Deficit veřejných financí
MF letos čeká deficit veřejných financí 2,8 pct HDP
06.11.2024 Deficit veřejných financí by letos měl klesnout na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,8 procenta HDP. Dnes to v makroekonomické predikci uvedlo ministerstvo financí. Proti srpnovému odhadu se letošní předpokládaný deficit zhoršil o 0,3 procenta HDP, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za zhoršením stojí dopady zářijových povodní. Ministerstvo zároveň očekává, že dluh sektoru veřejných institucí v letošním roce vzroste na 43,9 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP.
Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA
03.11.2024 Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Zadlužení EU se ve 2Q zvýšilo, v Česku kleslo
22.10.2024 Zadlužení Evropské unie se dál prohlubuje. Ve druhém čtvrtletí dosáhlo podle předběžných údajů 81,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v prvním čtvrtletí hrubé zadlužení činilo 81,3 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle jeho metodiky snížilo a dosáhlo 42,6 procenta HDP, státní dluh pak v absolutních číslech mírně sestoupil z rekordu a byl nepatrně nad hodnotou 3,32 bilionu korun.
Agentura Fitch zhoršila výhled ratingu Francie
13.10.2024 Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hlavního ratingu Francie ze stabilního na negativní. Zdůvodňuje to vyšším zadlužením, ale také politickými riziky. Agentura o tom v pátek informovala v tiskové zprávě. Francie má u této agentury hlavní rating na stupni AA-, který zůstává v platnosti.
Výnosy na amerických desetiletých dluhopisech znovu nad 4 %
10.10.2024 V posledních týdnech jsme svědky velmi zajímavého vývoje na amerických desetiletých dluhopisech. I přesto, že Fed v září poprvé snížil své úrokové sazby o 50 bazických bodů, úroky na desetiletých dluhopisech začaly znovu růst. Tento pohyb na dluhopisech je skutečně nečekaný, zvláště když ho porovnáme například s cenou zlata, které roste. Růst ceny zlata totiž signalizuje nedůvěru v ekonomický vývoj, zatímco růst výnosů dluhopisů by měl naznačovat, že vše je v pořádku a americká ekonomika se zotavuje.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace
05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Vláda říká, že v příštím roce bude investovat rekordně. Dle její vlastní metodiky to ale není pravda
05.09.2024 Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, resp. o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Akcie ČEZ padají; stát bude daň z mimořádných zisků, tedy fakticky daň uvalenou ne menšinové akcionáře ČEZ, vybírat i příští rok. Ministr financí jí přitom původně chtěl zrušit už po roce či dvou
22.08.2024 Loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. I když byla původně zavedená na léta 2023 až 2025. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval.
Pomoc Ukrajině nebude omezena, uklidňuje Berlín po kritice
20.08.2024 Německá vláda včera odmítla tvrzení, že Berlín kvůli rozpočtovým škrtům omezí svou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nadále platí, že bude pomáhat, dokud bude potřeba, ujistil podle agentury DPA mluvčí vlády.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
EU zahájila řízení se sedmi členskými státy kvůli deficitům
26.07.2024 Evropská unie dnes oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Oznámila to dnes Rada EU, která zastupuje členské státy. Disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem už v červnu doporučila zahájit Evropská komise (EK).
Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 procent HDP
22.07.2024 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku přestalo snižovat. Zvýšilo se na 82 procent hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 81,5 procenta HDP v posledním loňském čtvrtletí. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvýrazněji se zadlužení zvýšilo na Slovensku, dál se ale zvyšuje i v České republice. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.
ECB varuje před finančním napětím v eurozóně, nabádá ke snížení deficitů
19.06.2024 Státy eurozóny čelí významné finanční zátěži, varovala Evropská centrální banka (ECB) v dnes zveřejněné publikaci. Mezi tlaky na veřejné finance podle ECB patří zejména stárnutí populace, nutnost vyšších výdajů na obranu v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině, nutnost investic do digitalizace veřejné správy a finanční dopady změn klimatu. Zemím platícím společnou evropskou měnou centrální bankéři doporučují v příštích desetiletích snižovat deficity veřejných financí.
Brusel zahajuje kvůli vysokým deficitům řízení se sedmi zeměmi, i se Slovenskem
19.06.2024 Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
28.05.2024 1) Na akciové burze v Bukurešti se dnes začalo obchodovat s akciemi společnosti Premier Energy z portfolia české firmy Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce. V úvodu obchodování si akcie připisovaly více než pět procent a pohybovaly se kolem 20,65 lei, uvedla agentura Reuters. Premier Energy má sídlo v Rumunsko, působí ale i na moldavském trhu.
MMF: Německo by mělo zvážit, zda neuvolnit dluhovou brzdu
28.05.2024 Německo by kvůli rostoucím dluhovým tlakům mělo zvážit, zda neuvolnit takzvanou dluhovou brzdu, uvedl dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle zdrojů agentury Reuters se však lidé na ministerstvu financí obávají, že takový krok může zhoršit inflaci. Změna pravidel dluhové brzdy, která nařizuje, že deficit veřejných financí nesmí přesáhnout 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP), by vyžadovala schválení dvoutřetinovou většinou v horní i dolní komoře německého parlamentu.
ČSÚ koncem června zveřejní revizi údajů o HDP od roku 1990
21.05.2024 Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní 28. června kompletní revizi údajů o hrubém domácím produktu (HDP) země od roku 1990. ČSÚ o tom dnes informoval na svých internetových stránkách. Revize by neměla ovlivnit tempa růstu či poklesu HDP, změní se ale hladina nominálního HDP. V důsledku toho se změní míra zadlužení Česka i deficit veřejných financí vztažený k HDP.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Deficit veřejných financí letos klesne na 2,3 pct. HDP
10.04.2024 Deficit českých veřejných financí by se měl letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,3 procenta HDP. Země tak poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. Celkové zadlužení veřejného sektoru by však mělo vzrůst na 45,5 procenta HDP z loňských 44 procent HDP. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí.
Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině
02.04.2024 Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Deficit veřejných financí stoupl loni na 3,3 procenta HDP
02.04.2024 Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy Kč, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce podle něj mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
03.03.2024 Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Fitch upravil výhled úvěrového ratingu ČR na stabilní
25.02.2024 Americká ratingová agentura Fitch Ratings v pátek změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo včera na sociální síti X české ministerstvo financí.
Forex: Koruna dnes přerušila několikadenní pokles, posílila vůči euru i dolaru
15.02.2024 Koruna dnes poprvé v tomto týdnu posílila. Vůči euru si česká měna ve srovnání se středečním závěrem polepšila o dva haléře na 25,39 EUR/CZK. V průběhu dne ale byla výrazně slabší. K dolaru pak koruna zpevnila o 12 haléřů. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 23,58 USD/CZK.
Inflace v lednu zpomalila na 2,3 pct, opozice je však kritická
15.02.2024 Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.
Michl: Sazby budou výše, než jsme byli zvyklí
15.02.2024 Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda
28.01.2024 Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.
MF očekává letos hospodářský růst 1,2 procenta, inflaci 3,1 procenta
25.01.2024 Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
25.01.2024 1) Hackeři připravili loni investory do kryptoměn o 1,7 miliardy USD (38,7 miliardy Kč), což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 54,3 procenta. Ukázala to analýza poradenské společnosti Chainalysis. Počet ukradených prostředků se sice snížil o více než polovinu, počet jednotlivých hackerských incidentů ale loni stoupl na 231 z 219 v roce 2022.
MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
25.01.2024 Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.
Petici za zachování koruny jako měny vzaly senátní výbory jen na vědomí
23.01.2024 Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí dál klesalo, v Česku se naopak zvýšilo
22.01.2024 Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Kupka: ČR vykáže veřejný deficit k HDP 2,2 pct, tedy v limitu pro euro
21.01.2024 Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
Je investice do amerických dluhopisů opravdu taková sázka na jistotu?
16.01.2024 Restriktivní politika amerického Fedu znamenala mimochodem návrat amerických dluhopisů do mnoha portfolií. Americké dluhopisy jsou považovány za jedno z nejistějších aktiv. I když uvidíme, že možná se nejedná o stoprocentní jistotu, tak koupě amerického dluhopisu zůstane jako zajímavý doplněk k akciovému portfoliu.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje
25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už dnes večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s, česká koruna díky tomu „jede“
24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.
MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,6 procenta HDP
10.11.2023 Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo dnes v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
ECB: sazby zůstanou beze změny po delší období
24.10.2023 Evropská centrální banka již avizovala, že další zvyšování úrokových sazeb by nemuselo být potřeba. Měnová politika tak na čtvrtečním zasedání zůstane s největší pravděpodobností beze změny. Výzvou pro centrální banku bude růst dlouhodobých úrokových sazeb, který také výrazně přispívá k utahování měnových podmínek, a tím ohrožuje případný hospodářský růst. Zároveň by ale rostoucí mzdy a utažený trh práce mohly v příštím roce vést k dalšímu zrychlení inflace. ECB tak s dalšími kroky bude chtít pravděpodobně vyčkat na nová data z reálné ekonomiky (HDP za třetí čtvrtletí bude zveřejněn v prosinci) a také na revizi strategie využívání jejích klíčových nástrojů, která by měla proběhnout na jaře.
Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí opět kleslo, v Česku se dál zvyšuje
23.10.2023 Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak dál zvyšuje a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.
Hospodaření rozpočtu v září zlepšila záloha na WFT
02.10.2023 Stát do konce září hospodařil s deficitem ve výši 180,7 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu počtvrté v řadě zmírnil. Výraznou měrou se na tom v září podepsala první záloha na tzv. windfall tax (WFT). V předchozích měsících zase hospodaření státu zlepšovaly hlavně příjmy EU. V meziročním srovnání byl zářijový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 90,2 mld. CZK.
Nová slovenská vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník
01.10.2023 Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiéra Robert Fico. Koaličními partnery jeho Smeru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Smeru odštěpený Hlas a Slovenská národná strana. Taková koalice by měla pohodlnou – byť ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady. Od takové koalice – vzhledem k volebním programům zmíněných stran – nelze čekat jakkoli výraznější důraz na konsolidaci slovenských veřejných financí.
Slovenské strany před volbami zatajily, jak se popasují se schodkem veřejných financí, který je nejvyšší v EU. Slibují hory doly, ale neříkají, kde na to vezmou
30.09.2023 Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde. Jenže slovenský stát zaměstnává 430 tisíc lidí. A škrtání by se neblaze dotklo nejen mnohých z nich, ale samozřejmě i jejich rodin. Proto slovenští politici před volbami kolem škrtání našlapují jen velmi potichu, pokud tedy vůbec.
Slovenské strany před volbami tají, jak se popasují se schodkem veřejných financí, který je nejvyšší v EU. Slibují hory doly, ale neříkají, kde na to vezmou
27.09.2023 Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde.
Agentura Fitch potvrdila rating České republiky, výhled ale zůstává negativní
27.08.2023 Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale dál zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje nárůst veřejného dluhu, výrazné zhoršení ukazatelů veřejných financí a snížení daní, vyplývá z páteční tiskové zprávy.
Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
01.08.2023 Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.
Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
30.07.2023 Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
Ministr: Rozpočtový deficit Ruska se letos může prohloubit na 2,5 procenta HDP
25.07.2023 Rozpočtový deficit Ruska se v letošním roce může prohloubit na 2,5 procenta z loňských 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru, který dnes publikoval web Argumety i fakty, to řekl ministr financí Anton Siluanov. Moskva se potýká s vysokými náklady na válku na Ukrajině, takže díra ve veřejném rozpočtu může být nakonec větší, než vláda plánovala, uvedla agentura Reuters.
Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
21.07.2023 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.
