Velké řecké banky potřebují další kapitál

Největší řecké banky budou potřebovat dodatečný kapitál v celkové sumě 6,4 miliardy eur. Oznámila to včera řecká centrální banka na základě zhodnocení prosincových zátěžových testů komerčních bank. Otázka další rekapitalizace bank je nyní jedním z hlavních sporných bodů v táhnoucích se jednáních mezi Aténami a mezinárodními věřiteli.

Potřebu největší řecké finanční instituce National Bank of Greece centrální banka vyčíslila na 2,1 miliardy eur, u řecké dvojky Eurobank ji odhadla na 2,95 miliardy eur. Řádově nižší kapitál potřebují Piraeus Bank a Alpha Bank a dvě menší banky, uvedla agentura Reuters.

Centrální banka uvedla, že banky budou muset plány rekapitalizace předložit do poloviny dubna. Banky mohou vydat nové akcie, odprodat některá aktiva, ušetřit na nákladech nebo požádat o pomoc řecký fond pro záchranu bank HFSF.

HFSF, který je většinovým vlastníkem velkých bank, uvedl, že v případě potřeby je připraven dodatečný kapitál poskytnout. Loni napumpoval do čtyř velkých bank 28 miliard eur a nyní má k dispozici ještě 8-9 miliard eur. Peníze HFSF pocházejí ze záchranných úvěrů pro Řecko.

Druhé zátěžové testy největších bank v zemi měly posoudit, zda loňská rekapitalizace bank byla dostatečná a řecké banky už budou schopné odolat budoucím otřesům v situaci dalšího růstu špatných úvěrů. Výsledky testů ale ještě musí potvrdit a schválit věřitelská trojka - zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.

Mezinárodní věřitelé ale podle informovaných zdrojů Reuters odhadli potřebu nového kapitálu u velkých bank na 8-8,5 miliardy eur. Podpis trojky pod výsledky zátěžových testů je jednou z podmínek pro uzavření mise trojky v Aténách, která se s přestávkami táhne už od září. Na dokončení mise vázne uvolnění další části záchranného úvěru pro zadlužené Řecko.

V sázce je uvolnění peněz, jimiž bude moci Řecko vyrovnat v květnu splatné dluhopisy v sumě 9,3 miliardy eur. Obě strany se nebyly dosud schopny dohodnout na rozsahu úspor a reforem, které musí vláda podniknout, aby splnila podmínky pro uvolnění další půjčky.

