Radost z testů bank zakrývá budoucí potíže

Investoři byli v neděli ušetřeni okamžité bolesti, když zátěžové testy ukázaly, že přední evropské banky nepotřebují masivní navýšení kapitálu. Dlouhodobou atraktivitu evropského bankovního sektoru nicméně poškodilo odhalení dodatečných špatných úvěrů a skrytých ztrát, jež poškodí budoucí zisky, píše agentura Reuters.

Evropská centrální banka (ECB) v neděli uvedla, že 130 nejvýznamnějším bankám v eurozóně na konci loňského roku podle zátěžových testů chyběl kapitál v celkovém objemu 25 miliard eur. Testy zjišťovaly, zda by banky dokázaly překonat tři roky případné další finanční krize.

Po zohlednění vývoje v letošním roce činil chybějící kapitál jen necelých sedm miliard eur. Investoři přitom podle srpnového průzkumu společnosti Goldman Sachs předpokládali, že banky budou muset v důsledku testů navýšit kapitál o 50 miliard eur.

Testy nicméně rovněž ukázaly, že banky by měly překlasifikovat úvěry v hodnotě 136 miliard eur ze splácených na nesplácené. To představuje nárůst objemu špatných úvěrů o 18 procent. Banky by podle testů měly rovněž odepsat dalších 47,5 miliardy eur, aby zohlednily skutečnou hodnotu svých aktiv, píše agentura Reuters.

"Banky čelí významným problémům, protože toto odvětví zůstává chronicky neziskové a musí řešit špatné úvěry v objemu 879 miliard eur," uvedla poradenská společnost KPMG.

Někteří odborníci jsou podle agentury Reuters ještě pesimističtější. "Pětině evropských bank hrozí platební neschopnost," uvedl například analytik Jan Dehn ze společnosti Ashmore. Poukázal tak na fakt, že zhruba pětina bank v zátěžových testech neuspěla. Upozornil rovněž, že snaha ECB o podporu hospodářského růstu v eurozóně pumpováním peněz do ekonomiky nebude fungovat, jestliže bude kapitálová pozice bank příliš slabá k zajištění dostatečné nabídky úvěrů.

Někteří analytici nicméně přivítali, že investoři nyní mají spolehlivé informace o situaci v evropském bankovním sektoru. "To by mělo zmírnit obavy z dalších kostlivců ve skříních bankovních společností," uvedl Geir Lode ze společnosti Hermes Global Equities. "Pro finanční trhy je to příznivé," dodal.

Tyto informace zajišťují investorům určitou ochranu pro případ, že relativně mírné požadavky ECB na navýšení kapitálu evropských bank se ukážou jako nedostatečné. "Dobrou zprávou je, že kontrolní proces je plně transparentní. Investoři získali spoustu údajů o bankovních aktivech. Nyní je mohou sami posoudit," uvedl analytik Salman Ahmed z firmy Lombard Odier Investment Managers.

Zdroj: Reuters, ČTK, ECB, Goldman Sachs, KPMG, Ashmore, Hermes Global Equities, Lombard Odier Investment Managers

Související články

ECB: V testech neuspělo 25 bank
V hloubkové prověrce zdraví předních evropských bankovních skupin neuspělo 25 bank v eurozóně. Na konci loňského...

Čtěte více

• Rada ČNB se dnes rozhodla intervenovat na forexovém trhu proti oslabování koruny
  Bankovní rada České národní banky na dnešním mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na forexovém trhu. Banka o tom informovala na webu. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
• Rada ČNB ve středu podle analytiků zahájí proces zvyšování úrokových sazeb
  Bankovní rada České národní banky zvýší na svém středečním zasedání úrokové sazby, shodují se ekonomové oslovení ČTK. Podle nich tak centrální banka zahájí postupnou normalizaci měnové politiky, další růst sazeb by totiž podle jejich odhadů měl následovat v srpnu a na podzim. Důvodem jsou obavy kvůli růstu inflace, což souvisí s očekávaným ekonomickým oživením. Základní úroková sazba by tak měla podle analytiků ve středu stoupnout o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.
• Rada ČNB zřejmě ve čtvrtek opět zvýší úrokové sazby
  Bankovní rada České národní banky pravděpodobně na svém čtvrtečním zasedání zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Důvodem je slabší než očekávaný kurz koruny, vyšší inflace a napjatý trh práce. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
• Rada ČNB zvýšila úrokové sazby, základní sazbu na 1,25 procenta
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na pět procent, je nejvyšší od r. 2001
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Zároveň dnes šlo o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila úrokové sazby o 1,25 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Pro dnešní rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi centrálních bankéřů. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Šlo tak o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Růst sazeb podle ekonomů odpovídal očekávání finančního trhu. Zajímavější bude podle expertů rozhodování bankovní rady v srpnu v novém složení. Česká koruna ihned po rozhodnutí bankovní rady významněji nereagovala a k euru se stabilizovala kolem 24,68 Kč za euro. Svaz průmyslu a dopravy ČR další zvýšení sazeb kritizoval.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, je nejvyšší od 2008
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň dnes šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu a na počátku příštího roku další mírnější zvýšení.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší od 2002
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň dnes šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
• Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 pct. bodu, nejvíce od 1997
  Bankovní rada České národní banky dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
• Rada pro finanční stabilitu navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn
  Rada pro finanční stabilitu (FSB) na podzim navrhne globální pravidla pro regulaci kryptoměn. Reaguje tak na prudké výkyvy na trzích s kryptoměnami, které podle ní podtrhly potřebu regulace tohoto odvětví. Rada to uvedla v dnešní zprávě. FSB je mezinárodní organizací monitorující globální finanční systém, sdružuje finanční regulátory a představitele centrálních bank a ministerstev financí skupiny největších ekonomik světa G20.
• Rajoy: Řecko si může za svoje chyby samo
  Španělský konzervativní premiér Mariano Rajoy včera vyzval svého řeckého levicového kolegu Alexise...
• Raketový růst Česka zaskočil ČNB
  Velice pozitivní zprávu zveřejnil v pátek Český statistický úřad ohledně vývoje tuzemské ekonomiky v prvním...
• Raketový trend na zlatu nemá konce, další růst se připravuje
  Cena zlata (XAU/USD) na 4hodinovém grafu prolomila směrem vzhůru vyznačenou oblast rezistence a dále posiluje. Dočkáme se nyní oslabení zpět k již zmíněné proražené rezistenci (throwback - nyní support), kde dochází ke konfluenci rostoucí trendové linie, úrovně 61,8 % Fibonacciho retracementu, klouzavého průměru SMA 100 a také úrovně standartního Pivot Pointu S1. V této oblasti by následně mohli nabrat opět sílu býci.
• Raketový útok na ropné objekty v Iráku nezpůsobil škody
  Do blízkosti objektů zahraničních ropných firem v Iráku dnes dopadlo několik raket. Podle iráckých policejních zdrojů, které citovala agentura Reuters, nebyl nikdo zraněn a nejsou hlášeny ani hmotné škody. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
• Rakouská centrální banka snížila odhad HDP o půl procentního bodu
  Rakouská centrální banka (ONB) snížila odhad růstu domácí ekonomiky na příští rok o půl procentního bodu na 1,1 procenta. Důvodem je globální ekonomické zpomalení, včetně slabšího výkonu důležitého obchodního partnera - Německa, které ohrožují další poptávku po vývozu.
• Rakouská ekonomika prý letos klesne o 7,2 procenta
  Rakouská ekonomika letos klesne o 7,2 procenta, uvedla dnes ve svém odhadu centrální banka. Pokud na podzim přijde i jen mírná druhá vlna epidemie nemoci covid-19, mohl by hrubý domácí produkt (HDP) zaznamenat propad až o 9,2 procenta. Na příští rok banka předpovídá růst HDP o 4,9 procenta, na úroveň před krizí se ale ekonomika ještě nedostane.
• Rakouská ekonomika ve 3Q klesla
  Rakouský hrubý domácí produkt se v letošním třetím čtvrtletí snížil o 0,3 procenta proti předchozím třem...
• Rakouská Raiffeisen Bank International uvažuje o odchodu z Ruska
  Rakouská finanční společnost Raiffeisen Bank International (RBI), která působí i v České republice, uvažuje o odchodu z Ruska. Banka dnes uvedla, že tak reaguje na ruskou invazi na Ukrajinu.
• Rakouská vláda představila soubor opatření k omezení dopadů inflace
  Rakouská vláda dnes představila soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur (přes 12.000 Kč) pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Kabinet uvedl, že tato opatření v letošním roce přijdou zhruba na šest miliard eur (148,5 miliardy Kč).
• Rakouská vláda schválila stimulační balík, zhruba 12 mld. eur
  Rakouská vláda včera schválila druhý stimulační balík, tentokrát ve výši zhruba 12 miliard eur (319,8 miliardy Kč). Na ekonomických opatření učiněných kvůli pandemii už tedy úhrnem vynaložila kolem 50 miliard eur. Nový balík zahrnuje například jednorázové zvýšení podpory v nezaměstnanosti 450 eur, snížení sazby daně pro osoby s nejnižšími příjmy na 20 procent z původních 25 procent a daňovou úlevu pro firemní investice až 14 procent.