Český index nákupních manažerů

24.01.2024 Středa přinese pokračování předstihových ukazatelů, kdy za několik minut vychází výsledek tuzemského konjukturálního průzkumu, v průběhu dne pak dorazí také indexy nákupních manažerů (PMI) z hlavních evropských ekonomik a z USA. V případě Evropy by měl být obrázek vesměs podobný, a to postupné odrážení směrem vzhůru, stále ale na pozadí hodnot značících problémy zejména ve výrobním sektoru. Ve Spojených státech naopak předstihové ukazatele mohou varovat před postupným zpomalováním ekonomiky, na rozdíl od Evropy ale z vyšších úrovní. V Česku lze očekávat pozitivní dopad postupného ústupu inflace na důvěru spotřebitelů, byť výraznější skok může nabídnout až únorový výsledek, kdy bude známá hodnota inflace za leden.

03.01.2024 Dnešek patří globálním ekonomickým datům, kdy v dopoledních hodinách vyjde informace o vývoji na německém trhu práce, během odpoledne pak dorazí dílčí údaje z amerického trhu práce doplněné o index ISM ve výrobě a zápisky z prosincového zasedání Fedu. Investoři s většími rozhodnutími ale patrně budou vyčkávat až na závěr týdne, ve kterém dorazí informace o vývoji inflace v eurozóně spolu s měsíčními daty z amerického trhu práce. Ta nabídnou další vodítka o tom, jestli náznaky ohledně dřívějšího snižování sazeb mají reálné obrysy v přicházejících ekonomických datech, případně zda zpomalování nenabírá příliš rychlé tempo nesoucí známky přicházející recese.

02.10.2023 Ve Spojených státech budou tento týden zveřejněny předstihové indikátory z průmyslu, které i nadále zůstanou pod padesátibodovou hranicí. Naopak ISM ze služeb bude indikovat další růst tohoto segmentu. Klíčová data z amerického trhu práce (Nonfarm Payrolls) by měla vykázat další poměrně vysoký počet nově vytvořených pracovních míst. Finální odhady PMI z eurozóny zřejmě potvrdí, že se ukazatel jak v průmyslu, tak i ve službách nachází ve fázi kontrakce. Zhoršení čeká i český PMI. Z domácích dat stojí za zmínku ještě české maloobchodní tržby. Ty zřejmě v srpnu po očištění o prodeje motorových vozidel v meziměsíčním srovnání mírně poklesly. V Polsku k jednacímu stolu zasedne tamní centrální banka. Ta podle našeho odhadu sníží klíčovou úrokovou sazbu o dalších padesát bazických bodů.

02.03.2023 Dnešní hlavní údaj představuje únorová inflace v rámci eurozóny, vzhledem k dílčím výsledkům z jednotlivých členských států je ale prostor pro překvapení jen omezený. Takřka jasné již je, že trhem očekávaných 8,3 % stačit nebude a meziroční výsledek se bude pohybovat poblíž poslední lednové hodnoty (8,6 %). Zásadní bude především statistika jádrové inflace, kde trh očekává setrvání na lednových 5,3 %.

03.01.2023 Dnes dorazí zajímavější data především z Německa. Dopoledne přijde informace ohledně prosincové nezaměstnanosti, která by měla stejně jako v listopadu setrvat na úrovni 5,6 %. Důležitější ale bude odpoledne zveřejněná inflace, kde je očekáván pokles meziroční míry z listopadových 10,0 % na 9,0 %. Důvodem by měl být zejména efekt vládních opatření týkajících se cen plynu pro domácnosti. Nejasná je ovšem síla, jakou se toto opatření do spotřebitelského koše projeví, a některé odhady předpokládají i pokles meziroční míry pod 8 %. Včera nepřekvapil český PMI pro výrobu, když mírně vzrostl, stále ale zůstává hluboko v oblasti značící zpomalování výroby.

02.01.2023 První týden roku 2023 nepoplyne v příliš odpočinkovém tempu, a naopak během něj na trh dorazí dávka ekonomických dat jak z Česka, tak i ze zbytku světa. Pomyslný startovní výstřel bude představovat za několik minut zveřejňovaný český index nákupních manažerů (PMI) ve výrobě, od kterého očekáváme mírné zlepšení. Úterý bude patřit zejména německé inflaci, kde se v důsledku vládních opatření patrně dostaví výrazné snížení cen plynu a tím pádem i meziroční míry spotřebitelské inflace.

01.09.2022 Z Česka dnes dorazí PMI z výroby, který by se po posledních poklesech měl stabilizovat v okolí 47 bodů. To je ovšem úroveň, která naznačuje zpomalování výroby. V eurozóně budou zveřejněna data ohledně červencové nezaměstnanosti, v USA pak může být zajímavý výrobní index ISM, který se na rozdíl od PMI v Česku bude držet dále poměrně vysoko nad 50bodovou hranicí. Včera největší pozornost patřila inflaci v eurozóně, která se příliš neodchýlila od odhadů, ale vyšší dynamika jádrové inflace přispěla k dalšímu přecenění na trhu, kdy nyní je takřka 100% očekáván hike o 75bb, následován třemi zvýšení o 50bb na každém dalším zasedání.

