Investoři do tureckých dluhopisů nebo vkladů se navíc nemohou spolehnout na kompenzaci v podobě úrokových sazeb. Ty jsou stále drženy pod taktovkou prezidenta Erdogana na pouhých 14 %, reálně se proto jakýkoliv dluhopis, hotovost nebo vklad denominovaný v turecké liře prudce znehodnocuje.
Meziroční vývoj inflace v Turecku:
Ani oslabení liry v minulém roce neposkytlo tureckým exportérům výhodu na světových trzích, protože náklady jim rostly ještě rychleji. Nízká konkurenceschopnost průmyslu, dramaticky rostoucí účet za import energií i celonárodní zadlužování za výhodný úrok vedou k tomu, že bilance vzhledem k zahraničí se (znovu) v Turecku přehoupla do hlubokého deficitu (viz graf).
Vývoj bilance běžného účtu v Turecku (v mil. USD měsíčně):
Nadcházející turistická sezóna by mohla mírně ulevit tomuto schodku. Otazníkem však zůstávají turisté z Ruska, kteří sice do Turecka na rozdíl od Evropy můžou, ale nemohou si jednoduše směnit rubly za zahraniční měnu. NA ukrajinské turisty může Turecko zapomenout.
I přes zmíněné zlepšení během léta se bude pohybovat deficit běžného účtu za červenou linií 5 % HDP. To je zhola neudržitelné v situaci, kdy se měnové rezervy centrální banky v Ankaře blíží k nule a zahraniční investoři nejsou z ekonomických i politických důvodů nakloněni investicím v Turecku.
Kurz EUR/TRY by proto měl v nastoupeném rostoucím trendu pokračovat. Od začátku května vzrostl o 9 % a nic nenasvědčuje tomu, že by si turecká lira měla svou hodnotu udržet. K obratu by ji přiměl snad jediný krok a tím je razantní zvýšení úrokových sazeb. Toho se ale za vlády prezidenta Erdogana, jemuž končí mandát v červenci 2023, s vysokou pravděpodobností nedočkáme.
Vývoj měnového páru EUR/TRY (4hodinový graf – H4):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, Ahval
