Průmysl bojuje, viru navzdory

Čtěte více

• Průměrnou mzdu vytlačily vzhůru nestandardní faktory
  Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 11,3 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 8,2 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 1,2 %. Výsledek se nachází nad tržním odhadem a mírně pod odhadem naším a ČNB. Z hlediska centrálních bankéřů tak aktuální výsledek není impulzem k přehodnocení jejich stávajícího pohledu na směřování monetární politiky. Růst o meziročních 8,3 % reálně působí na první pohled impozantně. Ovšem je třeba brát v potaz, že statistika zohledňuje nestandardní faktory spojené s pandemií. Zaprvé, srovnávací základna spadá do období prvního lockodownu, a je tak značně nízko. Mnoho zaměstnanců tehdy pobíralo namísto mzdy ošetřovné. Za druhé, výsledek vylepšují výplaty bonusů zdravotníkům, které, i když již méně, zkreslí i výsledek za 3Q21. Oficiální statistiky o tento efekt neočišťuje.
• Průměrný Čech letos utratí za zmrzlinu přes 800 korun, v Česku se jí loni vyrobilo historicky druhé největší množství
  Výroba zmrzliny v Česku překonala hubená covidová léta a se „vší parádou“ navazuje na dobu před pandemií. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Eurostatu.
• Průměrný Čech reálně zchudl, poprvé za téměř 7 let
  Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně meziročně vzrostla o 0,5 %, což ovšem po očištění o inflaci znamená reálný pokles o 2,5 %. Kupní síla průměrného výdělku tak vykázala pokles poprvé od závěru roku 2013. Mezikvartálně to odpovídá snížení mezd o 3,1 % (po sezónním očištění). Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí roku 2020 pobíral 34 271 Kč měsíčně, zatímco medián, tedy hranice mezi horní a dolní polovinou zaměstnanců, poklesl na 29 123 Kč. Snížil se i průměrný evidenční počet zaměstnanců, a to o 3,4 % meziročně. Za celé první pololetí letošního roku pak oproti tomu loňskému mzdy narostly o 2,7 %, což odpovídá reálnému poklesu o 0,7 %. Celkově je výsledek jen mírně slabší, než činily naše i tržní předpoklady. Pro vysvětlení pochopitelně nemusíme chodit daleko – český trh práce po předchozím mimořádně příznivém období nemohla nezasáhnout virová pandemie a s ní spojené ekonomické restrikce.
• Průměrný Čech stráví prací (či jejím hledáním) 36 let svého života. Kvůli pandemii došlo poprvé od roku 2008 k poklesu délky pracovního života
  Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.
• Průměrný Čech v posledních deseti letech zbohatnul o 520 000 Kč, průměrný Slovák jen o 92 000 Kč; průměrný Čech reálně o 186 procent, průměrný Slovák jen o 47 procent. Euro Slovákům příliš nepomáhá
  Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2013 a 2023 z 9487 eur na 31 910 eur (tedy, dle kursu daných let, přibližně 246 000 na 766 000 Kč), tedy o zhruba 236 procent v nominálním vyjádření, tedy včetně inflace. Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o přibližně 86 procent, a to z 4930 na 9160 eur (ze 128 000 na 220 000 Kč), navíc z nižšího základu.
• Průměrný Čech v posledních šesti letech bohatnul 2,25krát rychleji než průměrný Slovák. Zbohatl o víc, než kolik letos činí čisté celoživotní bohatství průměrného Slováka
  Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2014 a 2020 z 9487 eur na 17 497 eur, tedy o 84,4 procenta v nominálním vyjádření (bez zahrnutí inflačního vývoje). Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o 37,5 procenta, a to z 4930 na 6778 eur.
• Průměrný úrok na hypotékách je meziročně o pětinu vyšší, zájem o ně ale neupadá
  Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu stoupla na 2,15 procenta z říjnových 2,10 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Loni v listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. Loni v prosinci začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb. Letos začala zdvihat sazby také Česká národní banka.
• Průmysl ani stavebnictví silné výsledky ze závěru roku nezopakovaly
  Lednová data v průmyslu a stavebnictví na silné prosincové výsledky nenavázala. Průmyslová produkce meziměsíčně poklesla, když ji směrem dolů táhla nižší výroba automobilů. Zde se zřejmě již vyčerpal efekt nahromaděných objednávek, a tak výroba aut dosáhla své nejnižší úrovně od ledna 2023. Pravou nohou do letošního roku nevkročilo ani stavebnictví, jehož výstup meziměsíčně poklesl o více než jedno procento. U něho ale, na rozdíl od průmyslové výroby, očekáváme za celý letošní rok již nárůst. Zkraje týdne byly zveřejněny výsledky lednového zahraničního obchodu. Ten ještě těžil z vývozu dříve rozpracované výroby automobilů. Tento efekt se ale v následujících měsících podle našeho odhadu již vyčerpá.
• Průmysl a stavebnictví se kvůli koronaviru letos propadnou - komentář k lednovým číslům
  Průmyslová výroba v Česku se v lednu dle očekávání propadla, přičemž její meziroční pokles – rovněž v souladu s očekáváním – nebyl tak hluboký jako pokles z října či listopadu loňského roku. To svědčí o určitém začátku stabilizace situace, které nahrávala počínající stabilizace německé průmyslové výroby. Za stabilizací německého průmyslu stojí dílčí obchodní dohoda USA a Číny, dojednaná na sklonku roku 2019 a podepsaná letos v lednu. Ta na trhy i do mezinárodních obchodních vztahů vnesla určité uklidnění napjatí a nejisté situace.
• Průmysl a zahraniční obchod pozitivně překvapují
  Průmyslová výroba v červnu oživila citelně rychleji, než se čekalo. Ruku v ruce s tím se výrazně nad odhady zlepšila bilance zahraničního obchodu. Údaje podporují naši prognózu celoročního poklesu české ekonomiky o „pouhých“ 5 %. Stavebnictví naopak svůj pokles zatím prohlubuje.
• Průmysl brzdí. Stavebnictví pomáhají vysoké ceny na realitním trhu
  „Vysoké ceny na realitním trhu polily české stavebnictví živou vodou. Přestože se však zvyšuje stavební produkce, ceny nemovitostí neklesají a spíše mají tendenci dále narůstat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl brzdí, tuzemská ekonomika balancuje na hraně recese
  Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se ani v listopadu výrazně nezlepšila. Index nákupních manažerů PMI sice oproti říjnu mírně vzrostl z 42 na 43,2 bodů, stále však zůstává viditelně pod hranicí 50 bodů, signalizující útlum průmyslového sektoru. Ten trvá – podobně jako v Německu – již od poloviny minulého roku a navzdory zábleskům zlepšení zůstávající vyhlídky na nejbližší měsíce nepřesvědčivé.
• Průmysl čeká další složitý rok
  Průmyslová výroba se v letošním lednu snížila o 0,3 % oproti poslednímu měsíci minulého roku. Ve srovnání s lednem 2024 pak byla nižší o 0,6 %, což byl lepší výsledek, než který odhadoval trh. Zároveň se jedná o výrazně nižší pokles, než který předpokládala naše prognóza, když se na jedné straně výroba automobilů tolik nesnížila a na druhé příspěvek dalších sektorů byl vyšší.
• Průmysl čelí vysokým cenám a upadající poptávce
  Dubnový PMI pro zpracovatelský sektor ztratil jen 0,3 bodu a dostal se na 54,4 na rozdíl od odhadů, které se převážně pohybovaly pod hranicí 54 bodů. Firmy hlásí pokračující, i když dále zvolňující tempo růstu výroby.
• Průmysl dále těží z automotive, zahraniční obchod zklamal
  I v listopadu přinesl automobilový sektor pozitivní impuls do celkového výsledku průmyslové produkce, a ta tak meziročně dokázala udržet černá čísla, když rostla o 0,5 %. Meziměsíčně byla produkce vyšší o 3,1 %. Trh počítal s poklesem o 1,5 %, my jsme předpokládali ještě o něco slabší výsledek v oblasti -2 %. Překvapením je zejména silný výsledek automotive, kdy předběžná data z výroby naznačovala, že již dochází k vyrovnání nízké srovnávací základy a příspěvek automobilového sektoru do meziročního výsledku by měl být mizivý.