01.03.2022 Vzhledem k aktuální situaci se nabízí začít krátkým finančním shrnutím ve vztahu k válce na Ukrajině. Rubl během včerejšího dne a dnešního rána odmazal část ztrát a aktuálně se vrátil k úrovni 92 rublů za dolar. Během pondělka se podíval až ke 117. Ruský akciový trh včera neotevřel vůbec a před pár hodinami centrální banka uvedla, že ani dnes se k tomu nechystá. Indicii, jak to asi bude vypadat, nabízí některé burzovně obchodovatelné fondy zaměřené na ruský trh, které během včerejšího dne odepsaly v rozmezí 25-30 %. Koruna pokračovala v oslabování vůči euru, dnes ráno ale ztrátu koriguje a aktuální kurz se pohybuje okolo 25,05 EUR/CZK.

01.09.2021 Evropské akcie dnes vystartovaly velmi optimisticky, aniž podle nás měly silný důvod v podobě nových zpráv. Když důvod dodala americká data, trhy své zisky naopak korigovaly. FTSE 100 je +0,4 pct, CAC 40 zůstává silnější o více než procento, ale DAX klesá o 0,2 procenta. V Americe se dnes daří hlavně Nasdaqu, zatímco S&P 500 se drží jen lehce nad nulou.

02.06.2021 Dnešní kalendář je téměř prázdný, z Evropy se dočkáme jen dubnového výsledku růstu indexu cen výrobců za měsíc duben. Po březnovém meziročním zdražení o 4,3 % je tentokrát trh nastaven dokonce na 7,5 %. Na tomto očekávání má ovšem lví podíl efekt srovnávací základny z loňského prvního lockdownu, který se nejvíce projeví v cenách energií. I meziměsíční nárůst, který se čeká na úrovni 1,0 %, ovšem není zcela zanedbatelný.

08.04.2021 Německý i domácí průmysl ukazují sílu i přes negativní pandemický vývoj. Předstihové ukazatele nepřestávají pozitivně překvapovat a růst indikují i pro březen. ECB zveřejní záznam z posledního jednání, kdy centrální banka potvrdila záměr nakupovat více státních dluhopisů v rámci již dříve schváleného mandátu. Koruna posílila na nejsilnější hodnoty od konce února, za čímž stojí hlavně silnější euro vůči americkému dolaru. Jeho vývoj je zároveň i aktuálně největším rizikem pro korunu v následujících dnech.

31.03.2021 Data z reálné ekonomiky za únor ukáží přetrvávající slabost maloobchodu v důsledku pokračující uzávěry obchodů a služeb. Průmyslová výroba čelí rostoucí poptávce při problémech s dodávkami a čekáme tak od ní podobný výkon jako v lednu. Inflace v březnu zrychlí zejména kvůli vyšším cenám u čerpacích stanic.

02.03.2021 Dnes dorazí zpřesněný odhad vývoje českého HDP v posledním čtvrtletí loňského roku z dílny Českého statistického úřadu. Kromě tradičních detailnějších informací o vývoji tuzemského hospodářství bude dnešní údaj zajímavý i z pohledu případné revize. Vzhledem k dynamice vývoje je totiž tato eventualita pravděpodobnější než obvykle a data naznačují, že by mohlo dojít k mírnému zlepšení původně udávaného poklesu o 5 % meziročně.

05.01.2021 Dnes se dozvíme konečný stav českých státních financí za rok 2020. Jejich deficit dosáhl již v listopadu zhruba 340 mld. Kč a podle předběžných indikací, které médiím poskytla ministryně financí, mezitím narostl o dalších přibližně 30 až 40 mld. Loňský rok tak přinese nejvyšší schodek rozpočtu v české historii, ovšem tento primát mu nemusí dlouho vydržet. Vzhledem k nedávno schválenému daňovému balíčku i pokračujícím restriktivním opatřením a s nimi spojeným kompenzacím bude rozpočet hned v příštím roce zřejmě opět atakovat podobné úrovně.

06.11.2020 Česká průmyslová výroba po slabších letních měsících v září pokračovala ve snaze o dohánění pandemického výpadku, a nakonec si v očištěném vyjádření připsala ztrátu za loňským výsledkem „jen“ o 1,5 %. Trh se přitom obával poklesu o 5 %, my jsme českým továrnám věřili o něco více, když jsme vyhlíželi -3,9 %. Po sezónním očištění se tak produkce oproti předchozímu měsíci zvedla o 4,1 %. Příjemnou zprávou byl pak stav nových zakázek, kterých meziročně přibylo 4,8 %, přičemž za ně vděčíme hlavně zahraničním odběratelům (+7,3 %), zatímco z tuzemska jich nepatrně ubylo (-0,9 %). Stejně jako v srpnu, i v září byl průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně nižší o 4,1 % a září tudíž nepřineslo významnější vlny propouštění. Mzdy pracovníků naopak meziročně narostly o 4,8 %. Vzhledem k uzavřenému třetímu kvartálu již lze konstatovat, že oproti tomu druhému (pandemickému) se podařilo navýšit výrobu o 22,6 % a za loňskem tak průmysl zaostal o 3,9 %.

