Deficit veřejných financí
EU zahájila řízení se sedmi členskými státy kvůli deficitům
26.07.2024 Evropská unie dnes oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Oznámila to dnes Rada EU, která zastupuje členské státy. Disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem už v červnu doporučila zahájit Evropská komise (EK).
Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 procent HDP
22.07.2024 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku přestalo snižovat. Zvýšilo se na 82 procent hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 81,5 procenta HDP v posledním loňském čtvrtletí. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvýrazněji se zadlužení zvýšilo na Slovensku, dál se ale zvyšuje i v České republice. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.
ECB varuje před finančním napětím v eurozóně, nabádá ke snížení deficitů
19.06.2024 Státy eurozóny čelí významné finanční zátěži, varovala Evropská centrální banka (ECB) v dnes zveřejněné publikaci. Mezi tlaky na veřejné finance podle ECB patří zejména stárnutí populace, nutnost vyšších výdajů na obranu v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině, nutnost investic do digitalizace veřejné správy a finanční dopady změn klimatu. Zemím platícím společnou evropskou měnou centrální bankéři doporučují v příštích desetiletích snižovat deficity veřejných financí.
Brusel zahajuje kvůli vysokým deficitům řízení se sedmi zeměmi, i se Slovenskem
19.06.2024 Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
28.05.2024 1) Na akciové burze v Bukurešti se dnes začalo obchodovat s akciemi společnosti Premier Energy z portfolia české firmy Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce. V úvodu obchodování si akcie připisovaly více než pět procent a pohybovaly se kolem 20,65 lei, uvedla agentura Reuters. Premier Energy má sídlo v Rumunsko, působí ale i na moldavském trhu.
MMF: Německo by mělo zvážit, zda neuvolnit dluhovou brzdu
28.05.2024 Německo by kvůli rostoucím dluhovým tlakům mělo zvážit, zda neuvolnit takzvanou dluhovou brzdu, uvedl dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle zdrojů agentury Reuters se však lidé na ministerstvu financí obávají, že takový krok může zhoršit inflaci. Změna pravidel dluhové brzdy, která nařizuje, že deficit veřejných financí nesmí přesáhnout 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP), by vyžadovala schválení dvoutřetinovou většinou v horní i dolní komoře německého parlamentu.
ČSÚ koncem června zveřejní revizi údajů o HDP od roku 1990
21.05.2024 Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní 28. června kompletní revizi údajů o hrubém domácím produktu (HDP) země od roku 1990. ČSÚ o tom dnes informoval na svých internetových stránkách. Revize by neměla ovlivnit tempa růstu či poklesu HDP, změní se ale hladina nominálního HDP. V důsledku toho se změní míra zadlužení Česka i deficit veřejných financí vztažený k HDP.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Deficit veřejných financí letos klesne na 2,3 pct. HDP
10.04.2024 Deficit českých veřejných financí by se měl letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,3 procenta HDP. Země tak poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. Celkové zadlužení veřejného sektoru by však mělo vzrůst na 45,5 procenta HDP z loňských 44 procent HDP. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí.
Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině
02.04.2024 Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Deficit veřejných financí stoupl loni na 3,3 procenta HDP
02.04.2024 Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy Kč, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce podle něj mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
03.03.2024 Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Fitch upravil výhled úvěrového ratingu ČR na stabilní
25.02.2024 Americká ratingová agentura Fitch Ratings v pátek změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo včera na sociální síti X české ministerstvo financí.
Forex: Koruna dnes přerušila několikadenní pokles, posílila vůči euru i dolaru
15.02.2024 Koruna dnes poprvé v tomto týdnu posílila. Vůči euru si česká měna ve srovnání se středečním závěrem polepšila o dva haléře na 25,39 EUR/CZK. V průběhu dne ale byla výrazně slabší. K dolaru pak koruna zpevnila o 12 haléřů. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 23,58 USD/CZK.
Inflace v lednu zpomalila na 2,3 pct, opozice je však kritická
15.02.2024 Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.
Michl: Sazby budou výše, než jsme byli zvyklí
15.02.2024 Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda
28.01.2024 Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.
MF očekává letos hospodářský růst 1,2 procenta, inflaci 3,1 procenta
25.01.2024 Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
25.01.2024 1) Hackeři připravili loni investory do kryptoměn o 1,7 miliardy USD (38,7 miliardy Kč), což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 54,3 procenta. Ukázala to analýza poradenské společnosti Chainalysis. Počet ukradených prostředků se sice snížil o více než polovinu, počet jednotlivých hackerských incidentů ale loni stoupl na 231 z 219 v roce 2022.
MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
25.01.2024 Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.
Petici za zachování koruny jako měny vzaly senátní výbory jen na vědomí
23.01.2024 Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí dál klesalo, v Česku se naopak zvýšilo
22.01.2024 Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Kupka: ČR vykáže veřejný deficit k HDP 2,2 pct, tedy v limitu pro euro
21.01.2024 Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
Je investice do amerických dluhopisů opravdu taková sázka na jistotu?
16.01.2024 Restriktivní politika amerického Fedu znamenala mimochodem návrat amerických dluhopisů do mnoha portfolií. Americké dluhopisy jsou považovány za jedno z nejistějších aktiv. I když uvidíme, že možná se nejedná o stoprocentní jistotu, tak koupě amerického dluhopisu zůstane jako zajímavý doplněk k akciovému portfoliu.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje
25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už dnes večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s, česká koruna díky tomu „jede“
24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.
MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,6 procenta HDP
10.11.2023 Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo dnes v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
ECB: sazby zůstanou beze změny po delší období
24.10.2023 Evropská centrální banka již avizovala, že další zvyšování úrokových sazeb by nemuselo být potřeba. Měnová politika tak na čtvrtečním zasedání zůstane s největší pravděpodobností beze změny. Výzvou pro centrální banku bude růst dlouhodobých úrokových sazeb, který také výrazně přispívá k utahování měnových podmínek, a tím ohrožuje případný hospodářský růst. Zároveň by ale rostoucí mzdy a utažený trh práce mohly v příštím roce vést k dalšímu zrychlení inflace. ECB tak s dalšími kroky bude chtít pravděpodobně vyčkat na nová data z reálné ekonomiky (HDP za třetí čtvrtletí bude zveřejněn v prosinci) a také na revizi strategie využívání jejích klíčových nástrojů, která by měla proběhnout na jaře.
Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí opět kleslo, v Česku se dál zvyšuje
23.10.2023 Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak dál zvyšuje a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.
Hospodaření rozpočtu v září zlepšila záloha na WFT
02.10.2023 Stát do konce září hospodařil s deficitem ve výši 180,7 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu počtvrté v řadě zmírnil. Výraznou měrou se na tom v září podepsala první záloha na tzv. windfall tax (WFT). V předchozích měsících zase hospodaření státu zlepšovaly hlavně příjmy EU. V meziročním srovnání byl zářijový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 90,2 mld. CZK.
Nová slovenská vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník
01.10.2023 Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiéra Robert Fico. Koaličními partnery jeho Smeru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Smeru odštěpený Hlas a Slovenská národná strana. Taková koalice by měla pohodlnou – byť ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady. Od takové koalice – vzhledem k volebním programům zmíněných stran – nelze čekat jakkoli výraznější důraz na konsolidaci slovenských veřejných financí.
Slovenské strany před volbami zatajily, jak se popasují se schodkem veřejných financí, který je nejvyšší v EU. Slibují hory doly, ale neříkají, kde na to vezmou
30.09.2023 Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde. Jenže slovenský stát zaměstnává 430 tisíc lidí. A škrtání by se neblaze dotklo nejen mnohých z nich, ale samozřejmě i jejich rodin. Proto slovenští politici před volbami kolem škrtání našlapují jen velmi potichu, pokud tedy vůbec.
Slovenské strany před volbami tají, jak se popasují se schodkem veřejných financí, který je nejvyšší v EU. Slibují hory doly, ale neříkají, kde na to vezmou
27.09.2023 Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde.
Agentura Fitch potvrdila rating České republiky, výhled ale zůstává negativní
27.08.2023 Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale dál zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje nárůst veřejného dluhu, výrazné zhoršení ukazatelů veřejných financí a snížení daní, vyplývá z páteční tiskové zprávy.
Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
01.08.2023 Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.
Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
30.07.2023 Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
Ministr: Rozpočtový deficit Ruska se letos může prohloubit na 2,5 procenta HDP
25.07.2023 Rozpočtový deficit Ruska se v letošním roce může prohloubit na 2,5 procenta z loňských 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru, který dnes publikoval web Argumety i fakty, to řekl ministr financí Anton Siluanov. Moskva se potýká s vysokými náklady na válku na Ukrajině, takže díra ve veřejném rozpočtu může být nakonec větší, než vláda plánovala, uvedla agentura Reuters.
Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
21.07.2023 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.
Dopad navrhovaných změn DPH by měl být mírně protiinflační
26.06.2023 Česká vláda nedávno představila návrh opatření, jejichž cílem je přispět ke zmírnění deficitu veřejných financí. Změny by se měly dotknout i daňového systému. Součástí úsporného balíčku je redukce počtu a úprava výše sazeb DPH. To se pravděpodobně alespoň z části odrazí v cenách dotčeného zboží a služeb, a tedy ve výsledku také v inflaci.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Forex: Co čekat od červnového zasedání ČNB
19.06.2023 Na květnovém zasedání centrální banky hned tři členové bankovní rady zvedli ruku pro zvýšení úrokových sazeb, přičemž čtvrtý z nich (Jan Frait) o tom vážně uvažoval. V tomto týdnu však pravděpodobně nebude rozhodování o úrokových sazbách tak těsné. Od posledního zasedání centrální bankéři obdrželi z domácí ekonomiky vesměs lehce holubičí signály a i když část bankovní rady může ještě zvednout ruku pro vyšší úrokové sazby, předpokládáme, že “většina” bude v nejbližších měsících hlasovat pro stabilitu sazeb.
Nestrašme, Česko k bankrotu nemíří. Zvedat daně tedy není třeba, postačí výraznější škrty na provozu státu a dotacích
11.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Zatím se letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu
05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Nestrašme, Česko nebankrotuje, zvedat daně netřeba
04.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší
01.06.2023 Do historicky rekordního schodku se za první čtyři měsíce letoška dostal důchodový účet České republiky. Schodek důchodů činil ke konci dubna historicky zcela bezpříkladných 27,8 miliardy korun.
Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat. Ale například proti balíku opatření jménem Green Deal EU představuje titěrnost
31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.
Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance
29.05.2023 Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“
23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem
21.05.2023 Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem. Ač data Eurostatu ukazují něco zcela jiného, podstatná část veřejnosti klamu uvěřila a o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování řady daní, která by jinak politikům neprošlo.
Forex: Česká koruna slábne
18.05.2023 Česká koruna je v posledních seancích pod tlakem a blíží se 23,70 EUR/CZK. Na vině je na prvním místě globální prostředí, ve kterém se v posledních seancích daří americkému dolaru. Co se děje? Dalo by se říci, že na první pohled je to příznivá zpráva - šance na dohodu ohledně navýšení dluhového stropu v USA rostou. Prezident Biden, stejně jako šéf republikánů v Kongresu McCarthy, včera hovořili o blížící se možnosti dohody.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Nepatrný růst ekonomiky eurozóny v Q1 následován výraznějším oživením
15.05.2023 Dnes zveřejněná březnová průmyslová produkce v eurozóně by měla potvrdit hluboký pokles o 4,1 % m/m v souladu s již zveřejněnými národními statistikami. V týdnu se dočkáme zpřesněného odhadu HDP v eurozóně, který podle nás nic nezmění na nepatrném růstu o 0,1 % q/q v Q123. Ve stejný den bude zveřejněn výkon regionálních ekonomik v prvním letošním čtvrtletí dle předběžných odhadů HDP. Makroekonomický kalendář na druhé straně Atlantiku nabídne americké maloobchodní tržby a průmyslovou výrobu. V obou zmíněných případech čekáme v dubnu meziměsíční nárůst.
