V Evropě vznikla první akciová burza. Do evropských firem chtěli všichni investovat. Euro mělo ambici stát se nejdůležitější měnou světa. Jenže se to všechno zdá tak hrozně dávno.
Dnes je z Evropy místo, odkud investoři spíš prchají. Západní evropské státy pod taktovkou Bruselu zavádějí brutální daně mířené na bohaté a vyhánějí si přední mozky a milionáře. Kontinent už nepřemýšlí o tom, jak být v něčem první, ale jak regulovat toho, kdo první byl. Ukazuje to nejen tragický postoj k AI, ale i kryptoměnám.
Není pak divu, že výkonnost evropských firem je slabá a absolutně nestíhá růst amerických nebo asijských společností. Brusel ale jako by tento kontrast nevnímal a nadále trestá všechny, kdo by chtěli inovovat.
Tentokrát to od Evropské centrální banky schytal náš guvernér České národní banky Aleš Michl. Ten minulý týden naznačil, že by ČNB mohla nakoupit do rezerv bitcoiny v řádu miliard eur.
Samozřejmě Michl nechce celé rezervy jen v kryptoměnách, uvažuje o podílu pěti procent. Portfolio ČNB je ostatně hodně pokrokové, nespoléhá jen na klasické dluhopisy, ale ve velkém skupuje i zlato a americké akcie.
Jasně, ČNB by měla být v investicích spíše konzervativní. Jenže v době, kdy o bitcoinových rezervách hlasitě mluví v USA, Švýcarsku, Německu či Polsku, může být Česko zase v něčem odvážné a první.
Reakce Evropské centrální banky ale připomíná spíše než rok 2025 rok 2011, kdy si všichni o bitcoinu mysleli, že je to jen nástroj zločinců a drogových dealerů.
Šéfce ECB Christine Lagardeové, která měla v minulosti sama problémy se zákonem, by měl někdo vysvětlit, že zdaleka nejvíce peněz se propere přes klasický fiat a že bitcoin je moderní a strategické aktivum, které kapitálově patří mezi největší instrumenty světa.
Evropská unie ale zřejmě hodlá dohrát kartu regulací až do konce. Dost možná i proto, že Brusel chystá digitální euro a nějakou svobodnou měnu v rezervách svých států nechce. Donald Trump mimochodem vývoj digitálního dolaru zatrhl.
Filip Kalčák