Dopad navrhovaných změn DPH by měl být mírně protiinflační
26.06.2023 Česká vláda nedávno představila návrh opatření, jejichž cílem je přispět ke zmírnění deficitu veřejných financí. Změny by se měly dotknout i daňového systému. Součástí úsporného balíčku je redukce počtu a úprava výše sazeb DPH. To se pravděpodobně alespoň z části odrazí v cenách dotčeného zboží a služeb, a tedy ve výsledku také v inflaci.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Forex: Co čekat od červnového zasedání ČNB
19.06.2023 Na květnovém zasedání centrální banky hned tři členové bankovní rady zvedli ruku pro zvýšení úrokových sazeb, přičemž čtvrtý z nich (Jan Frait) o tom vážně uvažoval. V tomto týdnu však pravděpodobně nebude rozhodování o úrokových sazbách tak těsné. Od posledního zasedání centrální bankéři obdrželi z domácí ekonomiky vesměs lehce holubičí signály a i když část bankovní rady může ještě zvednout ruku pro vyšší úrokové sazby, předpokládáme, že “většina” bude v nejbližších měsících hlasovat pro stabilitu sazeb.
Nestrašme, Česko k bankrotu nemíří. Zvedat daně tedy není třeba, postačí výraznější škrty na provozu státu a dotacích
11.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Zatím se letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu
05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Nestrašme, Česko nebankrotuje, zvedat daně netřeba
04.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší
01.06.2023 Do historicky rekordního schodku se za první čtyři měsíce letoška dostal důchodový účet České republiky. Schodek důchodů činil ke konci dubna historicky zcela bezpříkladných 27,8 miliardy korun.
Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat. Ale například proti balíku opatření jménem Green Deal EU představuje titěrnost
31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.
Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance
29.05.2023 Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“
23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem
21.05.2023 Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem. Ač data Eurostatu ukazují něco zcela jiného, podstatná část veřejnosti klamu uvěřila a o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování řady daní, která by jinak politikům neprošlo.
Forex: Česká koruna slábne
18.05.2023 Česká koruna je v posledních seancích pod tlakem a blíží se 23,70 EUR/CZK. Na vině je na prvním místě globální prostředí, ve kterém se v posledních seancích daří americkému dolaru. Co se děje? Dalo by se říci, že na první pohled je to příznivá zpráva - šance na dohodu ohledně navýšení dluhového stropu v USA rostou. Prezident Biden, stejně jako šéf republikánů v Kongresu McCarthy, včera hovořili o blížící se možnosti dohody.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Nepatrný růst ekonomiky eurozóny v Q1 následován výraznějším oživením
15.05.2023 Dnes zveřejněná březnová průmyslová produkce v eurozóně by měla potvrdit hluboký pokles o 4,1 % m/m v souladu s již zveřejněnými národními statistikami. V týdnu se dočkáme zpřesněného odhadu HDP v eurozóně, který podle nás nic nezmění na nepatrném růstu o 0,1 % q/q v Q123. Ve stejný den bude zveřejněn výkon regionálních ekonomik v prvním letošním čtvrtletí dle předběžných odhadů HDP. Makroekonomický kalendář na druhé straně Atlantiku nabídne americké maloobchodní tržby a průmyslovou výrobu. V obou zmíněných případech čekáme v dubnu meziměsíční nárůst.
Forex: Síla české koruny se dnes opět vytrácela
12.05.2023 Dnes zveřejněný zápis z posledního jednání ČNB ukázal, že se debata uvnitř bankovní rady (BR) stáčela primárně kolem proinflačních rizik. Ty však neodradily současnou holubičí většinu, byť nyní již alespoň dle hlasování méně početnou, od ponechání úrokových sazeb beze změny. Dále ve čtvrtek zveřejněná tuzemská inflace za duben překvapila výrazně směrem dolů, když ceny meziměsíčně klesly o 0,2 %.
Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však stále až příliš vysoká. ČNB z ní viní hlavně vládu, ta ovšem už příští rok stlačí schodek pod limit EU
08.05.2023 Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby
04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.
MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,5 procenta HDP
12.04.2023 Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Premiér Fiala se dnes setkal s Michlem, jednali o snaze snížit inflaci
26.01.2023 Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes setkal s guvernérem České národní banky (ČNB) Alešem Michlem. Jednali o společné snaze snížit inflaci, uvedli oba na twitteru. Tempo růstu cen loni dosáhlo 15,1 procenta, inflace tak byla druhá nejvyšší od roku 1993. V letošním roce se očekává postupné snížení inflace, podle dnes zveřejněné prognózy ministerstva financí by měla celoročně činit 10,4 procenta.
Armageddon nečekejme, na investování je brzy
10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.
Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu
03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
Česku podle Nomury hrozí měnová krize podobně jako Turecku, jež má inflaci skoro 90 %. Jak se to přihodilo?
29.11.2022 Turecko je momentálně pro svět odstrašujícím příkladem nehodným následování, alespoň tedy co se jeho boje s inflací týče. Vážná měnová krize se tam vznáší ve vzduchu. Podle některých expertů však pravděpodobnost měnové krize v Česku je srovnatelná jako právě v Turecku. Šokující. Co za tím vězí?
Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let
21.11.2022 Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.
Bankovní asociace letos čeká růst HDP o 2,5 procenta, příští rok stagnaci
10.11.2022 Česká bankovní asociace dnes v nové makroekonomické prognóze zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,5 procenta, v srpnu očekávala 2,4 procenta. Ke zlepšení přispěl příznivější vývoj ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Příští rok podle ČBA čeká Česko hospodářská stagnace s růstem HDP o 0,2 procenta. Česko podle asociace vstoupilo ve třetím čtvrtletí do recese, hospodářské oživení přijde až ve druhém čtvrtletí 2023.
Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace
06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci
04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády
21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
ČNB dovolí koruně oslabit
05.08.2022 Čtvrteční zasedání České národní banky (ČNB), první v čele s novým guvernérem Alešem Michlem a obměněnou bankovní radou, dopadlo dle očekávání. Pan Michl si udržel tvář a většina radních hlasovala s ním za ponechání úrokové sazby na 7,00 %. Koruna reagovala velmi mírně a měnový pár EUR/CZK se stále drží v blízkosti 24,60.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Bankovní asociace zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní i příští rok
12.05.2022 Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci.