Forex: Síla české koruny se dnes opět vytrácela
12.05.2023 Dnes zveřejněný zápis z posledního jednání ČNB ukázal, že se debata uvnitř bankovní rady (BR) stáčela primárně kolem proinflačních rizik. Ty však neodradily současnou holubičí většinu, byť nyní již alespoň dle hlasování méně početnou, od ponechání úrokových sazeb beze změny. Dále ve čtvrtek zveřejněná tuzemská inflace za duben překvapila výrazně směrem dolů, když ceny meziměsíčně klesly o 0,2 %.
Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však stále až příliš vysoká. ČNB z ní viní hlavně vládu, ta ovšem už příští rok stlačí schodek pod limit EU
08.05.2023 Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby
04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.
MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,5 procenta HDP
12.04.2023 Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Premiér Fiala se dnes setkal s Michlem, jednali o snaze snížit inflaci
26.01.2023 Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes setkal s guvernérem České národní banky (ČNB) Alešem Michlem. Jednali o společné snaze snížit inflaci, uvedli oba na twitteru. Tempo růstu cen loni dosáhlo 15,1 procenta, inflace tak byla druhá nejvyšší od roku 1993. V letošním roce se očekává postupné snížení inflace, podle dnes zveřejněné prognózy ministerstva financí by měla celoročně činit 10,4 procenta.
Armageddon nečekejme, na investování je brzy
10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.
Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu
03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
Česku podle Nomury hrozí měnová krize podobně jako Turecku, jež má inflaci skoro 90 %. Jak se to přihodilo?
29.11.2022 Turecko je momentálně pro svět odstrašujícím příkladem nehodným následování, alespoň tedy co se jeho boje s inflací týče. Vážná měnová krize se tam vznáší ve vzduchu. Podle některých expertů však pravděpodobnost měnové krize v Česku je srovnatelná jako právě v Turecku. Šokující. Co za tím vězí?
Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let
21.11.2022 Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.
Bankovní asociace letos čeká růst HDP o 2,5 procenta, příští rok stagnaci
10.11.2022 Česká bankovní asociace dnes v nové makroekonomické prognóze zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,5 procenta, v srpnu očekávala 2,4 procenta. Ke zlepšení přispěl příznivější vývoj ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Příští rok podle ČBA čeká Česko hospodářská stagnace s růstem HDP o 0,2 procenta. Česko podle asociace vstoupilo ve třetím čtvrtletí do recese, hospodářské oživení přijde až ve druhém čtvrtletí 2023.
Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace
06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci
04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády
21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
ČNB dovolí koruně oslabit
05.08.2022 Čtvrteční zasedání České národní banky (ČNB), první v čele s novým guvernérem Alešem Michlem a obměněnou bankovní radou, dopadlo dle očekávání. Pan Michl si udržel tvář a většina radních hlasovala s ním za ponechání úrokové sazby na 7,00 %. Koruna reagovala velmi mírně a měnový pár EUR/CZK se stále drží v blízkosti 24,60.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Bankovní asociace zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní i příští rok
12.05.2022 Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci.
Schodek státního rozpočtu letos zamíří nad 300 mld. Kč
02.05.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního dubna hospodařil s deficitem ve výši 100,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek menší o 91,9 mld. Kč, což odráží zejména nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí, nižší odhaduje i zadlužení
04.02.2022 Česká národní banka očekává za loňský rok nárůst deficitu veřejných financí na 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,6 procenta. Letos by pak měl schodek klesnout na 4,1 procenta a v roce 2023 na 3,9 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V listopadu banka očekávala pro loňský rok deficit 6,9 procenta, letos 4,4 procenta a v roce 2023 pak 4,2 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 11. února.
MF zhoršilo odhad růstu HDP pro letošní rok, inflaci čeká 8,5 pct.
20.01.2022 Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Deloitte: Ekonomika letos stoupne o 4 pct a dostane se na úroveň před pandemií
11.01.2022 Růst české ekonomiky letos zrychlí na čtyři procenta z loňských 2,4 procenta. Na konci roku by se tak česká ekonomika mohla dostat na předpandemickou úroveň. Vyplývá to z analýzy ekonomického výhledu pro rok 2022, který sestavil ekonomický tým společnosti Deloitte.
Erdogan: Vláda odrazila útok finančních spekulantů z Turecka i ze zahraničí
22.12.2021 Kurz turecké liry se po masivním propadu ze začátku týdne po zásahu vlády stabilizoval. Prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že přijatá opatření na ochranu vkladatelů fungují a že se vládě podařilo odvrátit útok finančních spekulantů vedený z Turecka i ze zahraničí.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí
05.11.2021 Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,6 procenta. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 procenta a v roce 2023 na 4,2 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V srpnu banka očekávala letos deficit 7,5 procenta, příští rok 5,3 procenta a v roce 2023 5,1 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 12. listopadu.
Schillerová: Růst sazeb ČNB není příliš šťastný kvůli zahájení konsolidace
21.09.2021 Očekávané zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou není podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) příliš šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Vyplývá to z vyjádření ministryně na dnešním setkání s podnikateli. Schillerová už v neděli uvedla, že se jí růst sazeb nelíbí, protože to podle ní citelně zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že další zvýšení úrokových sazeb je nutné. Cílem zvyšování sazeb je totiž prostřednictvím snížení dostupnosti úvěrů a tím celkové poptávky v ekonomice brzdit inflační tlaky. Navíc bankovní rada ze zákona podle něj nemůže přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády.
Jak uzdravit veřejné finance v Česku?
