Průměrný Čech v posledních šesti letech bohatnul 2,25krát rychleji než průměrný Slovák. Zbohatl o víc, než kolik letos činí čisté celoživotní bohatství průměrného Slováka

Čtěte více

• Průměrné reálné mzdy klesají, nezaměstnanost stagnuje
  Průměrná mzda v ČR ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,5 % na 34 271 Kč. Po odečtení inflace poklesla průměrná mzda reálně o 2.5 % meziročně. To bylo o zhruba o půl procentního bodu pod očekáváním trhu. Ve srovnání s naším odhadem byl výsledek lepší o 0,7 procentního bodu. O významném překvapení nelze mluvit. Nejistota odhadů byla tentokrát vysoká. Nejpesimističtější odhad meziročního vývoje reálných mezd činil -4,3 % a nejoptimističtější +1,3 %.
• Průměrné sazby hypoték potvrdily stagnaci
  Červnové výsledky Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů ukazují, že na trhu hypotečních úvěrů převažuje stabilita. Hodnota indexu totiž jen mírně klesla, a to o 0,05 procentního bodu na 5,87 procenta. Průměrné úrokové sazby tak i po červnovém zasedání bankovní rady České národní banky stále zůstávají jen mírně pod hranicí šesti procent.
• Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů už rok oscilují kolem devíti procent
  Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů dosáhl v říjnu hodnoty 9,36 procenta. Od zářijového měření je to pokles o šest bazických bodů. V meziročním porovnání je pak aktuální hodnota nižší jen o 0,10 procentních bodů. Analytici z Broker Consulting neočekávají minimálně do konce tohoto roku výraznější výkyvy hodnot ani jedním směrem. Mírně by mohly trend ovlivnit opět konkurenční nabídky bank, které v předvánočním období vždy připravují pro klienty zvýhodněné nabídky úvěrů. Část lidí si totiž opakovaně bere půjčky na nákup vánočních dárků a na pokrytí zvýšených provozních nákladů v tomto období. Odborníci před neuváženými vánočními půjčkami varují.
• Průměrné sazby spotřebitelských úvěrů v květnu meziměsíčně poklesly o 0,51 procentního bodu až na 6,01 %
  Průměrné sazby z úvěrů na cokoli pokračují už druhý měsíc v řadě klesajícím tempem. Podle dat Broker Consulting Indexu spotřebitelských úvěrů poklesla květnová hodnota ve srovnání s předchozím měsícem o 0,51procentního bodu až na 6,01 %. Přesně před rokem přitom byly sazby na úrovni 6,91 %.
• Průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů opět poklesly
  Spotřebitelské úvěry v říjnu opět mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla o 0,27 procentního bodu na 8 procent. Podle Broker Consulting Indexu, který sleduje vývoj průměrných úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů, jde o další pohyb, který zapadá do letošního trendu stabilních sazeb s minimálními výkyvy. Odborníci proto nepředpokládají výrazné změny ani v následujících měsících, vyjma krátkodobých akcí jednotlivých bank.
• Průměrné úroky úvěrů na cokoli v prosinci stouply na 8,84 procenta
  Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů dosáhl v prosinci 2023 průměrné hodnoty 8,84 procenta. Oproti minulému, kdy byl index 8,51 procenta, se jedná o nárůst o 0,33procentního bodu. Na prosincovém zasedání ČNB bylo po dlouhých měsících rozhodnuto o poklesu základní dvoutýdenní repo sazby ze 7 procent na 6,75 procenta. Tato změna ale podle mínění odborníků nebude mít u spotřebitelských úvěrů v blízké době zásadní vliv. Na rozdíl od úvěrů hypotečních, kde je doba splatnosti delší a poskytovaná částka vyšší, nehraje prostá úroková sazba stejnou roli. U úvěrů na cokoli je dobré sledovat i jiné parametry a porovnávat nabídky jednotlivých bank.
