Červnové volby do Evropského parlamentu rozpoutaly ve Francii politický chaos. Prezident Macron se totiž chtěl projevit jako opravdový státník a rychle vyhodnotil debakl vlastní strany tím, že rozpustil domácí parlament.
Nečekaný krok tak vedl k předčasným volbám, které byly na programu na začátku prázdnin. Jelikož eurovolby ve Francii ovládla krajně pravicová strana Národní sdružení, průzkumu věštily její úspěch i v parlamentních volbách.
Ostatní politické strany proto bily na poplach a vcelku ochotně se navzdory vlastním neshodám spojily proti Národnímu sdružení.
A démonizovaná strana skutečně volby nevyhrála. Triumf ale nepřipadl do klína Macronovým barvám, ale krajní levici. Tak moc se Francouzi báli jednoho extrému, až si zvolili druhý. Vrchní představitel vítězné koalice Jean-Luc Mélenchon například požaduje vystoupení Francie z NATO.
Není proto divu, že po víkendu trhy reagovaly na hlasování spíše negativně. Po otevření burzy spadly vrchní francouzské indexy včetně CAC 40, třebaže většinu ztrát už se podařilo odmazat.
Trpělo také euro, které kleslo až k hodnotě 1,080 vůči dolaru. Potíže eura někteří analytici vyhlížejí i nadále, protože se krajní levice v případě sestavení vlády může pustit do zběsilé fiskální politiky, aby naplnila předvolební sliby.
Skepse se na začátku obchodního dne přelila i do Velké Británie, kde dipnul index FTSE 100. V očekávání dalšího vývoje v jedné z největších evropských mocností tak zůstávají trhy na starém kontinentu nadále v nervozitě.
Filip Kalčák
