Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh za týden klesla o 70 procent

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Z maxima kolem 345 eur (8550 Kč) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.

Dnes krátce před 10:00 SEČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu pohybovala kolem 108 eur (2680 Kč) za MWh, a vykazovala tak proti předchozímu dni nárůst asi o tři procenta. Na podobné úrovni byly i ceny kontraktů na dodání plynu v dalších měsících až do června.

Objemy plynu, který se na západ Evropy dostává z Ruska, zůstávají už několik dnů nad úrovní, kde byly před začátkem invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Sankce, které Západ na Rusko za rozpoutání války uvalil, se dovozu ruského plynu netýkají. Evropská unie se bez ruského plynu zatím neobejde.

Evropská unie platí Rusku za odběr zemního plynu teď mnohem více než před invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Bruselský institut Bruegel spočítal, že zatímco 23. února, tedy den před začátkem války na Ukrajině, zaplatila unie Rusku 267,2 milionu eur (6,6 miliardy Kč), o den dříve, tedy v den zahájení invaze, už to bylo 442,2 milionu eur (11 miliard Kč). Tyto denní částky se pak dál zvyšovaly, až 2. března EU Rusku odeslala 689,2 milionu eur (17,1 miliardy Kč). V dalších dnech se tyto částky mírně snížily, jak ve své nedávné zprávě upozornila agentura Bloomberg.

Ruská plynárenská společnost Gazprom ve čtvrtek uvedla, že plyn do Evropy nadále dodává přes území Ukrajiny v objemech, které má s odběrateli smluvně dohodnuty. Objem suroviny přes plynovod Nord Stream 1, který po dně Baltského moře spojuje Rusko přímo s Německem, se ale snížil.

Vysoké ceny plynu pro evropský trh způsobily, že se změnily trasy, kterými se dopravuje zkapalněný zemní plyn (LNG) po moři. Čínská společnost Unipec tak nyní prostřednictvím tendrů prodává LNG do Evropy, a například americké ministerstvo energetiky vydalo povolení k posílení vývozu LNG do zemí, s nimiž nemá uzavřenou smlouvu o volném obchodu. To jsou mimo jiné také evropské státy. Evropa nyní tohoto plynu dováží nejvíce.

