Tuzemská scéna finančních influencerů je ještě relativně rozumná. Při pohledu do zahraničí má ale člověk pocit, že trhy jsou jedno velké casino, na kterém zbohatne i ten největší moula. Nezbohatne.
Finanční influenceři totiž často svým sledujícím tají, jak ke svému bohatství přišli. Mnozí jsou průměrní nebo podprůměrní investoři, kteří jen využívají toho, že mají velký kapitál, který mohou rozhazovat na všechny strany.
Takový kapitál přitom mnohdy neplyne ze zisků z investic, ale ze zisků z influencingu (šílené slovo, že?). Influenceři získávají příjem z obchodních spoluprácí, reklam a zhlédnutí. Ti finanční nejsou výjimkou. Jejich fanoušci ale získávají dojem, že k veškerému bohatství jejich idoly došly skrze investice a chtějí jejich cestu napodobit.
Typickým příkladem je známý investor Robert Kiyosaki. Všichni ho máme rádi jako autora Bohatého, chudého táty, řadu lidí přivedl k investování a změnil jejich pohled na peníze. Je ale potřeba brát ho s rezervou.
Kiyosaki totiž k velkému majetku přišel právě díky prodeji investičních knih a zakládáním firem, ne tolik samotným investováním. V minulosti měl zkušenosti s bankrotem a v lednu se v médiích objevila zpráva, že dluží přes miliardu dolarů. Těžkou hlavu z toho ale prý nemá.
Finanční influenceři často vydělávají na naivitě sledujících, už ale logicky nenesou následky za to, že se jejich fanoušci na trzích spálí. A to ještě nemluvíme o tom, že mnozí lákají k investici do naprosto obskurních aktiv. Typické prohlášení, že „toto není investiční rada“ by mělo být naprostým minimem, se kterým finanční influenceři na trzích operují.
I přes neduhy je ale potřeba se na svět finančních influencerů dívat pozitivně. Otevírají svět peněz široké mase a pomalu vylepšují finanční gramotnost mladé generace.
Ještě před pár lety bylo investování jenom pro profíky, teď má každý svého brokera v telefonu. Může být takový vývoj nebezpečný? Určitě. Sirky jsou ale taky nebezpečné a jsme rádi, že je máme.
Filip Kalčák