Od prosince 2021 však zlotý vůči euru o 4 % oslabil, kdežto česká koruna o 8 % posílila. Vysvětlení můžeme hledat v nižších devizových rezervách – polská národní banka (NBP) zkrátka nemůže trh přesvědčit o vůli stabilizovat kurz zlotého pod nějakou hranicí, pokud již dále nezvyšuje úroky a nemá dostatečnou finanční bazuku v podobě přebytečných eur v rozvaze.
Vývoj hlavní úrokové sazby a meziroční inflace v Polsku:
Na druhou stranu ve prospěch polského zlotého hraje stále svižný růst HDP, díky němuž může domácí měna k euru posilovat rychleji skrz reálnou konvergenci (cca 2-3 % ročně). Polsku se také povedlo stabilizovat obchodní bilanci. Místní ekonomika není závislá na automotive, místo toho těží z rostoucí poptávce po logistice a vyšších cen potravin. Běžný účet platební bilance Polska dosáhl v roce 2022 i přes dovoz předražených energií deficitu pouze 3 % HDP.
Rostoucí četnost „nákupních zájezdů“ k našim severním sousedům svědčí o tom, že si Polsko stále drží svou cenovou konkurenceschopnost, kterou je v Evropě známé. Za aktuálního směnného kurzu bude Polsko atraktivní jak z pohledu exportů, tak i zahraničních investic.
Zlotému by samozřejmě pomohlo mírné zvýšení úrokových sazeb, protože spread mezi zhodnocením EUR a PLN se zužuje. Rizikem je také prohloubení rozpočtového schodku Varšavy, která hodlá výrazně navýšit zbrojní výdaje.
I tak ale zůstává polský zlotý v rámci středoevropské trojice (CZK, PLN, HUF) měnou s nejlepším poměrem rizika a zisku v případě jeho nákupu (short EUR/PLN). Česká koruna se totiž při srovnatelném fundamentu jeví z více hledisek překoupeně, maďarský forint zase bojuje s pádivou inflací (v lednu 25,7 % meziročně) a jeho hodnota eroduje stylem podobným Turecku, než aby šlo o měnu jako uchovatele hodnoty.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, NBP