04.08.2021 Mezinárodní instituce varují: bez ozdravení veřejných financí budeme mít do tří let nejhlubší deficit veřejných financí v EU
Průzkum: Přijetí eura podporuje 57 pct českých exportérů, čtvrtina je proti
14.07.2021 Přijetí eura v současné době podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů podporuje 57 procent českých vývozců, 29 procent z nich by uskutečnění tohoto kroku uvítalo v co nejkratší době. Společnou evropskou měnu naopak zcela odmítá čtvrtina vývozců, obávají se na příklad rozpadu eurozóny nebo krize eura. Výsledky průzkumu uskutečněným mezi čtyřmi desítkami exportérů dnes na on-line tiskové konferenci představila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
ČNB zhoršila výhled veřejných financí pro letošní rok
07.05.2021 Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 8,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 6,2 procenta. Příští rok by se pak měl schodek zmírnit na 5,4 procenta. ČNB tak odhad pro letošek zhoršila a pro příští rok zlepšila. V únoru očekávala pro letošní rok schodek 6,5 procenta HDP a pro příští rok 5,6 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněných makroekonomických ukazatelů, které jsou součástí Zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB za týden.
Itálie připravuje nový stimulační balík za více než 30 miliard eur
08.04.2021 Italská vláda připravuje nový stimulační balík v hodnotě více než 30 miliard eur (775,3 miliardy Kč) na podporu domácí ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Pomoc zvýší letošní deficit veřejných financí nad deset procent hrubého domácího produktu, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z vlády. Rozpočtový schodek Itálie byl naposledy nad deseti procenty na počátku 90. let minulého století.
Rozbřesk: Zrušení superhrubé mzdy - drahá a neefektivní podpora ekonomiky
20.11.2020 Zbytečně drahý a málo efektivní fiskální impuls je na světě. Po třinácti letech pravděpodobně skončí zdaňování práce skrze superhrubou mzdu. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou asi nad 140.000 korun měsíčně a část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent…, to vše kvůli vysokým nákladům pravděpodobně jen na dva roky. Kde je problém?
Veřejné finance ČR by měly v EU podle odhadů patřit k těm lepším
28.10.2020 České veřejné finance by měly letos skončit ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což by byla šestá nejnižší hodnota mezi zeměmi EU. Celkový vládní dluh by měl být 39,4 procenta HDP, což by odpovídalo čtvrté nejnižší hodnotě v unii. Vyplývá to z odhadů jednotlivých členských států EU schválených Eurostatem v říjnové notifikaci. Na data upozornilo ministerstvo financí. Žádná ze zemí EU letos neočekává přebytek veřejných financí.
Rusnok: Schodek rozpočtu 2021 bude zřejmě kvůli opatřením vyšší
14.10.2020 Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy státního rozpočtu. V rozhovoru s ČTK to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Veřejné finance zaznamenaly zhoršení již v prvním čtvrtletí, zásadní ale bude výhled pro další roky
01.07.2020 Veřejný sektor hospodařil v prvním čtvrtletí s deficitem 65,4 mld. Kč, resp. 4,8 % HDP. Hlavním důvodem bylo hospodaření státu, které se propadlo do deficitu 75,9 mld. Kč. Naopak municipality si udržely přebytek 11,7 mld. Kč a fondy sociálního zabezpečení hospodařily se zhruba vyrovnaným rozpočtem. Míra zadlužení poklesla o 0,6 procentního bodu na 32,8 % HDP.
Ministerstvo financí si díky nízkým sazbám ČNB půjčilo téměř zadarmo
20.05.2020 Dnešní aukce Ministerstva financí nabídla rozmanité spektrum státních dluhopisů. I přes klesající výnosy ale zůstává poptávka investorů vysoká. Největší zájem byl o dluhopis s plovoucí úrokovou sazbou se splatností sedmi let. Jeho úrokové platby se odvozují od 6M PRIBORu, resp. od výše úrokové sazby ČNB. Po jejím nedávném snížení téměř na nulu se tak jedná o velmi levný zdroj finančních prostředků státu.
Ranní zpráva z FOREX trhu: Duben, ještě tam budem
28.04.2020 Spotřebitelská důvěra v USA pravděpodobně v dubnu dál klesla a dosáhla svého dna. Právě v dubnu by indikátory ukazující na ekonomickou aktivitu v USA i Evropě dosahovat svých minim. Nezaměstnanost ve Španělsku zřejmě vzrostla nad 15 %. Evropská komise představí opatření umožňující větší úvěrování ze strany bank.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
14.04.2020 1) Čínská ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru patrně vzroste jen o 2,5 %, a vykáže tak nejslabší vzestup za 44 let. Myslí si to většina analytiků, které v anketě oslovila agentura Reuters. Takový vývoj by představoval prudké zpomalení druhé největší ekonomiky světa proti loňským 6,1 % a byl by hluboko pod březnovým odhadem 5,4 %.
Britská ekonomika prý ve čtvrtletí může klesnout až o 35 procent
14.04.2020 Britská ekonomika by ve druhém čtvrtletí mohla kvůli dopadům koronaviru klesnout až o 35 procent. Uvádějí to nezávislí analytici britského Úřadu pro rozpočtovou zodpovědnost (OBR). Ti dnes také uvedli, že pokud hrubý domácí produkt (HDP) zaznamená takový propad, lze očekávat poměrně rychlé oživení. Celoroční pokles by pak mohl dosáhnout 13 procent, což v novodobých dějinách Británie nemá obdoby.
