Stříbrná měna, o které psal i Dante „ve svém pekle“. Podívejte se na historii srbského dináru
Označení dinár obyčejně evokuje blízkovýchodní měny, dinárem se ale platí také na evropském Balkáně. Srbové ho zaváděli už ve středověku, nakonec ale trvalo ještě půl milénia, než se zrodil moderní srbský dinár. Na historii platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY.
Mohlo by se zdát, že srbský dinár se na scéně světových měn objevil až někdy po rozpadu Osmanské říše. To bychom ale Srby ve snaze získat vlastní platidlo podcenili. Srbský dinár totiž zřejmě poprvé zavedl už první srbský král Štěpán I. Prvověnčaný, a to na začátku 13. století.
Stříbrná měna si brala inspiraci z benátské měny. Ve středověku navíc Srbsko patřilo mezi významné exportéry stříbra, což Italy trochu děsilo. A tak si posléze do srbského krále Štěpána Uroše II. Milutina rýpl i legendární italský spisovatel Dante Alighieri. Ve své Božské komedii Dante umístil vládce Rašky, což je historické označení pro jihozápadní Srbsko, rovnou do pekla. Italský umělec napsal:
Tam Norveg s Portugalcem zdivočelý,
má z Rascie pán v této knize zvěsti
Benátských mincí padělatel smělý.
Srbové si ale své měnové autonomie neužívali dlouho, protože na přelomu středověku a renesance postupně přešli pod nadvládu Osmanské říše. Projekt nezávislého srbského dináru tak musel na chvíli k ledu. Na území Srbska se platilo řadou osmanských i zahraničních měn.
Za srbskou samostatnost zaplatil atentátem
Na rozdíl od jiných národů úpících pod vládou Osmanů se ale Srbové vzepřeli. Po sérii krvavých povstání a potyček tak dosáhli určité míry autonomie ještě před rozpadem velkoříše.
Srby k faktické nezávislosti dovedl kníže Michal Obrenović III. Ten rovněž obnovil emise srbského dináru, aby sjednotil platící prostředky v zemi. Michalův příběh ale skončil tragicky, protože na něj byl spáchán úspěšný atentát.
Vývoj kurzu srbského dináru vůči české koruně – RSD/CZK (měsíční časový rámec):
I po jeho smrti ale srbské království pokračovalo v cestě měnové nezávislosti a dokonce se přidalo do Latinské monetární unie. Což byl v podstatě první pokus o něco, čemu dnes říkáme eurozóna.
Po konci první světové války a rozpadu Osmanské říše se následně Srbové vzdali vlastní autonomie ve prospěch slovanského superstátu – Jugoslávie. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklo v roce 1918 a dva roky se v něm používal zmíněný srbský dinár, než se přešlo na novou společnou měnu.
Jugoslávská noční můra
V roce 1920 tak srbský dinár znovu na čas zaniká a nahrazuje ho jugoslávský dinár. Směnný kurz byl jedna ku jedné. Vedle jugoslávského dináru se také v přechodném období platilo v novém státě jugoslávskou korunou, subměna ale zanikla v roce 1922.
Dvě dekády po vzniku Jugoslávie potkala stát velká zkouška v podobě druhé světové války. Nacistické Německo obsadilo Srbsko v roce 1941 a měna v Jugoslávii se opět měnila. Novým okupačním platidlem se stal (druhý) srbský dinár, který byl navázaný na říšskou marku. Směnný kurz byl 250 dinárů za jednu marku.
Po konci druhé světové války se Jugoslávie vrátila k jugoslávskému dináru. Země ale kráčela z jednoho ekonomického problému do druhého, takže domácí měna citelně upadala.
Srbsko se stalo členem Východního bloku, ale jako jediný člen této formace se zprvu odmítlo podřídit Sovětskému svazu. Balkánský stát tak svou měnu dokonce navázal na americký dolar. Později Srbsko přešlo na volný kurz, či spíše volný pád své měny.
Jugoslávii totiž zasáhla hyperinflace, což zdevastovalo úspory občanů. Mezi lety 1971 a 1991 byla průměrná inflace 76 procent. Proces provázela řada krutých měnových reforem, ničemu to ale příliš nepomohlo.
Vývoj kurzu amerického dolaru vůči srbskému dináru - USD/RSD (měsíční časový rámec):
V roce 1990 Jugoslávie přešla na konvertibilní dinár. Směnný kurz byl 10 000 kusů staré měny za jeden kus nové. Další reforma přinesla směnný kurz milion ku jedné, následující pak dokonce miliardu ku jedné.
Po rozpadu Jugoslávie se Srbsko a Černá Hora a posléze samostatné Srbsko vrátily k srbskému dináru. Inflaci se nakonec zkrotit podařilo. Dnes je kurz srbského dináru relativně stabilní, platidlo se ale řadí mezi slabší světové měny.
Srbský dinár: kurz 0,21 české koruny / RSD / v oběhu od roku 1868
Závěr
V příštím díle cyklu CASH HISTORY se budeme věnovat dalším světovým měnám. Postupně tak projdeme všechna zajímavá a současně používaná platidla planety. Představíme si historii daných měn a také budeme zkoumat hodnotu a vývoj těchto platidel.
Filip Kalčák pro portál FXstreet.cz
Související články
Čtěte více
-
Od starověkého šekelu k moderní měně. Podívejte se na příběh izraelského platidla
Slovo šekel se používalo už za dávného starověku, moderní izraelskou měnou je ale teprve pár desítek let. Stát Izrael ostatně vznikl až v roce 1948 a na jeho území se už protočila čtyři různá platidla. Na vývoj tamní měny si posvítíme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Od zlatého standardu k válečnému chaosu. S japonským jenem to vždy bylo nahoru, dolů
Japonský jen je třetí nejčastěji obchodovanou světovou měnou a státy ho po dolarech a eurech nejvíce drží ve svých rezervách. Sláva jenu je ale proměnlivá. Už několikrát měla měna extrémně sílící tendence, po každé se ale něco pokazilo. Na historii jenu se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Podívejte se na historii švýcarského franku. Alpské měny, která vypekla i s eurem
Švýcarský frank je jednou z nejsilnějších, nejčastěji obchodovaných a nejdůvěryhodnějších měn světa. V minulosti si ale i toto alpské platidlo prošlo několika karamboly, které znervózněly i Mezinárodní měnový fond. Na historii švýcarského franku se podíváme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY. -
Polská měna ještě stále odolává euru. U našich sousedů se platilo zlotým už ve středověku
Podobně jako Češi se Poláci zavázali, že budou jednou platit eurem. Ale ani u našich sousedů se na měnovou transformaci nijak nespěchá. Poláci by se ostatně vzdali měny, jejíž název se zrodil už dávném středověku. Na historii polského zlotého se podíváme v dalším díle CASH HISTORY. -
Po stopách kiwi dolaru. Jak novozélandská měna získala popularitu po odstřižení impéria
Moderním novozélandským dolarem se platí na světě jen několik dekád, přesto se platidlu podařilo probít mezi deset nejčastěji obchodovaných měn světa. Což je pro ostrovní ráj s pěti miliony obyvateli slušný úspěch. Na historii novozélandského dolaru se podíváme v dalším díle CASH HISTORY. -
Potomek rublu, japonská kopírka a postrach padělatelů. Takový je příběh kazašské měny
Samostatná kazašská měna existuje jen 31 let. Po rozpadu Sovětského svazu se země vydala na cestu vlastního platidla, jehož papírové bankovky se dnes pyšní vysokým počtem bezpečnostních prvků. Jaký byl příběh této měny, ukáže další díl cyklu CASH HISTORY. -
Před 10 lety islandské koruně zvonil umíráček. Příběh drobného platidla na věčně chladném severu
Vedle většiny ostatních skandinávských států se na Islandu platí korunou. Stačilo ale málo a peněženky tamních obyvatel by obsahovaly docela jiné bankovky. Islandská koruna ostatně musela o svou existenci bojovat od svého vzniku. Na příběh islandského platidla se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Rubl je druhou nejstarší měnou světa: Cesta od Petra Velikého po bankrot, který nepřichází
Po britské libře šterlinků se ruský rubl považuje za druhou nejstarší měnu světa. Oficiálně platidlo zavedl slavný car Petr I. Veliký už v roce 1704. Moderní rubl se ale zrodil teprve nedávno po rozpadu Sovětského svazu. Na historii ruského platidla se podíváme v dalším díle pořadu CASH HISTORY. -
Rumunský leu kouše už druhé století. Měna si vláčí historii drastických reforem
Rumunský leu (též lei) si v minulosti prošel řadou krutých měnových reforem, každou z nich ale země u Černého moře nakonec zvládla. Podobně jako Češi nebo Poláci se Rumuni zavázali, že budou jednou platit eurem. Na historii rumunského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY. -
Seznamte se s CFA frankem. Nejkontroverznější měnou světa, kterou tíží koloniální minulost
S touto měnou se platí hned ve 14 státech, má ale podstatně menší vliv na globální ekonomiku než dolar nebo euro. Řeč je o CFA franku, který se používá ve vybraných afrických zemích, z nichž mnohé mají spojitost s francouzskou koloniální minulostí. Na historii tohoto kontroverzního platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY. -
Sýrii svírá už 13 let občanská válka. Podívejte se na historii tamní zničené měny
Syrská libra patří mezi nejméně hodnotné měny světa. Platidlo od začátku vzniku trápí politická zemětřesení v zemi a už 13 let také občanská válka, která ekonomiku trhá na kusy. Na historii syrské libry se podíváme v dalším díle cyklu CASH HISTORY. -
Začalo to v Čechách, anebo ne? Příběh dolaru, nejpoužívanější měny světa
Slovo dolar se v ekonomických kruzích používá už skoro půl milénia. Chytlavé označení pro měnu se začalo šířit už během renesance – až americký dolar ale udělal z platidla legendu. Dnes je dolar nejznámější a nejpoužívanější měnou světa. Jak to ale začalo? Odpoví další díl z cyklu CASH HISTORY. -
Zapomeňte na dolary a libry. Nejsilnější měnu světa mají v Kuvajtu
Jasně, mezi hlavními měnovými páry na forexu tuto měnu člověk nenajde. O to více překvapený ale může investor být, když zjistí, že jde o platidlo hodnotnější než dolar, libra i euro. Kuvajtský dinár je totiž nejsilnější měnou současnosti. A v dnešním díle CASH HISTORY si o něm povíme víc. -
Z Florencie do největší hyperinflace v dějinách. Podívejte se na příběh maďarského forintu
Maďarský forint začal psát svou historii už ve středověku, ačkoli moderní forma měny spatřila světlo světa až po druhé světové válce. Dnes se forint podobně jako koruna brání nástupu eura. A zatím to vypadá, že forint s námi ještě nějakou chvíli pobude. Na historii maďarského platidla se podíváme v dalším díle CASH HISTORY.
Diskuse ke článku
Diskuse je přístupná pouze pro registrované uživatele. |
Přihlásit se | Nová registrace |