• Průmysl dál roste, maloobchod je slabší, inflace zpomaluje
  Průmyslová výroba: Vývoj indexu nákupních manažerů ukazuje na pokračující expanzi výrobního sektoru. Firmy rovněž uvádějí rostoucí objemy zakázek. Limitem jsou výrobní kapacity. Produkce aut se v listopadu vrátila do meziročního záporu a bude pravděpodobně silnější expanzi tlumit. V říjnu průmysl meziměsíčně přidal 3,0 % a v září 3,6 %. V listopadu čekáme výrazné zpomalení na 0,6 % (sezóně očištěno). Po očištění o kalendářní vlivy by to znamenalo zrychlení meziročního růstu průmyslu na 3,1 % a bez očištění pak 0,7 %. Nejistota odhadů zůstává v průběhu pandemických vln vysoká. Nicméně vývoj předstihových indikátorů v ČR i v zahraničí ukazuje, že by expanze výroby mohla navzdory horšící se aktuální pandemické situaci nadále pokračovat. Za celý rok 2020 by pokles průmyslu mohl dosáhnout zhruba 7 %. Naše prognóza z října počítala s celoročním poklesem průmyslu kolem 10 %, ale je zjevné, že výrobě se v průběhu druhé vlny pandemie dařilo citelně lépe a to především díky zahraniční poptávce. Pro letošní rok naše prognóza počítá s růstem průmyslové výroby o cca 9 %.
• Průmysl díky automotive vykázal za únor růst
  Průmyslová výroba v únoru dopadla v souladu s očekáváním trhu, když meziročně rostla o 2 %. Zásadní měrou se na tom opět podílel automobilový průmysl, který díky výraznému meziročnímu růstu překlopil celkový výsledek do kladných hodnot. Produkce v českém průmyslu mírně rostla i proti lednu, meziměsíčně o 0,4 %.
• Průmysl dohání předchozí propad
  Česká průmyslová výroba v červnu oproti květnu vzrostla o silných 13,4 %. Její meziroční pokles se tak snížil na 11,9 % po předchozím propadu o celou jednu čtvrtinu procenta. Bez vlivu započtení pracovních dnů se meziroční pokles zmírnil na 7,0 %, přičemž zde analytické odhady včetně našeho počítaly s poklesem kolem 12 %.
• Průmysl dopadl lépe díky automotive
  Březnová čísla z průmyslu podle našich očekávání skončila lehce nad konsensem trhu a potvrdila, že konec prvního kvartálu byl pro exportně-orientovaný český průmysl relativně příznivý - meziměsíčně vzrostl o 1,7 %, zatímco meziročně o 2,2 %. Na celkovém pozitivním výsledku se však zásadním způsobem podepsal sektor automotive, který zvýšil meziročně svoji produkci o 42 % a díky lepší dostupnosti komponentů rostla jeho produkce výrazně i meziměsíčně.
• Průmysl dostal nečekaně silný úder
  Koronavirová epidemie dopadla na český průmysl vskutku drtivě, když v dubnu způsobila meziroční propad produkce o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření (např. během poslední krize z let 2008/09 šlo „pouze“ o něco málo přes 20 %). V meziměsíčním srovnání pak tento výkon po sezónním očištění odpovídá -23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily odhady. Bídná dubnová kondice se promítla i do tržeb, které meziročně poklesly o 35,5 %, přičemž výrazněji se na propadu podepsaly snížené prodeje přes přímý vývoz (-41,7 %), než domácí (-27,3 %). Vzhledem k téměř totálnímu vypnutí české ekonomiky, kterého jsme byli v dubnu svědky, se jedná o logický vývoj. Kromě vynucených odstávek provozů na něm měly svůj podíl i absence zaměstnanců či problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Svou pozici si pod tlakem průmyslového útlumu již neudrželi ani všichni zaměstnanci, když jejich evidenční počet meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda o 5,6 % (ta přitom ještě v březnu rostla tempem přes 3 %). Naději na brzký obrat pak poněkud hasí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %, přičemž nejcitelnější úbytek byl zaznamenán ze zahraničí a konkrétně pak v automobilovém sektoru.