02.11.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v říjnu navzdory úderu druhé vlny pandemie vzrostl z 50,7 na 51,9 bodů a posunul se tak dále do teritoria expanze. Zlepšila se jak domácí, tak zahraniční zákaznická poptávka. Stejně jako v září opět rostl objem nových zakázek, který byl nejsilnější za poslední dva roky. To napomohlo k růstu výstupů českých výrobních firem. Díky přísunu nových zakázek se snížilo tempo poklesu rozpracovanosti a firmy nabíraly nové zaměstnance. Nicméně citelné byly i negativní dopady související se zhoršením epidemiologické situace. Finanční zátěž vzrostla nejrychleji od jara minulého roku a vyhlídky na příštích dvanáct měsíců byly méně optimistické.

05.10.2020 Uplynulý týden naplno vyjevil, že zatímco jarní oslabení koruny souviselo spíše s globálním nárůstem rizikové averze, to aktuální je ryze českým specifikem. Koruna zahajovala týden na úrovni EUR/CZK 27,15, tedy podobně slabá, jako byla v květnu, během první virové vlny. Její tradiční souputníci – polský zlotý a maďarský forint – od té doby sčítaly zisky, když zlotý si vůči euru připsal 1,2 % a forint dokonce 1,5 %. Koruna tentokráte viditelně zaostala, když se za týden její kurz prakticky nezměnil. Tuzemská data přitom za tímto vývojem zřejmě hledat nelze, jelikož kalendář byl na ně poměrně skoupý. Český index nákupních manažerů sice velmi mírně zaostal za očekáváními, ale naplnil předpokládaný návrat do růstového teritoria. Zářijový deficit státního rozpočtu pak spíše potěšil, když sice suverénně překonal historický rekord, ovšem jeho trajektorie potvrdila, že schválený letošní schodek na úrovni 500 mld. Kč je více než dostatečný. Korunu tak mohla vyděsit zřejmě pouze dvě česká specifika – vládní diskuze na téma deficitů pro příští léta, ze které na první pohled čiší neochota k jakékoliv normalizaci veřejných financí směrem k udržitelnějším schodkům, či grafy počtu Čechů infikovaných koronavirem, které po vzoru oblíbeného národního sportu čím dál více připomínají hokejku. O tom, že aktuální úprk z korunových pozic není tažen globálními obavami z pandemie, ostatně svědčí i to, že „index strachu“ VIX nijak významně neroste a v žebříčku nejprudších oslabení od začátku září koruně mezi 24 „emerging markets“ měnami patří nelichotivá pátá příčka.

02.10.2020 Česká národní banka hned v počátku dne vydá záznam z měnového jednání z 23. září, který bude odrážet diskuzi členů bankovní rady.

01.10.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě se v září dostal nad 50ti bodovou hranici značící expanzi. Stalo se tak poprvé po téměř dvou letech. Oproti srpnu indikátor vzrostl o 1,6 bodů a činí 50,7. Byly tak dohnány PMI indexy zemí sousedících s ČR, které hodnotu 50 bodů pokořily již v létě. Index nákupních manažerů ve výrobě tak navázal na trend růstu trvající již od dubnového propadu. Růst byl tažen zlepšením provozních podmínek napříč zpracovatelským sektorem. Objem výroby zrychlil, čemuž napomohl návrat k expanzi nových objednávek v souvislosti se zesílením zahraniční poptávky. Nadále však pokračoval pokles cen s ohledem na konkurenční tlaky a nejistou situaci v poptávce. Rozpracovanost v září klesala, i tak ale přetrvávaly volné kapacity, což vedlo k dalšímu snižování počtu zaměstnanců. Tempo propouštění však zpomalilo až na hodnoty z června 2019. Výhled pro budoucí vývoj poptávky je pozitivní, čímž se zlepšila prognóza výroby a zvýšil podnikatelský optimismus.

02.09.2020 Z Evropy dnes dorazí jen údaj o vývoji cen výrobců. Ty by měly podle odhadů meziměsíčně přidat 0,5 %, což v meziročním vyjádření znamená cenovou deflaci na úrovni 3,3 %.

02.09.2020 Česká ekonomika poklesla nejrychlejším tempem v moderní historii. Historické rekordy přepisuje i deficit státního rozpočtu. Vyhlídky průmyslu se ale zlepšují. Dnešní kalendář nabídne pouze druhořadá data z americké ekonomiky. Euro opět korigovalo své zisky po překvapivém prohlášení hlavního ekonoma ECB. Koruna část svých ztrát umazala, podle nás bude v tomto pokračovat i v následujících dnech.

01.09.2020 Druhý odhad HDP za druhé čtvrtletí mírné zhoršilo předchozí statistiku, nicméně na celkovém obrázku tuzemské ekonomiky nic nezměnil. Ve srovnání s loňským rokem se hrubý domácí produkt snížil o 11,0 %. Zhruba z poloviny se na meziročním poklesu hospodářství podílel propad zahraničního obchodu. O 7,5 % se však ve srovnání s loňskem snížila také spotřeba domácností a o 4,8 % poklesly i fixní investice. Není překvapením, že domácnosti snížily především spotřebu statků dlouhodobé spotřeby. Výjimkou byl tak pouze nárůst vládní spotřeby o 1,8 %, která odrážela expanzivní politiku vlády snažící se kompenzovat zavedená restriktivní opatření. Na koronavirovou pandemii doplatila celá ekonomika, když k poklesu přidané hodnoty došlo téměř ve všech sledovaných odvětvích.