Zdroj: Reuters, ČTK, HFSF

Čtěte více

• Velká část německých firem je nepřipravena na brexit
  Téměř čtvrtina německých firem podnikajících v Británii přesune v případě brexitu bez dohody alespoň část své produkce z ostrovní země do Německa nebo jiného státu Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu britské obchodní komory v Německu a poradenské společnosti KPMG, který byl dnes představen v Berlíně. Průzkum mezi firmami, které podnikají v obou zemích, také ukázal, že 47 procent společností se stále na vystoupení Británie z Evropské unie necítí připraveno.
• Velká řecká banka se dočká pomoci
  Evropská komise včera schválila státní pomoc pro největší řeckou bankovní instituci Piraeus Bank. Vláda...
• Velké americké banky prošly zátěžovým testem, už nemusejí omezovat dividendy
  Velké americké banky už nebudu muset plnit omezení z doby pandemie, která se týkala například odkupu akcií a výplaty dividend. Nejnovější zátěžový test zjistil, že banky zůstanou dobře kapitalizované i v případě výrazného ekonomického poklesu. Oznámila to ve čtvrtek centrální banka (Fed).
• Velké banky si musí vytvořit velké rezervy
  Globální finanční regulátoři dnes představili konečný návrh nových pravidel, která mají zabránit tomu, aby...
• Velké britské korporace varují před brexitem
  Šéfové více než třetiny největších britských společností dnes varovali před odchodem Británie z Evropské...
• Velké čínské technologické firmy posilují přítomnost v Singapuru
  Některé velké čínské technologické společnosti kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou rozšiřují své aktivity v Singapuru. Týká se to například internetového obchodu Alibaba i dalšího internetového giganta Tencent. Společnost Byte Dance, která vlastní platformu TikTok, tam investuje miliardy dolarů, píše server BBC. Singapur se považuje za neutrální území a má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou. Vztahy těchto velmocí se zhoršují, poslední dobou to pociťují hlavně technologické firmy.
• Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí
  Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních skoro miliardu eur
  Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT).
• Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009
  Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až 20 procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu Kč). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Velké firmy v Británii nechtějí brexit
  Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.
• Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se stáhly z Ruska
  Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu stáhly z Ruska. Kvůli tomu, že se ke konfliktu nevyjádřily a v zemi dál působí, čelí na sociálních sítích kritice mimo jiné společnosti McDonald's nebo Coca-Cola, napsal dnes zpravodajský server BBC. V Rusku zastavila prodej či přestala poskytovat služby řada jiných firem, z těch posledních například Neflix či Levi's.
• Velkoobchodní cena plynu je opět na vzestupu, v Evropě i v USA
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a za méně než dva týdny vzrostla přibližně o třetinu. Vyšší jsou i ceny ve Spojených státech, kde k jejich růstu přispívá pokles venkovních teplot. Cena plynu pro americký trh ale i tak zůstává proti cenám v Evropě výrazně nižší, zhruba šestinová.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala 200 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vystoupila na 345 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé vystoupala na 345 eur (8900 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za nárůstem o 60 procent je ruská invaze na Ukrajinu, kde se situace stále více vyostřuje, a související západní sankce. Ruský plynárenský gigant Gazprom nicméně uvedl, že dodávky do Evropy přes Ukrajinu pokračují jako obvykle, jsou na vysoké úrovni a odpovídají potřebám evropských zákazníků.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh za týden klesla o 70 procent
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Z maxima kolem 345 eur (8550 Kč) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.
• Velkoobchodní ceny plynu po obnovení toku plynovodem Jamal klesají
  Velkoobchodní ceny plynu v Evropě dnes klesají, protože se obnovil tok ruského plynu do Německa plynovodem Jamal. To posílilo naději, že Rusko splní svůj závazek a zvýší dodávky, a současně zmírnilo obavy z nedostatku plynu a vysokých cen s blížící se zimou, uvedla agentura Reuters.
• Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu vzrostly o rekordních 16,6 procenta
  Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu meziročně vzrostly o rekordních 16,6 procenta, oznámil dnes spolkový statistický úřad. Prudce se zvyšují hlavně ceny surovin, vliv na růst velkoobchodních cen ale mají i problémy v dodavatelských řetězcích. Proti říjnu se velkoobchodní ceny zvýšily o 1,3 procenta.
• Velkoobchodní ceny v Německu v září klesly nejvíce za tři roky
  Velkoobchodní ceny v Německu se v září meziročně snížily o 4,1 procenta, nejvíce za tři roky. Dnes to na svém webu uvedl německý statistický úřad. Největší evropskou ekonomiku podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg čeká na konci roku další čtvrtletní pokles po sobě. Vývoj velkoobchodních cen se později zpravidla promítá i do cen spotřebitelských.
• Velvyslanec EU v Pekingu: Spory Číny a USA maří boj s epidemií
  Rostoucí napětí v čínsko-amerických vztazích je problematické a narušuje spolupráci světových zemí v boji s koronavirem. Uvedl to dnes velvyslanec Evropské unie v Číně Nicolas Chapuis, kterého citovala agentura Reuters.
• Velvyslanec EU vyzval Čínu k otevření trhů
  Velvyslanec Evropské unie v Číně dnes vyzval Peking, aby učinil konkrétní pokrok a otevřel své trhy zahraničním investorům. Velvyslanec Hans Dietmar Schweisgut se tak vyjádřil krátce poté, co čínský prezident Si Ťin-pching odsoudil protekcionismus ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.