Rafaj: EU musí přestat regulovat, aby Evropa mohla růst

Evropská komise by podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje měla přestat regulovat, tedy nepřijímat nové normy a nechat byznys "dýchat a soustředit se na práci". Rafaj to v úterý večer uvedl na setkání s novináři v Bruselu. Zástupci českého svazu průmyslu a dopravy v belgické metropoli představili vlastní dokument vypracovaný spolu s odborníky, který popisuje, co by se mělo udělat, aby byla Evropa opět konkurenceschopná.

Podle Rafaje jde o 68 konkrétních opatření, které mohou poměrně rychle "odbřeměnit firmy od nejrůznějších regulací". Dokument již nabídli některým politikům a jednali o něm také se zástupci Evropské komise.

"Rok jsme pracovali s odvětvovými svazy a odborníky na tom, co by se mělo udělat, aby byla Evropa opět konkurenceschopná. Přivezli jsme asi čtyřicetistránkový dokument, kde v jednotlivých oblastech popisujeme, co by se mělo stát. Říkáme, že pro konkurenceschopnost je v prvé řadě důležité nechat nás dýchat a soustředit se na práci, to znamená jakýsi legislativní a regulační detox," uvedl Rafaj.

Evropa digitálně zaostává za Spojenými státy i Čínou, přesto se podle něj v posledním období Evropská komise soustředila spíše na regulaci než na podporu skutečného růstu gigantů. "Mezi deseti světovými giganty není ani jedna evropská firma," připomněl Rafaj. Na prvním místě žebříčku digitálních firem je americký Apple, druhý je americký Microsoft a třetí jihokorejská firma Samsung Electronics.

Nová komise by měla podle Svazu průmyslu a obchodu ČR povinnosti zvyšující administrativní zátěž spíš rušit než přijímat nové. Ani velké firmy už totiž nemají kapacitu sledovat a plnit stále nová nařízení a směrnice, uvedl český svaz. Digitální oblast je navíc jednou z vůbec nejvíce přeregulovaných oblastí v EU, jen v minulém volebním období europarlamentu bylo navrženo 116 legislativních aktů.

"Také bychom měli udělat rychlá rozhodnutí a rychlé řezy v aktivitách, které ještě zastavit jdou, jinak nám způsobí další problémy. Konkrétně máme na mysli nasazení plného reportingu ESG. Domníváme se, že je v této fázi daleko moudřejší mít reporting dobrovolný," uvedl Rafaj. ESG reporting znamená sbírání dat o udržitelnosti. Velké firmy by měly od začátku roku sbírat data o dopadech svého podnikání na okolí. Jde o nové povinnosti pro firmy vycházející z celkem tří směrnic, doplnil Petr Jonák z představenstva svazu. Svaz průmyslu a dopravy věc kritizuje s tím, že na začátku šlo možná o dobrý úmysl, nicméně výsledkem je "jen smrtící regulační koktejl bez praktického přínosu" a chytřejší cestou by tedy byla dobrovolnost.

Dále Rafaj zdůraznil, že je potřeba soustředit se na realistické klimatické cíle. Evropské klimatické cíle musí podle českého svazu zohledňovat různé podmínky v jednotlivých členských státech a reálnou dostupnost dekarbonizačních technologií. Ne všechna odvětví lze dekarbonizovat tak rychle, jak požaduje současná evropská legislativa. "Je super, že je odvaha v členských zemích, abychom začali revidovat některé dílčí cíle, které jsou na stole. Není cílem nikoho, aby byznys zaplatil vysoké pokuty a chyběly mu na inovace," dodal s odkazem na dění v automobilovém průmyslu.

Právě Česká republika spolu s Itálií na konci minulého roku vyzvala EU k urychlení hodnocení realističnosti cíle zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Dalším bodem společného česko-italského návrhu je rovněž akutní potřeba řešení hrozby pokut za neplnění emisního cíle platného pro rok 2025.

