČR | Kupci | Biotechnologická společnost | PMI v eurozóně | Fischer | Spoluzakladatel | Investment management | Ztráty zaměstnání | OKD | JDE | Unie | ČR | Stravenkový paušál | Koronavirové pandemie | Andrej Babiš (ANO) | Podíl českých potravin | Dluhy domácností | Dluhy českých domácností | Zadlužení firem | Česká zbrojovka Group SE | Česká zbrojovka Group | CZG | Zbrojovka | Slabá poptávka | Státní kasa | PEPP | Genesis Capital | Londýnské burzy | Nová prognóza | Čínská internetová firma | Internetová firma | Bohemia Interactive | Ondřej Vlček | Vedení společnosti | CVC Capital | Antivirus | Zvyšování mezd | Předkrizové úrovně | Letecká skupina Smartwings | Letecká skupina | Rozhodnutí soudu | Tempo poklesu | Rekordní pokles | Inflace v květnu | Květnová inflace | Národní rozpočtová rada | EPH | Energetický a průmyslový holding (EPH) | EPPE | Nižší DPH | Plán investic | Podpůrné programy | Agrofert | Propad cen | Proticyklické kapitálové rezervy | Úvěrové podmínky | Výplata | 100 procent HDP | Otevření obchodu | Sentiment na trhu | Covid | Druhá vlna pandemie | Vyšší daně | Představenstvo | Snížení nákladů | Restrukturalizace | Druhá vlna | Firma ČEZ | Propad české ekonomiky | CERGE-EI | Nové žádosti o podporu | Práce z domova | Živnostníci | Paušální daň | Vrcholoví manažeři | Skupina Smartwings | Míra zisku | Úroda | Úroda obilovin | Situace na trhu práce | Dopad pandemie | Fond obnovy | Inflační šok | Výrazný propad | E.ON | Reputace | Ocenění | Šance | Peugeot | Citroën | Chrysler | Růst tržeb | Mazars | Pohyb koruny | Ceny | Praha | Dluh státu | Evropské investiční banky | Spotřební daně | Fond obnovy EU | Zotavení ekonomik | Čeští spotřebitelé | Životní úroveň | Bohatí lidé | Předčasné splacení hypotéky | Insolvence | COVID III | Propad ekonomiky | Odhad růstu HDP | Obsazenost hotelů | Důvěra | Turistický ruch | Philip Lane | Odhad vývoje ekonomiky | Skupování aktiv | Cenové hladiny | Rostoucí počty nakažených | Počty nakažených | VHM | Pandemická situace | Hnojiva | Pokles tržeb | Vládní koalice | Nový stavební zákon | Stavební zákon | Snížení DPH | Zvýšení daní | Zavedení rouškovného | Rekordní pokles HDP | Hospodaření vlády | Výpadek příjmů | Průměrné mzdy | Mzdy v ČR | Průměrné mzdy v ČR | Klimatické změny | Inflace spotřebitelských cen | Transparentnost | Větší zdanění | Zdanění | Vakcína proti koronaviru | Nová prognóza Ministerstva financí | Prognóza Ministerstva financí | Sazba hypoték | Průměrná sazba hypoték | Zlevňování hypoték | Výkon ekonomiky | Budoucí vývoj | Banky v ČR | Program Antivirus | Cena elektřiny | Elektromobily | Pandemie v Evropě | Politici | Ursula von der Leyen | Klimatický plán | Ministr životního prostředí | Softwarová společnost | Americká softwarová společnost | Nová makro data | Růst deficitu | CZG - Česká zbrojovka Group | Pracovní místa | Tuzemské hospodářství | Česká zbrojovka Group SE (CZG) | Skupina CZG | Pozitivní výsledek | Ranní okénko | Český veřejný dluh | Česká republika | Průmyslová výroba v ČR | Antimonopolní úřad | Vyjádření premiéra | Lockdown | Měnový fond | Allegro | Společnost Allegro | Ceny bytů | Výrobce letecké techniky | Žebříček nejbohatších Čechů | Žebříček nejbohatších | Koncern | Množství peněz | Protiepidemická opatření | Nařízení | Zhoršení epidemické situace | Epidemické