Podívejte se na historii švýcarského franku. Alpské měny, která vypekla i s eurem
Švýcarský frank je jednou z nejsilnějších, nejčastěji obchodovaných a nejdůvěryhodnějších měn světa. V minulosti si ale i toto alpské platidlo prošlo několika karamboly, které znervózněly i Mezinárodní měnový fond. Na historii švýcarského franku se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
Bohatství, prestiž, krása, důvěryhodnost. Atributy, které vyvolává Švýcarsko jako takové, vyvolává dodnes i jeho měna. Švýcarský frank mají v oblibě spořiví investoři, ale i draví obchodníci na forexu. Švýcarský frank je šestou nejobchodovanější měnou světa.
Cesta k takovému statusu ale nebyla jednoduchá. Švýcarsko bylo odjakživa mostem různých kultur a národností, což se odráželo i v tamním měnovém systému. Ten byl už od středověku dost zmatečný, v různých kantonech spoléhali na jiná platidla a pozici domácích mincí oslabovaly měny sousedního Německa a Francie.
Vše se změnilo až v roce 1848, kdy se do ústavy zapsalo, že švýcarská federální vláda bude jedinou institucí, která bude moci emitovat peníze. V roce 1850 se pak švýcarský frank stává oficiálním platidlem Švýcarska.
Vývoj švýcarského franku vůči české koruně – CHF/CZK (měsíční časový rámec):
Koketování se zlatým standardem
Alpská země se následně stala součástí takzvané Latinské měnové unie. Šlo o prvního předchůdce eura. Vybrané evropské státy se totiž dohodly, že jejich měny přejdou na stejný stříbrný a zlatý standard a jejich mince tak budou mít stejnou hodnotu a budou volně směnitelné. Součástí Latinské měnové unie byla Belgie, Francie, Itálie a právě Švýcarsko.
Tato měnová unie se sice po první světové válce rozpadla, Švýcarsko ale systém navázání na zlato a stříbro praktikovalo dále. Až během velké ekonomické krize v Evropě před druhou světovou válkou začala alpská země poměr zlata vázaného vůči švýcarskému franku snižovat.
Švýcarsko jakožto neutrální země prošlo válkou takřka bez poskvrny a po konci konfliktu se stalo součástí Brettonwoodského systému. Myšlenkou projektu bylo, že se jednotlivé měny světa navážou pevným kurzem na americký dolar a americký dolar pak bude vázán zlatým standardem. V roce 1971 se ale systém rozpadl.
Švýcarsko, které má obrovské zásoby zlata, dlouhou dobu drželo vlastní hybridní zlatý standard, kdy celková hodnota měny v oběhu byla krytá určitým procentem zlatých rezerv. Toto procento se ale neustále snižovalo a po přelomu milénia Švýcarsko od konceptu úplně upustilo.
Jak frank vypekl s eurem
Také v nedávné historii si švýcarský frank prošel sérií peripetií. Po vzniku eurozóny se začalo diskutovat, zda Švýcarsko měnu přijme, případně jaký vztah bude švýcarský frank k euru mít.
Vývoj švýcarského franku během této diskuze ovlivnila dluhová krize v Řecku. Když v roce 2011 naplno dopadla na Evropu, začal frank vůči euru a dolaru dramaticky sílit. Meziměsíční nárůsty hodnoty franku byly tak dramatické, že vyděsily domácí firmy, které začaly hrozit, že přesunou své podnikatelské aktivity pryč z Alp.
Švýcarská centrální banka proto na krizi reagovala velmi důrazně, když švýcarský frank navázala na euro. A to v pevném poměru 1,20 ku jedné. Překvapivý krok způsobil okamžitý pád franku vůči ostatním světovým měnám.
Nebylo to naposledy, co alpská země šokovala finanční svět. Na začátku roku 2015 se totiž Švýcarská centrální banka rozhodla, že euro standard opustí a švýcarský frank tak bude znovu měnou s plovoucím kurzem. Potíž byla v tom, že Švýcarsko o tomto kroku předem neinformovalo. Nic netušili investoři, Mezinárodní měnový fond a nejspíš ani Evropská centrální banka.