• Průměrnou mzdu vytlačily vzhůru nestandardní faktory
  Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 11,3 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 8,2 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 1,2 %. Výsledek se nachází nad tržním odhadem a mírně pod odhadem naším a ČNB. Z hlediska centrálních bankéřů tak aktuální výsledek není impulzem k přehodnocení jejich stávajícího pohledu na směřování monetární politiky. Růst o meziročních 8,3 % reálně působí na první pohled impozantně. Ovšem je třeba brát v potaz, že statistika zohledňuje nestandardní faktory spojené s pandemií. Zaprvé, srovnávací základna spadá do období prvního lockodownu, a je tak značně nízko. Mnoho zaměstnanců tehdy pobíralo namísto mzdy ošetřovné. Za druhé, výsledek vylepšují výplaty bonusů zdravotníkům, které, i když již méně, zkreslí i výsledek za 3Q21. Oficiální statistiky o tento efekt neočišťuje.
• Průměrný Čech letos utratí za zmrzlinu přes 800 korun, v Česku se jí loni vyrobilo historicky druhé největší množství
  Výroba zmrzliny v Česku překonala hubená covidová léta a se „vší parádou“ navazuje na dobu před pandemií. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Eurostatu.
• Průměrný Čech reálně zchudl, poprvé za téměř 7 let
  Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně meziročně vzrostla o 0,5 %, což ovšem po očištění o inflaci znamená reálný pokles o 2,5 %. Kupní síla průměrného výdělku tak vykázala pokles poprvé od závěru roku 2013. Mezikvartálně to odpovídá snížení mezd o 3,1 % (po sezónním očištění). Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí roku 2020 pobíral 34 271 Kč měsíčně, zatímco medián, tedy hranice mezi horní a dolní polovinou zaměstnanců, poklesl na 29 123 Kč. Snížil se i průměrný evidenční počet zaměstnanců, a to o 3,4 % meziročně. Za celé první pololetí letošního roku pak oproti tomu loňskému mzdy narostly o 2,7 %, což odpovídá reálnému poklesu o 0,7 %. Celkově je výsledek jen mírně slabší, než činily naše i tržní předpoklady. Pro vysvětlení pochopitelně nemusíme chodit daleko – český trh práce po předchozím mimořádně příznivém období nemohla nezasáhnout virová pandemie a s ní spojené ekonomické restrikce.
• Průměrný Čech stráví prací (či jejím hledáním) 36 let svého života. Kvůli pandemii došlo poprvé od roku 2008 k poklesu délky pracovního života
  Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.
• Průměrný úrok na hypotékách je meziročně o pětinu vyšší, zájem o ně ale neupadá
  Průměrná úroková sazba hypoték v listopadu stoupla na 2,15 procenta z říjnových 2,10 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Loni v listopadu a prosinci byla sazba na minimu 1,77 procenta. Loni v prosinci začal platit zákon o spotřebitelském úvěru a velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb. Letos začala zdvihat sazby také Česká národní banka.
• Průmysl a stavebnictví se kvůli koronaviru letos propadnou - komentář k lednovým číslům
  Průmyslová výroba v Česku se v lednu dle očekávání propadla, přičemž její meziroční pokles – rovněž v souladu s očekáváním – nebyl tak hluboký jako pokles z října či listopadu loňského roku. To svědčí o určitém začátku stabilizace situace, které nahrávala počínající stabilizace německé průmyslové výroby. Za stabilizací německého průmyslu stojí dílčí obchodní dohoda USA a Číny, dojednaná na sklonku roku 2019 a podepsaná letos v lednu. Ta na trhy i do mezinárodních obchodních vztahů vnesla určité uklidnění napjatí a nejisté situace.
• Průmysl a zahraniční obchod pozitivně překvapují
  Průmyslová výroba v červnu oživila citelně rychleji, než se čekalo. Ruku v ruce s tím se výrazně nad odhady zlepšila bilance zahraničního obchodu. Údaje podporují naši prognózu celoročního poklesu české ekonomiky o „pouhých“ 5 %. Stavebnictví naopak svůj pokles zatím prohlubuje.
• Průmysl bojuje, viru navzdory
  Česká průmyslová výroba po slabších letních měsících v září pokračovala ve snaze o dohánění pandemického výpadku, a nakonec si v očištěném vyjádření připsala ztrátu za loňským výsledkem „jen“ o 1,5 %. Trh se přitom obával poklesu o 5 %, my jsme českým továrnám věřili o něco více, když jsme vyhlíželi -3,9 %. Po sezónním očištění se tak produkce oproti předchozímu měsíci zvedla o 4,1 %. Příjemnou zprávou byl pak stav nových zakázek, kterých meziročně přibylo 4,8 %, přičemž za ně vděčíme hlavně zahraničním odběratelům (+7,3 %), zatímco z tuzemska jich nepatrně ubylo (-0,9 %). Stejně jako v srpnu, i v září byl průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně nižší o 4,1 % a září tudíž nepřineslo významnější vlny propouštění. Mzdy pracovníků naopak meziročně narostly o 4,8 %. Vzhledem k uzavřenému třetímu kvartálu již lze konstatovat, že oproti tomu druhému (pandemickému) se podařilo navýšit výrobu o 22,6 % a za loňskem tak průmysl zaostal o 3,9 %.