situace | Moneta | Veřejné finance ČR | Pandemický program | Poklidné obchodování | Apollo | Sazka Entertainment | Fondy Apollo | Coloseum | Letecká doprava | Polská vláda | Snižování daní | Spotřební daň z nafty | Česká televize | Stock Spirits | Výdělky | Růst průměrné mzdy | Daňový balíček | Dluhopis Republiky | Siemens | Vakcinace | TABAK | Očkování | Antigenní testování | Rozpočtové deficity | Zadlužování | Finanční společnost | PX Pražské burzy | NBP | EC Investments | Fiskální balíček v USA | Spotřebitelská nálada v USA | Uzavírání ekonomiky | Voda | Boeing 737 Max | Stock Spirits Group | Inflace v Polsku | Emise dluhopisů | Počasí | Utažení měnové politiky | Home office | Růst ceny | SOLEK | Fiskální situace | Holdingové společnosti | Zdravotní péče | Paušální daně | Zhoršení ratingu | Znehodnocení úspor | Evropské centrální banky | Fiskální impuls | MJ | Důvěra v ekonomiku ČR | Vyšší důchody | Polská společnost | Očkování proti covidu | Express | Bilanční suma | Rozvolnění | Tencent Holding | Colt | Raiffeisen Bank International (RBI) | Akcenta CZ | CETIN | V4 | Porušení zákona | Makroekonomický vývoj | Air | Posílení české měny | Rohlik Group | PPF Telecom | Nárůst výnosů | ČSA | Výrazný růst | Silná inflace | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Toyota Motor Manufacturing | Pandemická krize | Ladislav Bartoníček | Veřejný dluh ČR | Míra úspor domácností | Míra úspor | ISM ve službách | EDF | HoReCa | GE Renewable Energy | Zátěžové testy | AA | Strach z inflace | Jihokorejská společnost | Plán firmy | Odhad letošního růstu ekonomiky | Rostoucí ceny | Objednávky | Ministr práce | Cena emisních povolenek | Nárůst objemů | Benxy | Akcionáři Avastu | Obavy z růstu inflace | Panasonic | Francouzská společnost | Výrazná inflace | Meziroční růst cen | Plán obnovy | Turów | Renáta Kellnerová | Obavy z inflace | Oslabení | Růst úroků | Spotřeba domácností | Zlevnění potravin | Planeo Elektro | Rockaway Capital | FAST | Plány | Cíle | Příležitosti | Penta Investments Group Limited | Penta Investments Group | Makro Cash & Carry | Dodávky plynu | Penta | Primark | Gigafactory | Konkurence | Prodej | Dan Ťok | Jednotné měny | Zvyšování daní | Akcionáři Monety | Regulační úřad | ČD-Telematika | České dráhy | Index podnikatelské nálady | Úročené vklady | Den daňové svobody | Vyšší úroveň | Dividendy ČEZ | Paradox | Nominální dluh | Saldo hospodaření | Technologie | Sazby daně | Jednání kartelu OPEC | Největší banky v Česku | Eurohold | Společnost Eurohold | Energetický regulátor | Výroční zprávy | Tempo zdražování | J&T Capital Partners | Tkáč | J&T Patrik Tkáč | USA inflace | Český vývoz | Raiffeisenbank Helena Horská | NortonLifeLock | Odvětví | Divize | Bulharská finanční společnost | Energetická skupina | Energetická skupina ČEZ | Rekord | Beneteau | Groupe Beneteau | Společný podnik | Bilion | Letiště Praha | Thomas Schäfer | Dřevo | Investiční činnosti | Epidemie nemoci | Epidemie nemoci covid-19 | CVC Capital Partners | CVC | Zvýšení základní sazby | Základní sazby | Drahota | Vratislav Zámiš | Rozpočtové příjmy | Společnost CVC | Investiční společnost CVC | Byty | Medián | Renfe | Leo Express | Renfe Operadora | Funkční období | David Vagenknecht | Nedostatek čipů | Ranní glosa | Společnosti | Národní měny | Opatření | Prazdroj | Rychlý růst | Program hnutí ANO | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | Covidové restrikce | Velkoobchodní ceny elektřiny | Ceny plynu | ZSSK | Železničná spoločnosť Slovensko | Konfederace | České aerolinie | Inskol | Dopady epidemie | Česká pošta | Jan Hamáček | ČSSD | Kompenzace | Jaroslav Haščák | Sociální demokraté | Samou | Telecom | Reorganizační plán | Úročení | Energetická krize | Zvýšení základní úrokové sazby | Kellnerová | Hospodářské soutěže | Nová vláda | Češi | Bohemia Energy | Energetické krize | Rychlý růst cen | Kolibřík Energie | Snížení schodku | GIC | CETIN Group | Strategický partner | České Radiokomunikace | Nedostatek polovodičů | Rozpočtové schodky | Pozornost | Společnost PPF Telecom | Společnost PPF Telecom Group | Telenor Montenegro | 4iG | Telenor | Veřejné investice | Fialova vláda | Česká národní banka (ČNB) | WeDo | Košík.cz | Drahé energie | Společnost | Dopady inflace | TIM | Pozemky | Společnost innogy | Innogy | 3М | Výhled české ekonomiky | Vietnam | Varianty covidu | Zlotý | Postavení na trhu | SOTIO | Rozšíření | Rostoucí inflace | Zemědělci | Optimismus spotřebitelů | Evernym | Spotřebitelské inflace | Obavy z omikronu | Letadlo | Úpis nových akcií | Sekyra Group | Základní sazba | Zvýšení slevy na poplatníka | Těžební společnost | Společnost Smartwings | Hodnoty měny | Ministr práce a sociálních věcí | Průměrná míra inflace | Válka na Ukrajině | Přerušení dodávek ruského plynu | Snížení daně | Konflikt na Ukrajině | Invaze | Invaze Ruska | Invaze Ruska na Ukrajinu | Pokles inflace | Snížení spotřební daně | Řetězce | Dopady války na Ukrajině | Růst platů | Nárůst výdajů | Nárůst výdajů na obranu | Studie poradenské společnosti | Růst cen energií | Petr Fiala | Vlastnictví | Boj s inflací | Zrušení daně | Přijetí | Propuštění | Znehodnocení | Zvýšení úroků | Úsporný tarif | Mimořádná daň | Válečná daň | Udržitelnost | Současná situace | Premiér Petr Fiala | Německé ekonomiky | Investiční cíle | Nejvyšší kontrolní úřad | NKÚ | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Holding Agrofert | Fenomén | Zvýšení daně | Dodatečný výnos | Snížení daně z příjmu | Velké finanční krize | Ministr Jurečka | Daně z neočekávaných zisků | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Ingredience | Obchodní řetězce | CZ | Sazba ČNB | Mzdy v Česku | Inflační krize | Daně z mimořádných zisků | Mimořádné daně | Schodek veřejných financí | Snížení zadlužení | Petr Pavel | Prezident Pavel | Prezident Petr Pavel | Zvolení Pavla prezidentem | Zvolení Pavla | Pokles cen energií | Média | Pevné nervy | Vklady | Válka | Zvýšení DPH | Veřejné zadlužení | Nespokojenost | Velký problém | Zrušení nejnižší sazby DPH | Závazek | Srovnávací základna | Rychlost | Konsolidační balíček | Patron Go | Přesun výroby | Vice | Průběžné výsledky | Košík | Uplynulý rok | Časové řady | Pokles životní úrovně | Příjmy obyvatelstva | Reálné příjmy | Odvody | Covidové pandemie | Velká rizika | Covidová pandemie | Pandemie covidu | ProCent | Zlevnění hypoték | Daňový příjem | Valorizace | Prosperity | Výkon | Nákupy | Nakupovat | Fialův kabinet | Daně z příjmů fyzických osob | Vlády | Služby | Nárůst tržeb | Majstrštyk | Ekonomiky EU | Léto | Forvis Mazars | Body | Dánové
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot
