Oxfam

20.01.2025 Na světě je 2769 dolarových miliardářů, jen loni jich přibylo 204. Jejich majetek vzrostl třikrát rychleji než v předchozím roce, zvýšil se o dva biliony dolarů (49 bilionů Kč) přibližně na 15 bilionů USD. Vyplývá to ze zprávy o nerovnosti, kterou před začátkem Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu zveřejnila mezinárodní nevládní organizace Oxfam.

25.04.2024 Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.

17.01.2024 Více než 250 miliardářů a milionářů dnes v otevřeném dopise vyzvalo politické představitele z celého světa k většímu zdanění velmi bohatých lidí. Informoval o tom server CNBC. Mezi signatáře dopisu podle něj patří například Abigail Disneyová z rodiny amerického animátora a filmového producenta Walta Disneyho, britský scénárista a komik Simon Pegg či Valerie Rockefellerová, členka věhlasné americké rodiny Rockefellerů.

15.01.2024 1) Svět by mohl mít do deseti let prvního dolarového bilionáře. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Dodala, že rozdíly mezi velmi bohatými a většinou světové populace ještě více prohloubila pandemie nemoci covid-19. Zatímco majetek pěti nejbohatších lidí světa se od pandemie více než zdvojnásobil, pět miliard lidí za tu dobu zchudlo.

15.01.2024 Svět by mohl mít do deseti let prvního dolarového bilionáře. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to dnes uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Dodala, že rozdíly mezi velmi bohatými a většinou světové populace ještě více prohloubila pandemie nemoci covid-19. Zatímco majetek pěti nejbohatších lidí světa se od pandemie více než zdvojnásobil, pět miliard lidí za tu dobu zchudlo.

27.10.2023 Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Dnes to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat?

16.08.2023 Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Co tomu předcházelo a co čekat?

16.01.2023 1) Rekordní účast vládních a podnikatelských špiček se očekává na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), které dnes začíná ve švýcarském horském středisku Davos. V centru pozornosti 53. zasedání, které potrvá do 20. ledna, mají být války a konflikty, ekonomické tlaky a změny klimatu, kterým čelí rozdělený svět. Delegace Ruska, které už 11 měsíců vede válku proti Ukrajině, bude chybět.

16.01.2023 Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to dnes uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.

19.01.2022 Skupina více než 100 miliardářů a milionářů především ze Spojených států se obrátila na politiky a podnikatele, kteří se sešli virtuálně na Světovém ekonomickém fóru (WEF), s výzvou "nechte nás platit vyšší daně". Skupina, která si říká vlastenečtí milionáři, uvedla, že extrémně bohatí nejsou v současnosti nuceni platit svůj podíl na celosvětové obnově hospodářství po pandemii.

18.01.2022 Majetek nejbohatších lidí světa se za pandemie covidu-19 rozrostl, na druhou stranu se ale víc lidí ocitlo v chudobě. Ve své zprávě o nerovnosti to včera uvedla britská nevládní organizace Oxfam. Nízké příjmy těch nejchudších podle ní přispěly ke smrti 21.000 lidí denně. Majetek deseti nejbohatších lidí se od března 2020, tedy od začátku pandemie, více než zdvojnásobil.

31.10.2021 Lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznmanějších zemí dnes na summitu v Římě dají zelenou přelomové změně světového daňového pořádku.

10.10.2021 Celkem 136 zemí a jurisdikcí, které dohromady vytváří přes 90 procent světového hrubého domácího produktu, včera uzavřelo přelomovou dohodu, jež přitvrdí boj proti daňovým rájům. Dohodly se totiž na minimální podnikové dani ve výší alespoň patnácti procent, které od roku 2023 budou čelit nadnárodní podniky. Ty dosud využívají třeba zemí typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost. Země, jako je Irsko, přestože je součástí EU, tak představuje svého druhu „offshore“. Dalšími „offshory“ jsou v rámci EU Nizozemsko nebo Lucembursko.

08.06.2021 Aktivisté bojující proti chudobě včera kritizovali víkendovou dohodu členů skupiny nejvyspělejších zemí světa G7 na zavedení daně ze zisku nadnárodních firem v minimální výši 15 procent. Z dohody podle nich budou profitovat bohaté země na úkor chudých. Informovala o tom agentura Reuters.

06.06.2021 Ministři zemí skupiny G7 se na svém dvoudenním londýnském jednání, jež skončilo včera, přelomově dohodli na principu boje proti daňovým rájům a současně na principu boje za geograficky vyváženější zdanění velkých technologických firem, jako je Amazon nebo Google.

02.04.2021 Vyspělé ekonomiky by mohly využít progresivnější zdanění příjmů, daně z nemovitostí, dědické a darovací daně i daně na "nadměrné" firemní zisky ke snižování nerovností, které se prohloubily v důsledku pandemie covidu-19. Uvedl to včera podle agentury Reuters Mezinárodní měnový fond (MMF).

25.01.2021 Tisíc nejbohatších lidí se ze ztrát způsobených pandemií zotavilo za devět měsíců, nejchudším by to ale mohlo trvat i déle než deset let. Ve zprávě nazvané Virus nerovnosti to dnes odhadla charitativní organizace Oxfam. Podle ní se majetek deseti nejbohatších lidí světa od začátku pandemie zvýšil o půl bilionu dolarů (10,7 bilionu Kč), což by bez potíží každému zaplatilo vakcínu proti covidu-19 a zajistilo, že by nákaza nikoho neuvrhla do chudoby.

09.04.2020 Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů (OSN). Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů.

04.02.2020 Globální ekonomika loni vzrostla o 2,3 %, což byl nejpomalejší růst za deset let. Letos by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 %. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou zveřejnila OSN. OSN upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení. "V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná," varoval vedoucí oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a spoluautor studie Richard Kozul-Wright. Upozornil, že oživení z velké části bude záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko. Vyhlídky letošního oživení růstu může zhatit zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 %, varovala OSN. Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry. Evropa by měla růst o pouhých 1,6 %. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie a některé budou expandovat i o více než čtyři %. Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky. Světová banka předminulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 %.

21.01.2020 „Světové ekonomické fórum v Davosu by mělo odpovědět na otázku, zda je možné dosahovat hospodářského růstu bez negativních vedlejších účinků, jakými jsou globální oteplování či vysoká míra nerovnosti mezi lidmi,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

23.01.2019 Stává se z toho skoro tradice. V průběhu ledna dostane světová elita v Davosu varování od nevládní organizace Oxfam - rozdíly mezi majetkem nejbohatších a nejchudších se nadále rozevírají. Podle Oxfamu 26 nejbohatších lidí vlastnilo více než nejchudší polovina světové populace (skoro 3,8 miliardy lidí). Jmění nejbohatšího muže na světě Jeffa Bezose dosahuje skoro 112 miliard dolarů - podle Oxfam pouhé jedno procento z něj je stejně velké jako roční výdaje Etiopie na zdravotnictví (země se 105 miliony obyvatel). Jmění dolarových miliardářů jako Bezose vzrostlo v uplynulém roce o 12 % především kvůli dalšímu růstu akciových trhů (data jsou brána k říjnu 2018). To zní vcelku uvěřitelně. Větší problém má řada ekonomů s odhadem jmění nejchudší poloviny populace.

22.01.2019 Francouzský ministr financí Bruno Le Maire dnes varoval před možným kolapsem kapitalismu v případě, že se bude dál prohlubovat ekonomická nerovnost ve světě. Zároveň vyzval skupinu předních vyspělých zemí G7, aby zvážila stanovení jednotné minimální daně z firemních zisků a řešila sílu obrovských nadnárodních společností.

21.01.2019 „Více než čtyři pětiny lidí žijících v Kolumbii, Indonésii a Indii věří, že se v příštích pěti letech budou mít lépe než nyní. Tyto země jsou tak nejvíce optimistické vzhledem k budoucímu vývoji. Naopak v Japonsku, Francii a Německu jsou lidé nejvíce pesimističtí. V pozitivní budoucnost v příštích pěti letech věří méně než třetina tamní populace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

22.01.2018 Čtyři pětiny bohatství, vytvořeného loni ve světě, skončily u jednoho procenta nejbohatších lidí planety, zatímco nejchudší polovina lidstva nezískala nic. Upozornila na to nezisková organizace Oxfam, která závěry svých analýz nerovností ve světě tradičně zveřejňuje v předvečer Světového ekonomického fóra v Davosu.

09.05.2016 Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Angus Deaton, autor ekonomického bestselleru Thomas Piketty a dalších více než 300 ekonomů z více než 30 zemí vybídlo světové lídry, aby skoncovali s érou daňových rájů. Jejich existence podle nich nemá "žádné ekonomické opodstatnění". Napsali to v dopise, který byl zveřejněn jen pár dnů před mezinárodním protikorupčním summitem v Londýně.