Schodek státního rozpočtu letos zamíří nad 300 mld. Kč
02.05.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního dubna hospodařil s deficitem ve výši 100,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek menší o 91,9 mld. Kč, což odráží zejména nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí, nižší odhaduje i zadlužení
04.02.2022 Česká národní banka očekává za loňský rok nárůst deficitu veřejných financí na 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,6 procenta. Letos by pak měl schodek klesnout na 4,1 procenta a v roce 2023 na 3,9 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V listopadu banka očekávala pro loňský rok deficit 6,9 procenta, letos 4,4 procenta a v roce 2023 pak 4,2 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 11. února.
MF zhoršilo odhad růstu HDP pro letošní rok, inflaci čeká 8,5 pct.
20.01.2022 Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Deloitte: Ekonomika letos stoupne o 4 pct a dostane se na úroveň před pandemií
11.01.2022 Růst české ekonomiky letos zrychlí na čtyři procenta z loňských 2,4 procenta. Na konci roku by se tak česká ekonomika mohla dostat na předpandemickou úroveň. Vyplývá to z analýzy ekonomického výhledu pro rok 2022, který sestavil ekonomický tým společnosti Deloitte.
Erdogan: Vláda odrazila útok finančních spekulantů z Turecka i ze zahraničí
22.12.2021 Kurz turecké liry se po masivním propadu ze začátku týdne po zásahu vlády stabilizoval. Prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že přijatá opatření na ochranu vkladatelů fungují a že se vládě podařilo odvrátit útok finančních spekulantů vedený z Turecka i ze zahraničí.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí
05.11.2021 Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,6 procenta. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 procenta a v roce 2023 na 4,2 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V srpnu banka očekávala letos deficit 7,5 procenta, příští rok 5,3 procenta a v roce 2023 5,1 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 12. listopadu.
Schillerová: Růst sazeb ČNB není příliš šťastný kvůli zahájení konsolidace
21.09.2021 Očekávané zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou není podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) příliš šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Vyplývá to z vyjádření ministryně na dnešním setkání s podnikateli. Schillerová už v neděli uvedla, že se jí růst sazeb nelíbí, protože to podle ní citelně zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že další zvýšení úrokových sazeb je nutné. Cílem zvyšování sazeb je totiž prostřednictvím snížení dostupnosti úvěrů a tím celkové poptávky v ekonomice brzdit inflační tlaky. Navíc bankovní rada ze zákona podle něj nemůže přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády.
Jak uzdravit veřejné finance v Česku?
04.08.2021 Mezinárodní instituce varují: bez ozdravení veřejných financí budeme mít do tří let nejhlubší deficit veřejných financí v EU
Související klíčová slova:
Vyspělé země | Bilanční suma | Odhad vývoje ekonomiky | Propad ekonomiky | Obsluha státního dluhu | Zvyšování cen | Výnosy dluhopisů | Vývoj nezaměstnanosti | Války | Vývoj | Jakub Seidler | Češi | Allianz | Green Deal EU | Jana Steckerová | Česká ekonomika letos | Měnový pár EUR/CZK | DPH | EUR | Přijmout euro | Standard & Poor's | Levné peníze | Kalifornie | Snížit úrokové sazby | Nízké úroky | Itálie | Stoxx | PEPP | Očekávání | Evropské centrální banky | Poslanci | Státy eurozóny | Výpadek příjmů | Pro investory | Zasedání ČNB | Veřejné finance | Ruské invaze na Ukrajinu | Stimulační balíček | Trh práce | IRIS-T | Evropská komise | Splácení hypotéky | Covidová pandemie | Investice | Plán investic | Potenciál | Allianz Trade | Mezinárodní ratingová agentura | Lednová inflace | Rating České republiky | Invaze na Ukrajinu | Prognózy | ČNB Jiří Rusnok | Intervence | Výkon ekonomiky | Experti | Rekord | Ministr dopravy | Raiffeisenbank | Investice do amerických dluhopisů | Návrh zákona | Evropské měny | Creditas | Spolkový ústavní soud | ČSSD | Rada guvernérů Evropské centrální banky | Největší světová ekonomika | Český statistický úřad | Impuls | Bruno Le Maire | Bruegel | Vanguard | Spotřebitelé | Morgan Stanley | Saxo Bank | Saldo hospodaření | Levice | SOK | Zadlužení EU | Dánové | Solidarita | Zboží každodenní spotřeby | Proti-inflační riziko | Trh s dluhopisy | Průměrné mzdy | Výnos | Mimořádné daně | Dlužník | Julius Bär | Slabá poptávka | Růst sazeb | Zkrocení inflace | Státní dluh | ČEZ | Splátky dluhů | Směřování měnové politiky | Kontrakty | Změny HDP | Odhad HDP | Investing | Nejvýraznější růst | Marian Jurečka | Posilování dolaru | Brent | Znehodnocení | Peníze | Fond ESM | Strach | Ukazatel | Dodatečný výnos | Prognóza | Zisky bank | Běžný účet platební bilance | Vývoz ruské ropy | Měny | Investiční strategie | Tuzemská ekonomika | Výsledek hospodaření | Dividendy | Burza | Bankovní rada ČNB | Kamala Harrisová | Developeři | Oživení čínské ekonomiky | Burzy | Znehodnocování