Související klíčová slova:
Rating Česka | Bilanční suma | Odhad vývoje ekonomiky | Notifikace | Martin Kupka | Výnosy dluhopisů | Zvyšování cen | Úrokové sazby | Vývoj nezaměstnanosti | Války | Viceguvernérka České národní banky | Vývoj | Jakub Seidler | Češi | Allianz | Zveřejněné údaje | Jana Steckerová | Česká ekonomika letos | Měnový pár EUR/CZK | DPH | EUR | Unipetrol | Přijmout euro | Standard & Poor's | Levné peníze | Kalifornie | Schodek státního rozpočtu | Itálie | Stoxx | PEPP | Očekávání | Vlády | Evropské centrální banky | Next Finance Markéta Šichtařová | Poslanci | Státy eurozóny | Inflační riziko | Zasedání ČNB | Veřejné finance | Ruské invaze na Ukrajinu | Stimulační balíček | Trh práce | Evropská komise | Pro investory | Investice | Potenciál | RMC | Allianz Trade | Posílení | Lednová inflace | Invaze na Ukrajinu | Prognózy | ČNB Jiří Rusnok | Intervence | Výkon ekonomiky | Levice | Experti | Rekord | Ministr dopravy | Raiffeisenbank | Mimořádné daně | Návrh zákona | Evropské měny | Creditas | Největší světová ekonomika | ČEZ | Impuls | Český statistický úřad | Bruno Le Maire | Bruegel | Vanguard | Spotřebitelé | Morgan Stanley | Investing | Zadlužení EU | Solidarita | Tail Risk | Průměrné mzdy | Výnos | Marian Jurečka | Analytička | Green Deal EU | Trh s dluhopisy | Brent | Měny | Fond ESM | Dlužník | Slabá poptávka | Růst sazeb | DRFG | Zkrocení inflace | Měnové krize | Splátky dluhů | Investiční strategie | Státní dluh | Směřování měnové politiky | Kontrakty | Strach | Oživení čínské ekonomiky | Swapové body | Znehodnocování vkladů | Analytický tým FXstreet.cz | Nejvýraznější růst | Vývoz ruské ropy | Odhad HDP | Posilování dolaru | Znehodnocení | Peníze | Kompenzace | Ukazatel | Bankovní rady ČNB | Zastropování cen energií | Prognóza | Zisky bank | Saxo Bank | Běžný účet platební bilance | Tuzemská ekonomika | Výsledek hospodaření | Bankovní rada ČNB | Měnová krize | Developeři | Vývoj měnového kurzu | Viceguvernér ČNB | Burzy | Americké ekonomiky | Ceny elektřiny | Kapitál | Maďarsko | Slovenská vláda | Cash flow | Prodeje aut | Záchranný fond | USD | Daň z mimořádného zisku | Nová bankovní rada | Dopady krize | Akcionáři | David Marek | Plány | Vládní opatření | Na burze | ČSOB | Zavedení eura | Fialova vláda | Ekonomická aktivita | Next Finance | Noviny | Měnový fond | Úroková sazba | Kabinet | Litva | Pověst | Fitch Ratings | Evropská komise (EK) | Kapitálový trh | Zvýšení sazeb | Středoevropské měny | Nervozita | Patria Online | Ekonomiky | Nominální hodnota | Konvergence | Marek Mora | EUR/CZK | Válka na Ukrajině | Stárnutí populace | Investoři | Investing.com | Energie | Fungování | Petr Pavel | Globální ekonomiky | Evropská měna | Vyšší úrokové sazby | Saldo hospodaření | Velké firmy | Západní sankce | Bez rizika | Zisk | Statistický úřad Eurostat | Zpřísňování měnové politiky | ČSSD | Inflace v lednu | Finanční instituce | Ruské ropy | Zpráva | Prezident | Cestovní ruch | Christian Lindner | Prodej | Posilování amerického dolaru | P/E | Funkční období | Bydlení | Kč/EUR | Boj s inflací | Analýzy | Investiční | Průzkum | Vývoj měnového páru | ExxonMobil | Bloomberg | Demokraté | Ministr práce | Brusel | Patria | Nová prognóza | Tržní podíl | TRY | Úrok | Evropské ekonomiky | Les Echos | Agentura Reuters | Půjčka | Data z průmyslu | Reálné mzdy | Emma Capital | Znárodnění | Aktuální prognózy | Švýcarská banka | Ekonomické dopady | Rozpočtová politika | Jan Kubíček | Americké úrokové sazby | S&P | Česká měna | Hrubý domácí produkt (HDP) | Covid | Rok 2024 | Bydlení pro mladé | Obchodování | Zvýšení daní | Viceguvernérka | Ministr životního prostředí | Rekordní hodnoty | Centrální banky | České firmy | Fenomén | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Armageddon | Největší švýcarská banka | Eurostat | Zprávy | Úřad Eurostat | Daňový poplatník | Kristalina Georgievová | Dolary | Růst inflace | Petr Fiala | Obchodování na pražské burze | Alena Schillerová | Investiční banka | Prognózy ČNB | České koruny | Míra | Vysoké ceny energií | Tržní úrokové sazby | Udržitelnost | USD/CZK | Ministr Jurečka | Dnešní data | Petrochemická společnost | Vyhlídky | Odhad inflace | Firmy | Snížení DPH | Kevin Tran Nguyen | NATO | Zadlužování | Ratingové hodnocení | Cena ropy brent | Sazby ČNB | Růst zadlužení | Výsledky | Moody's | Hospodaření státu | Inflace v Česku | Národní rozpočtová rada | CCRT | Inflační tlaky | Snižování sazeb | TIM | Zvyšování daní | Silný dolar | Zpřesněný odhad | Finanční domy | Financial | Sázka | Koruna | Míra zadlužení | Francie | Riziko recese | Dopady války na Ukrajině | Vývoj výnosů amerických desetiletých dluhopisů | Oldřich Dědek | Objem | Makroekonomický výhled | Propad | Ipsos | Asociace | Výkonnost | HDP eurozóny | Pandemie koronaviru | Oslabení měny | Údaje | Energetické podniky | Hospodářské oživení | Nová lidová fronta | Americká banka | KOL | Propuštění | AA | Nemovitosti | Výsledky průzkumu | Futures | Vládní dluh | Průzkumy | Sazby centrální banky | Nomura | Státní rozpočet | Hospodaření státního