Raketový útok na ropné objekty v Iráku nezpůsobil škody

Do blízkosti objektů zahraničních ropných firem v Iráku dnes dopadlo několik raket. Podle iráckých policejních zdrojů, které citovala agentura Reuters, nebyl nikdo zraněn a nejsou hlášeny ani hmotné škody. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Poblíž místa policisté našli odpalovací zařízení s 11 nepoužitými raketami.

Podle policie útočníci vystřelili tři rakety do blízkosti komplexu Burdžisja u Basry. Jsou tam rezidence i sídla firem jako ExxonMobil, Shell nebo Eni SpA či Halliburton. Objekty jsou ale nyní téměř prázdné, protože většina zahraničních firem svůj personál kvůli koronaviru evakuovala.

Irácký zaměstnanec americké firmy Halliburton řekl, že rakety dopadly daleko od objektu.

Představitelé irácké státní firmy Basra Oil Co., která dohlíží na ropné aktivity na jihu Iráku, oznámili, že útok produkci ani export suroviny nepoznamenal.

Italská skupina Eni informovala, že rakety dopadly u ropného pole, na němž tato firma působí, ale práce pokračuje. "Všichni zaměstnanci jsou v bezpečí a produkce není ovlivněna," řekla mluvčí firmy.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na pět procent, je nejvyšší od r. 2001
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň dnes šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Pro dnešní rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi centrálních bankéřů. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Šlo tak o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Růst sazeb podle ekonomů odpovídal očekávání finančního trhu. Zajímavější bude podle expertů rozhodování bankovní rady v srpnu v novém složení. Česká koruna ihned po rozhodnutí bankovní rady významněji nereagovala a k euru se stabilizovala kolem 24,68 Kč za euro. Svaz průmyslu a dopravy ČR další zvýšení sazeb kritizoval.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, je nejvyšší od 2008
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň dnes šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu a na počátku příštího roku další mírnější zvýšení.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší od 2002
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň dnes šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 pct. bodu, nejvíce od 1997
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
• Rada pro finanční stabilitu navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn
  Rada pro finanční stabilitu (FSB) na podzim navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn. Reaguje tak na prudké výkyvy na trzích s kryptoměnami, které podle ní podtrhly potřebu regulace tohoto odvětví. Rada to uvedla v dnešní zprávě. FSB je mezinárodní organizací monitorující globální finanční systém, sdružuje finanční regulátory a představitele centrálních bank a ministerstev financí skupiny největších ekonomik světa G20.
• Radost z testů bank zakrývá budoucí potíže
  Investoři byli v neděli ušetřeni okamžité bolesti, když zátěžové testy ukázaly, že přední evropské banky...
• Rajoy: Řecko si může za svoje chyby samo
  Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy včera vyzval svého řeckého levicového kolegu Alexise...
• Raketový růst Česka zaskočil ČNB
  Velice pozitivní zprávu zveřejnil v pátek Český statistický úřad ohledně vývoje tuzemské ekonomiky v prvním...
• Raketový trend na zlatu nemá konce, další růst se připravuje
  Cena zlata (XAU/USD) na 4hodinovém grafu prolomila směrem vzhůru vyznačenou oblast rezistence a dále posiluje. Dočkáme se nyní oslabení zpět k již zmíněné proražené rezistenci (throwback - nyní support), kde dochází ke konfluenci rostoucí trendové linie, úrovně 61,8 % Fibonacciho retracementu, klouzavého průměru SMA 100 a také úrovně standartního Pivot Pointu S1. V této oblasti by následně mohli nabrat opět sílu býci.
• Rakouská centrální banka snížila odhad HDP o půl procentního bodu
  Rakouská centrální banka (ONB) snížila odhad růstu domácí ekonomiky na příští rok o půl procentního bodu na 1,1 procenta. Důvodem je globální ekonomické zpomalení, včetně slabšího výkonu důležitého obchodního partnera - Německa, které ohrožují další poptávku po vývozu.
• Rakouská ekonomika prý letos klesne o 7,2 procenta
  Rakouská ekonomika letos klesne o 7,2 procenta, uvedla dnes ve svém odhadu centrální banka. Pokud na podzim přijde i jen mírná druhá vlna epidemie nemoci covid-19, mohl by hrubý domácí produkt (HDP) zaznamenat propad až o 9,2 procenta. Na příští rok banka předpovídá růst HDP o 4,9 procenta, na úroveň před krizí se ale ekonomika ještě nedostane.
• Rakouská ekonomika ve 3Q klesla
  Rakouský hrubý domácí produkt se v letošním třetím čtvrtletí snížil o 0,3 procenta proti předchozím třem...
• Rakouská Raiffeisen Bank International uvažuje o odchodu z Ruska
  Rakouská finanční společnost Raiffeisen Bank International (RBI), která působí i v České republice, uvažuje o odchodu z Ruska. Banka dnes uvedla, že tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Rakouská vláda představila soubor opatření k omezení dopadů inflace
  Rakouská vláda dnes představila soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur (přes 12.000 Kč) pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Kabinet uvedl, že tato opatření v letošním roce přijdou zhruba na šest miliard eur (148,5 miliardy Kč).
• Rakouská vláda schválila stimulační balík, zhruba 12 mld. eur
  Rakouská vláda včera schválila druhý stimulační balík, tentokrát ve výši zhruba 12 miliard eur (319,8 miliardy Kč). Na ekonomických opatření učiněných kvůli pandemii už tedy úhrnem vynaložila kolem 50 miliard eur. Nový balík zahrnuje například jednorázové zvýšení podpory v nezaměstnanosti 450 eur, snížení sazby daně pro osoby s nejnižšími příjmy na 20 procent z původních 25 procent a daňovou úlevu pro firemní investice až 14 procent.
• Rakouská vláda v reakci na koronavirus plánuje snížení DPH
  Rakousko plánuje v reakci na koronavirovou krizi dočasně na pět procent snížit daň z přidané hodnoty (DPH) v některých službách, například v gastronomii nebo kultuře. Oznámila to dnes rakouská vláda. Konečnou podobu chce plánu dát na dvoudenní schůzi, na které bude kabinet probírat i další stimulační opatření. Informovala o tom agentura Reuters.
• Rakouské strany jednající o vládě se shodly na škrtání v rozpočtu
  Strany jednající o sestavení budoucí rakouské vlády vidí značný prostor pro úspory, které by umožnily plánované snížení daní. Po včerejším druhém kole jednání to uvedli zástupci Rakouské lidové strany (ÖVP) designovaného kancléře Sebastiana Kurze a Svobodné strany Rakouska (FPÖ), informovala agentura APA.
• Rakousko hodlá od poloviny roku 2022 zavést novou uhlíkovou daň
  Rakouská vláda hodlá podle agentury AP zavést od července příštího roku novou uhlíkovou daň, kdy spotřebitelé budou muset zaplatit 30 eur (asi 760 Kč) za každou tunu CO2. Vybrané finance pak kabinet chce přerozdělovat mezi občany ve formě takzvaného klimatického bonusu.
• Rakousko chce zavést daň z mimořádných zisků ropných a plynárenských firem
  Rakouská vláda chce zavést dočasnou daň z mimořádných zisků energetických firem, anglicky označovanou windfall tax. Má platit dva roky a činit až 40 procent. Vláda si od tohoto kroku slibuje dvě až čtyři miliardy eur (49 až 97 miliard Kč), které hodlá použít na podporu domácností a firem. O plánu rakouského ministerstva financí, které tak naplňuje dohodu uzavřenou v Evropské unii, dnes informují tiskové agentury.