vkladů | Ceny elektřiny | Swapové body | Slovenská vláda | Zastropování cen | Cash flow | EUR/CZK | Vládní opatření | Fialova vláda | Ekonomická aktivita | Zavedení eura | Noviny | Měnový fond | Fungování | ČNB Eva Zamrazilová | Partneři | Výše dividendy | Litva | RMC | Daňové škrty | Fitch Ratings | Kapitálový trh | Zvýšení sazeb | Skvělý zisk | Inflační cíl | Nominální hodnota | Hospodářská stagnace | Marek Mora | Nový rekord | Stanley Druckenmiller | Ruské ropy | Přímé intervence | Investoři | Americké ekonomiky | Petr Pavel | Vládní dluh | Měnová krize | Kapitál | Záchranný fond | Ministr hospodářství | Inflace v lednu | Reálné ekonomiky | Posílení | USD | Christian Lindner | Nová bankovní rada | Tail Risk | Plány | Funkční období | Kč/EUR | Akcie ČEZ dnes | Viceguvernér ČNB | Zisk | Patria | Aktuální výhled | Analýzy | Evropské ekonomiky | Les Echos | Rozdělení ČEZ | Emma Capital | Aktuální prognózy | Průměrný kurz koruny | Švýcarská banka | CZK | Jan Kubíček | Chainalysis | Výhled ratingu | Akcionáři | Pověst | Kabinet | Investovat | Patria Online | Demokraté | Ruský prezident | S&P | Brusel | Spolkový sněm | Silný dolar | Úroková sazba | Zvýšení daní | Unie | Půjčka | České firmy | Konvergence | Index spotřebitelské důvěry | Kristalina Georgievová | Petr Fiala | Největší švýcarská banka | Obchodování na pražské burze | TIM | Investiční banka | Úřad Eurostat | Prezident | Investing.com | Petrochemická společnost | Kevin Tran Nguyen | Prognóza vývoje měnového páru | Dnešní data | Daňový poplatník | Růst zadlužení | Výsledky | Fenomén | 100 procent HDP | Statistický úřad Eurostat | Globální ekonomiky | Západní sankce | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Inflační tlaky | Průzkum | Zadlužování | Zvyšování daní | Finanční instituce | ProCent | Eurostat | Kurz turecké liry | Energie | Odhad inflace | Fiskální rok | Shortovat | Růst inflace | P/E | Vývoj výnosů amerických desetiletých dluhopisů | Tržní úrokové sazby | Makroekonomický výhled | Pesimismus | Objem | Úvěrová pojišťovna | Snížení DPH | Boj s inflací | Vývoj měnového páru | Zákonodárci | Velké firmy | Propuštění | Tržní podíl | Ekonomický vývoj | Firmy | Investiční platforma | Důchod | Deficit a dluh | Agentura Bloomberg | Data z průmyslu | Americký podnik | Slabší koruna | Podíl Evropy | Zpráva | Ekonomické dopady | Polsko | Cestovní ruch | Ratingová agentura | Rozpočtová politika | Inflace v Česku | Cenová hladina | Měna | Znárodnění | Rok 2024 | Bydlení pro mladé | Ministr životního prostředí | Hrubý domácí produkt (HDP) | Hypotéky | Recep Tayyip Erdogan | Státní rozpočet | Přijetí | Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) | Deficit | Lukáš Kovanda | Bydlení | Ukrajina | Bloomberg | Nová prognóza | Catastrophe Containment and Relief Trust | Fiskální pravidla | Udržitelnost | Dopady na ekonomiku | Bezpečné útočiště | Rekordní hodnoty | Maloobchod | Centrální banky | Ústavní soud | Zpomalení inflace | Euro k dolaru | Trump | Makroekonomický vývoj | Zprávy | Dolary | Reálné mzdy | Hackeři | Stavebnictví | Akcie Komerční banky | Donald Trump | Instituce | Střednědobý výhled | Americké akcie | Vyhlídky | Finanční domy | Ratingové hodnocení | Cena ropy brent | Kongres | Vysoké ceny energií | Deficit rozpočtu | Akcionáři ČEZ | Trh | Komise | Války na Ukrajině | Erste Bank | České koruny | Výrazný růst | Měnová autorita | Zpřesněný odhad | Spotřebitelská důvěra v USA | Sazby daně | Britské libry | Nové trhy | Hnutí ANO | AA | Vývoj ekonomiky | Viceguvernérka ČNB | Pražské burzy | Míra zadlužení | Průzkumy | Česká bankovní asociace | Prezident Emmanuel Macron | Francie | Sazby ČNB | Pokles HDP | Ziskovost bank | ČEZ dnes | Globální recese | Propad | Maastrichtská kritéria | Oldřich Dědek | Turecko | HDP eurozóny | Náklady na půjčky | Rating | Pandemie koronaviru | KOL | Příležitosti | Daňové úlevy | Výsledky průzkumu | HDP Španělska | Akcenta | Změny cen | Demokratické strany | ANO | Hospodaření státního rozpočtu | Hrubý domácí produkt | Podnikatelé | Sázka | Daň pro miliardáře | Pomoc Ukrajině | Exporty | Zájem o dluhopisy | Pravděpodobnost | Futures | Bohuslav Sobotka | Poměr P/E | Zahraniční obchod | Makroekonomika | Graf | Centrální banka | Hráči na trhu | Disciplína | Rady expertů | Plyn | Ministr pro státní rozpočet | Jádrová inflace | Hospodaření | Fed | Zadlužení státu | Růst spotřebitelských cen | Andrej Babiš | Turecká centrální banka | Italská vláda | Dolar | Portfólia | Spolková vláda | Technologičtí giganti | Běžný účet | ČNB Aleš Michl | Mluvčí | Hrozí krach | Reuters | Portu | Zvýšení úrokových sazeb | Nobelovy ceny | Mimořádná daň | Investment | Směnný kurz | Dopady krize | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Pozornost | Firma | Singapurský dolar | Portugalsko | Česká měna | S&P 500 | Ministr práce | Italský deficit | Luke Tilley | Obchodování | Rychlý růst | Zemní plyn | Armageddon | Předseda | Zvýšení základní úrokové sazby | Snížení sazeb | Nová data | Růst ceny zlata | Evropská měna | Dnešní aukce | Harrisová | Energetické podniky | Financovat | Aleš Michl | Řecko | Rostoucí náklady | Green Deal | Vládní koaliční partneři | Alena Schillerová | Míra | Ministři financí | Hospodaření státu | Úroky | MT4 | Ipsos | Finančnictví | Nomura | Růst světové ekonomiky | Zadlužení Evropské unie | Růst ekonomiky eurozóny | Veřejné investice | TABAK | Analytik Raiffeisenbank | Čínská ekonomika | ECB | Ceny | Angela Merkelová | Energetická krize | ČNB | Rumunsko | Evropská unie | Tuzemské banky | Jiří Rusnok | Ranní zpráva | Pokles | Země EU | Americké společnosti | Jan Vejmělek | Tornádo | Americká ekonomika | Nejistota | Podpora | Doporučení | COVID-19 | Data z reálné ekonomiky | Finanční krize | Česká republika | Repo sazba | Zestátnění | Německý ministr financí | Daně | Sport | Životní úroveň | Rozpočtový balíček | Zisky | Oslabení koruny | USD/TRY | Nejprudší pokles | Růst výnosů | Ratingové agentury | Společná měna | Zvýšení ceny | Trinity Bank | Vice | Dlouhodobé dluhopisy | Turecký prezident | Růst cen | Rating vyšší | Americké akciové trhy | Dluhový strop | Premiér Petr Fiala | Německá vláda | ERM II | Místopředseda ODS | Financování | ČSÚ | Finanční společnosti | Členství v ERM | Šíření viru | Finance | JDE | Stres | Generali Investments | Ekonomický a strategický výzkum | Babišova vláda | Celkový deficit | Společnosti | Maďarský forint | Wells Fargo | Ceny zboží | Jak spekulovat | EGAP | Opatření proti šíření koronaviru | Nájemné | Geopolitické faktory | Zvýšení inflace | Cena | Dnešní čísla | Vedení ČEZ | Hospodářský růst | Celková inflace | Odhodlání | WTI | Bod | Miliardy korun | Polský zlotý | PRIBOR | Americké úrokové sazby | Next | Bankéři | Domácnosti | Sázet | Výkyvy kurzu koruny | LES | Cena ropy | Nižší výdaje | Inflace | Devizové intervence | Markéta Šichtařová | Tržby | Marže | Účet platební bilance | Situace | Státy EU | Koruna zpevnila | Snížení schodku | Daně z příjmů | Twitter | Dotace | Vývoj měnového páru USD/TRY | Krach | Zkušenosti | Emmanuel Macron | Nové zakázky | Spotřební daně | Lira | USD/CZK | Statistiky | FXstreet | Světová ekonomika | Ceny v eurozóně | Stagnace | Aukce | Růst mezd | Tempo inflace | Krize eura | Silnější kurz | Kurz | Evropská centrální banka | Pandemie covidu | ISM | Pokles výnosů | Lockdowny | Ekonomické podmínky pro euro | Mezinárodní investoři | Inovace | Zisk bank | Vládní koalice | Aktivum | Ekonomové | Deficit státního rozpočtu | Prezident Pavel | Měď | Úspory | Proinflační | Konsensus | Předvolební průzkumy | Chorvatsko | Predikce | Analytici | Dobré zprávy | Největší americká banka | Kurz koruny | Dluhy | Podmínky pro euro | Vysoká inflace | Rada guvernérů | Hospodářství | Americké státní dluhopisy | Stimulační balík | Členské země eurozóny | Utahování měnových podmínek | Tuzemská inflace | Snižování úrokových sazeb | Vítězství nad inflací | Cenové stability | Zasedání ECB | Odhad vývoje veřejných financí | Debata | Portfolia | Převis | Poptávka | Podpora ekonomiky | Koronavirové krize | Vývoz | Týdenní zpráva | Saxo | Moody's | První odhad | Ziskovost | Miliardy eur | Recese | Výnosy z rizika | Nárůst výnosů | Záloha | Švýcarský frank | France Info | Erdogan | Invaze Ruska | Banka Morgan Stanley | CZK/EUR | Inflace v Turecku | Britská ekonomika | Digitalizace | Municipality | Prostor pro pokles | Nižší DPH | Sekce měnové | Signály | TLTRO | Meziměsíční inflace | Mezinárodní instituce | Propad kurzu liry | Prime | Frank | Ministři | ERM | Kapitálové výdaje | Miroslav Novák | Matěj Široký | Helena Horská | Velké riziko | Ceny energií | Spotřebitelské ceny v eurozóně | Fitch | Meziroční míra inflace | Capital | Základní sazby | Rizika | Eurozóna | Analytik Komerční banky | Británie | Bulharsko | Soud | Agentura Fitch | Předpovědi | Prodeje ropy | Světové ekonomiky | Růst HDP | Výkon světové ekonomiky | Živnostníci | Trend | Obchodovat | Střadatelé | Pokles sazeb | Celkový výsledek | Míra inflace | Windfall tax | Energetika | Nákup amerických dluhopisů | Spotřebitelská důvěra | MMF | Nařízení | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Fed index | Citi | Zvyšování sazeb | Odborníci | Vývoj inflace | Zpřísnění měnové politiky | Mezinárodní měnový fond | Průmysl | Míra inflace v Turecku | Východní Asie | Podnikání | Tempo růstu | EU | Americké dluhopisy | Francouzská ekonomika | Biliony | Co bude | Akciové trhy | Červnový kontrakt | Úrokové sazby | Redukce | Zhoršení výhledu | Risk | Družba | Situace na trhu | APP | Reálná ekonomika | Rally | Bankovní rada | Recese v USA | Pojišťovna | Macron | Zasedání České národní banky | Členství v EU | Fischer | Pokles inflace | Fiskální politika | České měny | Italský deficit veřejných financí | Schodek | Základní úrok | Pokles cen | Euro | Investments | Růst ceny | ROCE | Odhad růstu ekonomiky | Monetizace | Veřejný dluh | Tempo růstu ekonomiky | Daňové zatížení | Vysoké inflace | Bankovní sektor | ČBA | Fiskální politiky | Zdravotnictví | Čínské akcie | Ministryně financí | Ekonom Komerční banky | Trhy dnes | Erste | Snížení ratingu | Trinity | Prezidentské volby ve Spojených státech | FOREX | Týdenní zpráva z FOREX trhu | Řetězce | Zrychlení