Východní ekonomický gigant byl vždy v globální digitální hře jménem Bitcoin divokou kartou. Pětašedesát procent výkonu sítě pochází právě odtud, kde se kryptoměna těží ve velkých halách s extrémně levnou elektřinou, za kterou může sada masivních vodních elektráren.
Halving a jeho důsledky
Největším strašákem budiž blížící se halving, který vyžene vysoko cenu samotné těžby. Odměna za jeden blok se totiž sníží z 12,5 BTC na 6,25 BTC. A ač ze zkušenosti roku 2018 víme, že velcí těžaři dokážou pracovat pod cenou, o těch malých se to vůbec říct nedá. Pokud se cena nezmůže opět zázračně vyšplhat o několik desítek procent, další oblasti světa z hledáčku těžařů vypadnou.
Samozřejmě, síť sama o sobě upraví složitost bloku. Každý blok se musí těžit 10 minut a masivní exodus těžařů by byl reflektován. Co když na jejich místo ale okamžitě naskočí někdo, kdo zvládne řešit bloky levněji?
U jakéhokoliv jiného produktu by nebyl problém. Vždyť tak funguje tržní hospodářství a souboj konkurence. Nicméně od aktiva, které se bije do prsou jako protiváha centrálním bankám a jako zabiják centralizace moci, by mnozí čekali něco jiného než kapitalismus na steroidech.
Ale měli bychom se bát?
Odpověď skrývá více filozofie a idealismu, než když rozmýšlíte nad nákupem vlajkového Huawei.
Totiž centralizace podnikatelů v Číně je logickým důsledkem tamních bezkonkurenčních podmínek. Avšak ideály, na kterých Bitcoin samotný stojí, se neslučují s možností jednoho jediného člověka hrubě přes polovinu sítě vypnout.
Tento Damoklův meč je zásadnější než grotesknost tibetské vlajky vyrobené v čínské továrně.
Čínské stanovisko je v době psaní tohoto textu příznivé. Ze Sečuánské pánve k nám dokonce proudí zprávy o tom, že tamní vláda nabízí společnostem zabývajícím se kryptoměnami elektřinu zdarma. Vzhledem k probíhající krizi se totiž poptávka energií snížila a těžba se jeví jako jedna z mála možností.
Nesmrtelnost digitálního brouka
Pomyslný Damoklův meč je také jedinou zbraní, kterou tamní pohlaváři mají. Bitcoin má totiž místo masa a kostí jedničky a nuly. I výpadek více než poloviny sítě by dokázal přežít.
Na místo obrovských klimatizovaných hal by v extrémních případech opět naskočily grafické karty a ve skříni se válející herní sestavy.
Závěrem tedy mějme na paměti to, že Bitcoin bude vždy svobodný. Nelze ho pokořit ani po celém světě zakázat.
Centralizace v Zemi středu nemusí být pro investora vůbec žádný problém - dokud nepůjde opravdu do tuhého. Naopak kdo se pyšní ideály kryptoměn, na tričku má blockchain a z nedůvěry k peněženkám si pamatuje celou svoji frázi, ten by se bát měl. Jeho ideály totiž nestojí dnes na ničem jiném než na libovůli jedné strany. A to je strašidelné zjištění.
Jiří Makovský