Deficit veřejných financí
Dvořák: ČR půjde u eura spíše spontánní cestou
16.12.2024 Česko půjde podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) v případě přijetí eura spíše spontánní cestou. V české ekonomice bude operací prováděných v této měně stále přibývat a jejich objem bude narůstat, až se země dostane do fáze, v níž se ukáže jako nesmyslné udržovat zároveň českou korunu. Dvořák to řekl na dnešní tiskové konferenci.
Moody's: Pád francouzské vlády zhoršuje výhled veřejných financí
05.12.2024 Pád vlády francouzského premiéra Michela Barniera snižuje pravděpodobnost konsolidace veřejných financí v zemi a prohlubuje patovou situaci na francouzské politické scéně. Pro rating Francie je tato událost negativní, uvedla agentura Moody's. Ta v říjnu kvůli obavám o dluh a deficit zhoršila výhled ratingu Francie ze stabilního na negativní, což znamená, že by dalším krokem mohlo být jeho snížení. Moody's dluh Francie hodnotí jako velmi kvalitní, a to známkou Aa2.
Menšinová vláda Michela Barniera byla na křehkých základech
05.12.2024 Výběr hlavních událostí současné vlády (dolní komora francouzského parlamentu včera po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera):
MF letos čeká deficit veřejných financí 2,8 pct HDP
06.11.2024 Deficit veřejných financí by letos měl klesnout na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,8 procenta HDP. Dnes to v makroekonomické predikci uvedlo ministerstvo financí. Proti srpnovému odhadu se letošní předpokládaný deficit zhoršil o 0,3 procenta HDP, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za zhoršením stojí dopady zářijových povodní. Ministerstvo zároveň očekává, že dluh sektoru veřejných institucí v letošním roce vzroste na 43,9 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP.
Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA
03.11.2024 Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Zadlužení EU se ve 2Q zvýšilo, v Česku kleslo
22.10.2024 Zadlužení Evropské unie se dál prohlubuje. Ve druhém čtvrtletí dosáhlo podle předběžných údajů 81,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v prvním čtvrtletí hrubé zadlužení činilo 81,3 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle jeho metodiky snížilo a dosáhlo 42,6 procenta HDP, státní dluh pak v absolutních číslech mírně sestoupil z rekordu a byl nepatrně nad hodnotou 3,32 bilionu korun.
Agentura Fitch zhoršila výhled ratingu Francie
13.10.2024 Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hlavního ratingu Francie ze stabilního na negativní. Zdůvodňuje to vyšším zadlužením, ale také politickými riziky. Agentura o tom v pátek informovala v tiskové zprávě. Francie má u této agentury hlavní rating na stupni AA-, který zůstává v platnosti.
Výnosy na amerických desetiletých dluhopisech znovu nad 4 %
10.10.2024 V posledních týdnech jsme svědky velmi zajímavého vývoje na amerických desetiletých dluhopisech. I přesto, že Fed v září poprvé snížil své úrokové sazby o 50 bazických bodů, úroky na desetiletých dluhopisech začaly znovu růst. Tento pohyb na dluhopisech je skutečně nečekaný, zvláště když ho porovnáme například s cenou zlata, které roste. Růst ceny zlata totiž signalizuje nedůvěru v ekonomický vývoj, zatímco růst výnosů dluhopisů by měl naznačovat, že vše je v pořádku a americká ekonomika se zotavuje.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace
05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Vláda říká, že v příštím roce bude investovat rekordně. Dle její vlastní metodiky to ale není pravda
05.09.2024 Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, resp. o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Akcie ČEZ padají; stát bude daň z mimořádných zisků, tedy fakticky daň uvalenou ne menšinové akcionáře ČEZ, vybírat i příští rok. Ministr financí jí přitom původně chtěl zrušit už po roce či dvou
22.08.2024 Loni ministr financí Zbyněk Stanjura říkal, že daň z mimořádných zisků zřejmě skončí už po roce trvání. I když byla původně zavedená na léta 2023 až 2025. Dávalo by to smysl. Ke konci loňska stát ukončil zastropování cen energií. Ty totiž na burze klesly tak nízko, že už není třeba, aby lidem od drahých energií ulevoval.
Pomoc Ukrajině nebude omezena, uklidňuje Berlín po kritice
20.08.2024 Německá vláda včera odmítla tvrzení, že Berlín kvůli rozpočtovým škrtům omezí svou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nadále platí, že bude pomáhat, dokud bude potřeba, ujistil podle agentury DPA mluvčí vlády.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
EU zahájila řízení se sedmi členskými státy kvůli deficitům
26.07.2024 Evropská unie dnes oficiálně zahájila řízení se sedmi členskými státy EU, které překračují stanovené rozpočtové deficity. Oznámila to dnes Rada EU, která zastupuje členské státy. Disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem už v červnu doporučila zahájit Evropská komise (EK).
Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí zvýšilo na 82 procent HDP
22.07.2024 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí letošního roku přestalo snižovat. Zvýšilo se na 82 procent hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 81,5 procenta HDP v posledním loňském čtvrtletí. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvýrazněji se zadlužení zvýšilo na Slovensku, dál se ale zvyšuje i v České republice. Státní dluh Česka se dostal na další rekord.
ECB varuje před finančním napětím v eurozóně, nabádá ke snížení deficitů
19.06.2024 Státy eurozóny čelí významné finanční zátěži, varovala Evropská centrální banka (ECB) v dnes zveřejněné publikaci. Mezi tlaky na veřejné finance podle ECB patří zejména stárnutí populace, nutnost vyšších výdajů na obranu v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině, nutnost investic do digitalizace veřejné správy a finanční dopady změn klimatu. Zemím platícím společnou evropskou měnou centrální bankéři doporučují v příštích desetiletích snižovat deficity veřejných financí.
Brusel zahajuje kvůli vysokým deficitům řízení se sedmi zeměmi, i se Slovenskem
19.06.2024 Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené deficity veřejných financí. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Týká se to Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska. Tyto země loni u deficitů překročily tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
28.05.2024 1) Na akciové burze v Bukurešti se dnes začalo obchodovat s akciemi společnosti Premier Energy z portfolia české firmy Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce. V úvodu obchodování si akcie připisovaly více než pět procent a pohybovaly se kolem 20,65 lei, uvedla agentura Reuters. Premier Energy má sídlo v Rumunsko, působí ale i na moldavském trhu.
