Bitcoinové cykly tradičně končí raketovým růstem a stejně rychlým pádem. Kryptoměna v minulosti opakovaně ztrácela klidně i 80 procent hodnoty, aby se pak znovu vyšvihla na vrchol.
Poslední rekordní vzedmutí zakončil bitcoin v prosinci někde kolem hodnoty 109 tisíc dolarů. I přes leden se držel na solidních cifrách, ale v únoru začal ztrácet. A to zejména v reakci na chaotickou politiku Donalda Trumpa a celkovou situaci na kapitálových trzích.
Na začátku dubna pak bitcoin doklesal na lokální dno 75 tisíc dolarů. Což není nic tragického, protože na tuto hodnotu se kryptoměna poprvé dostala teprve loni v listopadu.
Digitální mince tak odepsala přes 25 procent ceny, což s ohledem na minulé pády není nic fatálního.
Odborníci se proto přou, jestli ten „pravý“ pád teprve přijde, nebo jestli se bitcoin – podobně jako zbytek trhu – nadechuje k dalšímu růstu. Analýzy blockchainových pohybů nahrávají spíše druhé variantě.
Data projektů CryptoQuant a Glassnode totiž ukazují, že bitcoinové velryby, které drží více než 10 tisíc bitcoinů, začaly znovu akumulovat zásoby kryptoměny.
Do toho pak probíhá největší odliv bitcoinů z centralizovaných burz za poslední dva roky. Investoři v takové chvíli typicky stahují své investice na bezpečnější hardwarové peněženky.
Takový pohyb zpravidla dává tušit, že investoři počítají s dalším růstem a nechystají se v blízké době tradeovat nebo prodávat bitcoin.
Možná doufají, že se zopakuje situace z roku 2021: Tehdy bitcoin rovněž vyletěl na přelomu roku, na jaře se zřítil, ale na podzim znovu vystoupal zpátky.
Filip Kalčák
