Evropská centrální banka (ECB) kontinuálně vyjadřuje obavy z nízké úrovně inflace, přičemž upozorňuje na své široké možnosti boje s tímto ekonomickým jevem. Na druhé straně představitelé americké centrální banky (Fed) ve svých projevech vykreslují pozitivní obrázek ekonomického oživení země, plynule snižují objem programu kvantitativního uvolňování (QE) a rovněž indikují návrat monetární politiky do normálního stavu.
Komunikace s venkovním světem se po poslední krizi stala důležitým nástrojem centrálních bank, zejména v rozvinutých zemích. Investoři se proto naučili těmto institucím pečlivě naslouchat a mezi řádky detailně analyzovat jejich jednotlivá poselství. Naladění se na jednu notu s centrální bankou a vidění ekonomiky jejíma očima je pak pro ně zárukou úspěchů. Krásným příkladem toho, jak investoři naslouchají centrálním bankéřům je makroekonomický ukazatel JOLTS (Job Openings and Labor Turnover Survey), jež poskytuje informace o fluktuaci, tedy pohybu na trhu práce prostřednictvím dotazovaného vzorku firem. Nicméně o tento ukazatel neprojevoval nikdo z ekonomů velký zájem, dokud šéfka Fedu Janet Yellen neupozornila na to, že ona tento ukazatel pečlivě sleduje.
Z komunikace ECB je nyní zřejmé, že banka s bojem proti nízké inflaci jenom začala a je schopna přitvrdit, bude-li si to ekonomika 18 zemí monetární unie vyžadovat. Měnová politika ECB tak začíná značně divergovat od té americké, případně i britské, což nebude otázka několika měsíců, ale pár roků. Zatímco Mario Draghi vzkazuje, že ECB bude držet úrokové sazby blízko nulové hodnotě po extrémně dlouhou časovou dobu, tak USA a Velká Británie se pomalu připravují na jejich zvyšování. Podle všeho jako první v tomto směru učiní kroky britská centrální banka (BoE), a to buď ke konci letošního, nebo začátkem toho příštího. V případě Spojených států se zvýšení úrokových sazeb zatím odhaduje na 3. až 4. kvartál následujícího roku.
Michala Moravcová
Analytik finančních trhů BOSSA
