Výdaje státního rozpočtu
Deficit rozpočtu se zvýšil, konsolidace zpomaluje
01.10.2024 Státní rozpočet vykázal ke konci září mírné zvýšení dosavadního deficitu, který za tento rok činí již -181,7 mld. Kč (vs -175,8 mld. ke konci srpna). V meziročním srovnání je saldo rozpočtu prakticky na stejné úrovni (rozdíl -1,1 mld. Kč), pokud však odečteme prostředky z EU, vychází zatím letošní hospodaření lépe o 23,5 mld. Kč. Vzhledem k rozsahu škod po povodních došlo k navýšení schváleného salda o 30 mld. Kč na letošní a o 11 mld. Kč na příští rok, což značně zpomaluje konsolidaci veřejných financí.
Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním
20.09.2024 Ministr financí Zbyněk Stanjura včera oznámil, že navrhne novelizovat státní rozpočet v reakci na škody způsobené ničivými povodněmi. Původně plánovaný deficit 252 mld. Kč pro letošní rok se má navýšit o 30 miliard, navrhovaný schodek rozpočtu pro rok 2025 by se měl zvýšit o 10 mld. na 240 mld. Kč. Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
19.09.2024 1) Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozpětí 4,75 až 5,00 procenta. Oznámila to ve včerejší tiskové zprávě. Je to první snížení úroků v USA za více než čtyři roky a Fed počítá s dalším snížením sazeb ještě v letošním roce.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
02.09.2024 Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.
Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády
01.08.2024 Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.
Pomalejší růst příjmů zrychluje růst deficitu rozpočtu
02.05.2024 V prvních čtyřech měsících stát hospodaří o čtvrtinu lépe než loni, když snížil meziroční schodek o 46,9 mld. Kč. Růst příjmů však zaostává za růstem výdajů, což způsobuje znepokojivý růst podílu plnění plánovaného salda.
Naplánovaný rozpočet se podařilo dodržet
04.01.2024 Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.
Rozpočtová dieta, aneb čekání na Godota?
21.04.2023 Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.
Hospodářská komora: Česká ekonomika letos poroste o 1,2 procenta
31.03.2022 Česká ekonomika letos stoupne ve srovnání s rokem 2021 o 1,2 procenta. Silná inflace dopadne na firmy i domácnosti, průmysl jako celek ale nebude paralyzován. Vyplývá to z nejnovější národohospodářské prognózy Hospodářské komory ČR (HK). Předpokladem predikce je brzké ukončení války na Ukrajině. Ještě v prosinci komora očekávala růst HDP letos o 4,3 procenta.
Utrácí se za jiné věci než covid, chátrají mosty, miliardy na digitalizaci nejsou vidět. Nejvyšší kontrolní úřad tepe vládu a stát, někde je však jeho kritika sporná
06.04.2021 Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za rok 2020 nekompromisně účtuje se státem a vládou. Kritice podrobuje celou řadu oblastí státní správy, v některých aspektech je ale jeho kritika sporná.
Vláda ve své covidové pomoci dává přednost důchodcům před živnostníky, jimž se tedy nedostává tolik, kolik by mělo
15.01.2021 Mimořádné výdaje státního rozpočtu související s covidem-19 představovaly loni zhruba 217 miliard korun, tedy necelých 60 procent výsledného schodku. Schodek by totiž byl poměrně výrazný, zhruba 60miliardový, i pokud by žádný covid nebyl. Z podstatné části kvůli předpandemickému navyšování starobních důchodů.
Ekonomická moc krajů v posledních letech citelně roste. Příjmy i výdaje krajských rozpočtů stoupají znatelně rychleji, než je tomu v případě státního rozpočtu
04.10.2020 Objem veřejných prostředků přerozdělovaných na úrovni krajů v posledních letech citelně narůstá, a to rychlejším tempem než objem prostředků přerozdělovaných v rámci státního rozpočtu.
Státní rozpočet zachraňuje nižší výpadek příjmů i nižší výdaje
01.09.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních osmi měsících tohoto roku s deficitem 230,3 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 214,9 mld. Kč. Z pohledu srpnových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud nejhorší rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (4,1 % vs. 4,5 % HDP). Oproti červenci však nárůst deficitu státního rozpočtu opět nabralo na tempu.