MMF: Německo by mělo zvážit, zda neuvolnit dluhovou brzdu
28.05.2024 Německo by kvůli rostoucím dluhovým tlakům mělo zvážit, zda neuvolnit takzvanou dluhovou brzdu, uvedl dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle zdrojů agentury Reuters se však lidé na ministerstvu financí obávají, že takový krok může zhoršit inflaci. Změna pravidel dluhové brzdy, která nařizuje, že deficit veřejných financí nesmí přesáhnout 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP), by vyžadovala schválení dvoutřetinovou většinou v horní i dolní komoře německého parlamentu.
ČSÚ koncem června zveřejní revizi údajů o HDP od roku 1990
21.05.2024 Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní 28. června kompletní revizi údajů o hrubém domácím produktu (HDP) země od roku 1990. ČSÚ o tom dnes informoval na svých internetových stránkách. Revize by neměla ovlivnit tempa růstu či poklesu HDP, změní se ale hladina nominálního HDP. V důsledku toho se změní míra zadlužení Česka i deficit veřejných financí vztažený k HDP.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Deficit veřejných financí letos klesne na 2,3 pct. HDP
10.04.2024 Deficit českých veřejných financí by se měl letos snížit na 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,3 procenta HDP. Země tak poprvé od roku 2019 splní takzvané maastrichtské kritérium deficitu, které je podmínkou pro zavedení společné evropské měny. Celkové zadlužení veřejného sektoru by však mělo vzrůst na 45,5 procenta HDP z loňských 44 procent HDP. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí.
Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině
02.04.2024 Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Deficit veřejných financí stoupl loni na 3,3 procenta HDP
02.04.2024 Deficit veřejných financí loni stoupl na 3,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,2 procenta v roce 2022. Schodek za rok 2023 tak činil 239,7 miliardy Kč, přičemž meziročně nejvíce rostly výdaje na sociální dávky. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce podle něj mírně klesla na 44 procent HDP z předloňských 44,2 procenta.
ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
03.03.2024 Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Fitch upravil výhled úvěrového ratingu ČR na stabilní
25.02.2024 Americká ratingová agentura Fitch Ratings v pátek změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo včera na sociální síti X české ministerstvo financí.
Forex: Koruna dnes přerušila několikadenní pokles, posílila vůči euru i dolaru
15.02.2024 Koruna dnes poprvé v tomto týdnu posílila. Vůči euru si česká měna ve srovnání se středečním závěrem polepšila o dva haléře na 25,39 EUR/CZK. V průběhu dne ale byla výrazně slabší. K dolaru pak koruna zpevnila o 12 haléřů. V 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 23,58 USD/CZK.
Inflace v lednu zpomalila na 2,3 pct, opozice je však kritická
15.02.2024 Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.
Michl: Sazby budou výše, než jsme byli zvyklí
15.02.2024 Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda
28.01.2024 Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.
MF očekává letos hospodářský růst 1,2 procenta, inflaci 3,1 procenta
25.01.2024 Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
25.01.2024 1) Hackeři připravili loni investory do kryptoměn o 1,7 miliardy USD (38,7 miliardy Kč), což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 54,3 procenta. Ukázala to analýza poradenské společnosti Chainalysis. Počet ukradených prostředků se sice snížil o více než polovinu, počet jednotlivých hackerských incidentů ale loni stoupl na 231 z 219 v roce 2022.
MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
25.01.2024 Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.
Petici za zachování koruny jako měny vzaly senátní výbory jen na vědomí
23.01.2024 Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí dál klesalo, v Česku se naopak zvýšilo
22.01.2024 Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Kupka: ČR vykáže veřejný deficit k HDP 2,2 pct, tedy v limitu pro euro
21.01.2024 Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
Je investice do amerických dluhopisů opravdu taková sázka na jistotu?
16.01.2024 Restriktivní politika amerického Fedu znamenala mimochodem návrat amerických dluhopisů do mnoha portfolií. Americké dluhopisy jsou považovány za jedno z nejistějších aktiv. I když uvidíme, že možná se nejedná o stoprocentní jistotu, tak koupě amerického dluhopisu zůstane jako zajímavý doplněk k akciovému portfoliu.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje
25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už dnes večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s, česká koruna díky tomu „jede“
24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.
MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,6 procenta HDP
10.11.2023 Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo dnes v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
ECB: sazby zůstanou beze změny po delší období
24.10.2023 Evropská centrální banka již avizovala, že další zvyšování úrokových sazeb by nemuselo být potřeba. Měnová politika tak na čtvrtečním zasedání zůstane s největší pravděpodobností beze změny. Výzvou pro centrální banku bude růst dlouhodobých úrokových sazeb, který také výrazně přispívá k utahování měnových podmínek, a tím ohrožuje případný hospodářský růst. Zároveň by ale rostoucí mzdy a utažený trh práce mohly v příštím roce vést k dalšímu zrychlení inflace. ECB tak s dalšími kroky bude chtít pravděpodobně vyčkat na nová data z reálné ekonomiky (HDP za třetí čtvrtletí bude zveřejněn v prosinci) a také na revizi strategie využívání jejích klíčových nástrojů, která by měla proběhnout na jaře.
Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí opět kleslo, v Česku se dál zvyšuje
23.10.2023 Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak dál zvyšuje a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.
Hospodaření rozpočtu v září zlepšila záloha na WFT
02.10.2023 Stát do konce září hospodařil s deficitem ve výši 180,7 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu počtvrté v řadě zmírnil. Výraznou měrou se na tom v září podepsala první záloha na tzv. windfall tax (WFT). V předchozích měsících zase hospodaření státu zlepšovaly hlavně příjmy EU. V meziročním srovnání byl zářijový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 90,2 mld. CZK.
Nová slovenská vláda rychle se zadlužující zemi zřejmě zadluží ještě více, bude se možná i znárodňovat. Zatím ale má Slovensko kde brát, neboť pravděpodobnost jeho bankrotu je 1 % a v nejhorším – skrze euro – mu pomůže i německý daňový poplatník
01.10.2023 Novou slovenskou vládu bude pravděpodobně sestavovat někdejší premiéra Robert Fico. Koaličními partnery jeho Smeru by v takovém případě nejspíše byly před lety od Smeru odštěpený Hlas a Slovenská národná strana. Taková koalice by měla pohodlnou – byť ne ústavní – většinu 79 ze 150 poslanců Národní rady. Od takové koalice – vzhledem k volebním programům zmíněných stran – nelze čekat jakkoli výraznější důraz na konsolidaci slovenských veřejných financí.