Dále je podle Rafaje třeba, aby evropská pravidla respektovala národní energetický mix. Pro Česko je například klíčové zabránit diskriminaci jaderné energetiky a sladit cíle pro obnovitelné zdroje a energetické úspory s realitou, stojí v materiálu nazvaného Priority českého byznysu v EU. Rafaj v této souvislosti zmínil ještě další témata, a sice práce na snížení cen energií a podporu výzkumu a inovací.

Velké příležitosti jsou podle šéfa českého svazu průmyslu a obchodu rovněž v obranném průmyslu. "Evropa se budí, víme, že s tím něco chceme dělat, že budeme dávat více peněz, je ale důležité, aby většina z nich neskončila mimo Evropu," prohlásil Rafaj. "Musíme to rozpohybovat, nebát se to vytáhnout z armád ven, jít do vlastních inovací. Jsme připraveni, i Česká republika, na vytvoření inovačních center," dodal. Zdůraznil rovněž důležitost jednotného trhu. "Máte tu 27 regulací v mnoha oblastech, daňových, registračních. To se musí zjednodušit," doplnil.

Evropská komise dnes zveřejní takzvaný kompas konkurenceschopnosti, tedy akční plán, kterým chce zvrátit zaostávání Evropské unie za USA a Čínou, zástupci českého svazu průmyslu a obchodu uvítali, že jde o reakci na Draghiho zprávu o konkurenceschopnosti EU, která tak nezůstala v zapomnění. "Bohužel to provedení už tak dokonalé není. Byť přináší návrhy nějakých legislativních zjednodušení, nejsou zdaleka dostatečná," uvedl k tomu Rafaj. "Očekávali bychom, že řeknou, že přestanou s novou regulací, to tam ale chybí," doplnila ho viceprezidentka svazu Milena Jabůrková.

Podle dalšího viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara Česko na prosazování svých návrhů spolupracuje i s dalšími zaměstnavatelskými svazy a rovněž s dalšími členskými státy EU. "Vytvořili jsme takzvané severovýchodní partnerství, kdy se snažíme věci tlačit s podobně smýšlejícími svazy především ze střední a východní Evropy plus ze Skandinávie, což velmi dobře funguje," dodal Špicar.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Rada ČNB ve středu podle analytiků zahájí proces zvyšování úrokových sazeb
  Bankovní rada České národní banky zvýší na svém středečním zasedání úrokové sazby, shodují se ekonomové oslovení ČTK. Podle nich tak centrální banka zahájí postupnou normalizaci měnové politiky, další růst sazeb by totiž podle jejich odhadů měl následovat v srpnu a na podzim. Důvodem jsou obavy kvůli růstu inflace, což souvisí s očekávaným ekonomickým oživením. Základní úroková sazba by tak měla podle analytiků ve středu stoupnout o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.
• Rada ČNB zřejmě ve čtvrtek opět zvýší úrokové sazby
  Bankovní rada České národní banky pravděpodobně na svém čtvrtečním zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Důvodem je slabší než očekávaný kurz koruny, vyšší inflace a napjatý trh práce. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Rada ČNB zvýšila úrokové sazby, základní sazbu na 1,25 procenta
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na pět procent, je nejvyšší od r. 2001
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň dnes šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Pro dnešní rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi centrálních bankéřů. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Šlo tak o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Růst sazeb podle ekonomů odpovídal očekávání finančního trhu. Zajímavější bude podle expertů rozhodování bankovní rady v srpnu v novém složení. Česká koruna ihned po rozhodnutí bankovní rady významněji nereagovala a k euru se stabilizovala kolem 24,68 Kč za euro. Svaz průmyslu a dopravy ČR další zvýšení sazeb kritizoval.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, je nejvyšší od 2008
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň dnes šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu a na počátku příštího roku další mírnější zvýšení.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší od 2002
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň dnes šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 pct. bodu, nejvíce od 1997
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
• Rada pro finanční stabilitu navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn
  Rada pro finanční stabilitu (FSB) na podzim navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn. Reaguje tak na prudké výkyvy na trzích s kryptoměnami, které podle ní podtrhly potřebu regulace tohoto odvětví. Rada to uvedla v dnešní zprávě. FSB je mezinárodní organizací monitorující globální finanční systém, sdružuje finanční regulátory a představitele centrálních bank a ministerstev financí skupiny největších ekonomik světa G20.
• Radost z testů bank zakrývá budoucí potíže
  Investoři byli v neděli ušetřeni okamžité bolesti, když zátěžové testy ukázaly, že přední evropské banky...
• Rajoy: Řecko si může za svoje chyby samo
  Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy včera vyzval svého řeckého levicového kolegu Alexise...
• Raketový růst Česka zaskočil ČNB
  Velice pozitivní zprávu zveřejnil v pátek Český statistický úřad ohledně vývoje tuzemské ekonomiky v prvním...
• Raketový trend na zlatu nemá konce, další růst se připravuje
  Cena zlata (XAU/USD) na 4hodinovém grafu prolomila směrem vzhůru vyznačenou oblast rezistence a dále posiluje. Dočkáme se nyní oslabení zpět k již zmíněné proražené rezistenci (throwback - nyní support), kde dochází ke konfluenci rostoucí trendové linie, úrovně 61,8 % Fibonacciho retracementu, klouzavého průměru SMA 100 a také úrovně standartního Pivot Pointu S1. V této oblasti by následně mohli nabrat opět sílu býci.
• Raketový útok na ropné objekty v Iráku nezpůsobil škody
  Do blízkosti objektů zahraničních ropných firem v Iráku dnes dopadlo několik raket. Podle iráckých policejních zdrojů, které citovala agentura Reuters, nebyl nikdo zraněn a nejsou hlášeny ani hmotné škody. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
• Rakouská centrální banka snížila odhad HDP o půl procentního bodu
  Rakouská centrální banka (ONB) snížila odhad růstu domácí ekonomiky na příští rok o půl procentního bodu na 1,1 procenta. Důvodem je globální ekonomické zpomalení, včetně slabšího výkonu důležitého obchodního partnera - Německa, které ohrožují další poptávku po vývozu.
• Rakouská ekonomika prý letos klesne o 7,2 procenta
  Rakouská ekonomika letos klesne o 7,2 procenta, uvedla dnes ve svém odhadu centrální banka. Pokud na podzim přijde i jen mírná druhá vlna epidemie nemoci covid-19, mohl by hrubý domácí produkt (HDP) zaznamenat propad až o 9,2 procenta. Na příští rok banka předpovídá růst HDP o 4,9 procenta, na úroveň před krizí se ale ekonomika ještě nedostane.
• Rakouská ekonomika ve 3Q klesla
  Rakouský hrubý domácí produkt se v letošním třetím čtvrtletí snížil o 0,3 procenta proti předchozím třem...
• Rakouská Raiffeisen Bank International uvažuje o odchodu z Ruska
  Rakouská finanční společnost Raiffeisen Bank International (RBI), která působí i v České republice, uvažuje o odchodu z Ruska. Banka dnes uvedla, že tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Rakouská vláda představila soubor opatření k omezení dopadů inflace
  Rakouská vláda dnes představila soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur (přes 12.000 Kč) pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Kabinet uvedl, že tato opatření v letošním roce přijdou zhruba na šest miliard eur (148,5 miliardy Kč).
• Rakouská vláda schválila stimulační balík, zhruba 12 mld. eur
  Rakouská vláda včera schválila druhý stimulační balík, tentokrát ve výši zhruba 12 miliard eur (319,8 miliardy Kč). Na ekonomických opatření učiněných kvůli pandemii už tedy úhrnem vynaložila kolem 50 miliard eur. Nový balík zahrnuje například jednorázové zvýšení podpory v nezaměstnanosti 450 eur, snížení sazby daně pro osoby s nejnižšími příjmy na 20 procent z původních 25 procent a daňovou úlevu pro firemní investice až 14 procent.