Státní rozpočet se dále propadá
01.09.2020 Srpen přinesl další prohloubení deficitu státního rozpočtu, který narostl z červencových 205,1 až na 230,3 mld. Kč a opět překonal dosavadní tuzemský rekord. Před rokem touto dobou činil z dnešního pohledu „pouhých“ 15 mld. Kč. Vzhledem k jarnímu rozsáhlému ekonomickému útlumu se ovšem jedná o očekávatelný vývoj, jelikož si záchranná ekonomická opatření logicky vyžádala navýšení výdajů, zatímco daňové příjmy utrpěly výpadek. Dosavadní plnění rozpočtu pak naznačuje, že pokud nedojde k opětovnému zavádění plošných restriktivních opatření, pak by schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec neměl být zapotřebí.
Státní rozpočet skončil za prvních sedm měsíců v deficitu 205,1 mld. Kč
03.08.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních sedmi měsících tohoto roku s deficitem 205,1 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 195,4 mld. Kč. Z pohledu červencových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (3,6 % vs. 4,5 % HDP).
Rozbřesk: Svět po koronaviru - jak se vypořádat s monstrózními dluhy?
09.07.2020 Zatímco další vývoj koronavirové pandemie zůstává nadále zatížen významnou nejistotou, již nyní je zřejmé, že jedním z jejích makroekonomických důsledků bude prudký nárůst státního zadlužení. To se přitom bude týkat nejen fiskálně zodpovědných jako například Německa, které si to s dluhem 60 % HDP může dovolit, ale také Itálie a spol., u nichž dluhové břemeno významně přesahuje hranici 100 % HDP.
Státní rozpočet skončil za prvních šest měsíců v deficitu 195,2 mld. Kč
01.07.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních šesti měsících tohoto roku s deficitem 195,2 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 174,5 mld. Kč. Z pohledu červnových i celoročních statistik se tak jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonal tak i doposud rekordní rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek překonán (3,6 % vs. 4,9 % HDP).
Forex: Domácí ekonomika v prvním čtvrtletí výrazně propadla
02.06.2020 Tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí prudce poklesla, hlavní efekt koronaviru se však ukáže až v druhém čtvrtletí. Nejvíce postižený byl sektor služeb, zatímco průmysl relativně odolával. Koruna se i nadále veze na pozitivní vlně globálních trhů, kterým pomáhají relativně pozitivní čísla z ekonomiky i příznivý geopolitický vývoj.
Forex: Koruna dále posiluje na vlně globálního optimismu
01.06.2020 Index nákupních manažerů českých výrobců vzrostl v květnu na 39,6 bodu z předchozího dna na 35,1 bodu. Index sice narostl, ale z extrémně nízkých hodnot, a zůstává stále hluboko pod hladinou padesáti bodů, která odděluje ekonomický pokles od růstu. Karanténní opatření výrazně omezila poptávku ze zahraničí. Nevyužité kapacity nutí firmy k propouštění pracovníků druhým nejrychlejším tempem od července 2009 a to i přesto, že některé firmy využily podpůrné programy státu.
Státní rozpočet skončil za prvních pět měsíců v deficitu 157,4 mld. Kč
01.06.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních pěti měsících tohoto roku s deficitem 157,4 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 106,5 mld. Kč. Z pohledu květnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. I oproti doposud nejhoršímu květnovému výsledku z roku 2010 je letošek horší o 62,1 mld. Kč. Podle nás však bude rozhodující až druhá polovina roku.
Státní rozpočet stahují do rekordního deficitu vyšší výdaje
04.05.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních čtyřech měsících tohoto roku s deficitem 93,8 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 64,1 mld. Kč. Z pohledu dubnových výsledků se jednoznačně jedná o nejhorší výsledek v historii. Rozhodující však bude druhé polovina roku.
ČNB má širší obchodní možnosti, prezident podepsal novelu
20.04.2020 Česká národní banka bude moci obchodovat mimo jiné s cennými papíry s delší splatností a také uzavírat obchody s více institucemi než dosud. Vyplývá to z novely zákona, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O podpisu novely informoval Hrad. Změnu zákona schválil Parlament ve zrychleném jednání ve stavu legislativní nouze jako jedno z protikrizových opatření. Vládě by mohla novela pomoci při vydávání státních dluhopisů.
Senát schválil rozšíření možností ČNB pro obchodování na trzích
16.04.2020 Česká národní banka se zřejmě dočká širších možností obchodování na finančních trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Počítá s tím vládní novela zákona o ČNB, kterou dnes schválil Senát. Sněmovna ji ve stavu legislativní nouze schválila minulý týden. Musí ji ještě podepsat prezident.
Rozšířené možnosti obchodování u ČNB ekonomové přivítali
09.04.2020 Rozšíření možností České národní banky obchodovat na trzích ještě více zatraktivní české státní dluhopisy pro investory, zabrání neúměrnému růstu nákladů na obsluhu státního dluhu nebo i případné destabilizaci trhu. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Samotné časové omezení pravomocí je podle nich přijatelným kompromisem a pojistkou před možným propojením centrální banky, která by měla být nezávislá, a vlády.
Sněmovna schválila širší možnosti finančních obchodů ČNB
08.04.2020 Česká národní banka bude mít zřejmě širší možnosti obchodování na trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Počítá s tím vládní novela zákona o ČNB, kterou dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Proti původnímu vládnímu plánu však poslanci omezili toto rozšíření časově, a to do konce příštího roku. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Rozšíření obchodů může pomoci státu při vydávání státních dluhopisů.
Výdaje státního rozpočtu se utrhly ze řetězu
01.11.2019 „Nízká nezaměstnanost tlačí na růst mezd. To vede k prudkému nárůstu příjmů do státního rozpočtu. Výdaje však rostou ještě rychleji, takže státní rozpočet hospodaří se schodkem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Související klíčová slova:
Akciové společnosti | Deficit veřejných financí | Výkon | Výsledek hospodaření | Koronavirové krize | Veřejné finance | Invaze | EUR | Trend | Hlavní index německých akcií DAX | Důchody | Dow Jones Industrial | Statistiky | Vladimír Dlouhý | Schodek státního rozpočtu | Evropská komise | Pravděpodobnost | Tuzemská ekonomika | František Táborský | Možnosti obchodování u ČNB | Investing | Nezaměstnanost | Pandemie | Zpráva | ČSÚ | Burza | Index německých akcií DAX | EUR/MWh | Volatilita | ČSOB | CZK | Výhled | Oznámení | Průmysl | Antivirus | Inflace | Centrální banky | Česká měna | Hospodaření státu | Hospodaření vlády | Covid | Spotřební daně | Vice | Akciové trhy | Unijní soud | Fiskální politiky | Domácnosti | Obchodní aktivita | Dodatečný výnos | Poskytování hypoték | Růst deficitu | Dopady války na Ukrajině | Zbyněk Stanjura | Graf | Snižování úroků | Výnosy | Poptávka | Dluhopisy | Ekonomiky | Státní dluh | Bydlení | Výpadek příjmů | Peníze | Brent | Politika | Očekávání | Války na Ukrajině | Financovat | Lukáš Kovanda | Nákupy | Růst | Analytika | Itálie | Výpadky | EUR/CZK | BH Securities | Prognóza | Britská centrální banka | Veřejný dluh | Obrat trendu | Americká centrální banka | Karanténní opatření | Koruna | Národní ekonomická rada vlády | Návrh rozpočtu | Meziroční růst | Trh | Deficit rozpočtu | Novela zákona o ČNB | Zkušenost | Problémy | Prodávat státní dluhopisy | Fialova vláda | Průměrné mzdy | Společnosti | Index | Komerční banka | Konsolidace | Přiznání k dani z příjmu | Komise | Jiří Rusnok | Obchodování u ČNB | S&P | Unie | Obchodování na finančních trzích | Vládní představitelé | Polský zlotý | Soudní dvůr | Deficit | MF | Sektor služeb | Nárůst výnosů | Opatření | Akciový index | Pozornost | Hlavní německý akciový index | 3М | Rekordní propad | Pandemie covidu | Index nákupních manažerů | Koronavirová pandemie | Burze | Daně z příjmů | Euro vůči americkému dolaru | Vysoké inflace | Snížení úroků v USA | Obchodovat | Koronavirus | Finance | USA | Raiffeisenbank a.s. | Valorizace | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Finanční instituce | Británie | Ropa | Výdaje | Index německých akcií | ITV | Veřejné finance ČR | Dow Jones | Ekonomové | Propad daňových příjmů | Hlavní ekonom | Propad české ekonomiky | Televize ITV | Růst HDP | Zvyšování úrokových sazeb | Municipality | Česká ekonomika letos | Vývoj | Windfall tax | Další vývoj | Prohloubení deficitu státního rozpočtu | Měnové politiky | Intervenční nákupy | Dánové | Ministryně financí Alena Schillerová | Fiskální politika | Čerpání