01.09.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě si v srpnu nadále polepšil. Již podruhé v řadě přidal oproti předešlému měsíci 2,1 bodu a činí tak 49,1. To je o trochu pesimističtější výsledek než jsme očekávali my i trh. Důvodem jsou trvající náročné podmínky v poptávce a pouze mírný optimismus podnikatelů ohledně budoucího vývoje. Nadále firmy snížily počet zaměstnanců, avšak nižším tempem než v minulých měsících. Ceny výstupů zůstaly nízké z důvodu konkurenčních tlaků. Na druhé straně došlo k nejrychlejšímu zvýšení objemů výroby od října 2018. Současně však poklesl příjem nových zakázek. Vyšší výstup byl tak často hnán rozjezdem provozů, namísto lepšící se situace v poptávce. Ta zůstává složitá v tuzemsku i zahraničí. V dané situaci je podnikatelská důvěra historicky slabá. Zůstává zatížena především obavami z negativního dopadu možného dalšího šíření koronavirové pandemie.

01.09.2020 Český index nákupních manažerů v srpnu vystoupal na úroveň 49,1 bodu z předchozích 47,0 bodů. To bylo prakticky v souladu s naším očekáváním a jen lehce pod průměrným očekáváním trhu. Zlepšení indexu pomohl nejvýraznější nárůst objemů výroby od října 2018. Do firem se navrací výroba, ale poptávka zůstává slabá a nové zakázky dál klesaly, i když tentokrát údajně pouze mírným tempem.

04.08.2020 Předběžný odhad HDP indikující hloubku propadu ekonomiky ve druhém kvartále, nicméně bez jakýchkoliv dalších podrobností, je už za námi, ale červnové statistiky z jednotlivých odvětví přijdou na řadu až ve druhé polovině tohoto týdne. Dozvíme se nejenom to, zda pokračoval nákupní boom českých spotřebitelů, ale zejména, zda se firmám v průmyslu a ve stavebnictví začaly opět plnit zakázkové knihy nebo zda spíš jen finalizují dřívější objednávky a vyčkávají – se zaměstnanci na kurzarbeitu – co bude dál.

03.08.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě si v červenci nadále polepšil. Oproti červnu přidal 2,1 bodu a činí tak 47,0. To je o trochu pesimističtější výsledek než jsme očekávali my i trh. Důvodem jsou přetrvávající špatné provozní podmínky ve zpracovatelském sektoru. Příjem zakázek nadále klesal – avšak nové zakázky zpomalily tempo poklesu, a to jak v tuzemsku, tak i ze zahraničí. K tomu přispělo první (i když nepatrné) zvýšení výroby od listopadu 2018, které firmy připisují stabilizaci zákaznické poptávky a oživění v automobilovém průmyslu. Avšak podmínky v poptávce jsou nadále náročné, což reflektuje neustupující nejistota ohledně koronavirové pandemie.

03.08.2020 Český index nákupních manažerů v červenci vystoupal na nejvyšší hodnotu za posledních šestnáct měsíců (47 bodů). Pro trh, který počítal téměř s padesátkou, to ale bylo zklamání. I tak je ale vidět, že se podmínky ve zpracovatelském sektoru pomalu lepší. Zakázky podle průzkumu stále klesaly, ale nejpomalejším tempem od ledna 2019. Nové zakázky se firmy snažily přilákat nižšími cenami svého zboží. Naopak ceny dodavatelských vstupů firmám vzrostly. Pokračovalo i propouštění zaměstnanců. Jeho tempo však bylo nejpomalejší od února letošního roku. Firmy se také zbavovaly svých zásob a omezovaly nákupy. Výrazně se zlepšila i očekávání ohledně výroby v roce 2021. Ta se zvýšila nejvíce od října 2018. Nálada v průmyslu by se tak podle našeho názoru měla dále lepšit a index by se mohl v nejbližším období podívat přes padesáti bodovou hranici, stejně jako tomu je u ostatních zemí regionu i eurozóny (Polsko 52,8 bodu, Maďarsko 50,8 bodu, Německo 52,4 bodu). Český průmysl by tak měl pokračovat v expanzi, ačkoli v meziročním srovnání jeho hodnoty v červnu zůstanou ještě v červených číslech.

