Velké poklesy na burzách byly v letech 1929, 1987 či 2020

Výběr případů největších poklesů na burzách v posledních 100 letech (evropské i asijské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla, jež minulý týden oznámil prezident Donald Trump):

1929 - Ve 20. letech minulého století prožívaly Spojené státy období konjunktury, což se projevilo i na kapitálových trzích. Spekulanti i drobní investoři čile obchodovali na burze, ale postupně se začaly projevovat známky přehřátí ekonomiky a ceny akcií už přestaly odpovídat reálným hodnotám. Ještě začátkem října 1929 většina analytiků a bankéřů ujišťovala trh, že je všechno v pořádku, ale umělé nafouknutá bublina nakonec praskla. Hromadný výprodej akcií a strmý pád jejich cen způsobil 24. října 1929 krach na newyorské burze. V tento den oslabil hlavní index newyorské burzy - Dow Jonesův index (DJIA) - o 22 procent. Krach odstartoval nejhlubší světovou hospodářskou krizi, jejíž následky byly katastrofální a která se přelila i do Evropy. Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států v letech 1929 až 1933 klesl zhruba o 30 procent.

1987 - V takzvané černé pondělí 19. října 1987 klesl americký Dow Jonesův index o 508 bodů, což bylo rekordních více než 22 procent. Další dny následoval propad i na evropských burzách. Důvodem byly vysoké ceny akcií, vysoká likvidita a krize v Perském zálivu. Americké centrální bance (Fed) se krizi podařilo uhasit poskytnutím krátkodobých půjček. Za rok a půl byly ztráty vyrovnány a akciové indexy opět stoupaly. Šlo o největší otřes na světových burzách po druhé světové válce a první krizi takzvaného počítačového věku.

2000 - Spekulativní bublinu, označovanou jako dot-com horečka, způsobil zájem o akcie internetových firem, které se ale soustředily hlavně na expanzi a získávání zákazníků. Investoři byli tehdy ochotni někdy i za ztrátové společnosti platit obrovské částky. Po splasknutí bubliny klesla hodnota indexu Nasdaq, který zahrnuje akcie mnoha internetových a technologických firem, za první dva dubnové týdny roku 2000 o 27 procent a za jeden rok o 39,3 procenta. Tento pokles měl dopad na všechny trhy spojené s "novou ekonomikou", řada internetových firem zbankrotovala. V USA používaly internetové firmy většinou doménu nejvyššího řádu .com a podle ní se nazývaly dot-com (česky "tečka com").

2008 - Krize naplno vypukla 7. září 2008, když americká vláda převzala polostátní hypoteční agentury Fannie Mae a Freddie Mac, problémy se ale objevily už dříve. Na konci roku 2006 se totiž začal otřásat hypoteční trh v USA, jehož kolaps postupně přerostl v globální krizi. S plnou silou krize udeřila 15. září 2008, kdy americká investiční banka Lehman Brothers vyhlásila bankrot a oznámila, že požádá o soudní ochranu před věřiteli, což byl tehdy největší firemní krach v dějinách USA. Následné období bylo poznamenáno vlnou akvizic, dalších rekordních bankrotů, zestátňování finančních institucí v USA i v dalších zemích nebo propady světových akciových trhů. Řada zemí také zaznamenala hospodářský propad a růst nezaměstnanosti, krize stále citelněji zasahovala další a další odvětví ekonomiky. Řada zemí se musela dohodnout s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na pomocných úvěrech a některé státy se ocitly na prahu státního bankrotu.