peněz | Burza cenných papírů | Snížení úroků | Vládní výdaje | Miliardy korun | Obchodovat s cennými papíry | Růst mezd | Reálné ekonomiky | Sazby | Daň z příjmu | Investovat | Konsolidační balíček | Expanzivní fiskální politika | Hlavní index německých akcií | Britská centrální banka dnes | Firmy | Nezávislost centrální banky | Ekonomický propad | Fed | Maďarský forint | Rozpočtový deficit | Technologický Nasdaq | Česká vláda | Zadluženost | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Dopad krize | Rizika | Fond | ISM | Vysoké ceny | České státní dluhopisy | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Cenový vývoj | Ministerstvo financí | Ekonomický růst | Mzdy | Podání přiznání k dani z příjmu | Zadlužování | Obchodování na trzích | Hospodaření | Zahraniční forex | Emise | Trinity | Soudní dvůr EU | Cenový strop | Šok | NATO | Inovace | Ceny | Financování | Propad ekonomiky | Recese | Pokles | Záloha | Války | Impuls | Raiffeisenbank | Proinflační | Centrální banka | DPH | Predikce | ČNB Jiří Rusnok | Plán investic | Dopady epidemie koronaviru | Forint | Inflační krize | Výnos | Index DOW | ČEZ | Kapitálové výdaje | Trinity Bank | Spotřeba domácností | Ceny energií | Inflační cíl | Akciové trhy v USA | Koronavirové pandemie | ČNB | Daně z příjmů fyzických osob | Nasdaq Composite | Obchodování | Prezident | Ekonom ING | Státní rozpočet | Měna | Nasdaq | Zprávy | Údaje | Pojišťovny | Eurodolar | Německý akciový index | Obchody | ProCent | Aktivum | Situace | Dluhy | FOREX | Guvernér | Americké akciové trhy | Dividenda | Investiční výdaje | HDP | Ekonom | Optimismus | Dolar | Euro | Zdanění | Trhy v USA | Poptávka investorů | Martin Gürtler | Invaze Ruska na Ukrajinu | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Guvernér ČNB | Ztráty | Česká národní banka | Epidemie koronaviru | Americký ISM | Výběr daní | Akcie | NERV | Výhody | Podniky | Předpokládaný vývoj | Zrychlení růstu | Převis | Reuters | Největší propad | Prognózy | Daně | Rekord | Míra inflace | BHS | Možnosti obchodování | Investice | Pro investory | Potenciál | Vyjádření analytiků | Oživení ekonomiky | Zisky | Makroekonomický vývoj | Zaměstnanci | Fondy | OSVČ | Hospodářství | ODS | Sekundární trh | Daňové příjmy | Hospodářský růst | F-35 | Silná inflace | Covidové pandemie | Ukončení války | Britská vláda | Ekonomický rozvoj | Celkové příjmy | TIM | Propouštění | Objem | Investiční | Americké centrální banky | Příjmy | Rok 2024 | Bloomberg | Alena Schillerová | Rozvoj | Finanční trhy | Míra | Odhady trhu | Národní rozpočtová rada | Andrew Bailey | Nakupovat státní dluhopisy | Krize | Novela zákona | Nízká nezaměstnanost | S&P 500 | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Podpora | MWh | QE | Cena | Digitalizace | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Česká ekonomika | Finanční prostředky | Nižší výdaje | DAX | Boj s koronavirem | Ekonomika | Schodek | Invaze Ruska | Evropské akciové trhy | Práce | Úspěch | EET | Britské firmy | Banky | Vlády | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Ministr financí | Zlepšení | ČR | Štěpán Křeček | Jakub Seidler | Cenné papíry | Poslanci | Inflační tlaky | Soud | Londýnská burza | Ministryně financí | Sentiment | Spotřebitelé | Výstupy | Index Dow Jones | Snižování daní | Ropy | Deficit státního rozpočtu | Dnešní statistika | ING Jakub Seidler | Kabinet | Investing.com | Hlavní ekonom ING | Propad | ANO | Dopady koronavirové krize | ING | Státní dluhopisy | Americký dolar | Americká centrální banka (Fed) | ECB | Splatnost | Hospodářská krize | Forward | Doporučení | Rozpočtové politiky | ROCE | EU | Miliardy | Zrušení superhrubé mzdy | Schodek veřejných financí | Americké obchodování | Banka | Nadnárodní společnosti | Statistika
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Obchodování | Banky | ČTK | Růst | Indikátor | Pokles | Trading | Cena | FOREX | Pivot