Ranní ptáče dál doskáče? a když nedoskáče, tak si aspoň užije víc zábavy.
Ještě do nedávna, mě trápil jeden pro mě veliký problém. A sice, nedařilo se mi vstávat přesně v dobu, kdy jsem si stanovil. Budík sice zazvonil okolo šesté hodiny ranní, ale já mu jen uštědřil pár ran a válel jsem se v posteli další dvě hodiny. Často se mi hned po probuzení honily hlavou pochybnosti, a všechny možné důvody proč nemá cenu vstávat. A tak jsem nevstával, a vždycky jsem si dal pěkně na čas – Takhle to šlo den za dnem a nelíbilo se mi to. Každé ráno deprimovaný z toho, že nejsem sto ani vylézt z postele. Nu, mírně to dramatizuji, žádným hloubným depresím jsem nepropadal, ale bylo to přinejmenším nepříjemné. Co si pomatuji, tenhle nešvar mě doprovázel pěknou řádku let. A až za poslední dobu, se mi ho konečně povedlo zlomit. Jednoho dne, jsem se prostě rozhodl, že tomu konečně utnu tipec. A zabralo mi to sotva hodinku práce a bylo to jednoduší, než jsem čekal. Jen selský rozum, tužku a zápisník, nic víc. Následující den, jsem vstal z postele o dvě hodiny dříve než kdy jindy. Můj smutný pocit, se kterým jsem chodíval ke snídani náhle zmizel a nahradil jej pocit úspěchu a hrdosti. A je to znát. Zajímá-li vás jak jsem tohoto dosáhnul, nebo máte obdobný problém. Pokusím se tuhle metodu vtěsnat do následujících řádků.
Nejprve trochu suché teorie. Takové základy, nebo spíše doporučení, podle kterých se můžeme řídit.
Ohledně optimální doby spánku panuje spousta názorů.
Selský rozum nám napoví, že nejlépe je spát přes noc od setmění do svítání – jak prosté. Krom úspor za elektriku, získáme také hodnotný a pohodlný spánek a nejspíše i nejzdravější přístup k této problematice. Zvířata přece taky nepoužívají budík, a netrpí problémy spánku, stresem, nebo jinými neduhy?
Britská BBC na toto téma uveřejnila jeden zajímavý článek – zde. (en)
Druhá teorie tvrdí, že ideálem je 8 hodin. Je, a není to pravda. Osm hodin je pouze průměr, faktem je, že mnozí lidé potřebují 5, nebo i 9 hodin spánku. Většině lidí ale postačí 8hodin – a na základě pravděpodobnosti to funguje jako všeobecné doporučení. Proto doporučuji, určit si vlastní optimální dobu spánku. – Ve vztahu k předchozímu odstavci. Spánek přes den místo přes noc ubírá na své hodnotě.
Nebo způsob, jakým se můžete připravit na bezbudíkové probouzení. V prvních několika dnech nastavit budíka na výše zmíněných 8 hodin, a později budíček vysadit. Tělo si sice zvykne na určitou hodinu kdy vstávání, ale s postupem času si vytvoří vlastní rozvrh a bude vás budit, až uzná za vhodné.
Následuje pár rad, jak se správně fyzicky připravit na spaní. Můžete a nemusíte se jimi řídit. Slouží pouze jako doporučení.
Tak například nejíst tři hodiny před spánkem. To vidím jako poměrně důležité pravidlo pro spokojený spánek. Pokud se najíme hodinu před spaním, přijdeme tak o celé 2 hodiny klidného spaní. Pravda je taková, že tělo tráví i za těch okolností, že ležíme v posteli a v duchu přemítáme o tom, jak plaveme v moři mincí, jako strejda skrblík.
Další doporučení zní – dopřejme si před spaním hodinku relaxace. Číst knihu, poslouchat audioknihu, nebo třeba háčkovat. Připraví a vyklidní náš organismus na klidné spaní. Ovšem, až začneme být unavení, je dobré jít ihned spát. Pokud pak jdeme vyčistit si zuby, uklidit v kuchyni a pozdravit souseda, organismus se znovu nastartuje a přijdeme tak o svoji „přípravu“.
Sport blahodárně působí na zdraví a mimo jiné nás zbavuje přebytečné energie, která se v nás hromadí veškerou tou prací za stolem. Já osobně, pokud alespoň obden nevyjedu na pár hodin na kolo, usínám daleko hůře, než v týdny kdy pravidelně sportuji.
Postel slouží jen a jen ke spánku a odpočinku. Ano, je to opravdu tak. Všechny ty úžasné věci, kterým se v posteli tak rádi oddáváme – stavění hradu z peřin, vychutnávání si zmrzlinového poháru, sledování televize, polštářové bitvy, nebo i fyzický projev lásky – to všechno ohrožuje náš dobrý spánek. Osobně myslím, že to není až tak horký. Ale jestliže máte problém se spaním, můžete si třeba koupit jednu postel na spaní a druhou na hraní ;).
Tak to by byl takový stručný základ. Určitě můžeme k této problematice najít spoustu materiálu. Ale věřím, že tohle shrnutí bude pro naše potřeby stačit. Nyní se přesuneme ke druhé, podstatnější části. A sice, jak se psychicky připravit, na ten boj vyhrabat se z postele.
Jak v byznyse, tak jinde v životě – bez plánu nemáme velkou šanci na úspěch. Takže, stačí mít plán a zrealizovat ho. Je to prosté. Víme od kdy a do kdy budeme spát? Co budeme dělat před spaním, a hlavně co budeme dělat hned potom, co se probudíme ? Zjistil jsem, že bez plánu to prostě nejde – ve většině případu se probudíme díky zvonění budíku, ale stejně nevylezeme, protože k tomu není dost dobrý důvod. Proto je podle mého názoru velice důležité stanovit a dodržovat nějaký svůj režim. Avšak, dodržování stejných pravidel po delší časový úsek ve finále škodí. Pravidla musí být flexibilní a co nejvíce variabilní. Co je dobré dnes, nemusí být dobré zítra.. Pro ilustraci vám představím můj aktuální plán: V osm večer si jdu vyčistit zuby a zařídit poslední denní povinnosti, o půl hodiny později si dopřeju hodinku čtení té oné knihy. O půl desáté „jdu spát“ a v deset už většinou spokojeně dřímu. Ráno se probouzím v šest hodin, po zazvonění budíku bez váhání skáču z postele, udělám deset dřepů a jdu na snídani. Po snídani, na která trvá třicet minut až hodinu, budu dělat to a to – a cestou do pracovny si dopřeji další dřepy a několik shybů? Je důležité všechno důkladně a svědomitě popsat. A ačkoliv se to nezdá, můžeme tak dosáhnout velikých výsledků.
Osobně doporučuji začlenit do svého programu malou ranní rozcvičku. Rozproudí krev a rozehřeje tělo. Zvláště v případě, kdy nás čeká dlouhá práce u stolu.
A pokud se vám nepodaří vstát z postele hned na první pokus, není radno zoufat. Po dostatečném počtu pokusů se to podaří. A bude to stát za to.
Děkuji vám, že jste si našli čas na přečtení tohoto článku. Máte-li k němu co říci, podělte se s námi o svůj názor – zanechte komentář. Pokud naleznete chyby v mém psaní, slohu nebo podání či srozumitelnosti výkladu, budu vám vděčný, pokud mě na ni upozorníte.
