Fialova vláda
Zelenskyj otočil a náhle souhlasí s přepravou plynu z Ruska na Slovensko. Společně s Orbánem tak dělají čáru přes rozpočet Fialově vládě
26.01.2025 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes otočil a souhlasí s tím, k čemu se dosud neměl – totiž k přepravě zemního plynu z Ruska na Slovensko či do Maďarska přes ukrajinské území.
Do Česka prvně od roku 1967 trvale neproudí ruský plyn
01.01.2025 Do Česka prvně od roku 1967 trvale neproudí ruský plyn, Fialova vláda ještě před sněmovními volbami bude moci triumfálně deklarovat úplné odstřižení od ruských energií, i ropy. Bolehlav je to nyní hlavně pro Slovensko, jež už začalo odebírat jako náhradní ázerbájdžánský plyn, jenže pak pohrozil Trump a vše je jinak…
Fialův slib "německých mezd" by mohl vést k bankrotu Česka. Závratné navýšení platů by se totiž logicky muselo týkat i zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, jeho schodek by narostl na minimálně 600 miliard ročně
18.11.2024 Pokud by Česko mělo během pěti let dohnat ve mzdách Německo, jak slibuje premiér Petr Fiala, musela by průměrná mzda v ČR stoupnout alespoň o 140 %. Tedy o zhruba 25 % ročně v každém z let možného dalšího funkčního období Fialovy vlády.
Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Přesto se ale veřejné finance stabilizují a ratingové agentury jsou v klidu, jak je to možné?
21.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo financí. Přesto se ale daří veřejné finance alespoň základním způsobem stabilizovat. A ratingové agentury také své hodnocení bonity českého dluhu nezhoršují. Tak ostatně učinily naposledy na sklonku 90. let minulého století. Takto dlouhá doba bez zhoršení ratingu je v EU mimořádná. Jak ovšem pasuje toto vše dohromady? Jak to, že rychlost zadlužování stoupá, zatímco ratingové agentury jsou v klidu?
Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020
20.10.2024 Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020.
Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu totiž nyní již převyšuje nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu
18.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Rozpočty pod palbou. Národní rozpočtová rada „cupuje“ ten na příští rok, Eurostat a Český statistický úřad revidují a opravují zase loňské hospodaření vlády – směrem k horšímu
09.10.2024 Národní rozpočtová rada nevídaně sepsula návrh státního rozpočtu na příští rok. Našla v něm "díry" minimálně za 45 miliard korun. Loňský rozpočet si zase zpětně berou do parády ČSÚ a Eurostat; opět nevídaně přitom loňská vládní čísla letos revidují a opravují – směrem k horšímu.
Rozpočet na rok 2025 má „díru“ za 45 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Část tohoto manka mohou pokrýt „peníze na povodně“, které ale na povodně nepůjdou; vláda zřejmě peníze povodňové škody čtyřnásobně nadsadila
05.10.2024 Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V tomto týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Studená sprcha z Bruselu. Fialova vláda loni hospodařila s větším deficitem než Babiš za covidu, opravil Eurostat vládní čísla
02.10.2024 Fialova vláda loni hospodařila s větším schodkem než ta Babišova v roce 2020, tedy v prvním roce covidové pandemie. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad na základě konzultace s Eurostatem v rámci takzvané notifikace.
Vláda kvůli výsledku krajských voleb zřejmě „přehodí“ schválení „českého Green Dealu“, například zdražení paliv o 10 Kč/l, na vládu příští, nejspíše se zároveň pod záminkou povodní zadluží více, než je nutné
23.09.2024 Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Rozpočtový kompromis
12.09.2024 Ministerstvo financí představilo rozpočet na příští rok se schodkem 230 miliard korun. „To není příliš ambiciózní plán, jelikož k vyrovnanému rozpočtu, který bychom si jistě zasloužili, má hodně daleko. I tak se ve srovnání s posledními lety jedná o jeden z nejnižších schodků. V loňském roce jsme viděli schodek ve výši 288,5 miliardy a za dob covidu a energetické krize nebyly výjimečné ani „sekery“ ve výši okolo 500 miliard,“ komentuje Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
Za Babišovy éry mandatorní výdaje v poměru k HDP nenarostly. Takže Fialova vláda má stejný prostor k ozdravení veřejných financí jako vlády před deseti lety, přesto vykazuje schodek dvojnásobný
02.09.2024 Často slýchaným steskem je ten, že Babišova vláda přenechala té současné veřejnou kasu s prudce narůstajícími mandatorními výdaji. Které se tedy nyní zásadně podílejí na varovném faktu, že výdaje Fialovy vlády za čtyři roky jejího působení překonají její příjmy o historicky rekordních zhruba 1100 miliard korun, tedy 1,1 bilionu korun. A které tedy zabraňují současné vládě prosazovat razantnější ozdravné kroky, neboť jí Babiš zúžil manévrovací prostor pro redukci výdajů.
Rozpočet na příští rok se pozitivně nese ve znamení vysokých výdajů na investice či obranu. Fialova ale vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, i proto, že v příštím roce opět naroste počet státních zaměstnanců
01.09.2024 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem maximálně 230 miliard korun. Pokud by tomu tak skutečně bylo a pokud by letošní schodek odpovídal plánovaným 252 miliardám, což je poměrně pravděpodobně, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův (v očištění o inflaci o zhruba 70 miliard). Zároveň bude Fialova vláda vůbec první, jejíž souhrnný schodek překročí psychologickou hranici jednoho bilionu korun, když bude za roky 2022 až 2025 činit 1131 miliard korun.
Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i po očištění o inflaci
31.08.2024 Již dnes se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i v očištění o inflaci
29.08.2024 Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Vláda se chystá schválit „český Green Deal“. Současně země typu Německa hlásí hrubé neplnění klimatického plánu, což výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku – právě kvůli „českému Green Dealu“
15.07.2024 Tento týden Fialova vláda schvaluje „český Green Deal“. Současně jednotlivé země EU zveřejňují svůj klimatický plán do roku 2030. Ten však v řadě případů, včetně případu Německa, zaostává za požadavky vytyčenými Bruselem. To by mělo nově zajímat české řidiče, neboť to může výrazně zvednout cenu pohonných hmot v Česku. Právě kvůli tento týden schvalovanému „českému Green Dealu“.
Český Green Deal je tu, Fialova vláda ho chce schválit bez pozornosti médií nyní v čase dovolených. Jen pohonné hmoty kvůli němu mají zdražit o 10 Kč/l
14.07.2024 V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin.
Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
12.07.2024 Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.
Zemědělci čelí mimořádnému kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, půjdou dolů dále
03.03.2024 Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled? Hlavním důvodem není konsolidační balíček, nýbrž to, že stále ve velkém odebírá ruské energie
25.02.2024 Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.
Spotřebitelé v Česku jsou nyní nejspokojenější za celou dobu od posledních sněmovních voleb. Jejich náladu se zlepšuje i před dopady konsolidačního balíčku, zejména díky pokles inflace
23.02.2024 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.
Inflace i zadlužení výrazně klesají, Fialova pětikoalice si jde pro triumf ve sněmovních volbách 2025
22.02.2024 Inflace v Česku prudce klesá. Podle dnešních čísel Eurostatu ji Česko mělo letos v lednu devátou nejnižší v EU (viz graf níže). Byla podprůměrná jak v rámci EU, tak i eurozóny. Česko navíc vykazovalo citelně nižší inflaci než všechny další země Visegrádské čtyřky. Co více, tuzemská inflace by letos měla zůstat na poměry EU podprůměrná celoročně.
Stát, který neumí koupit ani benzínky, chce stavět čtyři hned jaderné bloky, což je až o tři řády dražší věc. Varovné
05.02.2024 Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.
Fialova vláda plánuje nařídit povinné zastoupení žen ve vedení soukromých firem, na což si netroufly ani levicové kabinety. Poškodí tím českou burzu a kapitálový trh, neboť kvóty jej poškozují, jak dokládají odborné studie ze světa
04.02.2024 Současná údajně středopravá vláda se chystá zasadit další ránu českému kapitálovému trhu. Již se jí podařilo ochromit důvěru investorů v něj kurzotvornými výroky pronášenými nahodile a zmateně, zjevně bez znalosti věci a vůbec bez koncepce, případně jako v banánové republice v prostředí ducha venkovské hospody.
Jeden ne, čtyři jsou lepší, tlačí Francouzi na Fialovu vládu? Výstavbou čtyř jaderných bloků by se Česko zadlužilo přes 3000 miliard korun, což převyšuje jeho veškerý dluh od roku 1918
01.02.2024 Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.
Důchody u Ústavního soudu: Experti už nejpozději od podzimu museli vědět, že inflace v lednu 2023 bude enormní, ba extrémní – nemohla být tedy takovým šokem, jak vláda nyní hlásá, aby zdůvodnila nutnost snížit loňskou mimořádnou valorizaci
15.01.2024 Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Benzín od posledních voleb, v nichž uspěla pětikoalice, zlevnil reálně už o 25 %. Česko totiž nadále dováží celkem ve velkém ruskou ropu a i paliva z ní vyrobená, přičemž koruna vůči dolaru oslabila jen málo - na rozdíl třeba od eura
28.12.2023 Benzín je nyní v Česku nejlevnější od poloviny října 2021. Ještě pozoruhodnější tento vývoj je, uvážíme-li, že od října 2021 do dnešních dní vzrostla obecná hladina spotřebitelských cen v ČR o zhruba 25 %. V porovnání s cenami všeho ostatního v ekonomice je tedy benzín dnes o zhruba 25 % levnější než v říjnu 2021, což byl mimochodem měsíc, kdy se konaly sněmovní volby.
Benzin za vlády Fialova kabinetu reálně zlevnil už o 20 procent. Teď však pohonné hmoty mohou výrazně zdražit kvůli stupňujícímu se napětí v Rudém
24.12.2023 Fialova vláda bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzin totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 procent. To se ale může už brzy změnit. Kvůli houstnoucímu napětí v Rudém moři, kde jemenští povstalci, podporovaní Íránem, se stupňujícím se zvráceným gustem útočí na obchodní lodě včetně ropných tankerů. Bílý dům předevčírem na základě informací zpravodajců uvedl, že Teherán, jenž něco takového ovšem popírá, je hluboce zaangažován do útoků povstalců, jimž prý dodává zbraně, peníze a poskytuje výcvik.
Fialova vláda bude moci hned zkraje roku 2024 deklarovat vítězství nad inflací, vyplývá z nové analýzy agentury Bloomberg. Pravděpodobnost, že Fialův kabinet bude vládnout minimálně do roku 2029, tak vzroste
20.12.2023 Inflace v Česku hned zkraje příštího roku dramaticky klesne, a to zhruba na čtvrtinu své nynější úrovně. Ve své dnešní analýze stavu a výhledu české ekonomiky to konstatuje agentura Bloomberg (viz níže). Má-li agentura pravdu, bude Fialova vláda hned zkraje roku 2024 moci deklarovat své vítězství nad inflací. To jí o rok později může zásadně dopomoci k zopakování volebního úspěchu a k prodloužení své vlády do dalšího funkčního období, potenciálně tedy minimálně do roku 2029.
Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb. Pokud chtějí odbory něco změnit, prostě musí dokázat zaplnit Václavák
28.11.2023 Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.
Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje
25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už dnes večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s, česká koruna díky tomu „jede“
24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.
Fialova vláda zmírní „lex ČEZ“, informuje Bloomberg. Kabinet zjevně ustupuje tlaku menšinových akcionářů, včetně fondů z USA, a podřizuje se i ekonomické realitě dneška
22.11.2023 Fialova vláda pravděpodobně zmírní navrhovanou legislativu upravující zákon o přeměnách obchodních společností, informuje dnes agentura Bloomberg, citující své blíže nespecifikované zdroje.
Loni vydané protiinflační dluhopisy letos lidem vynesou úrok zhruba 8,5 %, oznámilo dnes ministerstvo financí. Stát na této emisi dluhopisů už prodělal šest miliard korun; půjčoval si zbytečně draze
20.11.2023 Dnes zveřejněné údaje ministerstva financí k letošnímu úročení protiinflačních dluhopisů jejich zatím poslední uskutečněné, loňské emise potvrzují, že tento investiční nástroj je i letos „ternem“ a představuje jeden z vůbec nejlepších způsobu, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
Německý ústavní soud zarazil plán Scholzova kabinetu utratit v přepočtu 1500 miliard korun za boj s klimatem
17.11.2023 Německo je příliš malým emitentem, aby mohlo globální klima ovlivnit, takže soud budoucí generace Němců rozumně chrání před sobeckým zadlužováním generací současnou.
Stát už prodělal šest miliard korun jenom na protiinflačních dluhopisech vydaných loni v lednu. Půjčoval si zbytečně draze, někteří lidé na tom ale dobře vydělávají
14.11.2023 V pátek zveřejněná říjnová čísla k meziroční inflaci v ČR potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů představuje i letos stále jeden z nejlepších způsobů, jak se před inflací chránit. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna loňského roku – tedy v historicky suverénně nejpopulárnější emisi spořících dluhopisů –, a kteří je tedy upisovali předloni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu zhruba 8,5 procenta. To je totiž údaj, jenž zhruba odpovídá meziroční inflaci letos v říjnu a který tedy určuje i úrok na zmíněné emisi dluhopisů. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto šestiletých dluhopisů (viz graf níže), neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
Volkswagen končí s náborem nových zaměstnanců. Je v kleštích drahých energií a tuhých zelených regulací EU, které více než klimatu pomáhají Pekingu
04.11.2023 Německá automobilka Volkswagen pozastavuje nábor nových zaměstnanců. Zatím ani nestanovila, do kdy má opatření trvat. Jedná se o další viditelný příznak, že německý, ba evropský autoprůmysl čelí závažné ztrátě konkurenceschopnosti.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou
27.10.2023 Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Dnes to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat?
Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit
25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.
Samé dobré zprávy pro Fialovu vládu. Inflace v Česku klesá nejrychleji v EU a současně nejrychleji za 22 let, ratingové agentury navíc přestávají hrozit zhoršením ratingu
23.10.2023 Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Ratingová agentura Standard & Poor’s mu přitom současně potvrzuje hodnocení úvěruschopnosti, a dokonce i příslušný výhled. Fialova vláda tak získává mezinárodně přijímaný „štempl“, že zvládla podstatnou část odstřižení od dodávek ruských energií, aniž by destabilizovala veřejné finance. To může být jeden z klíčových „trumfů“ předvolební kampaně.
Svět si opět všímá neobratných premiérových vyjádření k ČEZ, jehož akcie padají nejvíce od června. Lepší by bylo, pokud by se vládní představitelé k problematice přeměny ČEZ veřejně nevyjadřovali, dokud není na stole finální návrh
20.10.2023 Akcie ČEZ padají nejvíce od června poté, co premiér Fiala zchladil očekávání trhu, že stát vyplatí menšinové akcionáře s prémií k tržní ceně, všímá si dnes agentura Bloomberg. Už tedy i svět zaznamenává další „kapitolu“ v nešťastném vládním vyjadřování k ČEZ.
Česká vláda rozhodla utratit desítky miliard korun za Net4Gas – za plynovody, které ale žádný plyn nepřepravují. Aneb bere českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
30.09.2023 Český stát prostřednictvím společnosti ČEPS, jejímž majitelem je ministerstvo průmyslu a obchodu, kupuje plynovodní síť v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů těchto plynovodů dosud vlastnila firma Net4Gas. Za ni stát zaplatí nejvýše pět miliard korun, přičemž ovšem pořizuje rovněž 6,8 miliardy korun finančních aktiv a hlavně 33 miliard dluhu.
Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“
28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.
Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun Net4Gas – za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
26.09.2023 Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
Schodek má být příští rok 252 miliard. Fialova vláda by tak za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér
01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Fialova vláda do voleb pohodlně stabilizuje veřejné finance, prognózuje vlivná ratingová agentura Fitch. Příznivý rating Česku i po včerejšku ponechává
27.08.2023 Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.
Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
24.08.2023 Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
Česká vláda se chystá utratit desítky miliard korun za plynovody, které ale už žádný plyn nepřepravují. Aneb vezme českým důchodcům, aby dala těm kanadským?
24.08.2023 Český stát má zájem o pořízení plynovodní sítě v zemi. Na čtyři tisíce kilometrů daných plynovodů nyní vlastní firma Net4Gas. Potíž je v tom, že její plynovody nyní už prakticky žádný plyn tranzitně nevedou. Jsou to z hlediska tranzitu v podstatě vyprázdněné roury. Takže vysoce zadlužená firma Net4Gas se tudíž dostává do finanční tísně. Což rmoutí zejména její konečné majitele: německou pojišťovací skupinu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Fialova vláda nyní Allianzu i kanadským důchodcům může vytáhnout pořádný trn z paty. Na účet českého daňového poplatníka a svým způsobem i na účet českého důchodce, ovšem.
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. ČR tím získá miliardy korun
16.08.2023 Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Co tomu předcházelo a co čekat?
Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
30.07.2023 Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh
22.07.2023 Koruna včera poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro, konkrétně na hodnotě 24,02, jak plyne z dat agentury Bloomberg.
Inflace v česku padá, je nejnižší od roku 2021. Fialova vláda ještě do voleb bude moci vyhlásit, že inflaci porazila
13.07.2023 Inflace v Česku v červnu v meziročním vyjádření poprvé od loňského ledna klesla pod psychologickou úroveň deseti procent. V červnu byla nejnižší od prosince 2021. Tím pádem je nyní už v podstatě vyloučené letošní zvýšení základní úrokové sazby České národní banky. První změnou sazeb, kterou nynější bankovní rada ČNB provede, tak bude jejich snížení. K tomu by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku, zcela jistě pak v roce příštím. Podle veškerých prognóz, jak tuzemských, tak mezinárodních organizací, totiž inflace v příštím roce výrazně poklesne. Zatímco letos by se měla celoročně pohybovat kolem úrovně 10,5 procenta, v příštím roce to bude kolem hodnoty 2,5 procenta.
Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun
03.07.2023 Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
Česko není v rozvratu, zato ale ve spirále prý už ano. Hrozba inflační spirály je akutnější problém než deficitní veřejné finance
29.05.2023 Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky, poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky, stát však přesto jejich mimořádným zdaněním nezíská zdaleka tolik, kolik plánoval
24.05.2023 Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 102,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
Veřejné finance ozdraví hlavně chudnoucí střední třída. Fialova vláda tak ale svůj slib jejich ozdravení splní
22.05.2023 Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Raiffeisenbank předvídá prudký pád akcií ČEZ z nynějších 1050 jen na 600 korun za kus, tlačí tím pádem akcie ČEZ dolů také
18.05.2023 Akcie ČEZ padají, za necelý týden o takřka 15 procent. Dnes jejich cena klesla o zhruba devět procent. Energetická společnost tak jen dnes přišla o 46 miliard své tržní hodnoty.
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
15.05.2023 Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Současná vláda zadlužuje zemi historicky rekordně, za rok ji stihla zadlužit zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004
21.04.2023 Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která dnes zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.
Pražská burza letos válcuje ostatní, málokde jinde ve světě lidé na akciích bohatnou tolik jako v Praze. Proč přesně?
07.03.2023 Pražská burza letos jede. Patří k nejvýkonnějším na světě. Její hlavni ukazatel, index PX, minulý týden v pátek ráno, před začátkem obchodování, vykazoval letošní zhodnocení 19,5 procenta. Pro lepší mezinárodní srovnatelnost se jedná o dolarové vyjádření. V korunovém vyjádření index PX letos narostl o rovněž solidních 17,6 procenta. To proto, že česká koruna letos patří k menšině světově významnějších měn, které vůči té americké zpevňují. Koruna letos vůči dolaru posiluje o více než dvě procenta, zatímco ostatní evropské měny – s výjimkou maďarského forintu – vůči dolaru oslabují. A to tedy jak euro, tak britská libra, švýcarský frank, skandinávské měny nebo polský zlotý.
Agentura Fitch potvrdila rating České republiky, výhled je ale negativní
04.03.2023 Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje více věcí, například nedostatečnou konsolidaci veřejných rozpočtů, vyplývá z páteční tiskové zprávy.
Ratingová agentura Fitch varuje, že Fialova vláda na mimořádné dani od bank nevybere zdaleka tolik, kolik chtěla. Nicméně rating Česku ponechává, stejně jako negativní výhled
04.03.2023 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku.
Česká vláda zrušením dvou svátků může získat do rozpočtů zhruba 18 miliard korun, což by jí letos umožnilo důchodcům řádně navýšit penze v rámci mimořádné valorizace bez dalšího zadlužení
03.03.2023 Fialova vláda by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých dvacet miliard korun. Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizován důchod beze změny, aniž by se přitom stát dále zadlužil.
Vláda má za první dva měsíce letošního roku historicky rekordní schodek, vyšší než za covidu. Varovně tak navazuje na loňsky historicky rekordní růst zadlužení, odpovídající tomu z let 1993 až 2002
01.03.2023 Vláda ČR v rámci státního rozpočtu hospodařila ke konci letošního února s nejvyšším schodkem v historii České republiky, a to 119,7 miliardy korun. Ještě nikdy v historii ČR nebylo hospodaření státního rozpočtu po prvních dvou měsících roku v takto hlubokém deficitu.
Fialova vláda se loni zadlužila historicky rekordně. Zhruba o tolik jako všechny vlády dohromady od té Klausovy roku 1993 až po Grossovu roku 2004
28.02.2023 Dluh vlády ČR loni historicky rekordně narostl. O skoro 430 miliard korun. To nominálně zhruba odpovídá nárůstu zadlužení vlád z let 1993 až 2004. Fialova vláda se za rok zadlužila přibližně jako obě Klausovy, Tošovského, Zemanova, Špidlova a Grossova vlády dohromady.
Zvýšení daně z nemovitosti rozevře příjmové nůžky mezi bohatými a chudšími, mezi vlastníky nemovitostí a nájemníky. Pokud už zvyšovat, ať peníze zůstanou obcím
06.02.2023 Už od příštího roku se v Česku podle všeho zvedne daň z nemovitosti. S myšlenkou jejího zvýšení si vážně pohrává ministerstvo financí. Někteří politici vládní pětikoalice pak přibližují, že by se mohla zvýšit na dvojnásobek stávající úrovně. Česko by i tak patřilo mezi ty země OECD, které nemovitosti zdaňují vůbec nejméně.
České banky mají za rok 2022 historicky rekordní zisky, poprvé v historii přes 100 miliard korun. Svědčí jim vysoká inflace a vysoké úroky
03.02.2023 Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 104,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
Podle Pavla jsou reformy penzí a daní nezbytné, je nutné je lidem vysvětlit
30.01.2023 Podle zvoleného prezidenta Petra Pavla jsou reformy penzí a daní pro Česko nezbytné, není možné je dál odkládat a je potřeba je lidem začít vysvětlovat. Řekl to včera večer v rozhovoru pro televizi Nova. Přibližování obou reforem zmínil jako součást svého plánu ve funkci. O důchodové reformě se v ČR debatuje léta. Zatím se ji nepodařilo prosadit a nenašla se na ní širší politická shoda. Podle expertů je potřeba změnit i nastavení daní. Vláda reformu penzí chystá.
Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku? Stoupá pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, ne Pavel
29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Vyšší DPH restaurace a hospody nepoloží, jak si stěžují. Mají totiž finanční rezervu díky loňskému zrušení EET
17.01.2023 Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle dnešního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“. S úmyslem zavést jednotnou sníženou sazbu DPH jsou spjata určitá rizika a problémy, toto ale mezi ně nepatří.
Armageddon nečekejme, na investování je brzy
10.01.2023 Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (odpovídá zhruba 2270 bilionům korun). V letošním roce jí ale hrozí recese.
Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu
04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.
Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu
03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
Ekonomickým tématem roku 2023 bude zestátnění ČEZ. Domácnosti si na energie musí vyčlenit až čtyřnásobek letošních výdajů
30.12.2022 V příštím roce bude dění v české energetice vévodit diskuse nad dalším osudem ČEZ. Ten nyní stát vlastní ze zhruba 70 procent a Fialova vláda v příštím roce může rozhodnout o zahájení kroků vedoucích k plnému zestátnění podniku či k jeho rozdělení na část plně státní a na část (polo)soukromou, potenciálně dále alespoň do jisté míry obchodovanou na burze. Ve státní části by se mohla ocitnout ta část současného podniku ČEZ, jež zodpovídá za jadernou energetiku, cenotvorbu elektřiny a potenciálně i její distribuci.
Pohonné hmoty v Česku zlevní kvůli strachu z nové celosvětové vlny covidu, která se masivně šíří z Číny. Riziko, že Putin Česku vypne ropovod Družba je malé, ale ne nulové
29.12.2022 Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu dále zbrzdily tempo svého zlevňování. Vyhlížený scénář stabilizace jejich cen od začátku roku 2023 nyní hatí hrozba další celosvětové vlny covidu. Nákaza se v těchto dnech masivně šíří z Číny, kde tamní režim nezřízeně uvolnil drakonické covidové restrikce a v rámci přístupu „ode zdi ke zdi“ dochází k dramatickému nárůstu poštu nakažených, hospitalizovaných a také zemřelých, byť existují značné pochyby o transparentnosti čínských oficiálních údajů.
Americký ropný obr ExxonMobil žaluje Evropskou unii, chce zarazit daň z mimořádných zisků. Tu chystá i Česko – Fialova vláda tak může čelit lavině žalob ze strany amerických bank a fondů
28.12.2022 Největší západní petrochemická společnost, americký ExxonMobil, podle dnešní zprávy Financial Times žaluje Evropskou unii. Chce zarazit daň z mimořádných zisků právě na petrochemické podniky, s níž Brusel letos přišel. Mimořádně zdanit petrochemické podniky, v prvé řadě Unipetrol, se s odkazem právě na bruselský krok chystá od příštího roku také česká vláda.
Cena plynu v EU právě teď spadla nejníže od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Symbolický milník je tak zdolán, Fialova vláda nemusí tolik utratit za zastropování
27.12.2022 Referenční cena plynu v EU právě nyní klesla pod 77 eur za megawatthodinu. Je tak vůbec nejnižší za celou dobu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Naposledy byl plyn v EU levnější letos 22. února (viz graf níže).
Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let
21.11.2022 Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.
Lidé, kteří loni na podzim upsali protiinflační spořící dluhopisy, se letos dočkají úroku 15,1 procenta. Stát prodělá 4,3 miliardy korun, přestože si úrok pomocí statistiků srazil
20.11.2022 Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna letošního roku, a kteří je tedy upisovali loni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 15,1 procenta. Jednalo se o dosud poslední emisi těchto dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
Čeští statistici uměle snížili inflaci a Fialova vláda díky tomu ušetří miliardy, které by jinak musela vyplatit střadatelům z řad držitelů protiinflačních dluhopisů
10.11.2022 Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. Česká národní banka pak počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jediné ministerstvo financí s plus minus takovou inflací počítalo, poněvadž předpokládalo meziroční nárůst hladiny spotřebitelských cen pouze ve výši 15,3 procenta.
Vláda nepočítá se snížením strukturálního schodku, i v roce 2025 má činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos. Vládě však pomůže rapidní inflace
09.11.2022 Fialova vláda nepočítá s tím, že během svého zbývajícího funkčního období sníží strukturální schodek veřejných financí. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy a letošního fiskálního výhledu. Oba dokumenty zveřejnilo ministerstvo financí dnes.
Ministr Jurečka naznačuje, že vláda zvýší daně, i když premiér dosud tvrdil opak. Lidi už přitom „zdaňuje“ rapidní inflace
06.11.2022 Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera neznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci
04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády
21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Pohonné hmoty dále výrazně zdražují – a budou dále. Zdražuje ropa a české čerpací stanice si po zvýšení daně z benzínu mohou navyšovat marže
20.10.2022 Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly, byť pomaleji než o týden dříve. Benzin Natural 95 zdražil o 93 haléřů na 42,85 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 46,85 koruny, což je o 1,56 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Benzín je nejdražší od první poloviny srpna, nafta od druhé poloviny července.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Pohonné hmoty výrazně zdražují – a budou dále. Zdražuje ropa a české čerpací stanice si po zvýšení daně z benzínu mohou navyšovat marže
13.10.2022 Ceny paliv v Česku za týden výrazně vzrostly. Benzin Natural 95 zdražil o téměř tři koruny na 41,92 Kč/l. Litr nafty stojí v průměru 45,29 koruny, což je o 2,29 Kč více než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?
07.10.2022 Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Související klíčová slova:
Akcie Komerční banky | Hlavy států | Moldavsko | Developeři | Ázerbájdžán | Deficit veřejných financí | Akciové trhy | Bruno Le Maire | Výsledek hospodaření | Rubl | Podstoupení rizika | Evropská komise | Dopady inflace | Zkušenosti | Cenová hladina | Energetické firmy | Nárůst objemů | Alphabet | Zpravodajské události | Banka Nomura | Martin Kupka | Inflace v září | J&T | Veřejné finance | Ekonomická nálada Čechů | Viktor Orbán | Objem plynu | Sazba hypoték | EUR | Skandinávské měny | Řecko | Trend | Rating Česka | Zisk ČEZ | Inflační čísla | Diverzifikované portfolio | Cenové výkyvy | Dividendy | Sněmovní volby | Citigroup | Rafinerie | Mezinárodní měnový fond | Ministr dopravy | Nižší ceny | Podnikatel | Hnojiva | Automobilka Volkswagen | Statistiky | Daňové povinnosti | Tempo růstu | Kolaps | Světlo na konci tunelu | Makroekonomika | Zadlužení České republiky | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Marže společností | Výkyvy | Reálná ekonomika | Britská libra | Obchodování s emisními povolenkami | Ruské invaze na Ukrajinu | Covidová pandemie | Bezpečné útočiště | Line | Schodek státního rozpočtu | Škoda Auto | Pravděpodobnost | Světové ceny ropy | Investment Management | České vlády | Důchody | Situace na Ukrajině | Tempo růstu ekonomiky | Ukrajinský prezident | Hospodaření za loňský rok | Burza | Více peněz | Energetika | Zvýšení základní úrokové sazby | Index PX | Nominální dluh | Ruská ekonomika | Český statistický úřad | Bruegel | Plynovody | Goldman Sachs | Tranzitní plynovody | Bidenova administrativa | Dluhopis Republiky | Slevy na dani | Lagardeová | Hútiové | Graf | Plyn v EU | Poplatky | Rostoucí ceny | Raiffeisen Bank International | Ropa Brent | Mimořádné daně | Platy státních zaměstnanců | Růst sazeb | Daň z nabytí nemovitosti | Výkon | Financial Times | KLDR | Evropské záležitosti | Dividenda ČEZ | Zastropování plynu | Propad cen | Světový trh s ropou | Průměrná úroková sazba | Posilování dolaru | Saúdská Arábie | Nejbohatší lidé | Nezaměstnanost | Znehodnocení | Tuzemská ekonomika | Pandemie | Růst cen | Aktuální výhled | Petr Fiala | Změny HDP | Pokles ceny ropy | Směrnice | Strach | Inflace v prosinci | Bankovní rada ČNB | Panama papers | Analýzy | Kanadský penzijní fond | EU Tax Observatory | Nejvyšší inflace | Multimilionáři | Velké ekonomiky | Výhled ratingu | Maďarská vláda | Pohonné hmoty v Česku | Snížení DPH | Hospodaření státu | Dolary | ČSOB | Polská společnost | Základní úrokové sazby | ČSÚ | Ceny dováženého zboží | Globální emise | Garance | Soukromý investor | Mzda v ČR | Úsporný energetický tarif | Tuzemská měna | Cena ruské ropy | Propad cen ropy | Daniel Křetínský | Zastropování cen energií | Uvolňování covidových restrikcí | Nizozemsko | BRIC | Negativní výhled | Zveřejněná data | David Marek | Akcie společnosti ČEZ | Bohatí | Přímé intervence | Vyšší daň | Rozdělení ČEZ | Výhled | Trpělivost | Embargo na ruskou ropu | Tuzemská inflace | Vicepremiér | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Americký prezident | Mimořádná inflace | Wall Street Journal | Cena pohonných hmot | České banky | Pozitivní zpráva | Inflace | Bankovní daň | Irsko | Dobrý byznys | Česká měna | Přijetí | RWE | Akcionáři ČEZ | Výrazný růst | Raiffeisen | Burzovní cena plynu | Ratingová agentura | Nálada českých spotřebitelů | Invaze | Hospodaření vlády | Nord Stream | Léto | Reakce trhu | Ratingové hodnocení | Vládní dluh | Průmysl | Spotřební daně | Vysoké ceny energií | Kurs rublu | Plán vlády | Dodávky ropy | Izrael | Investment management | Soukromé firmy | Bilion | Zastropování cen ruské ropy | Dovoz ropy | Opatření | Válka | Geopolitická situace | Výroba elektřiny | Důvěra spotřebitelů | Polský premiér | Agora | Zpráva | G7 | Centrální banky | Daňová optimalizace | Poplatek | Cena akcie ČEZ | Obchodování s termínovými kontrakty | Studie EU Tax Observatory | Donald Trump | Výrobci elektroaut | Dopady války na Ukrajině | Dělení ČEZ | Moneta | Sankce | Zvyšování sazeb | Ceny povolenek | Samou | Erste Group | Výkon světové ekonomiky | Ceny elektřiny v Německu | Růst úroků | Dodatečný výnos | Zestátnění ČEZ | Covid | Daňové přiznání | Varšava | Cenový šok | Ceny elektřiny | Snížení nákladů | Analytici | Senátní volby | Pokles ceny | Pozastavení emisních povolenek | Nomura | Povinné očkování | Pumpaři | Veřejné zadlužení | Zdravotní péče | Globální ekonomiky | Moody's | Daň z neočekávaného zisku | Odhodlání | PwC | NAFTA | Bílý dům | Daň na banky | Inflační situace v ČR | Ceny pohonných hmot | Spirálovitý růst cen | Poskytování hypoték | Zaměstnanost | Země EU | Ekonomiky | Jemenští povstalci | Domácnosti | Pád Bohemia Energy | Maďarsko | Německá automobilka | Členové bankovní rady | Nejnovější prognóza | Klíčové oblasti | Základní potraviny | Hrubý domácí produkt (HDP) | PKN Orlen | Ekonomické aktivity | Fialův slib | Lesnictví | Cena barelu ropy | Citelná inflace | Jednání kartelu OPEC | Balík opatření | Varianty covidu | Akcie Gazpromu | Economist | Koaliční partneři | Státní dluh | Bojkot | Bydlení | Peníze | Zveřejněné údaje | Poptávka | Podnikatelé a firmy | BH Securities | Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb | Brent | Politika | Pandora Papers | Snížení zadlužení | Vedení společnosti | Jüan | Problémy české ekonomiky | Očekávání | Zisk bank | Střední hodnota | Inflační spirála | Expert | Pohonné hmoty | Největší švýcarská banka | Daň z mimořádného zisku | Mezinárodní dohody | Analýza společnosti | Šance na úspěch | Zvýšení sazeb | Hluboké recese | Fosilní paliva | Ziskovost bank | Kupka | Obchodování s povolenkami | Války na Ukrajině | Hypotéky v Česku | Invaze na Ukrajinu | Tržní prostředí | Majetek | Základní sazby | Allianz | Měnový fond | Lukoil | Evropské měny | Financovat | Standard & Poor's | Zdražovat | Veřejný dluh ČR | Cena elektřiny | Časové řady | Výnosy | Snížení schodku | Růst | Lucembursko | Velký hráč | Nabídka | Příležitosti | Itálie | Výpadky | Dolar vůči koruně | Lukáš Kovanda | Vanguard | Drobní investoři | Světové finanční krize | Zisky bank | Rubikon | Prognóza | Emisní povolenky EU | ERA | Program odkupu aktiv | Trh práce | Swiss | Veřejný dluh | Drahý plyn | Vysoká inflace | Investování do akcií | Spotřebitel | Pochybnosti | Americký podnik | Největší problém | Uhelné elektrárny | Energetická závislost | Volodymyr Zelenskyj | Ceny dluhopisů | Madrid | Reformy penzí | Deglobalizace | Zdanění bank | Dopad pandemie | Výrazná inflace | Největší evropská ekonomika | Světové centrální banky | Chování | Balík akcií | Tržní úrokové sazby | Kontrakty | Premiér Viktor Orbán | Zadlužení země | Koruna | Národní ekonomická rada vlády | Daň z benzinu | Návrh rozpočtu | Rozpočtový schodek | Posílení české měny | Počasí | Meziroční růst | BIC | Další růst | Drahé energie | Zbyněk Stanjura | Trh | Ruský plyn | Moskva | KDU-ČSL | Karlsruhe | Zkušenost | Koruna oslabuje | Zdroje energie | Tuzemské banky | Stavební spoření | Průměrné mzdy | Ruský prezident | Výdaje státního rozpočtu | Spořící účty | Řecká krize | Rekordní schodek | ČNB úrokové sazby | Volby do Poslanecké sněmovny | Ceny plynu | Vládní koalice | Rekordní pokles HDP | Kapitálový trh | Prohlášení | Index | Evropský trh s plynem | Nový rekord | Společnosti | Studie | Vice | Omezení dodávek | Elektřina | MMF | Eura | Komise | Pojištění vkladů | Nejistoty | Zájem o hypotéky | Fialův kabinet | Kapitál | Jiří Rusnok | Deloitte | Posílení | Devalvace | Rijád | Ministr zahraničí | Platební neschopnost | Plyn v rublech | Rostoucí úroky | Fit for 55 | Antimonopolní úřad | Akcioví investoři | Ministerstvo práce | Unie | Devizové rezervy ČNB | Úsilí | Globální finanční krize | Finanční společnosti | Vysoké úroky | Vládní představitelé | Christine Lagardeová | Očekávání trhu | Polský zlotý | Zvolený americký prezident | Daň z nabytí | Snížení daně z příjmu | AA | Úrokové sazby | Čerpací stanice v ČR | Kartel OPEC | Členské státy | Nová prognóza | Deficit | Tom Kadeřábek | Strop na ruskou ropu | Cena emisních povolenek EU | Energetický tarif | Budoucnost | Hlava státu | Cukr | Vysoké inflace | Čínská továrna | Americká banka | Odpor | Paušální daně | Údaje ministerstva | Křetínský | Česká koruna | Nord Stream 1 | Zvýšení daně | Benzín | Podnikatelé | Zvýšení sazeb ČNB | Ficova vláda | Polská vláda | Slovalco | Offshore | Pozornost | Prudký propad | Premiér Petr Fiala | Makroekonomická data | Zdanění firem | Tendr | Dluhopisy | Elektromobily | Závazek | Závislost | Bohatství | Ministerstvo financí ČR | Ifo | Pohyby akcií | Podnikání | Pandemie covidu | Devizové trhy | Prostor pro pokles | Daně z příjmů | Statistický úřad | Složení bankovní rady | Firma | Cena plynu | 3М | Funkční období hlavy státu | ZEN | Hlavní ekonom | Řetězec | Skvělý zisk | Tuzemský kapitálový trh | Mánie | Státní protiinflační dluhopisy | Uhlobaron | Pozastavení obchodování | Obchodovat | Problémy | Uniper | Celková inflace | Plyn z Norska | Obchodníci | Finance | Válka na Ukrajině | Klimatický plán | Norsko | Největší banky | Julius Bär | Důvěra v ekonomiku | Růst úrokových sazeb | Electricite de France | Prezident Donald Trump | Tržní síly | Čistý zisk | Ministr práce a sociálních věcí | Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | Klíčové problémy | Komerční banka | Omezení těžby | Nájemné v Česku | Finanční instituce | Covidové restrikce | Pokles cen | Byznys | Ropa | Dlužníci | Přijetí eura | Český vývoz | Energetický kolos | Pohonné hmoty v ČR | Studie EU | Volby | Burze | Bulharsko | Energetické podniky | Mezinárodní banky | Obchodníci s ropou | Intervenovat na devizovém trhu | Historie | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Statistici | Ekonomové | Oslabení české koruny | Rekordní propad | Joe Biden | USA | Spojené státy | Konsolidace | Propad české ekonomiky | Nezaměstnanost v EU | Dluhopis | Nejvyšší deficit | Růst HDP | Výhled České republiky | Levnější půjčky | Výdaje | Hospodaření státního rozpočtu | Pandemie covidu-19 | Zvyšování úrokových sazeb | Conseq Investment Management | Sázka | Růst pražské burzy | Akcie podniku | Odvětví | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Vysoká cena | Klesly akcie | Vývoj | Drahota | Výkon ekonomiky | Úroková sazba | Citelné zdražování | Veřejné finance ČR | Dnešní zprávy | Český stát | Windfall tax | CEBR | Ekologie | Podpůrná opatření | Rekordní pokles | Světové trhy | Agentura Fitch | Západní sankce | Konkurenceschopnost | Akcie padají | Británie | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Zvýšení slevy na poplatníka | Poměrové ukazatele | České měny | Ministr zdravotnictví | Varování | Intervence | Cílové ceny | Program pomoci | Spotřebitelská důvěra | Akcie společnosti MOL | Míra inflace v ČR | Tax Observatory | Agentura Moody's | Strach z inflace | Měnové politiky | Společnost Net4Gas | Onemocnění | Finanční domy | Sazby ČNB | Ceny nemovitostí | Francouzský ministr financí | Ministryně financí Alena Schillerová | Stavebko | Zemědělství | Kompenzace | Marže čerpacích stanic | Zlotý | Asijská finanční krize | Výdělky | Zelená energetika | Zavedení EET | Penzijní fond | Globální hrubý domácí produkt | Přelom roku | Tržní cena | Prezident Volodymyr Zelenskyj | Hnědé uhlí | Úrokové sazby České národní banky | Prezidentské volby | Světová finanční krize | Miliardy korun | Obchodování na pražské burze | Platební bilance | Automobilka | Snížení inflace | Reálné ekonomiky | Válečná daň | Posilování koruny | Sazby | Babišova vláda | Podíl Evropy | Inflační situace | Daňový příjem | Daň z příjmu | Očištěný čistý zisk | České koruny | Švýcarská banka | Úrok | Investovat | Konsolidační balíček | Ekonomické oživení | Generální ředitel | Zisk bank a spořitelen | Boj s inflací | Berlín | Firmy | Energetický a průmyslový holding | Inflace v Česku | Nespokojenost | Růst cen ropy | Panika | Reálné mzdy | Zajištění | Cena ropy brent | Západní firmy | Spirálovitý růst | Ruská ropa | Pomoc lidem | Plyn z Ruska | Daňoví poplatníci | Investování | Nákup ruské ropy | Distribuce | Maďarský forint | Rozpočtový deficit | Plynové elektrárny | Zdražení povolenek | Dividendy ČEZ | Ratingová agentura Fitch | Automobilový průmysl | Poradenské společnosti | Česká vláda | Hry | Akcie bank | Dovoz ruské ropy | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Polská měna | Plynová krize | Cenotvorba | Průměrná mzda v ČR | Mezinárodní investoři | Růst české ekonomiky | Německý ústavní soud | Země OECD | Utahování měnových podmínek | Německá automobilka Volkswagen | Rizika | Rada ČNB | Eurozóna | Portugalsko | Fond | Cena benzínu | Restrukturalizace | Ekonomická nálada | Fitch | Americké banky | Státní stavebko | Celkový výsledek | Úspory | Finanční výkonnost | Snížení spotřební daně | Dánsko | Úvěrový rating | Kyjev | Energetické společnosti | Ministr obchodu | Sláva | CVVM | Vysoké ceny | Ekonomiky EU | Regulační mánie | Mateřská společnost | Schodek rozpočtu | Stagflace | Silné inflační tlaky | Orsted | Cenu plynu | EdF | Mojmír Hampl | Živnostník | Sektorová daň | Ministerstvo financí | Bilance | Menšinový akcionář | Znovusjednocení Německa | Vladimir Putin | Protiinflační dluhopisy | Tesla | Politické fráze | Řecký dluh | Španělsko | Mezinárodní obchod | Ekonomický růst | Průměrná sazba hypoték | Mzdy | Výrobce elektroaut | Měnová krize | Nejbohatší Čech | Na burze | Petrochemická společnost | Akcionáři | Economic Affairs | Úrok na dluhu vlády | Premiér Fiala | Společnost | Ruský rubl | Zadlužování | Sázet | Hospodaření | Zahraniční obchod | Ztráta | Zastavení růstu | Orbán | Dluhové krize | Conseq | Obchod | Reformy penzí a daní | Energetický regulační úřad | Volkswagen | Daně z mimořádných zisků | Oživení globální ekonomiky | Ratingový výhled | Nejvýraznější propad | Riziko | Analytik | Emise | Trinity | MAST | Nájemné | Zdravotní pojištění | Pražské burzy | Budapešť | Citi | Swiss Life | Slabá koruna | Bank of America | Hnutí ANO | Cenový strop | Šok | Portfolio | Pesimismus | Nástroj | Nadšení | NATO | Plyn | CEPS | Mimořádná daň | Pokles cen ropy | Životní úroveň | Vyšší úrok | Čína | Inovace | Ceny | Prognóza vývoje | Představenstvo | Financování | Propad ekonomiky | Zvýšení ceny | Monopol | Recese | Pokles | Gazprom | Bankovní tituly | Meziměsíční inflace | WIG | Války | Impuls | Ukrajina | Notifikace | Dopravci | Raiffeisenbank | Centrální banka | Předpovědi | DPH | Největší světová ekonomika | ČNB Jiří Rusnok | Státy EU | Praxe | Divergence | Evropské centrální banky | Libra | Rating vyšší | Odborníci | Plán investic | Dlužník | Klima | Současná cena | Kurzové riziko | Instituce | Erste Bank | Zpevňování koruny | Propuštění | Mateusz Morawiecki | Forint | Důchod | Morgan Stanley | Prezident Vladimir Putin | Říjnová inflace | Solidarita | Inflační krize | Výnos | Zlevnění potravin | Počty nakažených | Růst cen energií | Cena emisních povolenek | ČEZ | Německé ekonomiky | Frank | Zlevnění ropy | ERM | Nájmy | Optimalizace | Ekonomická krize | Green Deal | Trinity Bank | Rozhovor | Spotřeba domácností | Marian Jurečka | Přístup k měnové politice | Měnové krize | Zastropování cen | Eni | Posílení koruny | Nadnárodní firmy | Podmínky půjčky | Ceny energií | Zvyšování daní | Cena akcií | Energetická krize | Írán | Petr Pavel | EPS | Jasný signál | Akcionář | Pracovní místa | Protistrana | Akciové trhy v USA | Vienna Insurance Group | ČSSD | Funkční období | Zisk | ČNB | Ruské ropy | Nová bankovní rada | Jan Kubíček | ExxonMobil | Rating | Dovoz | Nejbohatší | Vklady | Progres | Obchodování | Armageddon | Zajištění na stáří | Nové prognózy | Dnešní data | Daňový poplatník | Úroky | Prezident | Eurostat | Ropovod | Úsporný tarif | Růst inflace | Hypoteční trh | Ministr Jurečka | Francouzský ministr | Ministr životního prostředí | Ropovod Družba | Státní rozpočet | Evropa | Měna | Management | Trump | Ceny realit | Zprávy | Ceny ropy | Byty | Elektrárenská společnost | Francie | Předpověď | Zelenskyj | Údaje | Dodávky plynu | Spoření | Automobilky | Srovnávací základna | Pojišťovny | Biden | Finanční krize | Teherán | Obchody | Vláda ČR | Běžný účet | Snížení daní | Celkový deficit | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Japonsko | Zemní plyn | Standard & Poor’s 500 | Marže | Aktivum | Zemědělci | Přenos | Prezident Pavel | Dobré zprávy | Situace | Tržby | Roční výnos | ERM II | Dluhy | Růst světové ekonomiky | Inflace v ČR | Guvernér | Americké akciové trhy | Dodavatelský řetězec | Dividenda | Ruský ministr | Hospodářské noviny | HDP | Načasování | Daňové zatížení | Omyl | Ekonom | Restrikce | Rozhodování | Krizové situace | Dolar | Zrušení daně z nabytí | Euro | Zkapalněný zemní plyn | Klid | JP Morgan | Zdanění | Ceny pohonných hmot v ČR | Čínská měna | Ministr pro evropské záležitosti | Průměrná cena | Politici | Vládní deficit | Vyšší inflace | Brazílie | Trhy v USA | Zhoršení ratingu | Členské země | Burzovní cena | Energiewende | Tomáš Holub | Slovensko | Baterie | Invaze Ruska na Ukrajinu | ČTK | Guvernér ČNB | Rozpočtové příjmy | Zásobníky | Česká národní banka | Merkelová | Peníze navíc | Česká inflace | Růst průměrné mzdy | Meziroční inflace | Klesající inflace | Nakupovat | Akcie | Měnové podmínky | Jamal | Mzda | Investiční nástroj | NERV | Pražská burza | Základní úroková sazba | Očkování | Podniky | Státní podpora | Velkoobchodní ceny elektřiny | SPD | Světová ekonomika | Češi | Rekordní zisky | Velkoobchodní cena elektřiny | Tuzemské hospodářství | Vývoz | Reuters | OPEC+ | Technologie | Nižší DPH | Ekonomický výzkum | Prognózy | Globální recese | Daně | Ministři | Jádrová inflace | Energetická společnost | Americký prezident Joe Biden | Cenový strop na ruskou ropu | Daňové ráje | Rekord | Světové ekonomiky | Výsledky | Míra inflace | Unipetrol | Údaj o HDP | Ceny pohonných hmot v Česku | Zdražování energií | Saúdové | Obavy z omikronu | Bankovní rada | Střední třída | Investice | Business | Pro investory | Potenciál | Zdravotnictví | Konkurence | Pokles inflace | Nové daně | Komunikace | BYD | Photon Energy | Indie | Bod | Die Welt | Fitch Ratings | Zisky | Investiční prostředí | Makroekonomický vývoj | Regulace | Zaměstnanci | Účet platební bilance | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Ministerstvo dopravy | Důvěra | Pád akcií | Rating České republiky | J&T Banka | Výplata | Výrazný růst cen ropy | ODS | Ukazatel | Běžný účet platební bilance | Měny | Předběžné výsledky | Daňové příjmy | Burzy | Cena akcie | UST | Trh s ropou | F-35 | Rusko | Poradce | Rafinérie | Většinový podíl | Signál | Snížení daně | Aktuální cena | Roční růst | Unicredit | Partneři | TABAK | Covidové pandemie | Ukončení války | Zmírnění rizik | UniCredit Bank | Zhodnocení | Zrušení daně | Organizace | Lex ČEZ | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Česká spořitelna | Praha | Prodeje aut | Rozšíření | Ruský prezident Vladimir Putin | Plány | Revolut | Administrativa | COVID-19 | Brusel | Devizové rezervy | Hypotéky | Rekordní růst | Česká televize | Americké společnosti | Elon Musk | Evropské akcie | TIM | Propouštění | Energie | Objem | Investiční | Nálada | Ministr práce | Americké centrální banky | Martin Dvořák | Příjmy | Česká společnost | Ekonomické dopady | Prodej | Rok 2024 | Bloomberg | Evropská unie | Alena Schillerová | Ústavní soud | Rozvoj | Vyhlídky | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Evropská ekonomika | Udržitelnost | Míra | Divize | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Akciové tituly | Tržní ceny | Rosněfť | Riziko recese | Asociace | Vakcína | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | NET4GAS | Intervence ČNB | Hrubý domácí produkt | Zvýšené riziko | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Spotřebitelská nálada | Krize | OECD | Íránská ropa | Měnový trh | Obnovitelné zdroje | Oslabení koruny | Zastropování cen elektřiny | Nízká nezaměstnanost | Zvýšení úrokových sazeb | Akcie firem | Frustrace | Bohemia Energy | Prosincová inflace | JDE | Podpora | Ceny zboží | Prezident Joe Biden | Světová banka | Cena | Německá vláda | Překoupenost | Německo | Digitalizace | MJ | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Prime | Česká ekonomika | PX Pražské burzy | Největší americká banka | Situace na trhu | Inflace v listopadu | Odvody | Závislost na Rusku | BDI | Tempo inflace | Emisní povolenky | Erste | Rezervy | Předsednictví EU | Podnik | Zelené energie | Gigafactory | Debata | Akcie společnosti | Kypr | Zastavení dodávek | Ekonomika | Střední podniky | Schodek | Odpovědnost | Jan Procházka | Oslabení | Invaze Ruska | Finanční situace | Energetické krize | Práce | Úspěch | OMV | Cíle | EET | Bezpečnost | Důchodový systém | Banky | BlackRock | Ceny v Česku | Akcie ČEZ | Hodně peněz | Vlády | Rychlost | Šance | Státní fond | Ruská vláda | Bankrot | Úrokové výnosy | Zisk na akcii | Wall Street | Analýza | Ministr financí | Elektroauta | Zlepšení | ČR | Výsledek hlasování | Kontrakt | Intervenovat | Ropovody | Čínské akcie | Ratingové agentury | Pozice | Vítězství nad inflací | Oxfam | OCI | Singapurský dolar | Štěpán Křeček | Platební neschopnosti | Švýcarský frank | Společnost ČEZ | Přijmout euro | Lídři | Indická ekonomika | Pavel Tykač | Průměrná mzda | Pandora | Živnostníci | Rozvíjející se trhy | Východní Asie | Poslanci | Inflační tlaky | Soud | Družba | Sankce Západu | Investiční banka | Služby | Lednová inflace | OPEC | Úrokové platby | Ministryně financí | Nemovitosti v Česku | Řetězce | Experti | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Objem ropy | Spotřebitelé | Zkrocení inflace | Cena povolenek | Erste Group Bank | Embargo | Čerpací stanice | Polsko | Ceny potravin | Omezení produkce | Bankovní rady ČNB | Meziroční růst cen | Auta | Velké banky | Nová vláda | Základní úrok | Manuál | Noviny | Snižování daní | Zdražování | Ropy | Makroekonomická situace | Předseda | Škoda | Růst cen potravin | Úročení | Inflace v lednu | Čínský výrobce | Deficit státního rozpočtu | USD | Cestování | Ekonomický dopad | Kabinet | Emoce | Zvýšení základní sazby | České předsednictví | Zvýšení daní | Legislativa | Zprostředkovatelé | Piráti | Růst zadlužení | Zdražování pohonných hmot | Agrofert | Silný dolar | Konflikt mezi Izraelem | Nízké úrokové sazby | Dnešní čísla | Cena ropy | Prognózy ČNB | Regulační úřad | Kupní síla | EDF | Pokles HDP | Bohatí lidé | Maastrichtská kritéria | Propad | Bankovnictví | Rakousko | ANO | Britské libry | Paušální daň | Časové období | Americká společnost | Economic | Nemovitosti | Andrej Babiš | Evropský trh | Platební bilance ČR | Francouzská vláda | Arbitráže | Zestátnění | Nejistota | Investment | Česká republika | Indexy | Státní dluhopisy | Splácení dluhu | Makro | Evropská centrální banka | Švédsko | ECB | Těžaři | Měnová politika | Nálada spotřebitelů | Ziskovost | Doporučení | Cena akcií ČEZ | IMPOSSIBLE | Přerušení dodávek ruského plynu | Swiss Life Select | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Paradox | Navýšení | Lockdowny | Banka JP Morgan | EU | Bankovní sektor | Redukce | Miliardy | Digitální daň | Materiály | Spekulanti | Zrušení superhrubé mzdy | Poptávky po ropě | Systém emisních povolenek | Schodek veřejných financí | MOL | Prodeje | Devizy | Základní sazba | Pracovní síly | Daň z mimořádných zisků | Uhlí | Investor | Bloky | Ukazatele | Obchodování na burze | Emitenti | Spotřebitelské ceny v ČR | Banka | Produkce ropy | Autoprůmysl | Vlastnictví | Statistika | Spotřebitelské ceny | Indonésie
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Obchodování | Růst | Banky | ČTK | Pokles | Indikátor | Trading | Cena | FOREX | Pivot
