Velká část německých firem je nepřipravena na brexit

Téměř čtvrtina německých firem podnikajících v Británii přesune v případě brexitu bez dohody alespoň část své produkce z ostrovní země do Německa nebo jiného státu Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu britské obchodní komory v Německu a poradenské společnosti KPMG, který byl dnes představen v Berlíně. Průzkum mezi firmami, které podnikají v obou zemích, také ukázal, že 47 procent společností se stále na vystoupení Británie z Evropské unie necítí připraveno.

"To je hrozivé číslo. Odráží ale nejistotu způsobenou tím, že ještě dnes jsou všechny možné scénáře na stole a pro firmy je těžké se na všechny možnosti připravit," uvedl Andreas Glunz z KPMG, který připomněl, že brexit se původně měl uskutečnit už tento pátek.

Ať už se nakonec vystoupení Británie z osmadvacítky uskuteční v jakékoliv podobě, očekává 84 procent z více než 100 dotazovaných firem pokles ostrovní ekonomiky, s růstem jich počítá jen 11 procent. Drtivá většina společností - 93 procent - vychází z toho, že se brexit ve větší nebo menší míře dotkne i jich samotných. Nejčastěji se obávají dopadu na množství prodaných výrobků a služeb a také větší administrativní zátěže (v obou případech 47 procent).

V rámci příprav na brexit bez dohody počítá 35 procent firem s tím, že upraví své investiční plány, 19 procent s tím, že pozmění plány týkající se náboru zaměstnanců. Celých 13 procent společností by po brexitu bez dohody přesunulo nejméně část své obchodní činnosti z Británie do Německa, dalších deset procent do jiné země EU. "Nebyla přitom ani jedna firma, která by v takovém případě chtěla produkci přesunovat do Británie," poznamenal k výsledkům průzkumu z přelomu loňského a letošního roku Michael Schmidt z britské obchodní komory v Německu.

Brexit v jakékoliv podobě podle Schmidta poškodí vzájemné obchodní vztahy, jejichž objem se pohybuje kolem 180 miliard eur ročně. Cílem firem i politiků by teď mělo být alespoň omezit hospodářské škody. Ze strany politiky by k tomu podle něj přispělo především dlouhé přechodné období, v němž by společnosti měly čas se na změnu vzájemných vztahů připravit.

