Když se člověk pohybuje ve finanční a investiční bublině, může snadno získat dojem, že o trzích už se baví úplně všichni. A že také už všichni investují. Sám ale dobře vím, že to není pravda. A průzkumy tuto nešťastnou premisu potvrzují.
On je totiž velký rozdíl v tom o investování mluvit a investování skutečně realizovat. Investiční gramotnost v Česku se sice zlepšuje, ale velmi pomalu.
Nový průzkum Asociace pro kapitálový trh ČR ukázal, že za investory se považuje už 41 procent Čechů. Hm, to zní dobře. Jenže tady máme opět problém v definici investora. Řada lidí se považuje za finančního profíka, ačkoli má své peníze výlučně na spořicím účtu. Hned 50 procent investujících Čechů v průzkumu vypovědělo, že své extra peníze v příštích 12 měsících svěří právě spořáku.
Hned za spořicím účtem v oblíbenosti nadále vládnou zkostnatělé penzijní a stavební fondy. V příštím roce chce totiž pouze 14 procent českých investorů investovat do zahraničních akcií. 11 procent lidí si pak brousí peněženku na české akcie. Sedm procent na kryptoměny.
To už nezní tak úžasně, že?
Podobné průzkumy nám naštěstí ihned odkrývají i příčiny, proč lidé u nás stále neinvestují tak masově jako třeba ve Spojených státech. Hlavním důvodem je strach. Hned 48 procent dotazovaných v průzkumu uvedlo, že neinvestují, protože se bojí, že přijdou o peníze.
Což všem investorům, finančním edukátorům a bankéřům ukazuje, že je před námi stále dlouhá cesta. Lidem ještě lépe musíme vysvětlovat, že investování není jen casino v bleděmodrém. Že je to vstupenka k hodnotnějšímu životu. Že díky působení na trzích už nebudou muset mít takový strach z toho, jestli budou mít v důchodu co jíst.
Zřejmě ale ještě potrvá ještě pěkných pár let, než lidé budou dávat své peníze jinam než na bankovní účty.
Filip Kalčák