Ruská vojska 24. února zahájila invazi na Ukrajinu, což vyvolalo ostrou reakci Západu. Sankce, které demokratická část světa začala proti Moskvě zavádět, v Rusku způsobily nejhorší ekonomickou krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Velké čínské technologické firmy posilují přítomnost v Singapuru
  Některé velké čínské technologické společnosti kvůli napětí mezi Spojenými státy a Čínou rozšiřují své aktivity v Singapuru. Týká se to například internetového obchodu Alibaba i dalšího internetového giganta Tencent. Společnost Byte Dance, která vlastní platformu TikTok, tam investuje miliardy dolarů, píše server BBC. Singapur se považuje za neutrální území a má dobré vztahy jak se Spojenými státy, tak s Čínou. Vztahy těchto velmocí se zhoršují, poslední dobou to pociťují hlavně technologické firmy.
• Velké energetické firmy v Evropě se kvůli válce na Ukrajině vracejí k uhlí
  Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
• Velké evropské banky loni zaplatily v Rusku na daních skoro miliardu eur
  Velké evropské banky, které nadále působí v Rusku, zaplatily v loňském roce do ruského rozpočtu na daních zhruba 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč). To představuje čtyřnásobek ve srovnání s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu, a to navzdory slibům bank, že budou své aktivity v Rusku minimalizovat. Informuje o tom dnes britský list Financial Times (FT).
• Velké firmy letos zřejmě sníží dividendy nejvíce od roku 2009
  Dividendy vyplacené největšími světovými společnosti v letošním roce klesnou kvůli koronavirové krizi o 17,5 procenta až 20 procent, což odpovídá zhruba 263 miliardám USD (5,8 bilionu Kč). To představuje nejvyšší pokles nejméně od finanční krize v roce 2009. V příštím roce by však mohla výplata dividend výrazně oživit. Vyplývá to z prognózy investiční společnosti Janus Henderson.
• Velké firmy v Británii nechtějí brexit
  Velké společnosti působící v Británii, domácí i zahraniční, mají přirozený zájem na udržení Británie v Evropské unii a některé z nich se v minulých měsících výslovně vyjádřily proti jejímu vystoupení. V případě takového rozhodnutí v nadcházejícím referendu se obávají vyšších evropských cel na dovoz zboží, dlouhého období nejistoty a celkového zvýšení obchodních nákladů. V Británii působí bezpočet zahraničních společností z Evropy a dalších oblastí světa.
• Velké řecké banky potřebují další kapitál
  Největší řecké banky budou potřebovat dodatečný kapitál v celkové sumě 6,4 miliardy eur. Oznámila to včera řecká centrální banka na základě zhodnocení prosincových zátěžových testů komerčních bank. Otázka další rekapitalizace bank je nyní jedním z hlavních sporných bodů v táhnoucích se jednáních mezi Aténami a mezinárodními věřiteli.
• Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se stáhly z Ruska
  Velké západní potravinářské a nápojové firmy čelí tlaku, aby se kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu stáhly z Ruska. Kvůli tomu, že se ke konfliktu nevyjádřily a v zemi dál působí, čelí na sociálních sítích kritice mimo jiné společnosti McDonald's nebo Coca-Cola, napsal dnes zpravodajský server BBC. V Rusku zastavila prodej či přestala poskytovat služby řada jiných firem, z těch posledních například Neflix či Levi's.
• Velkoobchodní cena plynu je opět na vzestupu, v Evropě i v USA
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v posledních dnech zvyšuje a za méně než dva týdny vzrostla přibližně o třetinu. Vyšší jsou i ceny ve Spojených státech, kde k jejich růstu přispívá pokles venkovních teplot. Cena plynu pro americký trh ale i tak zůstává proti cenám v Evropě výrazně nižší, zhruba šestinová.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala 200 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vystoupila na 345 eur za MWh
  Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes poprvé vystoupala na 345 eur (8900 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Za nárůstem o 60 procent je ruská invaze na Ukrajinu, kde se situace stále více vyostřuje, a související západní sankce. Ruský plynárenský gigant Gazprom nicméně uvedl, že dodávky do Evropy přes Ukrajinu pokračují jako obvykle, jsou na vysoké úrovni a odpovídají potřebám evropských zákazníků.
• Velkoobchodní ceny plynu po obnovení toku plynovodem Jamal klesají
  Velkoobchodní ceny plynu v Evropě dnes klesají, protože se obnovil tok ruského plynu do Německa plynovodem Jamal. To posílilo naději, že Rusko splní svůj závazek a zvýší dodávky, a současně zmírnilo obavy z nedostatku plynu a vysokých cen s blížící se zimou, uvedla agentura Reuters.
• Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu vzrostly o rekordních 16,6 procenta
  Velkoobchodní ceny v Německu v listopadu meziročně vzrostly o rekordních 16,6 procenta, oznámil dnes spolkový statistický úřad. Prudce se zvyšují hlavně ceny surovin, vliv na růst velkoobchodních cen ale mají i problémy v dodavatelských řetězcích. Proti říjnu se velkoobchodní ceny zvýšily o 1,3 procenta.
• Velkoobchodní ceny v Německu v září klesly nejvíce za tři roky
  Velkoobchodní ceny v Německu se v září meziročně snížily o 4,1 procenta, nejvíce za tři roky. Dnes to na svém webu uvedl německý statistický úřad. Největší evropskou ekonomiku podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg čeká na konci roku další čtvrtletní pokles po sobě. Vývoj velkoobchodních cen se později zpravidla promítá i do cen spotřebitelských.
• Velvyslanec EU v Pekingu: Spory Číny a USA maří boj s epidemií
  Rostoucí napětí v čínsko-amerických vztazích je problematické a narušuje spolupráci světových zemí v boji s koronavirem. Uvedl to dnes velvyslanec Evropské unie v Číně Nicolas Chapuis, kterého citovala agentura Reuters.
• Velvyslanec EU vyzval Čínu k otevření trhů
  Velvyslanec Evropské unie v Číně dnes vyzval Peking, aby učinil konkrétní pokrok a otevřel své trhy zahraničním investorům. Velvyslanec Hans Dietmar Schweisgut se tak vyjádřil krátce poté, co čínský prezident Si Ťin-pching odsoudil protekcionismus ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
• Venezuela devalvovala svou měnu o třetinu
  Venezuela v pátek přistoupila k devalvaci kurzu měny o zhruba třetinu. Kurz bolívaru se mění na 6,4 za dolar z dosavadní hodnoty 4,3 bolívaru za dolar, oznámilo venezuelské ministerstvo financí.
• Venezuela chce digitální měnu petro prodávat od konce února
  Venezuela, která zažívá paralyzující hospodářskou krizi, plánuje zahájit předběžný prodej vlastní digitální měny nazvané petro 20. února. Oznámil to včera prezident Nicolás Maduro. Ten už dříve řekl, že vláda vydá 100 milionů žetonů, každý ohodnocený a krytý ekvivalentem jednoho barelu venezuelské ropy. To by znamenalo, že hodnota celé emise petra bude činit asi šest miliard dolarů (přes 122 miliard Kč).
• Venezuela od října kvůli hyperinflaci škrtne na všech bankovkách šest nul
  Venezuela od října škrtne na všech bankovkách šest nul. Oznámila to dnes místní centrální banka, která se kvůli hyperinflaci rozhodla změnit nominální hodnotu své zdevastované měny bolívar už podruhé za poslední tři roky. Plán nic nezmění na dopadech kolapsu venezuelské ekonomiky, který přinutil k emigraci z této jihoamerické země miliony lidí. Každodenní peněžní transakce by ale díky tomuto kroku mohly být jednodušší, uvedla agentura Reuters.
• Venezuela představí vlastní kryptoměnu petro
  Venezuela, která má problémy se splácením státních dluhopisů, v příštích dnech představí svoji vlastní digitální měnu petro. Oznámil to na tiskové konferenci ministr pro komunikace a informace Jorge Rodríguez. Na rozdíl jiných digitálních měn, jako bitcoin, má být petro kryté, a to ropou, píše agentura Bloomberg.
• Venezuela škrtne na bankovkách tři nuly
  Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil změnu v označení nominální hodnoty bankovek problémové domácí měny bolívar. Kvůli obrovské inflaci a zhoršující se ekonomické krizi škrtne na bankovkách tři nuly. Nařízení vstoupí v platnost od 4. června, podle Madura nebude mít vliv na hodnotu bolívaru.