2020 - Den poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) 11. března 2020 oficiálně vyhlásila pandemii způsobenou novým typem koronaviru, prudce klesly kvůli obavám z hospodářských následků a z restrikcí v letecké dopravě akcie v Evropě i ve Spojených státech. Burzy v Paříži, Miláně a Madridu zaznamenaly nejvyšší propad od svého založení. Burza v Londýně klesla nejvíce od října 1987, ta frankfurtská od roku 1989. Rovněž americké akcie prudce klesly a propad indexů Dow Jones a S&P 500 byl nejhlubší od roku 1987. V následujících dnech se trhy dál propadaly, jejich zotavení trvalo několik měsíců.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Velká část německých firem je nepřipravena na brexit
  Téměř čtvrtina německých firem podnikajících v Británii přesune v případě brexitu bez dohody alespoň část své produkce z ostrovní země do Německa nebo jiného státu Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu britské obchodní komory v Německu a poradenské společnosti KPMG, který byl dnes představen v Berlíně. Průzkum mezi firmami, které podnikají v obou zemích, také ukázal, že 47 procent společností se stále na vystoupení Británie z Evropské unie necítí připraveno.
• Velká řecká banka se dočká pomoci
  Evropská komise včera schválila státní pomoc pro největší řeckou bankovní instituci Piraeus Bank. Vláda...
• Velké americké banky prošly zátěžovým testem, už nemusejí omezovat dividendy
  Velké americké banky už nebudu muset plnit omezení z doby pandemie, která se týkala například odkupu akcií a výplaty dividend. Nejnovější zátěžový test zjistil, že banky zůstanou dobře kapitalizované i v případě výrazného ekonomického poklesu. Oznámila to ve čtvrtek centrální banka (Fed).
• Velké banky si musí vytvořit velké rezervy
  Globální finanční regulátoři dnes představili konečný návrh nových pravidel, která mají zabránit tomu, aby...
• Velké britské korporace varují před brexitem
  Šéfové více než třetiny největších britských společností dnes varovali před odchodem Británie z Evropské...
• Velké čínské technologické firmy posilují přítomnost v Singapuru
  Některé velké čínské technologické společnosti kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou rozšiřují své aktivity v Singapuru. Týká se to například internetového obchodu Alibaba i dalšího internetového giganta Tencent. Společnost Byte Dance, která vlastní platformu TikTok, tam investuje miliardy dolarů, píše server BBC. Singapur se považuje za neutrální území a má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou. Vztahy těchto velmocí se zhoršují, poslední dobou to pociťují hlavně technologické firmy.
• Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí
  Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních skoro miliardu eur
  Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT).
• Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009
  Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až 20 procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu Kč). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Velké firmy v Británii nechtějí brexit
  Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.
• Velké řecké banky potřebují další kapitál
  Největší řecké banky budou potřebovat dodatečný kapitál v celkové sumě 6,4 miliardy eur. Oznámila to včera řecká centrální banka na základě zhodnocení prosincových zátěžových testů komerčních bank. Otázka další rekapitalizace bank je nyní jedním z hlavních sporných bodů v táhnoucích se jednáních mezi Aténami a mezinárodními věřiteli.
• Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se stáhly z Ruska
  Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu stáhly z Ruska. Kvůli tomu, že se ke konfliktu nevyjádřily a v zemi dál působí, čelí na sociálních sítích kritice mimo jiné společnosti McDonald's nebo Coca-Cola, napsal dnes zpravodajský server BBC. V Rusku zastavila prodej či přestala poskytovat služby řada jiných firem, z těch posledních například Neflix či Levi's.
• Velkoobchodní cena plynu je opět na vzestupu, v Evropě i v USA
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a za méně než dva týdny vzrostla přibližně o třetinu. Vyšší jsou i ceny ve Spojených státech, kde k jejich růstu přispívá pokles venkovních teplot. Cena plynu pro americký trh ale i tak zůstává proti cenám v Evropě výrazně nižší, zhruba šestinová.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala 200 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vystoupila na 345 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé vystoupala na 345 eur (8900 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za nárůstem o 60 procent je ruská invaze na Ukrajinu, kde se situace stále více vyostřuje, a související západní sankce. Ruský plynárenský gigant Gazprom nicméně uvedl, že dodávky do Evropy přes Ukrajinu pokračují jako obvykle, jsou na vysoké úrovni a odpovídají potřebám evropských zákazníků.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh za týden klesla o 70 procent
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Z maxima kolem 345 eur (8550 Kč) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.
• Velkoobchodní ceny plynu po obnovení toku plynovodem Jamal klesají
  Velkoobchodní ceny plynu v Evropě dnes klesají, protože se obnovil tok ruského plynu do Německa plynovodem Jamal. To posílilo naději, že Rusko splní svůj závazek a zvýší dodávky, a současně zmírnilo obavy z nedostatku plynu a vysokých cen s blížící se zimou, uvedla agentura Reuters.
• Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu vzrostly o rekordních 16,6 procenta
  Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu meziročně vzrostly o rekordních 16,6 procenta, oznámil dnes spolkový statistický úřad. Prudce se zvyšují hlavně ceny surovin, vliv na růst velkoobchodních cen ale mají i problémy v dodavatelských řetězcích. Proti říjnu se velkoobchodní ceny zvýšily o 1,3 procenta.
• Velkoobchodní ceny v Německu v září klesly nejvíce za tři roky
  Velkoobchodní ceny v Německu se v září meziročně snížily o 4,1 procenta, nejvíce za tři roky. Dnes to na svém webu uvedl německý statistický úřad. Největší evropskou ekonomiku podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg čeká na konci roku další čtvrtletní pokles po sobě. Vývoj velkoobchodních cen se později zpravidla promítá i do cen spotřebitelských.
• Velvyslanec EU v Pekingu: Spory Číny a USA maří boj s epidemií
  Rostoucí napětí v čínsko-amerických vztazích je problematické a narušuje spolupráci světových zemí v boji s koronavirem. Uvedl to dnes velvyslanec Evropské unie v Číně Nicolas Chapuis, kterého citovala agentura Reuters.