Letošní rok je praktickou přehlídkou investičních klišé. Všichni investoři základní poučky znají, jenže když dojde na lámání chleba, emoce často převáží racionální strategii.
Nejdříve jsme se v únoru přesvědčili, že trhy (překvapivě) nerostou jenom do nebes. A že korekce jsou běžnou součástí cyklu. Pak nás americký prezident Donald Trump překvapil plošnou celní válkou, kterou chtěl rozpoutat po celém světě. Aby ji jen o pár dní později pozastavil.
Bilionové propady na Wall Street tak jako mávnutím proutku vystřídaly nárůsty a návrat optimismu. Dalším investičním pravidlem – a tentokrát zvláště paradoxním – totiž je, že největší jednodenní nebo jinak krátkodobě nárůsty většinou přicházejí v době krize, a ne v době souvislého růstu.
Zkrátka ve chvíli, kdy se takzvané „weak hands“, jak Wall Street posměšně nazývá labilní investory, v panice při propadu zbavují akcií, které následně protřelí investoři ve slevě nakupují.
Stejně rychle jako hlavní americké indexy S&P 500 nebo NASDAQ-100 popadaly, tak se teď vrací vzhůru. Oba ukazatele si připsaly jednodenní nárůst kolem deseti procent. Což je historická průměrná výkonnost S&P 500 za celý rok.
Podobně se z šoku oklepávají i trhy v Evropě a Asii. Všem investorům, kteří naletěli na Trumpovu hru, tak zřejmě dochází, že časovat trh se nevyplácí a porušovat dlouhodobou strategii už vůbec ne.
Data ale ukazují, že čím dál více investorů tržní hrátky chápe. Na lokálních dnech se totiž nakupovaly akcie za miliardy dolarů. Americký trh ale ještě musí pořádně vyrůst, aby se letos dostal z červených čísel. Všechno se bude odvíjet od Trumpových plánů.
Filip Kalčák
