Průměrný Čech

15.01.2025 V roce 2013 měl průměrný Čech majetek v hodnotě zhruba 246 000 Kč. V roce 2023 už to bylo takřka 766 000 Kč. V uplynulých deseti letech tedy Češi – včetně nemluvňat a dětí – zbohatli v průměru o 520 000 Kč. Pokud ovšem zohledníme zhruba 50procentní inflaci, jež v daných deseti letech nastala, zbohatl průměrný Čech „pouze“ o 407 000 Kč. Protože zmíněných 766 000 Kč odpovídá v cenách roku 2013 necelým 653 000 Kč.

14.01.2025 Investiční gramotnost v České republice poprvé v historii měření klesla a vrátila se na úroveň roku 2022. Zhoršení se týká téměř všech regionů a demografických skupin. Vyplývá to z posledního Indexu investiční gramotnosti, který vypracovala investiční platforma Portu na základě výzkumu agentury IPSOS.

13.01.2025 Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2013 a 2023 z 9487 eur na 31 910 eur (tedy, dle kursu daných let, přibližně 246 000 na 766 000 Kč), tedy o zhruba 236 procent v nominálním vyjádření, tedy včetně inflace. Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o přibližně 86 procent, a to z 4930 na 9160 eur (ze 128 000 na 220 000 Kč), navíc z nižšího základu.

30.01.2024 Česká republika od nového roku zjednodušila sazby DPH. Zjednodušení daní znamená pro podniky nižší účetní a provozní náklady. Pokud to však chcete oslavit u piva ve své oblíbené hospodě, budete si muset připlatit, protože se zvýšila i sazba DPH na čepované pivo. I přes nárůst ceny vypije průměrný Čech stále nejvíce piva na světě - 184,1 litru ročně, tedy asi jedno velké pivo denně.

18.08.2023 Výroba zmrzliny v Česku překonala hubená covidová léta a se „vší parádou“ navazuje na dobu před pandemií. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Eurostatu.

14.07.2022 Každý by měl mít finanční rezervu nejen na větší výdaje v budoucnu, ale třeba i na přilepšení k důchodu nebo na dobrou školu pro děti. Otázkou je, kde na to vzít peníze, když člověk netrpělivě čeká na každou výplatu. Odpověď nemusí být složitá. Pokud se člověku podaří omezit zlozvyky nebo zbytečné výdaje, například alkohol nebo cigarety, rázem mu v rozpočtu zbude v průměru více než 3000 korun měsíčně. Vyplývá to ze struktury aktuálního spotřebního koše, který zveřejňuje Český statistický úřad.

03.09.2021 Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 11,3 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 8,2 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 1,2 %. Výsledek se nachází nad tržním odhadem a mírně pod odhadem naším a ČNB. Z hlediska centrálních bankéřů tak aktuální výsledek není impulzem k přehodnocení jejich stávajícího pohledu na směřování monetární politiky. Růst o meziročních 8,3 % reálně působí na první pohled impozantně. Ovšem je třeba brát v potaz, že statistika zohledňuje nestandardní faktory spojené s pandemií. Zaprvé, srovnávací základna spadá do období prvního lockodownu, a je tak značně nízko. Mnoho zaměstnanců tehdy pobíralo namísto mzdy ošetřovné. Za druhé, výsledek vylepšují výplaty bonusů zdravotníkům, které, i když již méně, zkreslí i výsledek za 3Q21. Oficiální statistiky o tento efekt neočišťuje.

04.07.2021 Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.

29.09.2020 Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2014 a 2020 z 9487 eur na 17 497 eur, tedy o 84,4 procenta v nominálním vyjádření (bez zahrnutí inflačního vývoje). Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o 37,5 procenta, a to z 4930 na 6778 eur.

03.09.2020 Průměrná mzda v České republice ve druhém čtvrtletí letošního roku nominálně meziročně vzrostla o 0,5 %, což ovšem po očištění o inflaci znamená reálný pokles o 2,5 %. Kupní síla průměrného výdělku tak vykázala pokles poprvé od závěru roku 2013. Mezikvartálně to odpovídá snížení mezd o 3,1 % (po sezónním očištění). Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí roku 2020 pobíral 34 271 Kč měsíčně, zatímco medián, tedy hranice mezi horní a dolní polovinou zaměstnanců, poklesl na 29 123 Kč. Snížil se i průměrný evidenční počet zaměstnanců, a to o 3,4 % meziročně. Za celé první pololetí letošního roku pak oproti tomu loňskému mzdy narostly o 2,7 %, což odpovídá reálnému poklesu o 0,7 %. Celkově je výsledek jen mírně slabší, než činily naše i tržní předpoklady. Pro vysvětlení pochopitelně nemusíme chodit daleko – český trh práce po předchozím mimořádně příznivém období nemohla nezasáhnout virová pandemie a s ní spojené ekonomické restrikce.