inflace | Forexu | Jan Procházka | Růst úrokových sazeb | Bývalý prezident | Zasedání centrální banky | Ekonomika | Politika | Otázky Václava Moravce | Míra nezaměstnanosti | Komunikace | SAS | Forint | Objem dovozu | Zelené energie | Citibank | Anton Siluanov | Ekonom | Akcenta Miroslav Novák | Členové bankovní rady | Confesercenti | Rozpočtové politiky | Indie | Měnové politiky | Výrazná inflace | Nominální růst | Vnímání | Tomáš Holub | Země eurozóny | Elektřina | Dobrá zpráva | Karanténa | Invaze | Inflační krize | Poradenské společnosti | Ceny zlata | Výhled | Zdanění | ESM | Dividenda | Komerční banky | Rada ČNB | Investiční prostředí | Počasí | Krátkodobé dluhopisy | Propouštění | Zaměstnanci | Jaromír Gec | Zvýšené úrokové sazby | Evropský trh | Finanční trhy | Statistický úřad | Vyšší daně | Vládní konsolidační balíček | Tempo růstu HDP | Pákistán | Data o inflaci | Insider | Fondy | Globální investoři | Bílý dům | OSVČ | Stagflace | Německé ekonomiky | Financial Times | Rekordní propad | Návrh rozpočtu | Optimalizace | Výdaje | Energetické společnosti | Problémy | Rekordní schodek | Členské státy | Státní dluh České republiky | Prezidentské volby | Základní úrokové sazby | Nezaměstnanost | Měnová politika ČNB | Americké výnosy | ODS | Ruská agrese | Ceny aktiv | České vlády | Dluhopis | Makroekonomická data | Asociace exportérů | Snížení spotřební daně | Premiér Fiala | Ekonomka | Restart ekonomiky | Snížení úrokových sazeb | Růst nezaměstnanosti | Desetileté dluhopisy | Zaměstnanost | Reinvestice | Spotřeba domácností | Zachování koruny | Meziroční růst spotřebitelských cen | Údaje o HDP | Gabriel Attal | Daňové příjmy | Karanténní opatření | Kypr | Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT) | Zvyšování úrokových sazeb | FED sazby | Opatření na podporu ekonomiky | 3М | JP Morgan | Obchod | Růstové vyhlídky | Zlotý | EFSF | Oslabení | Banka JP Morgan | Čínská měna | Frankfurter Allgemeine Zeitung | Rusko | Zhoršení ratingu | Úsilí | Žádosti o podporu | Veřejné zadlužení | Miliardy USD | Další růst sazeb | Spojené státy | Zkušenost | Pakt stability | Zdražování | Energetické krize | Člen bankovní rady | Ředitelka | Komerční banka | Přijetí eura | Kupní síla | Trhy | Restriktivní politika amerického Fedu | Úbytek | Sankce | Ropy | Platforma | Ekonomka Raiffeisenbank | Podmínky půjčky | Devizové rezervy | Rozpočtové schodky | Guvernér české národní banky | Sociální demokraté | Společnost | Petr Dufek | Covidové pandemie | Časové období | Úspěch | Důchody | Jednání ČNB | Sázky | Nové prognózy | Dynamika mezd | Radomír Jáč | Utažení měnové politiky | Poptávka investorů | Negativní výhled | Úvěrový rating | Politici | Slovensko | Společná evropská měna | Volatilita | Gérald Darmanin | Indikátory | Eura | Invaze Ruska na Ukrajinu | Vysoké ceny | Nizozemsko | Organizace | Brazílie | Celkové příjmy | Ratingová agentura Fitch | Úrokové náklady | Růst | Akciové futures | Pojišťovací společnosti | Příjmy | JPMorgan | Průmyslová produkce v eurozóně | Lucembursko | Michal Brožka | Nastavení sazeb | Snížení inflace | Investování do akcií | Pandemie | Tradeři | Index | BFMTV | Martin Gürtler | Eva Zamrazilová | Historie | Bohatství | Meziroční růst | Průmyslová produkce | Útlum ekonomiky | Konsolidační balíček | Tuzemská měna | ISM index | Volby | Proč kupovat americké dluhopisy? | Martin Kupka | Viceguvernérka České národní banky | Cíle | Instrumenty | Předčasné volby | Zveřejněné údaje | Zrušení superhrubé mzdy | Unipetrol | Výbor pro zodpovědný federální rozpočet | Zadlužení České republiky | Inflační riziko | Výkyvy | Ministryně financí Alena Schillerová | Schodek státního rozpočtu | Evropská unie dnes | Banky | Wilmington Trust Investment Advisors | Mluvčí německé vlády | DPFO | Základní sazba | Český statistický úřad (ČSÚ) | Odhady HDP | Estonsko | Česká inflace | Ministerstvo financí ČR | Inflace ČNB | Šance | Bankovní rady ČNB | Česká bankovní asociace (ČBA) | Zastropování cen energií | Dopady války na Ukrajině | Rychlost | Premier Energy | Viceguvernéři | Covid | Zbyněk Stanjura | Odvětví | Šok | Rozpočtový deficit | CCRT | Francouzský prezident | Úrokové sazby ČNB | Rakousko | Druhá vlna | Analytický tým FXstreet.cz | Měnové krize | Hrubý domácí produkt země | Výhled veřejných financí | Prudké oslabení | Krize na energetickém trhu | Maďarsko | Next Finance Markéta Šichtařová | Mzda | Zrušení daně | Měnový pár | Výnosy na amerických desetiletých dluhopisech | Daně z příjmů právnických osob | Dánsko | Prodeje aut | Bankrot | Banka | Kamala | ExxonMobil | Na burze | Agentura Reuters | Akcie | Obchodování s akciemi | Ekonomické aktivity | Inflace v USA | Analytička | ČSOB | MF | Úrokové výnosy | Daň z mimořádného zisku | Dopady pandemie | Úrok | David Marek | Ministr Jurečka | Středoevropské měny | Ekonomiky | Odstranění kurzového rizika | Měnová politika | Evropa | Next Finance | Bloomberg Economics | Moskva | Posilování amerického dolaru | Stabilita | Vstup do eurozóny | Prohlášení | Inflační cíl 2 % | Vyšší úrokové sazby | Zpřísňování měnové politiky | Prognózy ČNB | Expanzivní fiskální politika | Geopolitické události | Problémy v dodavatelských řetězcích | Bilance zahraničního obchodu | Hlavní ekonom Saxo Bank | Stárnutí populace | Proinflační rizika | TRY | Evropská komise (EK) | Velcí hráči | Ekonomický cyklus | Rozpočtový deficit Ruska | Výdaje státního rozpočtu | Ekonomický růst | Oslabení měny | Hodnota HDP | Krize | Asociace | Kvantitativní uvolňování | Obchodní svaz | Pražská burza | NATO | Údaje | Rozpočtový schodek | Wilmington Trust Investment | Prognóza Ministerstva financí | Zkapalněný zemní plyn | Obchodovat s akciemi | Propad české ekonomiky | Financial | Riziko recese | Španělská ekonomika | Ekonomiky eurozóny | Rostoucí mzdy | Short | Posilování české koruny | Snižování sazeb | Nová lidová fronta | Politika ČNB | Nemovitosti | Práce | Národní rozpočtová rada | Mzdová dynamika | Francouzská vláda | Koaliční partneři | Podniky | Prezident Biden | Notifikace | Konsolidace | Nárůst výdajů | Nižší náklady | Ekonomické podmínky | Ministr financí | Rozpočet | Domácí měny | Vstupu do EU | Schodek rozpočtu | Pakt stability a růstu | Útok finančních spekulantů | Výkonná ředitelka | Švédsko | Závazek | Směřování | Pandemie covidu-19 | Raiffeisenbank Helena Horská | Guvernér ČNB | Hazard | Koruna dnes | Německo | Daň z mimořádných zisků | Biden | Ruská centrální banka | Daň z příjmu | Měnový výbor | Nerovnováha | Růst české ekonomiky | Italský průmysl | Veřejný sektor | Zadlužení veřejného sektoru | Ztráty | Eskalace | Japonský jen | FXstreet.cz | Bilance | FAZ | Orbán | Valorizace | Air France-KLM | EK | Levnější půjčky | Investování | Veřejné finance ČR | Splácení dluhu | Investiční platforma Portu | Oslabování koruny | Prognóza vývoje | Mzdy | HDP v eurozóně | Zadlužení | Merkelová | Vojtěch Benda | Obchodníci | Pravidla EU | Náměstek ministra financí | Ukazatele | Státní dluhopisy | Pozice | Obchodní svaz Confesercenti | Poslanec | Nízká inflace | Dluhopisy | Platební bilance | Makroekonomický kalendář | Dividenda ČEZ | Přísná měnová politika | Turecké liry | Agentura Moody's | Daňoví poplatníci | Čína | Inflace v ČR | Koruna | Generali Investments CEE | Trade | ČR | Hlavní ekonom | Rozpočtové deficity | Kompenzace | Tomáš Nidetzký | Ministerstvo financí | Rating Česka | Nejvyšší deficit | Růst výnosů dluhopisů | Obavy ze státního dluhu | Guvernér | Přerušení dodávek ruského plynu | Úrokový diferenciál | DRFG | USA | Riziko | Šíření koronaviru | Sazby | Balík opatření | NERV | Schodek veřejných financí | EET | Konec zdražování | Kontrakt | Miliardy dolarů | Letecká společnost | Jan Frait | Bankovní asociace | Deloitte | Zahraniční forex | Burze | MOL | Meziroční inflace | Výkon | Česká vláda | Domácí poptávka | Sněmovní volby | Úroková míra | Politika amerického Fedu | Analytik | Vyšší výnosy | Tým FXstreet.cz | Německé vlády | Statistika | Banka Nomura | Asijské akciové trhy | Další pokles | Poměrové ukazatele | Indonésie | Ruská ekonomika | Španělská centrální banka | Václav Klaus | Úsporný balíček | Wilmington Trust | Válka na Ukrajině | Nejbohatší | Prodej | Nervozita | Španělské banky | Viceguvernérka | Bez rizika | Sazby centrální banky | Investiční | Vývoj měnového kurzu | Plán vlády | Vývoj státního rozpočtu | Spekulovat | Snížení daní | Oznámení | Ekonomika USA | Daně z neočekávaných zisků | Berlín | Schválená dividenda | Odhad růstu HDP | Výkonnost | Česká ekonomika | Výroba aut | Nesoulad | Analytický tým | Veřejný dluh ČR | Americká banka | Hospodářské oživení | Budoucnost | Steen Jakobsen | Short EUR/CZK | Rozhodování | Další růst | Zadlužení v EU | Opatření | Akcie bank | Ekonomická situace | DPA | Závislost | Česká koruna | Růst sazeb ČNB | HDP | Deficit Ruska | Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) | Restrikce | Maloobchodní tržby | Eskalace konfliktu | Likvidní | Zájem firem | Rok 2025 | Členské země | Fond | Podnik | Český kapitálový trh | Restriktivní politika | Statistici | Damoklův meč | Voda | Hlavní ekonomka | BlackRock | Měkké přistání | Dnešní zprávy | Inflační očekávání | Růst průměrné mzdy | Rekordní schodek rozpočtu | Náměstek ředitele | Kupka | Uhlí | Růst ekonomiky | Pokles inflace podle analytiků | Ministr práce a sociálních věcí | Boj s koronavirem | Komodity | Analýza | Zisk bank a spořitelen | Pravidla Evropské unie | Daňové změny | Miliardy | Výnosy | Odhad letošního růstu | Česká národní banka (ČNB) | Tomáš Raputa | Pozitivní výhled | Evropské vlády | Vlády | Devizové rezervy ČNB | Návrh dividendy | SABMiller | Odhad letošního růstu HDP | Výhled úvěrového ratingu | Vítězství | Český HDP | Akcie ČEZ | Ratingový výhled | Centrální bankéři | Kurz koruny vůči euru | Belgie | Konfederace | Zlepšení | Solidní růst | ČTK | United States Steel | Daně z mimořádných zisků | Měnové podmínky | Španělsko | Volební vítězství | Největší banky | Vysoké úrokové sazby | CEE | Česká národní banka | Wall Street | SPD | Úřady | Riziková pozice | Recese americké ekonomiky | Nakupovat | Sázka na jistotu | Spotřebitelské ceny
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | FOREX | Cena | Pivot
