Trh jako plátno našich očekávání
Mnoho obchodníků nevstupuje do trhu jen s technickou analýzou – ale i s nevyřčeným očekáváním, že „trh by měl reagovat“, „už to přece musí jít dolů“, nebo „takhle to přece fungovalo i minule!“.
V realitě ale trh nereaguje „tak, jak by měl“. Reaguje tak, jak zrovna chce.
A právě konfrontace s tímhle faktem je často tím největším zdrojem frustrace.
Nejčastější iluze, které si projektujeme do trhů
1. Iluze spravedlnosti
Představa, že pokud jsme udělali všechno správně, trh „by měl“ dát odměnu.
Jenže trh neodměňuje správnost. Odměňuje pravděpodobnost, ne snahu.
Ztráta může přijít i u perfektně řízeného obchodu. A zisk může přijít i u naprosté hlouposti.
Když se trader identifikuje s tím, že „přece obchodoval podle plánu“, a přesto dostal Stop-Loss, často následuje vnitřní hněv. Ne na trh. Ale na to, že svět neodpovídá představě o férovosti.
2. Iluze kontroly
Pocit, že pokud se člověk dostatečně připraví, ohlídá každý vstup, zvládne money management, tak „má věci pod kontrolou“.
Ano, systém a řízení rizika jsou zásadní. Ale kontrola je vždy jen částečná.
Když se objeví nečekaný výkyv, gap, nebo fundament mimo plán, a účet utrpí, přichází pocit ohrožení – protože iluze absolutní kontroly praskla.
3. Iluze logiky
Kolikrát trh „naruší strukturu“, ale místo pokračování v trendu se otočí zpět... Kolikrát fundamenty říkají jedno, ale cena reaguje opačně.
Trh totiž nefunguje podle „logiky“, jak ji chápeme racionálně. Funguje podle dynamiky emocí, likvidity, sentimentu, potřeb velkých hráčů a očekávání všech jednotlivců i institucí.
A pokud trader přistupuje ke grafu s očekáváním, že „věci budou dávat smysl“, dřív nebo později narazí.
Co se v těchto chvílích o sobě dozvídáme?
Právě když trh „nefunguje podle představ“, vyplouvají na povrch nejvíc vnitřní vzorce, předsudky a očekávání.
Jestli:
- máme potřebu být v právu.
- dokážeme přijmout, že něco nejde ovlivnit.
- si neseme přesvědčení, že úspěch by měl přijít díky snaze.
- obchodujeme pro ego, nebo pro proces.
Často jsem si až zpětně uvědomil, že moje největší frustrace nebyla z trhu samotného – ale z toho, že realita zpochybnila můj vnitřní obraz o tom, jak „by to mělo být“.
Jak s těmito iluzemi pracovat?
Nejde o to iluze potlačit. Jde o to je vidět, rozpoznat, a nenechat je řídit rozhodování.
Osobně mi pomáhá:
- Pravidelně si psát, jaký vnitřní příběh právě promítám do trhu
- Vědomě oddělit očekávání od reality („co bych chtěl vs. co graf opravdu dělá“)
- Připomínat si, že ztráta není „chyba systému“, ale prostě varianta, se kterou systém počítá
Závěr
Trh je neutrální. Ale my nejsme. A právě v tom je to těžké – i krásné zároveň.
Skutečně konzistentní trading nezačíná v grafech, ale v ochotě vidět, co si do těch grafů promítáme.
Když dokážeme tyto iluze rozpoznat a vědomě s nimi pracovat, vzniká nový prostor – klidný, stabilní, méně reaktivní.
A právě v něm začíná růst – nejen obchodní, ale i osobní.
Pepa Zeman
Tým FXstreet.cz
