Joe Biden versus Donald Trump. Dva tradiční sokové se letos znovu postaví do ringu a v listopadu nejspíš svedou reprízu bitvy o post prezidenta USA. Nejdříve musí každý z nich obstát v takzvaných primárkách, ze kterých vzejde hlavní nominant republikánů a demokratů. O tom, že to bude právě Trump a Biden, ale pochybuje jen málokdo.
Současné volební průzkumy favorizují v generálních volbách Trumpa. Stejně jako v předchozích předvolebních kampaních je jeho možný příchod do čela USA v některých médiích vykreslovaný v děsivých kontextech. Podle některých hlasů chce Trump například rozpustit NATO.
Investoři na finančních trzích ale možnou rošádu v Bílém domě vnímají jinak. Bez emocí a pragmaticky. A navzdory tvrdým mediálním kritikám Trumpa se na jeho možný návrat vlastně docela těší.
Ano, potenciální oslabení NATO – a to v době probíhajících dvou globálně sledovaných válek – je pro trhy ve spojitosti s Trumpem největší strašák. Na poli domácí politiky ale Wall Street očekává možné pozitivní stimuly, které toto bezpečnostní riziko převažují.
Už při předchozím mandátu byl Trump – jak bývá u republikánů zvykem – k trhům a podnikatelským subjektům shovívavý. Korporátní daň snížil ze 35 procent na 21 procent. Teď slibuje, že ji v případě zvolení skrouhne až na 15 procent.
Biden oproti tomu hned po nástupu do úřadu začal velké společnosti i jedince danit a nadále „vyhrožuje“ s vyšším zdaněním bohatých. Finanční trhy v případě zvolení Trumpa vedle daňových škrtů vyhlížejí i finanční stimulace v obranném sektoru, z čehož by mohly těžit zbrojařské firmy.
A na Trumpa se mohou „těšit“ i banky. Bidenova administrativa totiž v souladu s mezinárodními doporučeními pracuje na větší regulaci bank, která je zavazuje držet v hotovosti větší procento kapitálu. Trump by naopak rád tuto částku snížil. Tím by se v bankovním systému uvolnil kapitál, který by bylo možné půjčovat.
Finanční trhy tak z Trumpa těžkou hlavou prozatím nemají. Vzhledem k jeho nevypočitatelnému chování se ale všechno může rychle změnit.
Filip Kalčák