Slovenské strany před volbami zatajily, jak se popasují se schodkem veřejných financí, který je nejvyšší v EU. Slibují hory doly, ale neříkají, kde na to vezmou
30.09.2023 Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde. Jenže slovenský stát zaměstnává 430 tisíc lidí. A škrtání by se neblaze dotklo nejen mnohých z nich, ale samozřejmě i jejich rodin. Proto slovenští politici před volbami kolem škrtání našlapují jen velmi potichu, pokud tedy vůbec.
Slovenské strany před volbami tají, jak se popasují se schodkem veřejných financí, který je nejvyšší v EU. Slibují hory doly, ale neříkají, kde na to vezmou
27.09.2023 Slovensko má letos vykázat nejvyšší deficit veřejných financí ze zemí EU, přesahující šest procent HDP, a Evropská komise předpokládá, že na toto nelichotivé prvenství země naváže i příští rok. „Slovensko si každé šesté euro veřejných výdajů musí půjčovat,“ konstatuje tamní ekonomický think-tank INESS. Strany, které v nadcházejících parlamentních volbách na Slovensku uspějí a vytvoří vládu, se tak budou muset předně popasovat právě s problémem vysokých deficitů. Bez výrazných škrtů to nakonec nepůjde.
Agentura Fitch potvrdila rating České republiky, výhled ale zůstává negativní
27.08.2023 Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale dál zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje nárůst veřejného dluhu, výrazné zhoršení ukazatelů veřejných financí a snížení daní, vyplývá z páteční tiskové zprávy.
Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
01.08.2023 Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.
Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
30.07.2023 Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
Ministr: Rozpočtový deficit Ruska se letos může prohloubit na 2,5 procenta HDP
25.07.2023 Rozpočtový deficit Ruska se v letošním roce může prohloubit na 2,5 procenta z loňských 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V rozhovoru, který dnes publikoval web Argumety i fakty, to řekl ministr financí Anton Siluanov. Moskva se potýká s vysokými náklady na válku na Ukrajině, takže díra ve veřejném rozpočtu může být nakonec větší, než vláda plánovala, uvedla agentura Reuters.
Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
21.07.2023 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.
Dopad navrhovaných změn DPH by měl být mírně protiinflační
26.06.2023 Česká vláda nedávno představila návrh opatření, jejichž cílem je přispět ke zmírnění deficitu veřejných financí. Změny by se měly dotknout i daňového systému. Součástí úsporného balíčku je redukce počtu a úprava výše sazeb DPH. To se pravděpodobně alespoň z části odrazí v cenách dotčeného zboží a služeb, a tedy ve výsledku také v inflaci.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Forex: Co čekat od červnového zasedání ČNB
19.06.2023 Na květnovém zasedání centrální banky hned tři členové bankovní rady zvedli ruku pro zvýšení úrokových sazeb, přičemž čtvrtý z nich (Jan Frait) o tom vážně uvažoval. V tomto týdnu však pravděpodobně nebude rozhodování o úrokových sazbách tak těsné. Od posledního zasedání centrální bankéři obdrželi z domácí ekonomiky vesměs lehce holubičí signály a i když část bankovní rady může ještě zvednout ruku pro vyšší úrokové sazby, předpokládáme, že “většina” bude v nejbližších měsících hlasovat pro stabilitu sazeb.
Nestrašme, Česko k bankrotu nemíří. Zvedat daně tedy není třeba, postačí výraznější škrty na provozu státu a dotacích
11.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Zatím se letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu
05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Nestrašme, Česko nebankrotuje, zvedat daně netřeba
04.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Důchodový účet Česka padá letos do rekordního deficitu, který oproti loňsku narostl trojnásobně. Pokud Ústavní soud letos neposvětí snížení mimořádné valorizace penzí, bude deficit penzí ještě o dvacet miliard vyšší
01.06.2023 Do historicky rekordního schodku se za první čtyři měsíce letoška dostal důchodový účet České republiky. Schodek důchodů činil ke konci dubna historicky zcela bezpříkladných 27,8 miliardy korun.
Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat. Ale například proti balíku opatření jménem Green Deal EU představuje titěrnost
31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.
Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance
29.05.2023 Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“
23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem
21.05.2023 Politikům a expertům se podařilo vyděsit veřejnost, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem. Ač data Eurostatu ukazují něco zcela jiného, podstatná část veřejnosti klamu uvěřila a o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování řady daní, která by jinak politikům neprošlo.
Forex: Česká koruna slábne
18.05.2023 Česká koruna je v posledních seancích pod tlakem a blíží se 23,70 EUR/CZK. Na vině je na prvním místě globální prostředí, ve kterém se v posledních seancích daří americkému dolaru. Co se děje? Dalo by se říci, že na první pohled je to příznivá zpráva - šance na dohodu ohledně navýšení dluhového stropu v USA rostou. Prezident Biden, stejně jako šéf republikánů v Kongresu McCarthy, včera hovořili o blížící se možnosti dohody.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Nepatrný růst ekonomiky eurozóny v Q1 následován výraznějším oživením
15.05.2023 Dnes zveřejněná březnová průmyslová produkce v eurozóně by měla potvrdit hluboký pokles o 4,1 % m/m v souladu s již zveřejněnými národními statistikami. V týdnu se dočkáme zpřesněného odhadu HDP v eurozóně, který podle nás nic nezmění na nepatrném růstu o 0,1 % q/q v Q123. Ve stejný den bude zveřejněn výkon regionálních ekonomik v prvním letošním čtvrtletí dle předběžných odhadů HDP. Makroekonomický kalendář na druhé straně Atlantiku nabídne americké maloobchodní tržby a průmyslovou výrobu. V obou zmíněných případech čekáme v dubnu meziměsíční nárůst.
Forex: Síla české koruny se dnes opět vytrácela
12.05.2023 Dnes zveřejněný zápis z posledního jednání ČNB ukázal, že se debata uvnitř bankovní rady (BR) stáčela primárně kolem proinflačních rizik. Ty však neodradily současnou holubičí většinu, byť nyní již alespoň dle hlasování méně početnou, od ponechání úrokových sazeb beze změny. Dále ve čtvrtek zveřejněná tuzemská inflace za duben překvapila výrazně směrem dolů, když ceny meziměsíčně klesly o 0,2 %.
Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však stále až příliš vysoká. ČNB z ní viní hlavně vládu, ta ovšem už příští rok stlačí schodek pod limit EU
08.05.2023 Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby
04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.
MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,5 procenta HDP
12.04.2023 Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Premiér Fiala se dnes setkal s Michlem, jednali o snaze snížit inflaci
26.01.2023 Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes setkal s guvernérem České národní banky (ČNB) Alešem Michlem. Jednali o společné snaze snížit inflaci, uvedli oba na twitteru. Tempo růstu cen loni dosáhlo 15,1 procenta, inflace tak byla druhá nejvyšší od roku 1993. V letošním roce se očekává postupné snížení inflace, podle dnes zveřejněné prognózy ministerstva financí by měla celoročně činit 10,4 procenta.
Armageddon nečekejme, na investování je brzy
10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.
Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu
03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
Česku podle Nomury hrozí měnová krize podobně jako Turecku, jež má inflaci skoro 90 %. Jak se to přihodilo?
29.11.2022 Turecko je momentálně pro svět odstrašujícím příkladem nehodným následování, alespoň tedy co se jeho boje s inflací týče. Vážná měnová krize se tam vznáší ve vzduchu. Podle některých expertů však pravděpodobnost měnové krize v Česku je srovnatelná jako právě v Turecku. Šokující. Co za tím vězí?
Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let
21.11.2022 Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.
Bankovní asociace letos čeká růst HDP o 2,5 procenta, příští rok stagnaci
10.11.2022 Česká bankovní asociace dnes v nové makroekonomické prognóze zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,5 procenta, v srpnu očekávala 2,4 procenta. Ke zlepšení přispěl příznivější vývoj ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Příští rok podle ČBA čeká Česko hospodářská stagnace s růstem HDP o 0,2 procenta. Česko podle asociace vstoupilo ve třetím čtvrtletí do recese, hospodářské oživení přijde až ve druhém čtvrtletí 2023.
Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace
06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci
04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády
21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
ČNB dovolí koruně oslabit
05.08.2022 Čtvrteční zasedání České národní banky (ČNB), první v čele s novým guvernérem Alešem Michlem a obměněnou bankovní radou, dopadlo dle očekávání. Pan Michl si udržel tvář a většina radních hlasovala s ním za ponechání úrokové sazby na 7,00 %. Koruna reagovala velmi mírně a měnový pár EUR/CZK se stále drží v blízkosti 24,60.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Bankovní asociace zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní i příští rok
12.05.2022 Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta. Růst ekonomiky bude podle asociace ovlivněn dopady války na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích a inflací. Ta by měla letos podle nových odhadů ČBA stoupnout na průměrných 12,4 procenta. Asociace o tom dnes informovala na on-line tiskové konferenci.
Schodek státního rozpočtu letos zamíří nad 300 mld. Kč
02.05.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního dubna hospodařil s deficitem ve výši 100,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek menší o 91,9 mld. Kč, což odráží zejména nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí, nižší odhaduje i zadlužení
04.02.2022 Česká národní banka očekává za loňský rok nárůst deficitu veřejných financí na 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,6 procenta. Letos by pak měl schodek klesnout na 4,1 procenta a v roce 2023 na 3,9 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V listopadu banka očekávala pro loňský rok deficit 6,9 procenta, letos 4,4 procenta a v roce 2023 pak 4,2 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 11. února.
MF zhoršilo odhad růstu HDP pro letošní rok, inflaci čeká 8,5 pct.
20.01.2022 Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Deloitte: Ekonomika letos stoupne o 4 pct a dostane se na úroveň před pandemií
11.01.2022 Růst české ekonomiky letos zrychlí na čtyři procenta z loňských 2,4 procenta. Na konci roku by se tak česká ekonomika mohla dostat na předpandemickou úroveň. Vyplývá to z analýzy ekonomického výhledu pro rok 2022, který sestavil ekonomický tým společnosti Deloitte.
Erdogan: Vláda odrazila útok finančních spekulantů z Turecka i ze zahraničí
22.12.2021 Kurz turecké liry se po masivním propadu ze začátku týdne po zásahu vlády stabilizoval. Prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že přijatá opatření na ochranu vkladatelů fungují a že se vládě podařilo odvrátit útok finančních spekulantů vedený z Turecka i ze zahraničí.
Související klíčová slova:
