Rafaj: Evropský ekonomický model není dlouhodobě udržitelný

Evropský sociální a ekonomický model není dlouhodobě udržitelný, válka na Ukrajině a kroky administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa to jen podtrhly. Český byznys chce vidět skutečné změny, nikoliv další Lisabonskou strategii. V úvodním vystoupení třetího ročníku konference Česko na křižovatce, která letos nese podtitul Evropa na křižovatce, to dnes řekl šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Evropa má podle Rafaje stále šanci, ale je třeba zásadní obrat. "EU se pořád může probrat ze snu a vytvořit podmínky pro globálně konkurenceschopné firmy. Potřebujeme ale radikální změnu myšlení, dokončení jednotného trhu a taky adekvátní obchodní politiku. Je za minutu dvanáct,“ dodal.

Také prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček ve svém vystoupení apeloval na nutnost strategického přehodnocení evropského přístupu.

"Evropa nutně potřebuje regulatorní a byrokratický detox. K tomu se musíme v aktuálním světě konečně soustředit na dvě skutečné priority, a to posílení obranyschopnosti a zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Není čas ztrácet čas a tříštit síly. Potřebujeme jasnou strategii a odvahu rozhodovat. Méně regulace, méně byrokracie, méně ideologie,“ podotkl. Připomněl, že jsou to politici, kdo schvaluje zákony. "Ti musí najít odvahu škrtat nesmysly," doplnil Zajíček.

Prezident České bankovní asociace Jan Juchelka uvedl, že strategické investice musí být součástí dlouhodobé strategie. Klíčové podle něj je, aby Česko dokázalo určit své skutečné priority a začalo je prosazovat napříč vládními cykly. "Privátní sektor je připraven se na těchto investicích významně podílet. Potřebujeme ale jasné podmínky, silného partnera na straně státu a efektivní nástroje, které dokážou investice řídit a vyhodnocovat,“ poznamenal

Evropské peníze podle něj nesmí být nadále tříštěny do desítek dílčích programů. Místo toho by měly být soustředěny do jednoho, maximálně dvou národních programů, které umožní cílené a efektivní financování podle jasně stanovených priorit. Cílem je vytvořit stabilní a odborně řízený rámec, který zvýší návratnost veřejných i soukromých investic a konečně zefektivní využívání evropských zdrojů. "Je třeba co nejjednodušší institucionální uspořádání," zdůraznil.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Rada ČNB zřejmě ve čtvrtek opět zvýší úrokové sazby
  Bankovní rada České národní banky pravděpodobně na svém čtvrtečním zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Důvodem je slabší než očekávaný kurz koruny, vyšší inflace a napjatý trh práce. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Rada ČNB zvýšila úrokové sazby, základní sazbu na 1,25 procenta
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na pět procent, je nejvyšší od r. 2001
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň dnes šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Pro dnešní rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi centrálních bankéřů. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Šlo tak o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Růst sazeb podle ekonomů odpovídal očekávání finančního trhu. Zajímavější bude podle expertů rozhodování bankovní rady v srpnu v novém složení. Česká koruna ihned po rozhodnutí bankovní rady významněji nereagovala a k euru se stabilizovala kolem 24,68 Kč za euro. Svaz průmyslu a dopravy ČR další zvýšení sazeb kritizoval.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, je nejvyšší od 2008
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň dnes šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu a na počátku příštího roku další mírnější zvýšení.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší od 2002
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň dnes šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 pct. bodu, nejvíce od 1997
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
• Rada pro finanční stabilitu navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn
  Rada pro finanční stabilitu (FSB) na podzim navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn. Reaguje tak na prudké výkyvy na trzích s kryptoměnami, které podle ní podtrhly potřebu regulace tohoto odvětví. Rada to uvedla v dnešní zprávě. FSB je mezinárodní organizací monitorující globální finanční systém, sdružuje finanční regulátory a představitele centrálních bank a ministerstev financí skupiny největších ekonomik světa G20.
• Radost z testů bank zakrývá budoucí potíže
  Investoři byli v neděli ušetřeni okamžité bolesti, když zátěžové testy ukázaly, že přední evropské banky...
• Rafaj: EU musí přestat regulovat, aby Evropa mohla růst
  Evropská komise by podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje měla přestat regulovat, tedy nepřijímat nové normy a nechat byznys "dýchat a soustředit se na práci". Rafaj to v úterý večer uvedl na setkání s novináři v Bruselu. Zástupci českého svazu průmyslu a dopravy v belgické metropoli představili vlastní dokument vypracovaný spolu s odborníky, který popisuje, co by se mělo udělat, aby byla Evropa opět konkurenceschopná.
• Rajoy: Řecko si může za svoje chyby samo
  Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy včera vyzval svého řeckého levicového kolegu Alexise...
• Raketový růst Česka zaskočil ČNB
  Velice pozitivní zprávu zveřejnil v pátek Český statistický úřad ohledně vývoje tuzemské ekonomiky v prvním...
• Raketový trend na zlatu nemá konce, další růst se připravuje
  Cena zlata (XAU/USD) na 4hodinovém grafu prolomila směrem vzhůru vyznačenou oblast rezistence a dále posiluje. Dočkáme se nyní oslabení zpět k již zmíněné proražené rezistenci (throwback - nyní support), kde dochází ke konfluenci rostoucí trendové linie, úrovně 61,8 % Fibonacciho retracementu, klouzavého průměru SMA 100 a také úrovně standartního Pivot Pointu S1. V této oblasti by následně mohli nabrat opět sílu býci.
• Raketový útok na ropné objekty v Iráku nezpůsobil škody
  Do blízkosti objektů zahraničních ropných firem v Iráku dnes dopadlo několik raket. Podle iráckých policejních zdrojů, které citovala agentura Reuters, nebyl nikdo zraněn a nejsou hlášeny ani hmotné škody. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
• Rakouská centrální banka snížila odhad HDP o půl procentního bodu
  Rakouská centrální banka (ONB) snížila odhad růstu domácí ekonomiky na příští rok o půl procentního bodu na 1,1 procenta. Důvodem je globální ekonomické zpomalení, včetně slabšího výkonu důležitého obchodního partnera - Německa, které ohrožují další poptávku po vývozu.
• Rakouská centrální banka zhoršila výhled ekonomiky, čeká pokles
  Rakouská centrální banka výrazně zhoršila výhled pro domácí ekonomiku. Ve své dnešní zprávě předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) Rakouska se v letošním roce sníží o 0,1 procenta. Ještě v prosinci přitom předpokládala, že HDP letos vykáže nárůst o 0,8 procenta. Rakouská ekonomika se podle centrální banky musí vypořádat s řadou výzev, včetně vysokých cen energie a hrozby cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• Rakouská ekonomika prý letos klesne o 7,2 procenta
  Rakouská ekonomika letos klesne o 7,2 procenta, uvedla dnes ve svém odhadu centrální banka. Pokud na podzim přijde i jen mírná druhá vlna epidemie nemoci covid-19, mohl by hrubý domácí produkt (HDP) zaznamenat propad až o 9,2 procenta. Na příští rok banka předpovídá růst HDP o 4,9 procenta, na úroveň před krizí se ale ekonomika ještě nedostane.
• Rakouská ekonomika ve 3Q klesla
  Rakouský hrubý domácí produkt se v letošním třetím čtvrtletí snížil o 0,3 procenta proti předchozím třem...
• Rakouská Raiffeisen Bank International uvažuje o odchodu z Ruska
  Rakouská finanční společnost Raiffeisen Bank International (RBI), která působí i v České republice, uvažuje o odchodu z Ruska. Banka dnes uvedla, že tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Rakouská vláda představila soubor opatření k omezení dopadů inflace
  Rakouská vláda dnes představila soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur (přes 12.000 Kč) pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Kabinet uvedl, že tato opatření v letošním roce přijdou zhruba na šest miliard eur (148,5 miliardy Kč).