Velké banky si musí vytvořit velké rezervy

Globální finanční regulátoři dnes představili konečný návrh nových pravidel, která mají zabránit tomu, aby se systémově důležité banky musely zachraňovat penězi z kapes daňových poplatníků. Návrh připravený Radou pro finanční stabilitu (FSB) má zajistit, aby si přední světové banky vytvořily dostatečné finanční rezervy, díky kterým by v případě krachu pokryly ztráty, aniž by ohrozily celý finanční sektor.

Vlády po celém světě během finanční krize v letech 2007 a 2008 vynaložily na záchranu bankovního sektoru astronomické částky. Cílem nových pravidel je zajistit, aby náklady spojené s krachy velkých bank nesli na svých bedrech investoři, nikoli daňoví poplatníci, napsal ekonomický list The Wall Street Journal.

FSB již dříve zveřejnila seznam 30 bank, které považuje za systémově důležité, protože jejich kolaps by měl širší dopady na světový finanční systém. Návrh FSB předpokládá, že tyto banky si do ledna 2019 vytvoří finanční rezervy v objemu minimálně 16 procent hodnoty svých rizikových aktiv, ze kterých bude možné pokrývat případné ztráty.

Během následujících tří let by se měl podíl těchto rezerv na rizikových aktivech vyšplhat na minimálně 19 procent. Banky by tak podle odhadů FSB mohly být nuceny do roku 2022 vydat cenné papíry schopné absorbovat ztráty v objemu až 1,11 bilionu eur.

Nová pravidla budou předložena ke schválení hlavám států na summitu skupiny dvaceti největších ekonomik světa G20, který se bude příští týden konat v Turecku. "Země musí vytvořit legislativu a regulační podmínky pro využívání těchto nástrojů," uvedl v dopisu představitelům G20 předseda FSB Mark Carney, který je rovněž guvernérem britské centrální banky.

Skupina G20 v roce 2009 pověřila FSB vypracováním řady reforem finančního sektoru od zvýšení požadavků na kapitálové rezervy bank po omezení odměn bankéřů, píše agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Wall Street Journal, FSB

Čtěte více

• V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Tureckem a Řeckem
  V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Řeckem a Tureckem kvůli tureckým lodím zkoumajícím možnosti těžby ropy a plynu, které podle Atén vstoupily do řeckých vod. Ankara toto tvrzení odmítá, řecké námořnictvo však dnes do oblasti vyslalo plavidla a oznámilo stav pohotovosti, píší zahraniční média.
• Velcí hráči americké dolary stále kupují
  Americký dolar je poslední měsíce v kurzu, o tom není sporu. Sice aktuálně zažívá mírnou korekci či...
• Velcí obchodníci s kávou žalují brazilské pěstitele kvůli neplnění dodávek
  Velcí obchodníci s komoditami, včetně společností Louis Dreyfus, Olam a Volcafé, vedou soudní řízení se stovkami pěstitelů kávy z Brazílie, kteří jim nedodali předem dohodnuté dodávky, a vystavili je tak ztrátám. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na zdroje a dokumenty, do kterých měla možnost nahlédnout.
• Velká Británie injektuje 75 miliard liber do ekonomiky
  Britská centrální banka (Bank of England) na včerejším zasedání oznámila, že by měla vytisknout celkem 75 miliard liber.
• Velká Británie opět v recesi; Trh čeká na FOMC
  Americký dolar je slabší proti EUR, AUD, NZD, JPY a naopak silnější proti ostatním hlavním měnám.
• Velká Británie: Pokles ekonomiky za 2Q je mírnější
  Ekonomika Velké Británie klesla ve druhém čtvrtletí roku 2012 o mezikvartálních 0,4 procenta...
• Velká Británie zpomalila více než se očekávalo
  Americký dolar je slabší proti EUR a CHF, ale silnější proti většině ostatních hlavních měn.
• Velká část německých firem je nepřipravena na brexit
  Téměř čtvrtina německých firem podnikajících v Británii přesune v případě brexitu bez dohody alespoň část své produkce z ostrovní země do Německa nebo jiného státu Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu britské obchodní komory v Německu a poradenské společnosti KPMG, který byl dnes představen v Berlíně. Průzkum mezi firmami, které podnikají v obou zemích, také ukázal, že 47 procent společností se stále na vystoupení Británie z Evropské unie necítí připraveno.
• Velká řecká banka se dočká pomoci
  Evropská komise včera schválila státní pomoc pro největší řeckou bankovní instituci Piraeus Bank. Vláda...
• Velké americké banky prošly zátěžovým testem, už nemusejí omezovat dividendy
  Velké americké banky už nebudu muset plnit omezení z doby pandemie, která se týkala například odkupu akcií a výplaty dividend. Nejnovější zátěžový test zjistil, že banky zůstanou dobře kapitalizované i v případě výrazného ekonomického poklesu. Oznámila to ve čtvrtek centrální banka (Fed).
• Velké britské korporace varují před brexitem
  Šéfové více než třetiny největších britských společností dnes varovali před odchodem Británie z Evropské...
• Velké čínské technologické firmy posilují přítomnost v Singapuru
  Některé velké čínské technologické společnosti kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou rozšiřují své aktivity v Singapuru. Týká se to například internetového obchodu Alibaba i dalšího internetového giganta Tencent. Společnost Byte Dance, která vlastní platformu TikTok, tam investuje miliardy dolarů, píše server BBC. Singapur se považuje za neutrální území a má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou. Vztahy těchto velmocí se zhoršují, poslední dobou to pociťují hlavně technologické firmy.
• Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí
  Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních skoro miliardu eur
  Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT).
• Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009
  Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až 20 procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu Kč). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Velké firmy v Británii nechtějí brexit
  Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.
• Velké řecké banky potřebují další kapitál
  Největší řecké banky budou potřebovat dodatečný kapitál v celkové sumě 6,4 miliardy eur. Oznámila to včera řecká centrální banka na základě zhodnocení prosincových zátěžových testů komerčních bank. Otázka další rekapitalizace bank je nyní jedním z hlavních sporných bodů v táhnoucích se jednáních mezi Aténami a mezinárodními věřiteli.
• Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se stáhly z Ruska
  Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu stáhly z Ruska. Kvůli tomu, že se ke konfliktu nevyjádřily a v zemi dál působí, čelí na sociálních sítích kritice mimo jiné společnosti McDonald's nebo Coca-Cola, napsal dnes zpravodajský server BBC. V Rusku zastavila prodej či přestala poskytovat služby řada jiných firem, z těch posledních například Neflix či Levi's.
• Velkoobchodní cena plynu je opět na vzestupu, v Evropě i v USA
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a za méně než dva týdny vzrostla přibližně o třetinu. Vyšší jsou i ceny ve Spojených státech, kde k jejich růstu přispívá pokles venkovních teplot. Cena plynu pro americký trh ale i tak zůstává proti cenám v Evropě výrazně nižší, zhruba šestinová.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala 200 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.