Média: USA chtějí kromě kovů i kontrolu nad ukrajinským plynovodem

Spojené státy podle informací médií požadují po Ukrajině kromě vzácných kovů také kontrolu nad důležitým plynovodem, který slouží k přepravě ruského plynu do Evropy. Přední kyjevský ekonom pro list The Guardian označil nejnovější postoj vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa za šikanu ve stylu koloniálních velmocí. Představitelé USA a Ukrajiny se v pátek sešli, aby projednali novou podobu návrhu Bílého domu na dohodu o nerostných surovinách.

Trump požaduje, aby Ukrajina výměnou za zbraně dodané za předchozí administrativy Joea Bidena předala USA své přírodní zdroje jako určitou formu „kompenzace“. Ukrajina americkou pomoc potřebuje, protože se od roku 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska.

Rozhovory se však podle médií, která se odvolávají na informované zdroje, stávají stále vyhrocenějšími. Nejnovější americký návrh je "maximalističtější" než původní verze z února, která navrhovala, že Washington získá vzácné kovy za 500 miliard USD (11,1 bilionu Kč) a také ropu a plyn. Nejnovější dokument obsahuje požadavek, aby kontrolu nad plynovodem převzala americká vládní agentura DFC, která finančně podporuje projekty v rozvojových zemích.

Ukrajinská část plynovodu Bratrství vede z města Sudža na západě Ruska do ukrajinského města Užhorod na hranici se Slovenskem. Pak pokračuje dále do Česka a napojuje se také na další evropské plynovody. Plynovod byl vybudován v době Sovětského svazu a je důležitou součástí národní infrastruktury a významnou energetickou trasou. Ukrajina od 1. ledna přerušila dodávky ruského plynu, když vypršela pětiletá smlouva s ruskou státní energetickou společností Gazprom o tranzitu plynu. Země předtím získala stovky milionů eur na tranzitních poplatcích, a to i v době války, upozornil The Guardian.

Ekonom kyjevského institutu Centrum pro ekonomickou strategii Volodymyr Landa uvedl, že Američané chtějí získat co nejvíce. Jejich nátlakové požadavky v "koloniálním stylu" však podle něj mají v Kyjevě jen malou šanci na přijtetí.

Loni na podzim ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl, aby USA získaly přístup k nedostatečně rozvinutému ukrajinskému nerostnému sektoru. Předpokládal dohodu, podle které by nová nastupující Trumpova administrativa dodávala Ukrajině zbraně výměnou za budoucí zisky ze společných investic. Trump odmítl poskytnout bezpečnostní závazky nebo vojenskou podporu, ale nerostné suroviny chce. Minulý týden si stěžoval, že se Zelenskyj snaží z dohody vycouvat a dodal, že ukrajinský prezident bude mít velké problémy, pokud nepodepíše.

Zelenskyj ve čtvrtečním rozhovoru s novináři uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o modernizaci své země, ale že Ukrajina může souhlasit pouze tehdy, pokud bude mezi oběma zeměmi rovnost a příjmy se budou dělit půl na půl.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Guardian

Čtěte více

• Média: Manipulaci s úroky za globální krize koordinovaly centrální banky a vlády
  Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times dnes na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.
• Média: Mayová čelí občanské válce ve straně
  Předložení návrhu brexitové dohody by mohlo v její Konzervativní straně vyvolat občanskou válku, zdá se však, že britská premiérka Theresa Mayová je odhodlána dotáhnout boj do konce. Tak dnes britská média hodnotí čtvrteční drama na britské politické scéně poté, co kabinet dal zelenou návrhu dohody s Bruselem. Premiérce však stále hrozí rezignace ministrů nebo konflikt se severoirskými unionisty, o jejichž podporu se vláda opírá v parlamentu.
• Median: Češi se nejčastěji chrání před inflací investicemi do zlata
  Češi kvůli ochraně před inflací nejčastěji volí uložení peněz do investičního zlata, termínovaných vkladů nebo realitních fondů. Zatímco investice do zlata preferuje 24 procent lidí, termínovaný vklad 21 procent a fondy investující do nemovitostí 19 procent. Zhruba 60 procent lidí vnímá znehodnocení úspor stejně velkým problémem jako zdražování. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury Median mezi 2000 respondenty.
• Média: Německé strany se dohodly na schválení obřího finančního balíku
  Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se podle německých médií dohodly se stranou Zelených na podpoře obřího finančního balíku s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo 50 až 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). CDU/CSU a SPD potřebují hlasy Zelených, aby mohly opatření schválit ve Spolkovém sněmu dvoutřetinovou většinou.
• Média: Německo zatíží spotřebitele plynu zvláštní daní, má pomoct dodavatelům
  Německo plánuje od 1. října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů. Podle tiskových agentur to uvádějí zdroje z německého ministerstva hospodářství.
• Média: OPEC+ v lednu zvýší těžbu o 500.000 barelů denně
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem se dohodli, že od ledna zvýší těžbu o 500.000 barelů denně. Informovaly o tom dnes agentura Reuters a list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Tyto informace podle Reuters potvrdilo také kazachstánské ministerstvo energetiky.
• Média: Poradci německé vlády snížili odhad letošního růstu ekonomiky
  Výbor ekonomických poradců německé vlády snížil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 2,7 procenta z dříve předpokládaných 3,1 procenta. Informovala o tom německá média. Výbor své aktualizované hospodářské prognózy oficiálně představí ve středu. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Média: Rozpočet Japonska na příští rok bude desátým rokem po sobě rekordní
  Rozpočet Japonska na příští fiskální rok přesáhne kvůli rostoucím sociálním výdajům a nákladům na obranu 107 bilionů jenů (21,3 bilionu Kč). Bude tak desátý rok po sobě rekordní. S odkazem na zdroje blízké vládě to dnes uvedla agentura Kjódó. Japonsko je po Číně a Spojených státech třetí největší ekonomikou na světě a zároveň nejzadluženější vyspělou zemí. Fiskální rok 2022 začne v dubnu.
• Média: Šéf francouzské firmy na prodej luxusního zboží LVMH se chystá do Číny
  Šéf francouzského podniku na prodej luxusního zboží LVMH a druhý nejbohatší člověk na světě Bernard Arnault se tento měsíc chystá navštívit Čínu. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Prodej luxusního zboží na jednom z největších spotřebitelských trhů na světě utlumila pandemie, nadnárodní společnosti ale pečlivě sledují, jak se druhá největší ekonomika světa zotavuje.
• Média: Tajemník ruské bezpečnostní rady nařídil přípravu mobilizace ekonomiky
  Jeden z nejvlivnějších spolupracovníků ruského prezidenta Nikolaj Patrušev včera nařídil gubernátorům ruských regionů a náčelníkům federálních úřadů, aby se připravovali na mobilizaci ekonomiky, napsal včera server The Moscow Times a připomněl dřívější Patruševovy výzvy k soběstačnosti Ruska, připomínající Severní Koreu.
• Média v Polsku spekulují, zda lidé celé týdny nepřepláceli za pohonné hmoty
  V Polsku se od ledna citelně zvýšila daň z přidané hodnoty (DPH) na pohonné hmoty, zákazníci však zdražení na čerpacích stanicích nijak nepocítili. Média a analytici proto nyní spekulují, zda motoristé celé týdny za benzin a naftu nepřepláceli.
• Měď je nejdražší za deset let, tuna je za více než 9700 dolarů
  Ceny mědi dnes vystoupily na maximum za více než deset let. Pomohl jim slabší dolar, ale také obavy o budoucí dodávky v době, kdy se globální ekonomika začíná zotavovat, což podle předpokladů přinese i vyšší poptávku po kovech. Cena tříměsíčního kontraktu na měď na Londýnské burze kovů (LME) se dostala až na 9700,50 dolaru (207.100 Kč) za tunu, nejvýše od srpna 2011.
• Medveděv: Moskva chystá podporu rublu
  Ruská vláda a centrální banka připravují opatření na podporu oslabujícího rublu v podobě zvýšeného...
• Medveděv: Rubl je třeba podpořit
  Propad kurzu ruského rublu si žádá zásah, který by však měl vycházet z tržních mechanismů, tvrdá...
• Medveděv: Sankce bude Rusko považovat za vyhlášení obchodní války
  Jakékoli sankce USA, které se dotknou ruských bankovních operací nebo devizového obchodu, bude Rusko považovat za vyhlášení obchodní války, řekl dnes podle místních médií ruský premiér Dmitrij Medveděv. Moskva na americké sankce podle něj odpoví politicky i ekonomicky nebo dalšími prostředky, bude-li to nutné.
• Medvědí breakout na AUD/USD
  Měnový pár AUD/USD dnes oslabuje. Z hlediska technické analýzy došlo k prolomení spodní hranice...
• Medvědí faktory na AUD/USD
  Analýza Australského dolaru.
• Medvědi na USD/JPY už kapitulovali
  Dnes se podíváme na to, jak se vyvíjely otevřené spekulativní pozice na velice žhavém páru posledních...
• Mechanismus ERM II je důležitým předstupněm pro zavedení eura
  Výběr informací o Evropském mechanismu směnných kurzů ERM II (koalice se dnes shodla, že si vláda vyžádá stanovisko Národní ekonomické rady vlády k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu ČR do ERM II):
• Melania Trumpová vydala v předvečer manželovy inaugurace svou kryptoměnu
  Budoucí americká první dáma Melania Trumpová vydala v předvečer manželovy inaugurace vlastní kryptoměnu. Jmenuje se Melania a po spuštění začala posilovat. Donald Trump se dnes oficiálně stane 47. prezidentem Spojených států. Sám vydal vlastní kryptoměnu $Trump den před manželkou, její cena také roste. Informuje o tom zpravodajský server BBC.