Vývoj státního rozpočtu

06.01.2025 Bilance státního rozpočtu (prosinec): aktuální hodnota: -271,4 mld.

01.11.2024 Bilance státního rozpočtu (říjen): aktuální hodnota: -200,7 mld., očekávání trhu: předchozí hodnota: -181,8 mld.

10.10.2024 V posledních týdnech jsme svědky velmi zajímavého vývoje na amerických desetiletých dluhopisech. I přesto, že Fed v září poprvé snížil své úrokové sazby o 50 bazických bodů, úroky na desetiletých dluhopisech začaly znovu růst. Tento pohyb na dluhopisech je skutečně nečekaný, zvláště když ho porovnáme například s cenou zlata, které roste. Růst ceny zlata totiž signalizuje nedůvěru v ekonomický vývoj, zatímco růst výnosů dluhopisů by měl naznačovat, že vše je v pořádku a americká ekonomika se zotavuje.

03.06.2024 “Díky silnějším daňovým příjmům a nižším výdajům v oblasti energetiky je letošní deficit rozpočtu ke konci května o 61 miliard korun nižší než loni ve stejném období. Červen a červenec bývají obvykle přebytkové vzhledem k inkasu čtvrtletních záloh DPH a daně z příjmů velkých firem po daňovém přiznání. Rozpočtové možnosti pro případné další letošní výdaje nad rámec schváleného rozpočtu budou známy až po výsledcích celého prvního pololetí,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

03.07.2023 První červencový týden otevře index PMI ve výrobě, jehož výsledek bude zveřejněn v České republice, Německu, eurozóně i USA. Očekává se zhoršení tohoto ukazatele ve všech zmíněných zemích. Přestože pracovní týden v České republice bude díky státním svátkům kratší, tak se dozvíme pár zajímavých údajů o tuzemské ekonomice. Kromě zmíněného PMI ve výrobě v pondělí Ministerstvo financí představí výši plnění státního rozpočtu za první polovinu tohoto roku.

03.07.2023 Z pohledu globálních trhů bude hlavní údaj v podobě červnového počtu nových pracovních míst v nezemědělském sektoru v USA zveřejněn až v samotném závěru týdne. Očekáváme zpomalení tvorby nových pracovních míst na 250 tis., stále se však bude jednat o silný údaj. Tržní reakci by mohl vyvolat také zápis z posledního zasedání Fedu. Jak u nás, tak v Německu i eurozóně je v tomto týdnu na programu několik statistik týkajících se průmyslu. Celkově se obáváme poměrně slabých dat, která budou indikovat, že výrazné oživení v průmyslu se v Evropě prozatím odkládá. Z domácích statistik dnes budeme sledovat kromě červnového PMI ze zpracovatelského průmyslu rovněž bilanci státního rozpočtu ke konci prvního pololetí, která ukáže i pro další vývoj důležité sezónní inkaso DPPO.

03.10.2022 V tomto týdnu dorazí sada dat z reálné ekonomiky Česka a Německa za srpnové období. Pro zaktualizování vyhlídek do konce roku poslouží zářijový PMI index pro tuzemský zpracovatelský sektor. V USA budou zveřejněny výsledky ISM indexů, které dosud setrvaly nad 50bodovou hranicí a ukazovaly příznivější výhled než jejich protějšek PMI. Z globálního pohledu bude na finančním trhu hrát hlavní roli měsíční statistika z amerického trhu práce. Ta by měla odhalit pokračující odolnost navzdory známkám ochlazování.

01.09.2022 Z Česka dnes dorazí PMI z výroby, který by se po posledních poklesech měl stabilizovat v okolí 47 bodů. To je ovšem úroveň, která naznačuje zpomalování výroby. V eurozóně budou zveřejněna data ohledně červencové nezaměstnanosti, v USA pak může být zajímavý výrobní index ISM, který se na rozdíl od PMI v Česku bude držet dále poměrně vysoko nad 50bodovou hranicí. Včera největší pozornost patřila inflaci v eurozóně, která se příliš neodchýlila od odhadů, ale vyšší dynamika jádrové inflace přispěla k dalšímu přecenění na trhu, kdy nyní je takřka 100% očekáván hike o 75bb, následován třemi zvýšení o 50bb na každém dalším zasedání.

01.04.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního března hospodařil s deficitem ve výši 59,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 66,1 mld. Kč, což odráží především nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu. Další vývoj je vlivem konfliktu na Ukrajině vychýlen pesimističtějším směrem.

01.07.2021 PMI v eurozóně potvrdí červnové rekordní hodnoty. K tomu se přidá i středoevropský region, který stejně tak benefituje z otevírání ekonomiky. Pololetní účet tuzemského státního rozpočtu podle nás ukáže zvolnění tlaků na prohlubování deficitu díky nižším covidovým výdajům a vyšším daňovým příjmům. Sílící americký dolar vůči euru ohrožuje středoevropský region včetně koruny. Ta podle nás vyčerpala potenciál z rekordně vysokých tržních úrokových sazeb a čeká na impulz ze zahraničí.

09.06.2021 Ministerstvo financí v dnešní aukci státních dluhopisů získalo 12,2 mld. Kč. Investoři požadovali zhruba dvojnásobek, což jsou pro vládu i nadále velmi příznivé podmínky, oproti předchozím měsícům však zájem poklesl. Na vině může být kombinace neatraktivní nabídky státních dluhopisů a předčasného útlumu aktivity na finančních trzích, jenž je tradičně spojený s letní sezónou. Ministerstvo financí do dnešní nabídky zařadilo pouze dluhopisy se splatností přes deset let, které v posledních týdnech zdražili na finančních trzích nejvíce. Jejich atraktivita tak poklesla a investoři mohou vyčkávat na kratší splatnosti, které mohou nabídnout vyšší potenciál zisku. Zároveň již několik týdnů pozorujeme velmi nízkou aktivitu na finančních trzích nejen v regionu ale i globálně, která odpovídá spíše letním měsícům. Až další aukce tak potvrdí, zda zájem investorů o české státní dluhopisy se opravdu začíná vracet z rekordních hodnot předchozích měsíců ke spíše průměrným úrovním, kterým odpovídala i dnešní aukce.

14.04.2021 Ministerstvo financí v dnešní aukci prodalo státní dluhopisy v objemu 21,0 mld. Kč, zatímco poptávka byla trojnásobně větší. Po spíše průměrných březnových aukcích, tak poptávka investorů opět vzrostla. Největší zájem byl podle očekávání o státní dluhopis se splatností deset let, který se prodával s průměrným výnosem 1,89 %. Ten je letos nejčastěji emitovaným dluhopisem v portfoliu Ministerstva financí a vzhledem k velkému zájmu a dosažení emisního limitu byla tato aukce pravděpodobně jeho poslední, což mohlo podpořit výrazně vyšší poptávku ve srovnání s ostatními dnes nabízenými dluhopisy.

16.12.2020 V letošní poslední aukci státních dluhopisů Ministerstvo financí získalo 5 mld. Kč v souladu s předem zveřejněným plánem. Investoři již tradičně poptávali výrazně vyšší objem 16,8 mld. Kč. Vysoká poptávka byla umocněna i velmi nízkou nabídkou státních dluhopisů v posledních dvou měsících a zrušenou aukcí ze začátku prosince. Navíc nedávno nabyl splatnosti státní dluhopis v objemu 25 mld. Kč, jehož investorům mohla dnešní aukce nabídnout novou investici. Podle našich očekávání byl větší zájem o dluhopis s kratší splatností devět let, v jehož případě investoři požadovali čtyřnásobek nabízeného objemu. Ten byl prodán s výnosem 1,17 %. Více než dvojnásobný zájem ale byl i o dluhopis se splatností dvacet let s výnosem 1,57 %. Finanční trhy tak v závěru roku potvrdily vysoký zájem o český dluh. K tomu přispívá i aktuální zlevňování českých dluhopisů, resp. nárůst jejich výnosů a jejich atraktivity, způsobený vidinou rychlejšího zvyšování úrokových sazeb ČNB.

25.11.2020 Ministerstvo financí v dnešní aukci státních dluhopisů získalo 9 mld. Kč, zatímco investoři poptávali více než dvojnásobek. Poptávka tak zůstává silná a nic na tom nezměnila ani současná diskuze o daňových změnách a výhled vyšších deficitů státního rozpočtu v následujících letech. Již tradičně byl největší zájem o dluhopis s nejkratší splatností, tj. sedm let. Solidní poptávku zaznamenal ale i nejdelší dnes nabízený dluhopis se splatností dvacet let, který Ministerstvo financí nabízelo letos již v deváté aukci. Přetrvávající dobré podmínky na finančních trzích i dostatek finančních prostředků dovoluje ministerstvu soustředit se na státní dluhopisy s delší splatností a rozložit tak jejich budoucí splátky v čase.

02.10.2020 Nejzajímavější událostí dne bude zveřejnění klíčové statistiky z amerického trhu práce za září. Ta by měla vykázat další solidní počet nově vytvořených pracovních míst a pokles nezaměstnanosti pod osm procent, což by mohlo nahrát dolaru. I tak ale v americké ekonomice ve srovnání se situací před vypuknutím koronaviru více než jedenáct miliónů pracovních míst chybí. Nejistotu na finančních trzích může zvýšit i pozitivní test Donalda Trumpa na koronavirus. České národní účty ukáží, jak hodně Covid-19 ukrojil ze ziskových marží firem a podepsal se na míře investic. Zveřejněn bude i zápis z posledního zasedání ČNB.

01.10.2020 Měny v celém regionu dnes výrazně posilovaly, nahoru šly i úrokové sazby. Vítězem regionálního klání byl maďarský forint, který si připsal 0,9 % a posunul se na úroveň 360,3 HUF/EUR. Jeho posílení bylo pravděpodobně důvodem, proč maďarská centrální banka dnes ponechala jednotýdenní depozitní sazbu beze změny na úrovni 0,75 %. Za forintem příliš nezaostal ani polský zlotý, který posílil na úroveň 4,492 PLN/EUR. Zisky si připisovala i česká koruna. Za relativně nízké likvidity zhodnotila o 0,7 % a v odpoledních hodinách se obchodovala za 26,89 CZK/EUR. České ministerstvo financí zveřejnilo výsledky hospodaření státního rozpočtu za prvních devět měsíců tohoto roku. Rozpočet skončil s deficitem 252,7 mld. Kč, což oproti stejnému období minulého roku představuje zhoršení o 231,7 mld. Kč. I tak je ale vývoj státního rozpočtu lepší, než jsme očekávali. Celkově nás tak aktuální situace vede ke zlepšení naší prognózy schodku pro letošní rok z původních 400 mld. Kč na 350 mld. Kč. Z dat byly zveřejněny zářijové indikátory PMI. Ten český se konečně poprvé od listopadu 2018 vyšplhal nad 50bodovou hranici, což značí, že podmínky v domácím průmyslu se zlepšují. Již třetí měsíc v řadě se nad padesátkou udržel i polský PMI. Ve srovnání s konsenzem ale zaostal. Pod hranici značící fázi expanze se naopak propadl maďarský index (48,3 bodů). Polská inflace překvapila růstem ze srpnových 2,8 % na zářijová 3,2 % y/y, tedy výrazně nad 2,5% inflační cíl. I tak ale žádnou změnu v nastavení měnové politiky ani v holubičí rétorice tamní centrální banky příští týden nečekáme.

01.10.2020 Státní rozpočet hospodařil v prvních devíti měsících tohoto roku s deficitem 252,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 231,7 mld. Kč. Z pohledu zářijových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Tempo jeho prohlubování je však méně než poloviční ve srovnání s jarními měsíci spojené s akutními náklady vlády.