FOREX | Partneři | FXstreet | Intervence | Kvantitativní uvolňování | Řecko | Čína | Finance | Peníze | Disciplína | Moody's | Fitch | Inflace | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Británie | Spotřebitelská důvěra | Maďarský forint | Koruna | Evropská unie | HDP | Devizové rezervy | Měnová politika | Německo | Francie | Pražská burza | Česká měna | Polsko | Turecko | Španělsko | Středoevropské měny | Polský zlotý | Kypr | Analytik | Česká koruna | Americké akcie | Dividendy | Světová ekonomika | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Americká ekonomika | Daně | Podpora ekonomiky | Rizika | Politika | Ekonomové | Akciové trhy | Zahraniční obchod | Maloobchodní tržby | USD/TRY | USD/CZK | EUR/CZK | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Akcie | Analýza | Bankovní rada | Bloomberg | Bod | Burza | Cash flow | Centrální banka | Centrální banky | Konsolidace | Nesoulad | Dividenda | Dluhopis | ECB | EFSF | ERM | ERM II | ESM | Ekonomika | Euro | Eurozóna | Evropská centrální banka | Evropská komise (EK) | Fed | Finanční trhy | Fiskální politika | Futures | Indikátory | Inflační cíl | Insider | Investice | Investování | Japonský jen | Kapitálový trh | Komodity | Kurz | LES | MMF | MT4 | Maastrichtská kritéria | Záloha | Risk | Marže | Měna | Finanční instituce | Měnový pár | Měny | Nástroj | P/E | PRIBOR | Pakt stability | Platební bilance | Platforma | Pozice | Rally | Rating | Ratingová agentura | Reinvestice | Repo sazba | Restriktivní politika | Riziko | Inflační riziko | S&P 500 | Schodek rozpočtu | Short | Směnný kurz | Stagflace | Trend | Ukazatel | Volatilita | Výkonnost | Výnos | Wall Street | Švýcarský frank | ČNB | Česká národní banka | Úroková míra | Úrokové sazby | Úrokový diferenciál | Analytici | Banky | Doporučení | EUR | USD | Citibank | Dluhopisy | ČEZ | Obchodování | JPMorgan | Morgan Stanley | Nomura | Evropa | Finanční krize | Cena ropy | Hospodářský růst | Komerční banka | Patria | Saxo Bank | Úroková sazba | Singapurský dolar | Čínské akcie | Investoři | Fond | Měnový výbor | EU | Ministři financí | Aukce | Zasedání ECB | Ekonom | Pravděpodobnost | Výnosy dluhopisů | Makroekonomická data | Zisk | Sázka | Kurz koruny | Zkušenosti | Stres | Výsledky | Strach | Bohatství | ČSOB | Deloitte | Obchodovat | Akcie ČEZ | Obchodování s akciemi | Investiční banka | Analytický tým | Financování | Investovat | CZK/EUR | Eurostat | Český statistický úřad | Portugalsko | Devizové intervence | Akcenta | Donald Trump | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | Financial Times | Bankrot | Obchodníci | Centrální bankéři | Raiffeisenbank | Aktivum | Index | Investiční strategie | Likvidní | Podpora | Akcie Komerční banky | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Běžný účet | Běžný účet platební bilance | Brent | Britské libry | Cena | Cena ropy brent | Ceny zlata | Čínská ekonomika | Čínská měna | CZK | Česká ekonomika | České koruny | Členské země eurozóny | Devizové rezervy ČNB | Dividenda ČEZ | Dolar | Dolary | Ekonomický cyklus | Ekonomický růst | Ekonomika USA | Elektřina | Eura | Evropská měna | Evropské měny | Fiskální rok | Fondy | Forexu | Frank | FXstreet.cz | Graf | Guvernér české národní banky | Guvernér ČNB | Hrubý domácí produkt | Instrumenty | Investiční | Investing | Investování do akcií | ISM | Jádrová inflace | Jiří Rusnok | JP Morgan | Kurz turecké liry | Lira | Maďarsko | Makroekonomický kalendář | Měnová krize | Meziroční inflace | Meziroční míra inflace | Míra inflace | Nemovitosti | Nové trhy | Oslabení koruny | Oslabení měny | Oslabování koruny | Patria Online | Portfolia | Prezidentské volby | Pro investory | Prognóza | Rakousko | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Ruská ekonomika | Růst HDP | Sázky | Signály | Státní dluh | Státní dluhopisy | Státní rozpočet | Stoxx | Španělská ekonomika | Švýcarská banka | Trh | Tržní podíl | Twitter | Vývoj inflace | Vývoj nezaměstnanosti | WTI | Zavedení eura | Země EU | Země eurozóny | Zemní plyn | Zkušenost | Zpráva | Zprávy | Zisky | Tradeři | Andrej Babiš | CEE | Indie | Měď | Ministerstvo financí | Nominální hodnota | Redukce | ROCE | Itálie | Spojené státy | Finanční společnosti | Převis | Cenová hladina | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | Světové ekonomiky | Komise | Kontrakt | Volby | Velcí hráči | Burze | Investment | Skvělý zisk | DPA | Julius Bär | Wells Fargo | Bankovní sektor | Generali Investments CEE | Česká bankovní asociace | David Marek | Frankfurter Allgemeine Zeitung | Investing.com | TLTRO | NATO | Next Finance | Zvyšování sazeb | Snižování sazeb | Růst ekonomiky eurozóny | Kurz koruny vůči euru | Brazílie | Průmyslová produkce | Zasedání centrální banky | Úspěch | Podnikání | Erste Bank | Ministr financí | Creditas | Zvyšování úrokových sazeb | Snižování úrokových sazeb | Energie | Společná evropská měna | Rada ČNB | Podnikatelé | BlackRock | Ekonomický a strategický výzkum | Kč/EUR | Agentura Reuters | Sázet | Ekonomická aktivita | Základní úrokové sazby | Firmy | Vývoj měnového páru | Mezinárodní instituce | Standard & Poor's | České firmy | Zasedání České národní banky | Inflační tlaky | Akcie bank | Ekonomické dopady | Členství v EU | Měnová autorita | Turbulence na finančních trzích | Americké státní dluhopisy | Daňové příjmy | Globální ekonomiky | Agentura Bloomberg | Miliardy dolarů | Nervozita | Fitch Ratings | Finančnictví | Propad | Úvěrový rating | Les Echos | Citi | S&P | Mezinárodní ratingová agentura | Agentura S&P | Guvernér | Agentura Moody's | Agentura Fitch | Proti-inflační riziko | Vývoj měnového kurzu | Ztráty | Euro k dolaru | Zvýšení úrokových sazeb | Bezpečné útočiště | Pokles výnosů | Evropský trh | Nejistota | Analytik Komerční banky | Erste | Unipetrol | Největší banky | Stagnace | Tempo růstu | Akcionáři | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | Agentura AFP | Odhodlání | Steen Jakobsen | Výhled | Francouzská ekonomika | Bankéři | Poptávka investorů | Americké akciové trhy | Dnešní aukce | Konsensus | Mzdy | Dnešní zprávy | Britská ekonomika | Predikce | Ekonomická situace | Záchranný fond | Průzkum | Krize | Opatření na podporu ekonomiky | Makroekonomika | Hospodářská stagnace | Analytický tým FXstreet.cz | Inflace v Česku | Měnová politika ČNB | Snížení úrokových sazeb | Výnosy | Česká vláda | Měnové krize | Turecká centrální banka | TRY | Příjmy | ExxonMobil | Finanční domy | ČTK | Růst ekonomiky | Belgie | HDP eurozóny | Hlavní ekonom | Švédsko | Dánsko | Odhad HDP | Očekávání | HDP v eurozóně | Tempo růstu ekonomiky | Stanley Druckenmiller | Generali Investments | Krize eura | Výkyvy kurzu koruny | Zahraniční forex | Daňové změny | Aleš Michl | Markéta Šichtařová | Obchodování na pražské burze | Trhy dnes | Saxo | Slabší koruna | Analytik Raiffeisenbank | Posilování dolaru | Přijetí eura | Podniky | Asijské akciové trhy | Portu | Investiční platforma | Americké dluhopisy | Forint | Turecké liry | Propad kurzu liry | Wilmington Trust | Růst výnosů dluhopisů | Globální investoři | Ruská centrální banka | Růst úrokových sazeb | Daňové úlevy | Posilování české koruny | EK | Dopady na ekonomiku | Evropská komise | Index spotřebitelské důvěry | Bloomberg Economics | Vstup do eurozóny | Veřejný dluh | Zpřísňování měnové politiky | Úrokové sazby ČNB | Zájem o dluhopisy | Nemovitostní trh | Obchodovat s akciemi | Sazby ČNB | Velké riziko | Mezinárodní investoři | Investiční platforma Portu | Zvýšení sazeb | Inflace v ČR | Statistický úřad | Inflační očekávání | Splácení dluhu | Michal Brožka | Akciové futures | Pokles sazeb | Chainalysis | Odhad růstu ekonomiky | Společná měna | Riziko recese | Americké společnosti | Snížení sazeb | Růst ceny zlata | Pokles cen | Silný dolar | Recese v USA | ISM index | Kapitálové výdaje | Kristalina Georgievová | Růst mezd | Deficit rozpočtu | Globální recese | Italská vláda | Výše dividendy | Snížení daní | Tuzemské banky | Český HDP | Makroekonomický výhled | Bilance zahraničního obchodu | Vyšší úrokové sazby | Tým FXstreet.cz | Trinity Bank | Digitalizace | Střadatelé | Rozpočtová politika | Rozpočet | Hazard | Rozpočtový schodek | Celkové příjmy | Deficit | Německá vláda | Výdaje státního rozpočtu | Trinity | Jakub Seidler | ČNB Jiří Rusnok | Objem | Bílý dům | Obchod | Trh práce | Dlouhodobé dluhopisy | Přijmout euro | Růst spotřebitelských cen | Inflace v USA | ČSÚ | Statistický úřad Eurostat | Firma | Zasedání ČNB | Ekonomiky eurozóny | Reálné ekonomiky | Inflace ČNB | Radomír Jáč | Týdenní zpráva | Týdenní zpráva z FOREX trhu | Růst cen | Bilance | Ekonomický vývoj | Co bude | Růst světové ekonomiky | Statistici | Trh s dluhopisy | Ukrajina | Úrok | Nejbohatší | Miliardy | Vyhlídky | Průzkumy | Domácí měny | AFP | Růst české ekonomiky | Domácí poptávka | Helena Horská | Ekonomka Raiffeisenbank | Hlavní ekonomka | Ekonomka | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | EET | Hospodaření státu | Statistika | Předpovědi | Petr Dufek | Dynamika mezd | Průmysl | Předvolební průzkumy | Jan Vejmělek | Na burze | Propouštění | Dnešní data | Impuls | Rostoucí náklady | Data z průmyslu | Stavebnictví | Koruna dnes | Zdražování | Ceny zboží | Rostoucí mzdy | Nízká inflace | Problémy | Směřování měnové politiky | Tomáš Holub | Člen bankovní rady | Prognózy | Státy EU | Ranní zpráva | Půjčka | Plyn | Kontrakty | Koruna zpevnila | Prohlášení | Moskva | Ústavní soud | Míra | Úroky | Měnové politiky | Hypotéky | Důchod | Předseda | Vojtěch Benda | Kupní síla | Výkonná ředitelka | Ředitelka | Fed index | Rozpočtové politiky | Ministr hospodářství | Next Finance Markéta Šichtařová | Odstranění kurzového rizika | Celkový deficit | Bydlení | Ipsos | Úbytek | NERV | SPD | Miliardy korun | Demokratické strany | Hodnota HDP | Schodek státního rozpočtu | Ziskovost | Tuzemská ekonomika | Hospodaření | Zvýšení inflace | Eskalace konfliktu | Bruno Le Maire | Inovace | Výroba aut | Miliardy eur | Asociace exportérů | Budoucnost | Experti | Mzdová dynamika | Nový rekord | Podnik | Česká inflace | Tuzemská inflace | Proinflační | Vývoj měnového páru USD/TRY | Zpřísnění měnové politiky | Snížit úrokové sazby | Míra zadlužení | Zadlužení veřejného sektoru | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Silnější kurz | Meziroční růst spotřebitelských cen | Dobré zprávy | Nájemné | Velké firmy | Ceny energií | Banka Morgan Stanley | Angela Merkelová | Prognózy ČNB | Měnový pár EUR/CZK | Krach | Komunikace | Francouzská vláda | Údaje o HDP | Francouzský prezident | Prezident Emmanuel Macron | Emmanuel Macron | Macron | Trump | Prezident | Výsledky průzkumu | NICE | Trhy | Evropské ekonomiky | Pražské burzy | Šíření koronaviru | Ratingová agentura Fitch | Rating České republiky | Změny cen | Eva Zamrazilová | Viceguvernéři | Nejprudší pokles | Pokles | Situace | České měny | Důchody | Odhad letošního růstu HDP | Odhad letošního růstu | Meziroční růst | Růst inflace | Pandemie koronaviru | Pandemie | Vysoká inflace | Tomáš Nidetzký | Viceguvernér ČNB | Zlepšení | Úsilí | DRFG | Výdaje | Daň z příjmu | Pesimismus | Municipality | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Prodeje aut | Rekordní hodnoty | NFP | Rozhodování | Americké ekonomiky | Lednová inflace | Inflace v lednu | Růst sazeb | Marek Mora | COVID-19 | Expanzivní fiskální politika | Ekonomické aktivity | Bez rizika | Výhled úvěrového ratingu | Ministerstvo financí ČR | Noviny | Zpřesněný odhad | Tržní úrokové sazby | Stabilita | Shortovat | Cestovní ruch | Vývoj | Nová data | Šok | Martin Gürtler | Mzda | Vládní opatření | Výkyvy | Rozpočtový balíček | Restrikce | Americké výnosy | Air France-KLM | Deficit státního rozpočtu | Technologičtí giganti | Solidarita | Armageddon | Desetileté dluhopisy | Karanténní opatření | Oldřich Dědek | Brusel | Pokles HDP | Členové bankovní rady | Fiskální politiky | Útlum ekonomiky | Kabinet | Energetické společnosti | Zrychlení inflace | Krátkodobé dluhopisy | Šíření viru | Dnešní čísla | Anton Siluanov | Odhad inflace | Měnové podmínky | Spotřebitelé | Dopady pandemie | Historie | Žádosti o podporu | Dopady krize | Výkon světové ekonomiky | Levnější půjčky | Rating vyšší | Další pokles | Zisk bank | Zisk bank a spořitelen | Německý ministr financí | MF | Pravidla EU | Kalifornie | OSVČ | Kongres | Komerční banky | Republikáni | Demokraté | Návrh zákona | Domácnosti | Asociace | Riziková pozice | KDU-ČSL | Marian Jurečka | Alena Schillerová | Ministryně financí | Babišova vláda | Fond ESM | Tomáš Raputa | Prostor pro pokles | Pojišťovací společnosti | Další růst | Růst | Vyšší výnosy | Koronavirové krize | Poslanci | Americká banka | Biliony | Potenciál | Bankovní asociace | ČBA | Česká bankovní asociace (ČBA) | Spotřebitelská důvěra v USA | Boj s koronavirem | České vlády | Allianz | Ministryně financí Alena Schillerová | Ceny elektřiny | Karanténa | Bulharsko | Reálné mzdy | Ekonomiky | Jana Steckerová | FAZ | Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) | Slovensko | Slovenská vláda | Solidní růst | Války | EGAP | Jan Procházka | Schodek | Organizace | Růst nezaměstnanosti | Italský průmysl | Confesercenti | Obchodní svaz | Obchodní svaz Confesercenti | Italský deficit | Italský deficit veřejných financí | Hrubý domácí produkt země | Letecká společnost | Závislost | Práce | Jednání ČNB | Zelené energie | Swapové body | Údaje | Výhled ratingu | Dlužník | Hrozí krach | DPH | Úvěrová pojišťovna | Pojišťovna | Opatření proti šíření koronaviru | Veřejný sektor | Ministři | Znárodnění | Pákistán | Výbor pro zodpovědný federální rozpočet | Splátky dluhů | Catastrophe Containment and Relief Trust | CCRT | Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT) | BFMTV | Ministr pro státní rozpočet | Gérald Darmanin | RMC | France Info | Celková inflace | Česká ekonomika letos | Vedení ČEZ | Úspory | Hospodářské oživení | Restart ekonomiky | Statistiky | Nejvyšší deficit | Poradenské společnosti | HDP Španělska | Červnový kontrakt | Trade | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | Debata | Posílení | Nové zakázky | Lucembursko | SAS | Maloobchod | Zaměstnanci | Miroslav Novák | Akcenta Miroslav Novák | Růst výnosů | Soud | Spolkový ústavní soud | Vývoz | Petrochemická společnost | Státy eurozóny | Růst zadlužení | Zadlužení | Zveřejněné údaje | Dluhy | Členské státy | Rekordní schodek rozpočtu | Členské země | Rekordní propad | Účet platební bilance | Vývoj ekonomiky | Levné peníze | Spekulovat | Spolková vláda | Návrh dividendy | Banka Nomura | Fischer | Inflace v Turecku | JDE | Unie | ČR | Tempo růstu HDP | Spolkový sněm | Václav Klaus | Bývalý prezident | Slabá poptávka | Reálná ekonomika | PEPP | Nová prognóza | Berlín | Americké úrokové sazby | Zpomalení inflace | Národní rozpočtová rada | Největší světová ekonomika | Nižší DPH | Plán investic | Stimulační balík | Negativní výhled | 100 procent HDP | Covid | Banka JP Morgan | Vyšší daně | Podmínky půjčky | Druhá vlna | Propad české ekonomiky | Živnostníci | Exporty | Chorvatsko | Podíl Evropy | Šance | Ceny | Státní dluh České republiky | DPFO | Spotřební daně | Merkelová | Životní úroveň | Celkový výsledek | Odhady HDP | Propad ekonomiky | Odhad růstu HDP | Indonésie | Odhad vývoje ekonomiky | Výhled veřejných financí | Objem dovozu | Damoklův meč | Bruegel | Erdogan | Turecký prezident | Recep Tayyip Erdogan | Vládní koalice | Snížení DPH | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Vládní koaliční partneři | Koaliční partneři | Ceny v eurozóně | Výpadek příjmů | Nižší výdaje | Průměrné mzdy | Tail Risk | Odborníci | Zdanění | Prognóza Ministerstva financí | Výkon ekonomiky | Spotřebitelské ceny v eurozóně | Americký podnik | Politici | Investiční prostředí | Východní Asie | Ministr životního prostředí | Biden | Průměrný kurz koruny | Vývoj státního rozpočtu | Prezidentské volby ve Spojených státech | Česká republika | Španělská centrální banka | Nejvýraznější růst | Měnový fond | Nařízení | Geopolitické faktory | Veřejné finance ČR | Tempo inflace | Oživení čínské ekonomiky | Zisky bank | Schválená dividenda | Růst průměrné mzdy | TABAK | Rozpočtové deficity | Zadlužování | Orbán | Ceny aktiv | Voda | Nízké úroky | Stimulační balíček | Počasí | Utažení měnové politiky | Růst ceny | Zvýšení ceny | Zhoršení ratingu | Evropské centrální banky | Situace na trhu | Bilanční suma | Poměrové ukazatele | Nastavení sazeb | Přísná měnová politika | Makroekonomický vývoj | Nárůst výnosů | Španělské banky | Pandemie covidu-19 | Výrazný růst | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Data z reálné ekonomiky | Veřejný dluh ČR | Data o inflaci | Průmyslová produkce v eurozóně | AA | Ministr práce | Dluhový strop | Pakt stability a růstu | Výrazná inflace | Meziměsíční inflace | Tuzemská měna | Oslabení | Prudké oslabení | KOL | Spotřeba domácností | Největší americká banka | Plány | Cíle | Příležitosti | Prodej | Zvyšování daní | Nové prognózy | Tornádo | Akcionáři ČEZ | Změny HDP | Cíl cenové stability | Cenové stability | Deficit a dluh | Saldo hospodaření | Rekordní schodek | Sazby daně | Evropská unie dnes | Raiffeisenbank Helena Horská | Rada guvernérů | Short EUR/CZK | Recese americké ekonomiky | Odvětví | Rekord | Úrokové výnosy | Daňový poplatník | Vnímání | Základní sazby | Aktuální prognózy | Sekce měnové | Náměstek ředitele | Hackeři | SABMiller | První odhad | Funkční období | Společnosti | Opatření | Rychlý růst | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | Energetika | Konfederace | Bydlení pro mladé | Růst sazeb ČNB | Utahování měnových podmínek | ČSSD | Kompenzace | Sociální demokraté | Problémy v dodavatelských řetězcích | Úročení | Energetická krize | Zvýšení základní úrokové sazby | Posilování amerického dolaru | Fiskální pravidla | Sněmovní volby | Nobelovy ceny | Češi | Energetické krize | Prodeje ropy | Vysoké ceny | Snížení schodku | Zdravotnictví | Rozpočtové schodky | Rumunsko | Pozornost | Christian Lindner | Návrh rozpočtu | Ruský prezident | Veřejné investice | Vanguard | Fialova vláda | Odhad vývoje veřejných financí | Česká národní banka (ČNB) | Společnost | Další růst sazeb | Družba | Lockdowny | TIM | Zvýšené úrokové sazby | Sazby centrální banky | 3М | Zlotý | Daňové zatížení | Největší švýcarská banka | Míra inflace v Turecku | Časové období | Developeři | Jaromír Gec | Ekonom Komerční banky | Znehodnocování vkladů | Útok finančních spekulantů | Základní sazba | Hráči na trhu | Konvergence | Miliardy USD | Ministr práce a sociálních věcí | Ziskovost bank | Rady expertů | Válka na Ukrajině | Instituce | Základní úrok | Přerušení dodávek ruského plynu | Invaze na Ukrajinu | Ruské invaze na Ukrajinu | Sankce | Evropské vlády | Ruská agrese | Green Deal | Přímé intervence | Ministr dopravy | Zkapalněný zemní plyn | Invaze | Invaze Ruska | Invaze Ruska na Ukrajinu | Pokles inflace | Snížení spotřební daně | Řetězce | Západní sankce | Zvyšování cen | APP | Vývoz ruské ropy | Dopady války na Ukrajině | Politika ČNB | Geopolitické události | Politika amerického Fedu | Vysoké ceny energií | Nárůst výdajů | Poslanec | Allianz Trade | MOL | Petr Fiala | Le Penová | Marine Le Penová | Zákonodárci | Boj s inflací | Ratingový výhled | Rozdělení ČEZ | Hlavní ekonom Saxo Bank | Jan Frait | Zrušení daně | Přijetí | Snížení inflace | Propuštění | Znehodnocení | Nová bankovní rada | Zkrocení inflace | Kevin Tran Nguyen | Nominální růst | Prime | Daň z mimořádného zisku | Poměr P/E | Daň z mimořádných zisků | Mimořádná daň | Prognóza vývoje | Prognóza vývoje měnového páru | Kamala Harrisová | Balík opatření | Udržitelnost | Pomoc Ukrajině | Energetické podniky | Premiér Petr Fiala | Premiér Fiala | Německé ekonomiky | Zestátnění | Zastropování cen | Windfall tax | Fenomén | Zastropování cen energií | Vyspělé země | Úrokové náklady | Členství v ERM | Ruské ropy | Náměstek ministra financí | Daňové škrty | Dodatečný výnos | Plán vlády | Český statistický úřad (ČSÚ) | Rating Česka | Monetizace | Ministr Jurečka | Matěj Široký | Pravidla Evropské unie | Daně z neočekávaných zisků | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Pověst | Inflační krize | Růstové vyhlídky | Daně z mimořádných zisků | Mimořádné daně | Schodek veřejných financí | Jan Kubíček | Bankovní rady ČNB | FED sazby | Zboží každodenní spotřeby | Český kapitálový trh | Rozpočtový deficit Ruska | Prezident Biden | Next | Petr Pavel | Prezident Pavel | Prezident Petr Pavel | Aktuální výhled | Vládní dluh | Viceguvernérka České národní banky | Viceguvernérka | Optimalizace | Notifikace | Daňoví poplatníci | Sport | ČNB Aleš Michl | Veřejné zadlužení | Vysoké úrokové sazby | Závazek | Náklady na půjčky | Splácení hypotéky | Zájem firem | Rychlost | Litva | Vládní konsolidační balíček | Konsolidační balíček | Vice | Zhoršení výhledu | Levice | Green Deal EU | Směřování | Vítězství nad inflací | Úsporný balíček | Obsluha státního dluhu | Krize na energetickém trhu | Návrh rozpočtu na příští rok | Inflační cíl 2 % | Zadlužení EU | Zadlužení v EU | Zadlužení Evropské unie | Ekonomické podmínky | Aliance | Covidové pandemie | Pokles inflace podle analytiků | ČNB Eva Zamrazilová | Viceguvernérka ČNB | Vstupu do EU | Vývoj výnosů amerických desetiletých dluhopisů | Bohuslav Sobotka | Covidová pandemie | Otázky Václava Moravce | Eskalace | TOP 09 | Pandemie covidu | ProCent | Emma Capital | Deficit Ruska | Rok 2024 | Snížení ratingu | Proinflační rizika | Zadlužení státu | Dobrá zpráva | STAN | Měkké přistání | Capital | Investice do amerických dluhopisů | Proč kupovat americké dluhopisy? | Výnosy z rizika | Nákup amerických dluhopisů | Restriktivní politika amerického Fedu | Sázka na jistotu | Úřad Eurostat | Dotace | Martin Kupka | Místopředseda ODS | Kupka | Zachování koruny | Portfólia | Investments | Valorizace | Rada guvernérů Evropské centrální banky | Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) | Mluvčí | Střednědobý výhled | ČEZ dnes | Akcie ČEZ dnes | Evropské záležitosti | Výkon | Konec zdražování | Nakupovat | Ekonomické podmínky pro euro | Podmínky pro euro | Financial | Vlády | Pozitivní výhled | Oznámení | Fungování | SOK | Stárnutí populace | Vítězství | Úřady | Premier Energy | Nerovnováha | Nižší náklady | Společné evropské měny | Estonsko | Předčasné volby | Národní sdružení | Národní sdružení (RN) | Národní sdružení (RN) Marine Le Penové | Volební vítězství | Gabriel Attal | Nová lidová fronta | Krajní pravice | Levicová koalice | Kamala | IRIS-T | Mluvčí německé vlády | Německé vlády | Harrisová | Dánové | Daň pro miliardáře | United States Steel | Luke Tilley | Wilmington Trust Investment Advisors | Wilmington Trust Investment | Jak spekulovat | Obavy ze státního dluhu | Výnosy na amerických desetiletých dluhopisech | Rok 2025 | Levicová aliance | Dolní komora francouzského parlamentu | Vláda Michela Barniera | Menšinová vláda | Pád francouzské vlády
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot