Pro poziční tradery, kteří drží své pozice týdny až měsíce se proto na tomto nejobchodovanějším měnovém páru těžko hledají obchodní příležitosti. Z fundamentálního pohledu nelze najít silný indikátor, který by hovořil o vyloženě špatném ocenění tohoto kurzu. Ten se obchoduje blízko svého dlouhodobého průměru. Inflační diferenciál (viz graf) sice hovoří spíše ve prospěch eura. Za posledních deset let jde ale pouze o jednotky procent, které by si euro mohlo připsat díky nižší inflaci, a nevytváří proto žádné silné náznaky pro trend.
Vývoj inflace v eurozóně (modře) a v USA (černě):
Proto se podíváme spíše na zvraty v nadcházejících krocích Fedu a ECB. Pravděpodobnost alespoň jednoho letošního zvýšení úrokových sazeb v USA klesla podle analytiků Bloombergu z 93 % na začátku roku na aktuálních 62 %, což je velký posun v očekáváních, který by měl mít negativní dopad na dolar. Evropská měna na tom ale není o moc lépe – ani přes záporné úrokové sazby (-0,30 %), kvantitativní uvolňování (QE) a slušné oslabení eura se jádrová inflace v eurozóně nemůže dostat bezpečně nad 1 % a logickým přístupem se tak pravděpodobně dočkáme dalšího uvolnění měnové politiky v Evropě.
I nadále si tak stojíme za predikcí z celoročního výhledu, která hovoří o silném supportu na 1,0500 a silné rezistenci okolo 1,1500. S rostoucím kurzem totiž svou rétoriku volnější měnové politiky vyostří ECB, naopak u nižších hodnot EUR/USD zase Fed odloží zvýšení úrokových sazeb. Zdá se, že euro i dolar si hrají na svém písečku a obě největší centrální banky chtějí udržet eurodolar stabilní. Fedu i ECB totiž tento přístup aktuálně vyhovuje. Žádný trend proto na EUR/USD vidět nelze.
Vývoj měnového páru EUR/USD (4hodinový graf – H4):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz