Bruegel
Evropa bez Ameriky: Kdo zaplatí účet za vlastní obranu?
09.03.2025 Americký bezpečnostní deštník, na který Evropa spoléhala desítky let, může velmi brzy zmizet. A co pak? Náklady na obranu bez USA by evropské státy vyšly na dodatečných 250 miliard eur ročně, tedy přibližně 3,5 % HDP. To je skok, který bude nutné pokrýt – ať už vyššími daněmi, škrty jinde, nebo dalším zadlužováním.
Vyšší výdaje na evropskou obranu - mohou podpořit ekonomický růst?
27.02.2025 Od mnichovské bezpečnostní konference a startu separátních jednání Washingtonu s Moskvou ještě zintenzivněla evropská potřeba navyšovat výdaje na zbrojení. Primárně proto, aby se Evropa ošetřilo riziko případného “stahování” USA ze starého kontinentu - jak personálního (vojenské jednotky), tak technologického. Think Tank Bruegel odhaduje v případě amerického stahování z Evropy potřebu dodatečných výdajů minimálně v objemu 250 mld EUR ročně, což by celkové výdaje na obranu dostalo zhruba na 3,5% HDP (okolo 600 mld. EUR).
Zemní plyn je v USA pětkrát levnější než v EU, která se v rostoucí míře musí spoléhat na jeho námořní dodej. Za Trumpa se nůžky dále rozevřou, deindustrializace EU tak ještě zesílí
19.01.2025 V Evropské unii stojí velkoobchodní zemní plyn zhruba pětkrát více než v USA. Před ruskou invazí na Ukrajinu přitom za něj EU platila zhruba to samé, co USA. Co hůře, v letech 2023 a 2024 se nůžky mezi cenami v EU a USA prakticky vůbec nepřivřely. Jde o "nový normál" (viz graf think-tanku Bruegel níže).
Drahé energie stále brzdí celou českou ekonomiku. Šok z drahoty energií se Česku totiž nepodařilo utlumit jako okolním zemím; mohlo to být jinak?
19.01.2025 Hlavním tahounem české ekonomiky by letos měla být spotřeba domácností. Ta ale loni spíše zklamala. Ještě ve třetím čtvrtletí byla bezmála pět procent pod předpandemickou úrovní. Co hůř, ještě žalostněji na tom byla při srovnání se zahraničním. Vždyť před pandemií se v paritě kupní síly pohybovala už nad 80 procenty průměru Evropské unie. Od té doby se ale propadla na dnešních 74 procent. Česko se tak z pozice premianta ve spotřebě domácností (ve vztahu k průměru EU) v rámci Visegrádské čtyřky propadlo na třetí příčku, zůstalo za ním jen Maďarsko. Před Českem se ovšem umisťuje nejen Polsko a Slovensko, ale třeba i takové Rumunsko. Přitom právě Rumunsko ještě v polovině minulého desetiletí za Českem zaostávalo o celou takřka čtvrtinu.
V Česku lidem nejvíce zdražila elektřina i plyn, i když ČR dala na boj s drahými energiemi nejvíce peněz daňových poplatníků a nejvíce se zadlužila. Aneb Čtyři nelichotivá prvenství ČR v rámci Visegrádské čtyřky
12.01.2025 Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, ale současně také největší nárůst veřejného zadlužení. Ještě k tomu dala v rámci daného kvarteta nejvíce na boj s drahými energiemi. Nejvíce tedy na úlevu od drahých energií vydala, ale ty přitom suverénně nejvíce zdražily. Je to dosud nevysvětlený paradox.
Energetická krize č. 2
03.01.2025 Přerušení toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy přichází v nevhodnou dobu. Plynové zásobníky v Evropě byly na Nový rok plné jen ze 72 %, výrazně méně, než loni a předloni.
Ifo: Německé podniky mají nejméně zakázek od krize před 15 lety
11.11.2024 Německé podniky mají nejméně zakázek od finanční krize před 15 lety. V říjnu si na nedostatek objednávek stěžovalo 41,5 procenta oslovených podniků, což je nejvíce od roku 2009. Dnes to na svém webu uvedl hospodářský institut Ifo. V průmyslu informoval o chybějících zakázkách téměř každý druhý podnik. To dál brzdí hospodářský rozvoj v zemi, uvedl šéf průzkumu Ifo Klaus Wohlrabe.
Plynu je rekordní přebytek
25.08.2023 Cena evropského plynu včera klesla o 15 % po zprávách, že stávka v australských exportních LNG terminálech se snad podařila zažehnat. Co se jeví na první pohled jako obrovský pohyb v ceně, nemá v konečném důsledku víceméně žádný dopad na dostupnost plynu v Evropě, průmysl či kurz eura.
Komodity: Ropa výrazně zlevňuje, Brent se vrátil pod 85 dolarů za barel
23.11.2022 Ceny ropy se dnes prudce snižují. Za jejich poklesem stojí zprávy o tom, že skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 se chystá stanovit cenový strop na ruskou ropu na úrovni, při které bude pro Rusko prodej ropy nadále ziskový. To zmírňuje obavy z nedostatečných dodávek suroviny na světový trh. Severomořská ropa Brent kolem 17:15 SEČ ztrácela zhruba 4,4 procenta a nacházela se v těsné blízkosti 84,5 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o téměř 4,7 procenta a pohybovala se mírně nad 77 dolary za barel.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
27.10.2022 1) Evropská centrální banka (ECB) zvyšuje základní úrokovou sazbu o 75 bps na 2,00 procenta.
Analytici: Sankce zatím ekonomiku Ruska nedrtí, její vyhlídky ale nejsou světlé
27.10.2022 Sankce, které kvůli invazi na Ukrajinu uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. S blížícím se koncem roku ale začínají omezovat schopnost Moskvy generovat příjmy a ruské ekonomice hrozí v dohledné době vážné problémy. Takto po osmi měsících války hodnotí dopady sankcí analytici z bruselského institutu Bruegel. Eurokomisařka Věra Jourová mezitím avizovala debatu o dalším zpřísnění sankčního režimu EU.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Kdo a proč poškodil Nord Streamy?
30.09.2022 V prvních hodinách poté, co vyšlo najevo fatální poškození plynovodů Nord Stream, se hojně spekulovalo, že může jít jak o ruskou, tak protiruskou sabotáž. To, že se jedná o akci namířenou proti Rusku, nevylučoval například energetický expert bruselského think-tanku Bruegel Simone Taglipietra. Ještě dále zašel ale Radek Sikorski, polský exministr zahraničí a nynější šéf delegace Evropského parlamentu pro vztahy EU s USA. Ten na svém twitterovém účtu explicitně děkoval Spojeným státům za to, že k fatálnímu poškození Nord Streamů došlo. Postupně ale v západní diskusi začíná zřetelně vládnout názor, že jde o akci Ruska.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Bruegel: Evropské vlády vyčlenily na pomoc odběratelům energií 500 miliard eur
21.09.2022 Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu Kč) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česká republika se řadí spíše ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy výrazně méně než například Německo. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.
Rusové teď budou Evropě plyn zapínat a vypínat, na zimu jej vypnou zcela, varuje expert z Bruselu. Včera oznámené vypnutí zřejmě Němce definitivně přiměje zachovat si své jaderné elektrárny
20.08.2022 Rusko včera v podvečer nečekaně oznámilo, že opět zcela odstaví plynovod Nord Stream 1. Odstávku vysvětluje překážkami technického rázu a v té souvislosti západními sankcemi. Experti z EU, stejně jako třeba němečtí politici však soudí, že skutečný motiv Kremlu je politický. „Rusko teď bude několik měsíců dodávky střídavě přerušovat, než je na zimu vypne zcela,“ varuje Simone Tagliapietra z bruselského institutu Bruegel.
JP Morgan: ropa může prudce stoupnout o dalších 18–35 USD
06.05.2022 Banka JP Morgan s odkazem na vysoké ceny snížila svou prognózu poptávky po ropě pro letošní rok o 1 milion barelů denně.
The Times: EU připravuje takzvané chytré sankce na dovoz ruské ropy
25.04.2022 Evropská unie připravuje takzvané chytré sankce na dovoz ruské ropy, jejichž cílem by měla být minimalizace škod v evropské ekonomice. Uvedl to dnes britský deník The Times, který se odvolává na místopředsedu Evropské komise (EK) Valdise Dombrovskise. Příjmy z ropy představují pro Moskvu důležitý zdroj financování války na Ukrajině.
Rusko letos vykáže historicky suverénně nejvyšší přebytek zahraničního obchodu. Po Evropě rubly chtít nebude, z Gazprombanky, která obejde sankce, si ale udělá novou „centrální banku“
03.04.2022 Rusko letos podle všeho vykáže historicky suverénně rekordní kladnou výši salda běžného účtu platební bilance. Podle odhadu washingtonského Institutu mezinárodních financí saldo vykáže úroveň až 240 miliard dolarů. Dosud své nejvyšší úrovně za celou historii novodobého Ruska, tedy za dobu od rozpadu Sovětského svazu počátkem 90. let, dosáhlo saldo loni, kdy vykázalo úroveň 122 miliard dolarů (viz graf níže).
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh za týden klesla o 70 procent
18.03.2022 Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Z maxima kolem 345 eur (8550 Kč) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.
Rozbřesk: Trhy žijí strachem z omezených dodávek komodit. Co to může znamenat pro Česko?
09.03.2022 Trhy žijí strachem z další eskalace konfliktu na Ukrajině, v jejímž centru stojí globální trh s komoditami - na prvním místě ropa a plyn. V paralelním střetu Západ uštědřil Rusku tvrdou ránu finančními sankcemi, které lze ještě stupňovat. Daleko komplikovanější je ovšem potrestat Rusko na komoditním trhu. Strach z uvalení sankcí na ruské vývozy ropy a plynu vyhnal obě komodity extrémně vysoko (ropa nad 130 USD/barel a plyn výrazně nad 200 EUR/MWh). V takové situaci má Západ jednoduše zaděláno na nový stagflační šok, zatímco Rusko inkasuje “tučné” platby za o poznání dražší plyn a ropu. Co z toho plyne? Pokud chce Evropa a USA Rusko skutečně potrestat, musí se od dodávek ropy a plynu jednoduše odstřihnout.
Strach z omezených dodávek komodit
09.03.2022 Trhy žijí strachem z další eskalace konfliktu na Ukrajině, v jejímž centru stojí globální trh s komoditami - na prvním místě ropa a plyn. V paralelním střetu Západ uštědřil Rusku tvrdou ránu finančními sankcemi, které lze ještě stupňovat. Daleko komplikovanější je ovšem potrestat Rusko na komoditním trhu.
Evropa přemýšlí jak se obejít bez ruského zemního plynu, zvažuje nákladné možnosti
07.03.2022 Země západní Evropy hledají důvody jak se bez ruského zemního plynu obejdou a zároveň se připravují na uzavření kohoutků z Kremlu, nebo že zpřísnění sankcí se dostane na energetické embargo.
Bruegel: Přerušení dodávek ruského plynu by mělo vážné dopady na ekonomiku EU
27.01.2022 Evropská unie by se dokázala vypořádat s krátkodobým přerušením veškerých dodávek ruského plynu. Mělo by to však vážné ekonomické důsledky a vyžádalo by si to nouzové kroky k omezení poptávky. Vyplývá to z analýzy bruselského institutu Bruegel, na kterou se dnes odvolává agentura Reuters.
EU zahájila debatu o postpandemické podobě rozpočtových a dluhových pravidel
19.10.2021 Evropská komise dnes zahájila se státy Evropské unie konzultace, na jejichž základě chce aktualizovat rozpočtová a dluhová pravidla bloku, jež řada zemí není schopna plnit. Podle unijní exekutivy by se měla pravidla zjednodušit a lépe přizpůsobit zejména potřebám masivních investic do klimaticky šetrného hospodářství. Státy přitom mají různý pohled na to, jak moc má unie výši veřejných dluhů a rozpočtových schodků hlídat.
Domácnosti v EU si v zimě připlatí za energie 2550 miliard korun, Babiš tak má šanci prosadit nulovou DPH na elektřinu či plyn pro domácnosti
08.10.2021 Domácnosti v EU se tuto zimu pořádně a nečekaně „prohnou“. Za energie si totiž v důsledku energetické krize připlatí zhruba 100 miliard eur, což odpovídá 2550 miliardám korun. To je suma, která vysoce převyšuje celkové roční výdaje českého státního rozpočtu. Výpočet plyne z analýz řecké vlády a bruselského think-tanku Bruegel. Cituje je agentura Bloomberg.
Bloomberg: Pandemie tlačí miliony Evropanů do dluhové krize
10.08.2020 Evropu čekají další hospodářské otřesy, protože plány na ukončování bezprecedentní podpory zaměstnanců zavedené během koronavirové pandemie by mohly uvrhnout miliony domácností do dluhové pasti. Píše o tom agentura Bloomberg.
Související klíčová slova:
Premiér Andrej Babiš | Úsilí | Pandemie | Evropská komise | Deficit veřejných financí | Energetické firmy | Vládní opatření | Koronavirové krize | Zpřísnění sankcí | Veřejné finance | Valdis Dombrovskis | EUR | Vývoj měnového páru | Inflační čísla | Siemens Energy | Eurasia | Tempo růstu | Podíl firem | Agentura S&P | Heidelbergcement | Výkyvy | Schodek státního rozpočtu | Pravděpodobnost | Ukrajinský prezident | Rubl | Sankce na dovoz ruské ropy | Bezpečnostní konference | Inflace | Graf | Rostoucí ceny | Vývoj ceny akcií Heidelbergcement | Analytický tým FXstreet.cz | Investing | Němečtí politici | Ceny plynu TTF | Strach | Plynovody | Analýzy | ČSÚ | Dolary | Dodávky ruského plynu | Přebytek zahraničního obchodu | Růst cen | ČSOB | Výhled | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Vývoj ceny zemního plynu | Důchody | Title Transfer Facility | Velkoobchodní cena plynu | Ruský export | Přijetí | New York | Polská centrální banka | Deindustrializace | Nord Stream | CZK | Ratingové hodnocení | Dramatické dopady | EIA | Reakce trhu | BP | Baltic Pipe | Zpráva | Utahování měnové politiky | Centrální banky | Vývoj ceny ropy Brent | Průmysl | Platby za plyn | Obchodní restrikce | Zásoby benzinu ve Spojených státech | Opatření | Míra úspor | Covid | Sankce | Čisté příjmy | Ceny elektřiny | Česká měna | Vysoké ceny energií | HeidelbergCement | Nejvyšší přebytek | Eurasia Group | Země EU | Ekonomiky | Dow Jones | Domácnosti | Maďarsko | Invaze | Cena železné rudy | G7 | Peníze | Vývoj ceny ropy WTI | Brent | Politika | Očekávání | Expert | Výkon ruské ekonomiky | Vývoj naplněnosti plynových zásobníků | Emise oxidu uhličitého | Financovat | Cena elektřiny | Tlak na Rusko | Nejnovější údaje | Růst | Poptávka | Embargo EU | Itálie | EUR/CZK | Nárůst cen | Americká lehká ropa | Energetický sektor | Zastavení dodávek ruského plynu | Nejvyšší přebytek zahraničního obchodu | Prognóza | EUR/MWh | Síly měny | Veřejný dluh | Vysoká inflace | Výzkumná skupina | Uhelné elektrárny | Evropské ekonomiky | Výrazná inflace | Ropa Brent | Hospodářské krize | Koruna | Národní ekonomická rada vlády | Thyssenkrupp | Rozpočtový schodek | Počasí | Oslabení eura | Plynovod Nord Stream 1 | Drahé energie | Rekordní ceny | Trh | Lukáš Kovanda | Chytré sankce | Unijní ministři | Vývoj ceny plynu | Fialova vláda | Ruský prezident | Ceny plynu | Prohlášení | Společnosti | Studie | Vice | Vyšší náklady | Nejnovější data | Elektřina | MMF | Eura | Komise | Posílení | Tvrdá měna | Agentura Reuters | Ruský plyn | Ceny zemního plynu | S&P | Unie | Volodymyr Zelenskyj | Ruské podniky | Křetínského EPH | AA | Členské státy | Nová prognóza | Deficit | Kanadský dolar | AGSI | Veřejný dluh ČR | Plyn v rublech | Další růst | Eskalace | Boj s drahými energiemi | Nord Stream 1 | Kommersant | Pozornost | Sektor služeb | Tvrdé sankce | Rumunsko | Závislost | Ifo | Jihoevropské země | Náklady | Title Transfer Facility (TTF) | Rozpočtové deficity | Cena plynu | Plyn z Norska | Unijní země | Uniper | Ekonomické aktivity | Obchodníci | Válka na Ukrajině | Plyn v EU | Finance | Dluhové poradce | Problémy | Analytici | Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | Hospodářské otřesy | Vývoj evropských zásob zemního plynu | Ropa | Dlužníci | Přijetí eura | Think tank | Firma | Energetický kolos | 3М | Současné ceny | West Texas Intermediate (WTI) | Ruská ekonomika | Evropské společnosti | USA | Spojené státy | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Evropské vlády | CDU/CSU | Firma provozující Facebook | Ceny zemního plynu v Evropě | Burze | Vývoj | Drahota | Odvětví | IW | Sovětský svaz | Výdaje | Západní sankce | Konkurenceschopnost | Facebook | České měny | Vývoj ceny plynu TTF | Členské země EU | EUR/USD | Severomořská ropa Brent | Varování | Intervence | Cena evropského plynu | West Texas Intermediate | Měnové politiky | Finanční služby | Analytický tým | Británie | Přerušení toku ruského plynu | Dopady pandemie | Kompenzace | Příjmy z ropy | Zlotý | Růstový potenciál | Prezident Volodymyr Zelenskyj | Hlavní ekonom | Miliardy korun | Gigant Gazprom | Exministr zahraničí | Platební bilance | Babišova vláda | Invaze ruských vojsk | Investovat | Firmy | Cena plynu pro evropský trh | European Consumer Debt Network | Ruská ropa | Pomoc lidem | Plynové zásobníky | Celosvětová poptávka | Pokračující růst | Česká vláda | Dovoz ruské ropy | Trhy | Znovuzvolení Donalda Trumpa | Eurokomisařka | Pokles dovozů | Fitch | Ropa a Plyn | Úspory | Velcí hráči | The Times | Vývoj měnového páru USD/CAD | Energetické společnosti | Vysoké ceny | Sedmadvacítka | Schodek rozpočtu | TradingEconomics | Cenu plynu | Bilance | Vladimir Putin | Příjmy domácností | Ekonomický růst | Komodity | Vývoj ceny zemního plynu v Evropě | Akcie Meta | Mzdy | Poradenství | Evropský průmysl | FX intervence | CAD | Společnost | The New York Times | Hospodaření | Ztráta | Severomořská ropa | Dluhové krize | FXstreet | Politika ruské centrální banky | Obchod | Tomáš Raputa | Ceny ropy Brent | Problémy domácností s dluhy | Eskalace konfliktu | Ratingový výhled | EK | Riziko | Analytik | Emise | Poptávka po plynu | Trinity | Cenový strop | Dodávky LNG | Šok | Meta | NATO | Plyn | Ceny | Siemens | Financování | Akcie Meta Platforms | Recese | Pokles | Gazprom | Války | Ukrajina | Centrální banka | BBC | DPH | WTI | Tržní odhad | Klima | Forint | Prezident Vladimir Putin | Výnos | Růst cen energií | Německé ekonomiky | Pár USD/CAD | Trinity Bank | Spotřeba domácností | MNB | Vývoj měnového páru EUR/USD | Miliardy USD | Ceny akcií | Ceny energií | Zvyšování daní | Energetická krize | Inflační cíl | Klaus Wohlrabe | Koronavirové pandemie | ČNB | Nord Stream 2 | Vývoj ceny akcií | Rating | Dovoz | Ifo Klaus Wohlrabe | Obchodování | Americké ministerstvo energetiky | Eurostat | Prezident | Státní rozpočet | Evropa | Měna | S&P Global | Nasdaq | Zprávy | Ceny ropy | Francie | Zelenskyj | Údaje | Dodávky plynu | Eurodolar | Finanční krize | FXstreet.cz | ProCent | Čínská společnost | Finančnictví | Zemní plyn | Hospodářský institut Ifo | Grafy | Ursula von der Leyenová | Situace | Miliardy eur | Tržby | Dluhy | FOREX | New York Times | Tweet | HDP | Omyl | Ekonom | Restrikce | Dolar | Zkapalněný zemní plyn | JP Morgan | Zdanění | Eskalace napětí | Politici | USD/CAD | Dopady na ekonomiku | Nedostatek zakázek | Členské země | Slovensko | ČTK | Ztráty | Zásobníky | Akcie | Průmyslníci | Jamal | NERV | Žebříček | Podniky | Vývoj ceny | Tým FXstreet.cz | Češi | Velkoobchodní cena elektřiny | Vývoz | Reuters | OPEC+ | Prognózy | Kurz | Daně | SOK | Ministři | Dnešní zpráva | Globální růst | Spotřebitelské výdaje | Cenový strop na ruskou ropu | Intermediate | Státy Evropské unie | Světové ekonomiky | Rychlý růst | Investice | Skupina G7 | Potenciál | Rally | Produkce energie | Oživení ekonomiky | Bod | Výdaje na obranu | Zisky | Ruská vojska | Výkon průmyslu | tradingeconomics.com | USD za barel | Kurz eura | Hospodářství | Ukazatel | Měny | Profitovat | Daňové příjmy | Burzy | Hospodářský růst | Politico | Export | Rusko | Poradce | Vývoj ceny ropy | Letectví | Hospodářský institut | Organizace | 1 milion | Média | Ruský prezident Vladimir Putin | Plány | Brusel | Rekordní nárůst | Devizové rezervy | FDP | Příjmy Ruska | TIM | Energie | Objem | Příjmy | Prodej | Evropská komise (EK) | Znárodnění | Bloomberg | Invaze ruských vojsk na Ukrajinu | Evropská unie | Rozvoj | Vyhlídky | Udržitelnost | Míra | LNG | Národní rozpočtová rada | Ministerstvo energetiky | Hrubý domácí produkt | Zelené investice | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Krize | Institut Ifo | OECD | Penále | S&P 500 | JDE | Podpora | MWh | MT4 | Cena | EU a USA | Německá vláda | Německo | Zadlužení | Rozpočet | Prime | Česká ekonomika | Emisní povolenky | Podnik | Zastavení dodávek | Ekonomika | Profesor ekonomie | SEC | Schodek | Oslabení | Energetické krize | Práce | Zákaz dovozu ruské ropy | Cíle | Znovuzvolení Donalda | Zásoby benzinu | Nejvíce peněz | Banky | Vlády | Eskalace konfliktu na Ukrajině | Poptávka po ropě | Wall Street | Analýza | Zlepšení | ČR | Kontrakt | Meta Platforms | Zahájení invaze | Ratingové agentury | Pozice | Teplé počasí | TTF | Market | FX | Texas | Poslanci | Služby | OPEC | Plynovod Nord Stream | Experti | Bohatý | Spotřebitelé | Von der Leyenová | Embargo | Polsko | Snižování daní | Ropy | Únorová inflace | Obchodní vztahy | USD | Kabinet | Zvýšení daní | Investing.com | EPH | Americké ministerstvo | CZ | Propad | Rakousko | Znovuzvolení | ANO | Andrej Babiš | Evropský trh | Ekonomie | Česká republika | Plynovod Jamal | Indexy | Rostoucí ceny plynu | Evropská centrální banka | ECB | NBP | Spiegel | Prodej ropy | Hospodářská krize | Růst ceny | Přerušení dodávek ruského plynu | Plynárenský gigant | Německé podniky | Vyšší daně | Jaderné elektrárny | ROCE | Paradox | Analytické společnosti | Lockdowny | Banka JP Morgan | Zemní plyn (LNG) | EU | Redukce | Miliardy | Zpracovatelský průmysl | Globální trh | Zrušení superhrubé mzdy | Poptávky po ropě | Devizy | Daň z mimořádných zisků | Uhlí | Předsedkyně Evropské komise | Bloky | Ukazatele | Měnový pár | Společnost Gazprom | Banka | Američané | Oživení ekonomik
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Růst | Obchodování | Banky | ČTK | Pokles | Indikátor | Trading | Cena | FOREX | Pivot