03.08.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě si v červenci nadále polepšil. Oproti červnu přidal 2,1 bodu a činí tak 47,0. To je o trochu pesimističtější výsledek než jsme očekávali my i trh. Důvodem jsou přetrvávající špatné provozní podmínky ve zpracovatelském sektoru. Příjem zakázek nadále klesal – avšak nové zakázky zpomalily tempo poklesu, a to jak v tuzemsku, tak i ze zahraničí. K tomu přispělo první (i když nepatrné) zvýšení výroby od listopadu 2018, které firmy připisují stabilizaci zákaznické poptávky a oživění v automobilovém průmyslu. Avšak podmínky v poptávce jsou nadále náročné, což reflektuje neustupující nejistota ohledně koronavirové pandemie. Nadbytečné kapacity nadále přiměly výrobce k propouštění. Jeho tempo však zvolnilo. Stejnou dynamiku jako v minulém průzkumu lze pozorovat i ve vývoji cen. Ceny vstupů vzrostly, nicméně v rámci udržení a získání zakázek výrobci opět snížili ceny výstupů. To vede firmy ke spoření, což se projevuje v omezení personálních výdajů a snižování nákupů.

02.07.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě si v červnu polepšil o dalších 5,3 bodu na hodnotu 44,9 a naznačil postupující zlepšování podmínek v průmyslu. Z průzkumu nicméně vyplývá, že obchodní podmínky zůstávají i nadále náročné. Výrobní objemy pokračovaly v poklesu, jeho tempo však bylo oproti předchozím měsícům nižší. K tomu přispěla skutečnost, že řada firem rozjela výrobu a začala zpracovávat nedodělky. Nových zakázek se však stále nedostává.

01.07.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě si v červnu polepšil o dalších 5,3 bodu na hodnotu 44,9 a naznačil postupující zlepšování podmínek v průmyslu. Zveřejněná skutečnost byla v souladu s naším i tržním odhadem. Z průzkumu nicméně vyplývá, že obchodní podmínky zůstávají i nadále náročné. Výrobní objemy pokračovaly v poklesu, jeho tempo však bylo oproti předchozím měsícům nižší. K tomu přispěla skutečnost, že řada firem rozjela výrobu a začala zpracovávat nedodělky. Nových zakázek se však stále nedostávalo.

01.07.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě si v červnu polepšil o dalších 5,3 bodu na hodnotu 44,9 a naznačil postupující zlepšování podmínek v průmyslu. Zveřejněná skutečnost byla v souladu s naším i tržním odhadem. Z průzkumu nicméně vyplývá, že obchodní podmínky zůstávají i nadále náročné. Výrobní objemy pokračovaly v poklesu, jeho tempo však bylo oproti předchozím měsícům nižší. K tomu přispěla skutečnost, že řada firem rozjela výrobu a začala zpracovávat nedodělky. Nových zakázek se však stále nedostávalo. Zákaznická poptávka byla často brzděna nedostatkem investic a to zejména v automobilovém sektoru či zastavením stavebních projektů. Nevyužité kapacity pak přiměly firmy k další redukci pracovních sil. V rámci udržení a získání klientů výrobci v červnu opět snížili své ceny.

02.06.2020 Pozitivní sentiment přetrval na finančních trzích i zkraje aktuálního týdne. Z toho těžila i koruna, když včera zpevnila o další 0,5 % a její kurz oproti euru se posunul až do blízkosti EUR/CZK 26,7. Posilovaly i ostatní měny regionu.

01.06.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě si v květnu polepšil o 4,5 bodu na hodnotu 39,6 a naznačil tak mírné zlepšení podmínek v průmyslu. Data nicméně ukázala na pokračující pokles objemů výroby i nových zakázek následkem propadu poptávky způsobeného pandemií koronaviru. Karanténní opatření na trzích našich hlavních obchodních partnerů výrazně omezovala příliv zakázek ze zahraničí. Nevyužité kapacity pak přiměly firmy k redukci pracovních sil, a to i přes vládní programy na podporu zaměstnanosti. Úbytek pracovních sil tak pokračoval druhým nejrychlejším tempem od července 2009. Pokles zaměstnanosti navíc svědčí o pesimistickém výhledu a pokračující nejistotě. V rámci udržení a získání klientů výrobci v květnu opět snížili ceny svých produktů. Předpokládáme, že i v následujících měsících bychom měli být svědky pozvolného zlepšování situace ve výrobní sféře a návratu indexu PMI na vyšší úrovně. Otázkou zůstává, jak rychle se bude obnovovat poptávka po průmyslovém zboží.

01.06.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě si v květnu polepšil o 4,5 bodu na hodnotu 39,6 a naznačil tak mírné zlepšení podmínek v průmyslu. Data nicméně ukázala na pokračující pokles objemů výroby i nových zakázek následkem propadu poptávky způsobeného pandemií koronaviru. Tržní očekávání byla mírně pesimističtější, když počítala s růstem indexu jen na 38,5 bodu. Karanténní opatření na trzích našich hlavních obchodních partnerů výrazně omezovala příliv zakázek ze zahraničí. Nevyužité kapacity pak přiměly firmy k redukci pracovních sil, a to i přes vládní programy na podporu zaměstnanosti. Úbytek pracovních sil tak pokračoval druhým nejrychlejším tempem od července 2009. Pokles zaměstnanosti navíc svědčí o pesimistickém výhledu a pokračující nejistotě. V rámci udržení a získání klientů výrobci v květnu opět snížili své ceny.