rozpočtu | Zadlužení v EU | Ekonomická situace | Investiční platforma | Důchod | Britské libry | Andrej Babiš | Americký podnik | Slabší koruna | Deficit | Graf | Polsko | Ratingová agentura | Plyn | Hrozí krach | Cenová hladina | Hypotéky | Hrubý domácí produkt | Recep Tayyip Erdogan | Hráči na trhu | Lukáš Kovanda | Přijetí | Evropa | Short | Ministr pro státní rozpočet | Ukrajina | Česká bankovní asociace (ČBA) | Catastrophe Containment and Relief Trust | Prudké oslabení | Dopady na ekonomiku | Opatření proti šíření koronaviru | Ústavní soud | Bezpečné útočiště | Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) | Disciplína | Zpomalení inflace | Maastrichtská kritéria | Stavebnictví | Italská vláda | Finanční krize | Španělská ekonomika | FXstreet.cz | Hackeři | Generali Investments | Index spotřebitelské důvěry | Akcie Komerční banky | Španělsko | Rakousko | Turecká centrální banka | Portu | Členství v ERM | Instituce | Česká koruna | Turecko | Mezinárodní investoři | Podpora | Nejistota | Americké akcie | Tuzemské banky | Běžný účet | Oslabení koruny | Dnešní aukce | Mimořádná daň | Nejprudší pokles | Rozpočtový deficit | Růst výnosů | Trh | Snížení daní | Růst sazeb ČNB | Komise | Války na Ukrajině | Erste Bank | Výrazný růst | Měnová autorita | Fed | Zahraniční obchod | Premiér Petr Fiala | Spotřebitelská důvěra v USA | Pozornost | Sazby daně | Aukce | Finanční společnosti | Země EU | Nové trhy | Hnutí ANO | Vývoj ekonomiky | Místopředseda ODS | Pražské burzy | Česká bankovní asociace | Prezident Emmanuel Macron | S&P 500 | Globální recese | Markéta Šichtařová | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | ANO | Maďarský forint | Prezident Pavel | Růst spotřebitelských cen | Zemní plyn | ProCent | Ministři financí | Poměr P/E | Ceny zboží | Náklady na půjčky | Rating | ISM | Zestátnění | Chorvatsko | Wells Fargo | Příležitosti | Odhad růstu HDP | Úspory | Zadlužení | Akcenta | Změny cen | Nárůst výdajů | Exporty | Pravděpodobnost | Pandemie covidu | Daně z neočekávaných zisků | Směřování | Makroekonomika | Portfólia | Nájemné | Centrální banka | Hazard | Výkyvy kurzu koruny | Analytici | Devizové intervence | Polský zlotý | Jádrová inflace | Twitter | Směnný kurz | Rumunsko | Riziko | Krach | Portugalsko | Společnosti | Rozpočet | Další růst | Situace | Nové zakázky | Ekonomický růst | Závazek | ČNB Aleš Michl | Zadlužení veřejného sektoru | Reuters | Snížení sazeb | Úsporný balíček | Dobré zprávy | Mezinárodní instituce | Trinity Bank Lukáš Kovanda | ČNB Eva Zamrazilová | Předseda | Pakt stability a růstu | CZK | TLTRO | Singapurský dolar | Fond | Růst české ekonomiky | Utahování měnových podmínek | Italský deficit | Rychlý růst | Zvýšení základní úrokové sazby | Daňoví poplatníci | Covidová pandemie | Nová data | Evropská unie | Financovat | Tuzemská inflace | Hospodaření | Řecko | Rostoucí náklady | Green Deal | Angela Merkelová | Generali Investments CEE | Nový rekord | Úroky | Cena | Česká republika | Steen Jakobsen | Vedení ČEZ | Doporučení | Růst ekonomiky eurozóny | FOREX | Snižování úrokových sazeb | Platební bilance | Ekonomické podmínky pro euro | TABAK | Životní úroveň | Analytik Raiffeisenbank | Inflační očekávání | Orbán | Čínská ekonomika | Ceny | Miroslav Novák | Energetická krize | ČNB | Celkový deficit | Nobelovy ceny | Jiří Rusnok | Agentura Bloomberg | Ranní zpráva | Pokles | Šíření viru | Vládní koalice | Velké riziko | Vývoj měnového páru USD/TRY | Americké společnosti | Obchodníci | Finančnictví | Jan Vejmělek | Prostor pro pokles | Švédsko | Koruna dnes | Maloobchodní tržby | Francouzský prezident | Kurz koruny | Rada guvernérů | COVID-19 | Data z reálné ekonomiky | Prime | Růst mezd | Evropská centrální banka | Daně | Rizika | ECB | Sport | Inflace v Turecku | Výkon světové ekonomiky | Česká ekonomika | Daně z příjmů | Proinflační rizika | Čína | Poslanec | Zisky | Konsensus | Vývoj inflace | Raiffeisenbank Helena Horská | Rozpočtový schodek | USD/TRY | Miliardy eur | Next | Voda | Členské země eurozóny | Invaze | Ratingové agentury | Vládní koaliční partneři | Podmínky pro euro | Společná měna | Dluhopisy | Zvýšení ceny | Ekonomiky eurozóny | Trinity Bank | Debata | Silnější kurz | Turecký prezident | Růst cen | Rating vyšší | Ředitelka | Měnová politika | Vysoké inflace | Moskva | Saxo | Americké akciové trhy | Zahraniční forex | Statistici | Financování | Letecká společnost | ČSÚ | Municipality | Fitch | Stres | Turecké liry | Babišova vláda | Růst světové ekonomiky | Hodnota HDP | Růst HDP | Finance | Dividenda | Inflace v ČR | Poptávka | Zkapalněný zemní plyn | Banka Morgan Stanley | Dolar | Guvernér | Tempo inflace | EGAP | Rozpočtové politiky | Capital | Bulharsko | Obchodovat | Dnešní čísla | Zvýšení inflace | Nákup amerických dluhopisů | Hospodářský růst | Největší americká banka | Odhodlání | WTI | Bod | Miliardy korun | Počasí | Rozpočtové deficity | Pákistán | PRIBOR | Ruská ekonomika | Úrokový diferenciál | Co bude | Zvýšené úrokové sazby | Vyšší daně | Ziskovost | Bankéři | Sázet | Podnikání | LES | Cena ropy | Restrikce | Nižší výdaje | Inflace | Problémy | Marže | Účet platební bilance | Akcie bank | ROCE | Fiskální politika | Celkový výsledek | Státy EU | HDP | Koruna zpevnila | Odhad růstu ekonomiky | Daňové zatížení | Předvolební průzkumy | Členské státy | Zkušenosti | Konec zdražování | Emmanuel Macron | Firma | Rozpočtový deficit Ruska | Signály | Spotřební daně | Lira | Erste | Statistiky | Sázka na jistotu | 3М | Merkelová | Světová ekonomika | Monetizace | Ekonom | První odhad | Zisk bank a spořitelen | Krize eura | Kurz | Ekonomka | Forexu | Zvyšování úrokových sazeb | Pokles výnosů | Objem dovozu | Rozhodování | Snížení spotřební daně | Ruská agrese | Zachování koruny | Tomáš Holub | USA | Deficit státního rozpočtu | Tempo růstu HDP | Odhad letošního růstu HDP | Měď | Proinflační | Boj s koronavirem | Euro | Rada ČNB | Společná evropská měna | Přerušení dodávek ruského plynu | Risk | Predikce | Akcenta Miroslav Novák | Kypr | Hospodářství | Stagflace | JP Morgan | Obchod | Růst ekonomiky | Martin Gürtler | Banka JP Morgan | Hlavní ekonomka | Čínská měna | Výhled úvěrového ratingu | Vítězství nad inflací | EU | Redukce | Cenové stability | Zasedání ECB | Odhad vývoje veřejných financí | Portfolia | Převis | Komerční banka | Podpora ekonomiky | Koronavirové krize | Vývoz | Týdenní zpráva | Recese | Výnosy z rizika | Záloha | Švýcarský frank | Erdogan | Měnová politika ČNB | CZK/EUR | Rozpočtové schodky | Britská ekonomika | Digitalizace | Nižší DPH | Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT) | Sekce měnové | Miliardy | Meziměsíční inflace | Propad kurzu liry | Michal Brožka | Hrubý domácí produkt země | Frank | Ministři | ERM | Matěj Široký | Ceny energií | Pravidla Evropské unie | Cíle | Spotřebitelské ceny v eurozóně | Meziroční míra inflace | Japonský jen | Základní sazby | Ekonomka Raiffeisenbank | Analytik Komerční banky | Obchodovat s akciemi | Soud | Agentura Fitch | Předpovědi | Prodeje ropy | Tomáš Raputa | Světové ekonomiky | Živnostníci | Trend | Střadatelé | Pokles sazeb | CEE | Měnový výbor | Míra inflace | Windfall tax | Platforma | Energetika | Spotřebitelská důvěra | MMF | Oslabení | Nařízení | Akciové futures | Nemovitostní trh | Schodek | Prezident Petr Pavel | Bankovní sektor | Fed index | Gérald Darmanin | Citi | Zvyšování sazeb | Odborníci | Zpřísnění měnové politiky | Mezinárodní měnový fond | Zhoršení ratingu | Česká národní banka (ČNB) | Průmysl | Gabriel Attal | Míra inflace v Turecku | Východní Asie | Úsilí | Tempo růstu | Meziroční růst spotřebitelských cen | Úvěrový rating | Americké dluhopisy | Francouzská ekonomika | Biliony | Akciové trhy | Červnový kontrakt | Banky | Valorizace | Zlotý | Družba | APP | Rally | Reálná ekonomika | Investování do akcií | Bankovní rada | Pojišťovna | Macron | Pandemie | Zasedání České národní banky | Členství v EU | Fischer | Pokles inflace | Šance | Ministerstvo financí | Zasedání centrální banky | Problémy v dodavatelských řetězcích | České měny | Žádosti o podporu | BlackRock | Politika ČNB | Indikátory | Italský deficit veřejných financí | Prognóza Ministerstva financí | Zdanění | Základní úrok | Investments | Veřejný dluh | Tempo růstu ekonomiky | Jan Procházka | Helena Horská | ČBA | Fiskální politiky | Konsolidace | Zdravotnictví | Energetické krize | Čínské akcie | Ministryně financí | Brazílie | Nejvyšší deficit | Ekonom Komerční banky | Ratingová agentura Fitch | Trhy dnes | Poptávka investorů | Členské země | Trinity | Týdenní zpráva z FOREX trhu | Řetězce | Útok finančních spekulantů | Zrychlení inflace | Lucembursko | Růst úrokových sazeb | Politika | Daň z příjmu | Meziroční inflace | Pražská burza | Odhady HDP | Míra nezaměstnanosti | Komunikace | SAS | Forint | Rating České republiky | Makroekonomická data | Citibank | Anton Siluanov | Rekordní propad | Členové bankovní rady | Confesercenti | Indie | Měnové politiky | Technologičtí giganti | Výrazná inflace | Vnímání | Přísná měnová politika | Ekonomika | Český statistický úřad (ČSÚ) | Elektřina | Dobrá zpráva | Karanténa | Nastavení sazeb | Sankce | Poradenské společnosti | Výhled | ESM | Jednání ČNB | Komerční banky | Investiční prostředí | Vysoké ceny | Energetické společnosti | Propouštění | Zaměstnanci | Jaromír Gec | Evropský trh | Finanční trhy | SPD | Data o inflaci | Insider | Fondy | OSVČ | SABMiller | Německé ekonomiky | Financial Times | Riziková pozice | Schodek rozpočtu | Zbyněk Stanjura | Optimalizace | Evropské vlády | Rekordní schodek | Základní úrokové sazby | Kvantitativní uvolňování | Nezaměstnanost | Trhy | Americké výnosy | ODS | Ceny aktiv | Dnešní zprávy | České vlády | Evropská unie dnes | Asociace exportérů | Investice do amerických dluhopisů | Premiér Fiala | Snížení úrokových sazeb | Růst nezaměstnanosti | Změny HDP | Devizové rezervy ČNB | Zaměstnanost | Slovensko | Investování | Reinvestice | Spotřeba domácností | Růst průměrné mzdy | Údaje o HDP | Daňové příjmy | Karanténní opatření | Opatření na podporu ekonomiky | JPMorgan | Růstové vyhlídky | Trade | EFSF | Rusko | Miliardy USD | Šíření koronaviru | Další růst sazeb | Centrální bankéři | Pakt stability | Zdražování | Repo sazba | Přijetí eura | Bankrot | Kupní síla | Restriktivní politika amerického Fedu | Úbytek | Ropy | Historie | EET | Podmínky půjčky | Devizové rezervy | Guvernér české národní banky | Největší banky | Společnost | Petr Dufek | Daně z příjmů právnických osob | Časové období | Důchody | Likvidní | Sázky | Nové prognózy | Dynamika mezd | Radomír Jáč | Utažení měnové politiky | Negativní výhled | Úrokové sazby ČNB | Česká inflace | Schodek veřejných financí | Volatilita | Burze | Eura | Nizozemsko | Celkové příjmy | Skvělý zisk | Úrokové náklady | Růst | Akcie ČEZ | Pojišťovací společnosti | Příjmy | Průmyslová produkce v eurozóně | Odhad letošního růstu | Ministryně financí Alena Schillerová | Domácí měny | Snížení inflace | Daň z mimořádných zisků | Index | BFMTV | Eva Zamrazilová | Bohatství | Průmyslová produkce | Meziroční růst | Útlum ekonomiky | Pandemie covidu-19 | Konsolidační balíček | Tuzemská měna | ISM index | Druhá vlna | Akcie | Bilance zahraničního obchodu | Zadlužení České republiky | Výkyvy | Bankovní asociace | Mzda | Splácení hypotéky | DPFO | Estonsko | Václav Klaus | Konfederace | Ministerstvo financí ČR | Dividenda ČEZ | Prohlášení | Julius Bär | Viceguvernéři | Rostoucí mzdy | NERV | Stabilita | Odvětví | Země eurozóny | MOL | Podniky | Hospodářská stagnace | Reálné ekonomiky | Přímé intervence | Plán vlády | Ministr financí | Španělské banky | Chainalysis | Zlepšení | Unie | Aktuální výhled | Koaliční partneři | Ekonomické podmínky | Ekonomika USA | Expanzivní fiskální politika | Průměrný kurz koruny | Vstup do eurozóny | Krize na energetickém trhu | 100 procent HDP | Pesimismus | Zadlužení Evropské unie | Kurz turecké liry | Hlavní ekonom Saxo Bank | Schválená dividenda | Splácení dluhu | Úvěrová pojišťovna | Prognóza vývoje měnového páru | Ratingový výhled | Dluhopis | Obchodní svaz | Fiskální pravidla | Ziskovost bank | Pokles HDP | Tornádo | HDP Španělska | Rady expertů | Obchodování s akciemi | Posilování české koruny | Biden | Vyspělé země | Euro k dolaru | Hlavní ekonom | Levnější půjčky | Zvýšení úrokových sazeb | Francouzská vláda | Prezident Biden | Veřejný dluh ČR | Tomáš Nidetzký | EK | Německo | Aleš Michl | Geopolitické faktory | MT4 | Sněmovní volby | Výkonná ředitelka | Investiční platforma Portu | HDP v eurozóně | Vstupu do EU | Český HDP | Rozpočtový balíček | Česká vláda | Vice | Zisk bank | Short EUR/CZK | Státní dluhopisy | Náměstek ministra financí | Jan Frait | Domácnosti | Ruská centrální banka | Vysoká inflace | Veřejný sektor | Veřejné investice | France Info | Kontrakt | Další pokles | Ceny v eurozóně | ERM II | Závislost | Damoklův meč | Velcí hráči | Restriktivní politika | Sociální demokraté | Obsluha státního dluhu | Oslabování koruny | Prognóza vývoje | Domácí poptávka | Asijské akciové trhy | Politika amerického Fedu | Pravidla EU | Snížení schodku | Inflace ČNB | Inflační cíl 2 % | Pozice | Statistika | Makroekonomický kalendář | Španělská centrální banka | Vojtěch Benda | Rada guvernérů Evropské centrální banky | Spotřebitelské ceny | Kupka | Podnikatelé | Mzdová dynamika | Pokles inflace podle analytiků | Aktivum | Dividendy | Burza | Tým FXstreet.cz | Veřejné zadlužení | Lockdowny | Partneři | Indonésie | Inflační cíl | Británie | Měnový pár | Celková inflace | Spolkový ústavní soud | Opatření | Restart ekonomiky | Úroková míra | Zrušení superhrubé mzdy | Sazby | Člen bankovní rady | Proč kupovat americké dluhopisy? | Banka Nomura | Otázky Václava Moravce | Pozitivní výhled | Daně z mimořádných zisků | Úřady | Předčasné volby | Základní sazba | Proti-inflační riziko | Měna | Guvernér ČNB | Poměrové ukazatele | Česká národní banka | Náměstek ředitele | Zastropování cen | Stimulační balík | Air France-KLM | Výroba aut | Nominální růst | Bohuslav Sobotka | Rychlost | Rozdělení ČEZ | Krize | Zadlužení státu | Práce | Spojené státy | Vládní konsolidační balíček | Vysoké úrokové sazby | Podíl Evropy | Globální investoři | Podnik | FED sazby | MF | Viceguvernérka ČNB | Situace na trhu | Úspěch | Ekonomové | Volby | Veřejné finance ČR | Statistický úřad | Banka | Zájem firem | Stagnace | Tržby | Recese americké ekonomiky | Eurozóna | Český kapitálový trh | FXstreet | Dánsko | Belgie | Odstranění kurzového rizika | Ekonomické aktivity | Obchodní svaz Confesercenti | Úrokové výnosy | Bilance | Politici | Rekordní schodek rozpočtu | Analytický tým | Dopady pandemie | Instrumenty | Mzdy | Agentura Moody's | Měnové podmínky | Premier Energy | Wall Street | Ministr práce a sociálních věcí | ČR | Ukazatele | Nesoulad | Deloitte | Výhled veřejných financí | Návrh dividendy | Analytik | Balík opatření | Tradeři | Deficit Ruska | Kurz koruny vůči euru | Výnosy | Výdaje | ČTK | Ztráty | Inflace v USA | Italský průmysl | Komodity | Analýza
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Pozice | Index | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Indikátor | Trading | FOREX | Růst | Cena | Pokles | Graf