Zdroj: Reuters, ČTK, KPMG

Čtěte více

• Ve Francii se opět protestovalo proti vládě
  Již čtvrtou sobotu v řadě protestovali lidé po celé Francii proti rostoucím životním nákladům i prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Účast na včerejších demonstracích byla sice nižší než dříve, i tak ale vyšlo ve žlutých vestách do ulic 125.000 lidí, z toho 10.000 jen v Paříži. V hlavním městě celý den panovala přísná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo 8000 policistů, kteří během několika potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Zranění při střetech po celé zemi utrpělo 135 lidí, 1385 osob bylo zadrženo. Premiér Édouard Philippe vyzval ke klidu a dialogu, prezident Emmanuel Macron se k situaci vyjádří až příští týden.
• Ve Francii vzniklo ve 4Q nejvíce pracovních míst od roku 2007
  Francouzská ekonomika vytvořila ve čtvrtém čtvrtletí 62.200 nových pracovních míst, což bylo nejvíce od prvního čtvrtletí 2007. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil francouzský statistický úřad INSEE. Zaměstnanost se zvýšila už sedmé čtvrtletí za sebou, zlepšení na trhu práce ale táhne výlučně sektor služeb, kde se zaměstnanost zvýšila o 0,6 procenta. V průmyslu a stavebnictví naopak mírně klesla.
• Ve Francii začal summit G7 věnovaný ekonomice i klimatu
  Ve francouzském přímořském letovisku dnes za rozsáhlých bezpečnostních opatření začal oficiální večeří summit sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa (G7). Už na úvod summitu se ukázalo, že jedním z hlavních témat summitu bude kromě ochrany klimatu či bezpečnostních krizí, mezinárodní obchod, který ohrožuje znovu vystupňovaná celní válka mezi některými mocnostmi, zejména mezi USA a Čínou. Americký prezident Donald Trump totiž v pátek oznámil nové pětiprocentní zvýšení amerických cel na dovoz z Číny. Státníci mají jednat také o ochraně klimatu, nerovnosti, digitalizaci či o aktuálních ozbrojených konfliktech.
• V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Tureckem a Řeckem
  V Egejském moři se stupňuje konflikt mezi Řeckem a Tureckem kvůli tureckým lodím zkoumajícím možnosti těžby ropy a plynu, které podle Atén vstoupily do řeckých vod. Ankara toto tvrzení odmítá, řecké námořnictvo však dnes do oblasti vyslalo plavidla a oznámilo stav pohotovosti, píší zahraniční média.
• Velcí hráči americké dolary stále kupují
  Americký dolar je poslední měsíce v kurzu, o tom není sporu. Sice aktuálně zažívá mírnou korekci či...
• Velcí obchodníci s kávou žalují brazilské pěstitele kvůli neplnění dodávek
  Velcí obchodníci s komoditami, včetně společností Louis Dreyfus, Olam a Volcafé, vedou soudní řízení se stovkami pěstitelů kávy z Brazílie, kteří jim nedodali předem dohodnuté dodávky, a vystavili je tak ztrátám. Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na zdroje a dokumenty, do kterých měla možnost nahlédnout.
• Velká Británie injektuje 75 miliard liber do ekonomiky
  Britská centrální banka (Bank of England) na včerejším zasedání oznámila, že by měla vytisknout celkem 75 miliard liber.
• Velká Británie opět v recesi; Trh čeká na FOMC
  Americký dolar je slabší proti EUR, AUD, NZD, JPY a naopak silnější proti ostatním hlavním měnám.
• Velká Británie: Pokles ekonomiky za 2Q je mírnější
  Ekonomika Velké Británie klesla ve druhém čtvrtletí roku 2012 o mezikvartálních 0,4 procenta...
• Velká Británie zpomalila více než se očekávalo
  Americký dolar je slabší proti EUR a CHF, ale silnější proti většině ostatních hlavních měn.
• Velká řecká banka se dočká pomoci
  Evropská komise včera schválila státní pomoc pro největší řeckou bankovní instituci Piraeus Bank. Vláda...
• Velké americké banky prošly zátěžovým testem, už nemusejí omezovat dividendy
  Velké americké banky už nebudu muset plnit omezení z doby pandemie, která se týkala například odkupu akcií a výplaty dividend. Nejnovější zátěžový test zjistil, že banky zůstanou dobře kapitalizované i v případě výrazného ekonomického poklesu. Oznámila to ve čtvrtek centrální banka (Fed).
• Velké banky si musí vytvořit velké rezervy
  Globální finanční regulátoři dnes představili konečný návrh nových pravidel, která mají zabránit tomu, aby...
• Velké britské korporace varují před brexitem
  Šéfové více než třetiny největších britských společností dnes varovali před odchodem Británie z Evropské...
• Velké čínské technologické firmy posilují přítomnost v Singapuru
  Některé velké čínské technologické společnosti kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou rozšiřují své aktivity v Singapuru. Týká se to například internetového obchodu Alibaba i dalšího internetového giganta Tencent. Společnost Byte Dance, která vlastní platformu TikTok, tam investuje miliardy dolarů, píše server BBC. Singapur se považuje za neutrální území a má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou. Vztahy těchto velmocí se zhoršují, poslední dobou to pociťují hlavně technologické firmy.
• Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí
  Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních skoro miliardu eur
  Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT).
• Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009
  Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až 20 procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu Kč). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Velké firmy v Británii nechtějí brexit
  Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.
• Velké řecké banky potřebují další kapitál
  Největší řecké banky budou potřebovat dodatečný kapitál v celkové sumě 6,4 miliardy eur. Oznámila to včera řecká centrální banka na základě zhodnocení prosincových zátěžových testů komerčních bank. Otázka další rekapitalizace bank je nyní jedním z hlavních sporných bodů v táhnoucích se jednáních mezi Aténami a mezinárodními věřiteli.