05.05.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě klesl v dubnu o dalších 6,2 bodu na hodnotu 35,1, tedy na nejnižší úroveň od března 2009. Tržní očekávání byla ještě pesimističtější, když počítala jen s hodnotou 33,2 bodu. Pokles výroby i nových zakázek byl z velké části dán rozšířením epidemie koronaviru 2019 a zavedením karanténních opatření. Výrazně se snižuje i zaměstnanost. I přesto, že se omezení pomalu uvolňují, vyhlídky podnikatelů na další období zůstávají chmurné.

04.05.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě klesl v dubnu o dalších 6,2 bodu na hodnotu 35,1, tedy na nejnižší úroveň od března 2009. Tržní očekávání byla ještě pesimističtější, když počítala s poklesem až na 33,2 bodu. Dubnová data ukázala nejprudší pokles objemu výroby a nových zakázek v českém zpracovatelském sektoru od začátku sběru dat v červnu 2001. Pokles zákaznické poptávky byl z velké části dáván za vinu rozšíření epidemie koronaviru 2019 a zavedení karanténních opatření. Omezení dopadla i na zahraniční odbyt a exportní zakázky výrazně klesly. Nízký odbyt pak způsobil nejvýraznější pokleszaměstnanosti od finanční krize v roce 2009. I přesto, že se omezení pomalu uvolňují, vyhlídky podnikatelů na další období zůstávají chmurné. Předpokládáme však, že dubnové PMI dosáhlo svého dna a v květnu bychom již mohli být svědky určitého zlepšení. S tím jak se budou postupně uvolňovat zavedená restriktivní opatření a výroby se začnou rozbíhat, měl by i index nákupních manažerů vykázat lepší skóre.

04.05.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě klesl v dubnu o dalších 6,2 bodu na hodnotu 35,1, tedy na nejnižší úroveň od března 2009. Tržní očekávání byla ještě pesimističtější, když počítala s poklesem až na 33,2 bodu. Dubnová data ukázala nejprudší pokles objemu výroby a nových zakázek v českém zpracovatelském sektoru od začátku sběru dat v červnu 2001. Pokles zákaznické poptávky byl z velké části dáván za vinu rozšíření epidemie koronaviru 2019 a zavedení karanténních opatření. Omezení dopadla i na zahraniční odbyt a exportní zakázky výrazně klesly. Pokles odbytu pak způsobil nejvýraznější pokleszaměstnanosti od finanční krize v roce 2009. I přesto, že se omezení pomalu uvolňují, vyhlídky podnikatelů na další období zůstávají chmurné.

04.05.2020 Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že hospodaření státu za první 4 měsíce skončilo víc než devadesátimiliardovým deficitem. Jen za duben, kdy se již v hospodaření státu naplno projevila koronavirová krize, skončil rozpočet deficitem 46 miliard. Aktuální rozpočtový schodek 90,7 miliardy je tak o 60 miliard vyšší než ve stejném období loňska, oproti krizovému roku 2009 je hlubší o 35 miliard. Kompletní zprávu zveřejní MF dnes odpoledne.

01.04.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v březnu klesl o 5,2 bodu na hodnotu 41,3, tedy na historicky nejnižší úroveň. K poklesu došlo víceméně ve všech sledovaných oblastech. Zaměstnanost podle dotazníku klesla nejrychleji od září 2009. Objem výroby a nových zakázek se stejně jako objem zásob významně snížil. Ceny vstupů se nepatrně zvýšily, naopak ceny finálních produktů podnikatelé nepatrně zlevnili ve snaze přilákat zákazníky. Vyhlídky podnikatelů na výrobu v následujících 12 měsících podle očekávání zaznamenaly také propad. České PMI nyní ještě rozhodně nenarazilo na své dno. Průmyslníci měli v tomto průzkumu hodnotit situaci od poloviny února do poloviny března. Hlavní vlna restriktivních opatření ovšem přišla až v druhé polovině března. Očekáváme proto, že dubnový index klesne ještě hlouběji, když plně zaznamená dopady nákazy a s ní souvisejících opatření.

01.04.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v březnu klesl o 5,2 bodu na hodnotu 41,3, tedy na historicky nejnižší úroveň. Trhy očekávaný propad na hodnotu 42,5 tedy byl o více než bod překonán. K poklesu došlo víceméně ve všech sledovaných oblastech. Zaměstnanost podle dotazníku klesla nejrychleji od září 2009. Objem výroby a nových zakázek stejně jako objem zásob významně snížil. Ceny vstupů se nepatrně zvýšily, naopak ceny finálních produktů podnikatelé nepatrně zlevnili ve snaze přilákat zákazníky. Vyhlídky podnikatelů na výrobu v následujících 12 měsících podle očekávání zaznamenaly také propad.