• Průmysl brzdí. Stavebnictví pomáhají vysoké ceny na realitním trhu
  „Vysoké ceny na realitním trhu polily české stavebnictví živou vodou. Přestože se však zvyšuje stavební produkce, ceny nemovitostí neklesají a spíše mají tendenci dále narůstat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Průmysl brzdí, tuzemská ekonomika balancuje na hraně recese
  Nálada v českém zpracovatelském průmyslu se ani v listopadu výrazně nezlepšila. Index nákupních manažerů PMI sice oproti říjnu mírně vzrostl z 42 na 43,2 bodů, stále však zůstává viditelně pod hranicí 50 bodů, signalizující útlum průmyslového sektoru. Ten trvá – podobně jako v Německu – již od poloviny minulého roku a navzdory zábleskům zlepšení zůstávající vyhlídky na nejbližší měsíce nepřesvědčivé.
• Průmysl čelí vysokým cenám a upadající poptávce
  Dubnový PMI pro zpracovatelský sektor ztratil jen 0,3 bodu a dostal se na 54,4 na rozdíl od odhadů, které se převážně pohybovaly pod hranicí 54 bodů. Firmy hlásí pokračující, i když dále zvolňující tempo růstu výroby.
• Průmysl dále těží z automotive, zahraniční obchod zklamal
  I v listopadu přinesl automobilový sektor pozitivní impuls do celkového výsledku průmyslové produkce, a ta tak meziročně dokázala udržet černá čísla, když rostla o 0,5 %. Meziměsíčně byla produkce vyšší o 3,1 %. Trh počítal s poklesem o 1,5 %, my jsme předpokládali ještě o něco slabší výsledek v oblasti -2 %. Překvapením je zejména silný výsledek automotive, kdy předběžná data z výroby naznačovala, že již dochází k vyrovnání nízké srovnávací základy a příspěvek automobilového sektoru do meziročního výsledku by měl být mizivý.
• Průmysl dál roste, maloobchod je slabší, inflace zpomaluje
  Průmyslová výroba: Vývoj indexu nákupních manažerů ukazuje na pokračující expanzi výrobního sektoru. Firmy rovněž uvádějí rostoucí objemy zakázek. Limitem jsou výrobní kapacity. Produkce aut se v listopadu vrátila do meziročního záporu a bude pravděpodobně silnější expanzi tlumit. V říjnu průmysl meziměsíčně přidal 3,0 % a v září 3,6 %. V listopadu čekáme výrazné zpomalení na 0,6 % (sezóně očištěno). Po očištění o kalendářní vlivy by to znamenalo zrychlení meziročního růstu průmyslu na 3,1 % a bez očištění pak 0,7 %. Nejistota odhadů zůstává v průběhu pandemických vln vysoká. Nicméně vývoj předstihových indikátorů v ČR i v zahraničí ukazuje, že by expanze výroby mohla navzdory horšící se aktuální pandemické situaci nadále pokračovat. Za celý rok 2020 by pokles průmyslu mohl dosáhnout zhruba 7 %. Naše prognóza z října počítala s celoročním poklesem průmyslu kolem 10 %, ale je zjevné, že výrobě se v průběhu druhé vlny pandemie dařilo citelně lépe a to především díky zahraniční poptávce. Pro letošní rok naše prognóza počítá s růstem průmyslové výroby o cca 9 %.
• Průmysl díky automotive vykázal za únor růst
  Průmyslová výroba v únoru dopadla v souladu s očekáváním trhu, když meziročně rostla o 2 %. Zásadní měrou se na tom opět podílel automobilový průmysl, který díky výraznému meziročnímu růstu překlopil celkový výsledek do kladných hodnot. Produkce v českém průmyslu mírně rostla i proti lednu, meziměsíčně o 0,4 %.