Vývoj eura vůči švýcarskému franku – EUR/CHF (měsíční časový rámec):
Chaos na trzích způsobil skokový nárůst franku a gigantický pokles hodnoty eura. Podniky ve Švýcarsku se tak dostaly do stejné svízelné situace, v jaké byly před navázáním franku na euro. Švýcarská centrální banka se ocitla pod palbou křížové kritiky ze zahraničí i od domácích komerčních bank.
Podle expertů se Švýcarská centrální banka ke kroku rozhodla buď proto, že nevěřila v dlouhodobou prosperitu eura nebo že chtěla naturálně dospět k paritě franku a eura. Což se v podstatě stalo. Dnes je švýcarský frank jen o něco dražší než euro a znovu se vyhřívá na pozici jedné z nejexluzivnějších měn světa.
Švýcarským frankem se vedle samotného Švýcarska platí také v Lichtenštejnsku, ministátu, který je vklíněný mezi Švýcarsko a Rakousko. A rovněž v italské exklávě Campione d'Italia. Také euro je ve Švýcarsku nadále populární, oficiální měnou této nezávislé země se ale nikdy nestalo.
Švýcarský frank: kurz 25,60 koruny / CHF / v oběhu od roku 1850
Závěr
V příštím díle cyklu CASH HISTORY se budeme věnovat dalším světovým měnám. Postupně tak projdeme všechna zajímavá a současně používaná platidla planety. Představíme si historii daných měn a také budeme zkoumat hodnotu a vývoj těchto platidel.
Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz
Související články
Čtěte více
-
Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Jak se měna komunistů stala rezervním platidlem světa. Příběh čínského jüanu
Čínský jüan je momentálně pátou nejobchodovanější měnou světa – prestiž měny v posledních dekádách dramaticky roste. Přitom ještě před sto lety toto platidlo vůbec neexistovalo. Měna vznikla až během čínské občanské války. Příběh jüanu přiblíží další díl CASH HISTORY. -
Libra je nejstarší platidlo na světě. Britové se své měny nevzdali ani při vstupu do EU
Britská libra se kdysi honosila statusem jedné z nejsilnějších a nejpoužívanějších měn světa, zář londýnské měny ale rych-le vyprchává. Jeden unikát ale libře nikdo upřít nemůže – jedná se o nejstarší dosud používanou měnu na světě. Na historii libry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HIS-TORY. -
Lira ve světě peněz neobstála. Příběh turecké měny definuje katastrofický pád
Lirou se kdysi platilo hned v několika státech, dnes její odkaz přežívá formálně jen v Turecku. Tamní měna si vysloužila negativní pověst jedné z nejslabších měn světa. Napravovat její renomé se přitom Turci snaží po staletí. Na příběh liry se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Od zlatého standardu k válečnému chaosu. S japonským jenem to vždy bylo nahoru, dolů
Japonský jen je třetí nejčastěji obchodovanou světovou měnou a státy ho po dolarech a eurech nejvíce drží ve svých rezervách. Sláva jenu je ale proměnlivá. Už několikrát měla měna extrémně sílící tendence, po každé se ale něco pokazilo. Na historii jenu se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Začalo to v Čechách, anebo ne? Příběh dolaru, nejpoužívanější měny světa
Slovo dolar se v ekonomických kruzích používá už skoro půl milénia. Chytlavé označení pro měnu se začalo šířit už během renesance – až americký dolar ale udělal z platidla legendu. Dnes je dolar nejznámější a nejpoužívanější měnou světa. Jak to ale začalo? Odpoví další díl z cyklu CASH HISTORY. -
Zapomeňte na dolary a libry. Nejsilnější měnu světa mají v Kuvajtu
Jasně, mezi hlavními měnovými páry na forexu tuto měnu člověk nenajde. O to více překvapený ale může investor být, když zjistí, že jde o platidlo hodnotnější než dolar, libra i euro. Kuvajtský dinár je totiž nejsilnější měnou současnosti. A v dnešním díle CASH HISTORY si o něm povíme víc.
Diskuse ke článku
| Diskuse je přístupná pouze pro registrované uživatele. |
| Přihlásit se | Nová registrace |