30.03.2020 Česká měna do uplynulého týdne vstupovala v nevalné kondici nad EUR/CZK 27,70, kam ji vyhnala globální finanční panika způsobená pandemií koronaviru. Největší kurzotvornou událostí týdne pak jednoznačně bylo čtvrteční pravidelné zasedání České národní banky. Od té trhy přesvědčeně očekávaly snížení základní sazby, které bankovní rada také jednomyslně odhlasovala. Bankéři se nakonec rozhodli pro 75 bazických bodů, a ačkoliv tento krok tak byl v rámci tržních odhadů spíše razantnější, koruna přesto v reakci na něj posílila zhruba o 25 haléřů. ČNB přitom signalizovala připravenost sazby v případě potřeby snížit i dále. Za zpevněním koruny tak lze pravděpodobně hledat opakovanou pohrůžku ČNB směrem ke spekulantům, ve které připomněla, že má nabito zhruba 60 % českého HDP v devizových rezervách a nebojí se je použít na intervence v případě přílišného oslabení. Pro nejbližší budoucnost předpokládáme, že rétorika ČNB korunu skutečně ochrání od výraznějšího oslabení a pokud by přece jen, například pod tlakem zhoršení virové situace, koruna začala padat, centrální banka ji zachytí a k intervencím skutečně přikročí. Výraznější posílení koruny ovšem v tuto chvíli také zřejmě nehrozí, dokud svět nezačne vítězit nad virem, po čemž by se na trhy měl vrátit rizikový apetit.

03.03.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v únoru vzrostl o 1,3 bodu na 46,5, tedy nejvyšší hodnotu za posledních 9 měsíců. Tento výsledek byl v souladu s tržním očekáváním. I přes dílčí zlepšení ukazatele v posledních měsících však hodnoty indexu nadále zůstávají hluboko v pásmu kontrakce. Navíc přetrvávají značné nejistoty ohledně budoucího vývoje. Zotavení německé ani evropské ekonomiky se nedostavuje, údaje v následujících měsících pak mohou být významně ovlivněny dopady koronaviru.

02.03.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v únoru vzrostl o 1,3 bodu na 46,5, tedy nejvyšší hodnotu za posledních 9 měsíců. Tento výsledek byl v souladu s tržním očekáváním. I přes dílčí zlepšení ukazatele v posledních měsících však hodnoty indexu nadále zůstávají hluboko v pásmu kontrakce.Navíc přetrvávají značné nejistotyohledně budoucího vývoje. Očekávané zotavení německé ani evropské ekonomiky se nedostavuje, údaje v následujících měsících pak mohou být významně ovlivněny dopady koronaviru. Epidemie postupně zasahuje stále více oblastí, a i když se zdá, že nákaza v Číně již kulminovala, v Evropě bude ještě sílit a její dopady v datech teprve uvidíme. Hodnoty PMI by tak mohly v příštích měsících opět začít klesat na nižší úrovně. V únoru však respondenti ještě hleděli do budoucna s optimismem (šetření skončilo už 20. 2.), když očekávání průmyslníků byla poprvé od loňského září pozitivní a dosáhla nejvyšších úrovní od loňského května. V únoru byl nižší pokles zakázek i výroby a to se odrazilo i v menším úbytku zaměstnanosti. Zejména vlivem slabé poptávky, především té ze zahraničí, předpokládáme, že tuzemský průmysl bude letos stagnovat, či růst jen mírně.

02.03.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v únoru vzrostl o 1,3 bodu na hodnotu 46,5, tedy nejvyšší hodnotu za posledních 9 měsíců. Tento výsledek byl v souladu s tržním očekáváním. Došlo opět k poklesu objemu nových zakázek a výroby, avšak v menší míře. Firmám ovšem stále dělá starost neochota zákazníků objednávat, zejména těch z odvětví strojírenství a automotive. Nižší pokles nových zakázek pak vedl i k menšímu úbytku zaměstnanosti. Výrobci projevují snahu nalákat nové zákazníky a ubírají ze svých marží, cena výstupů tak nadále pokračovala v poklesu. I přes hrozící nejistoty byla únorová očekávání průmyslníků pozitivní (poprvé od září) a nejsilnější od loňského května.

04.02.2020 Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce roku bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob a na straně výdajů došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie. Podle našich očekávání by měl státní rozpočet v tomto roce skončit ještě v hlubším deficitu (-58 mld. Kč), než očekává vládní návrh (-40 mld. Kč).

03.02.2020 Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Na druhou stranu se i nadále daří výběru daně z příjmu fyzických osob a pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Na straně výdajů zaujme významný nárůst sociálních dávek vlivem zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku. V lednu zároveň došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie. Příjmová strana státního rozpočtu zaostávala oproti plánu již loni, a ani letos nebude situace příznivější. Ekonomika bude zpomalovat, což sníží výběr daní. Podle našich očekávání by měl státní rozpočet v tomto roce skončit ještě v hlubším deficitu (-58 mld. Kč), než očekává vládní návrh (-40 mld. Kč).

03.02.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v lednu vzrostl o 1,6 bodu na hodnotu 45,2. Tento výsledek pozitivně překvapil, když překonal tržní očekávání o šest desetin bodu. Došlo opět k poklesu objemu nových zakázek a výroby, avšak výrazně pomalejším tempem. Zaměstnanost podle průzkumu klesla v tomto měsíci nejrychleji od září 2009 zejména zásluhou nižšího objemu zakázek a výrazného poklesu rozpracovanosti. Výrobci projevují snahu nalákat nové zákazníky a ubírají tak ze svých marží. Cena výstupů tak klesala nejrychleji od roku 2016. Průmyslníky i nadále trápí velká míra nejistoty, pesimismus byl však nejnižší za poslední 4 měsíce.

02.01.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci vzrostl o desetinu bodu na hodnotu 43,6. Tento výsledek je v souladu s tržním očekáváním. Došlo opět k výraznému poklesu objemu nových zakázek a výroby. Zaměstnanost klesla v tomto měsíci nejrychleji od roku 2009. Hodnoty indexu PMI se již od začátku roku 2019 drží pod úrovní 50 bodů. Vysoká míra nejistot z různých zdrojů způsobila, že většina evropských i českých předstihových ukazatelů klesla na hodnoty z dob finanční krize v roce 2009. Takto nízká úroveň sentimentu ovšem neodpovídá skutečnému stavu ekonomiky. Ostatní data ukazují nadále solidní výkon. K ekonomickému zpomalení sice došlo, pro Českou republiku to však znamená pokles na úroveň jejího potenciálu. Můžeme proto očekávat, že i tuzemští podnikatelé se přestanou výraznějšího zpomalení obávat a jejich nálada by se tak mohla zlepšovat.

02.01.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci vzrostl o desetinu bodu na hodnotu 43,6. Tento výsledek je v souladu s tržním očekáváním. Došlo opět k výraznému poklesu objemu nových zakázek a výroby. Zaměstnanost klesla v tomto měsíci nejrychleji od roku 2009. Zaměstnavatelé často nenahrazují volná místa po odchozích pracovnících, někteří ovšem redukují počty pracovníků cíleně kvůli klesajícím novým objednávkám. Očekávání výroby na dalších několik měsíců zůstávají nadále na nízké úrovni.

09.12.2019 Podíl dosažitelných nezaměstnaných osob v ČR na populaci ve věku 15 – 65 let si v listopadu podle očekávání udržel říjnovou hodnotu 2,6 %.

02.12.2019 Český index nákupních manažerů ve výrobě v listopadu klesl na 43,5 bodů. Zaznamenal tak propad na nejnižší hodnotu za posledního čtvrt roku. Došlo opět k výraznému poklesu objemu nových zakázek a výroby. Očekávání průmyslníků ohledně výroby pak klesly na průzkumové minimum. Zásluhou toho došlo k výrazné redukci zaměstnanosti, což pozorujeme v menší míře na datech z průmyslu již od začátku roku.

01.11.2019 Zaznamenal tak de facto stagnaci již třetí měsíc v řadě. Přes stagnaci celkového indexu zaznamenali průmyslníci další pokles výroby i nových zakázek. Nedostatečná poptávka vedla firmy k nejrazantnějšímu snížení pracovní síly od krizového roku 2009. Navíc výrobci ztrácí naději a jejich očekávání od příštího roku se poprvé od roku 2012 propadlo do negativního teritoria.

02.10.2019  Inflace v eurozóně v září dosáhla úrovně 0,9 %, tedy ještě o desetinu procentního bodu méně, než očekával trh. Nachází se tak hluboko pod cílem Evropské centrální banky, která by inflaci ráda viděla těsně pod 2 %. Zpětně se potvrzuje obava bankéřů ve Frankfurtu, že ochlazování zpracovatelského sektoru způsobené geopolitickým napětím stáhne inflaci směrem dolů.

01.10.2019 Růst českého hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí byl revizí o desetinu procentního bodu zvýšen a dosáhl 2,8 % meziročně a 0,7 % mezikvartálně. Největší měrou se na tomto výsledku podílela spotřeba domácností, která spolu se spotřebou vlády zůstává motorem ekonomického růstu, a saldo zahraničního obchodu. Naopak tvorba fixního kapitálu podruhé v řadě mezikvartálně poklesla, tentokrát o 0,6 %. Spolu s odhadem růstu HDP byly zveřejněny i čtvrtletní sektorové účty, podle kterých dále klesá ziskovost firem, na čemž se podílí zejména nárůst mzdových nákladů.

01.10.2019 Český index nákupních manažerů ze zpracovatelského průmyslu v září zastavil svůj propad a stagnoval na srpnové úrovni 44,9 bodu. I tak ale výsledek patřil mezi nejslabší od poloviny roku 2009. V českém zpracovatelském sektoru tak došlo k již desátému měsíčnímu poklesu výroby. Znepokojující je především výrazný pokles nových objednávek. Rychle ale klesá i zaměstnanost v tomto segmentu. Některé firmy již nenahrazují odcházející zaměstnance novými, jiné nižší požadavky na objem výroby řeší propouštěním. Situace v průmyslu tak předznamenává blížící se obrat na trhu práce celé ekonomiky. V příštím roce očekáváme nárůst nezaměstnanosti z letošních předpokládaných 2,0 % na 2,3 % (podle metodiky ILO).

01.07.2019 Český index nákupních manažerů ve výrobě v květnu nadále klesá a dosáhl hodnoty 45,9, což je nejnižší hodnota od července 2009, tedy od dob velké finanční krize. Po krátkém květnovém zastavení poklesu se tak propadá ještě hlouběji.

02.01.2019 Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci klesl o 2,1 b. na 49,7 bodů. Sestupný trend indexu přetrvává i v závěru roku, kdy PMI dosahuje nejnižších hodnot od července 2016.