Lucembursko
Inflace v EU v listopadu vzrostla na 2,5 procenta
18.12.2024 Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu vzrostla na 2,5 procenta z říjnového tempa 2,3 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Inflace v České republice podle jeho dat činila 3,1 procenta a zvýšila se ze tří procent v říjnu. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Zadlužení EU se ve 2Q zvýšilo, v Česku kleslo
22.10.2024 Zadlužení Evropské unie se dál prohlubuje. Ve druhém čtvrtletí dosáhlo podle předběžných údajů 81,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v prvním čtvrtletí hrubé zadlužení činilo 81,3 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se podle jeho metodiky snížilo a dosáhlo 42,6 procenta HDP, státní dluh pak v absolutních číslech mírně sestoupil z rekordu a byl nepatrně nad hodnotou 3,32 bilionu korun.
Průmyslová výroba v EU v srpnu vzrostla
15.10.2024 Průmyslová výroba v zemích Evropské unie se v srpnu vrátila k růstu, proti předchozímu měsíci se podle sezonně přepočtených údajů zvýšila o 1,3 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Růst v České republice byl vyšší a činil 1,7 procenta, růst v eurozóně pak činil 1,8 procenta.
V digitalizaci a infrastruktuře Česko pokulhává. Meziročně se v rámci unijní sedmadvacítky propadlo o 6 příček. Na vině je pomalá digitalizace veřejné správy i slabé pokrytí internetem
02.10.2024 Česko se v pilíři digitalizace a infrastruktury meziročně propadlo o 6 příček, ukazuje to analýza Indexu prosperity a finančního zdraví. Přestože se stále může pochlubit nejhustší železniční sítí v EU a patří mezi státy s nejvyššími investicemi do dopravy, úroveň digitalizace veřejných služeb zaostává za unijním průměrem. Nedostatečné je také pokrytí vysokorychlostním internetem, které je dostupné jen v 53 % domácností, menší podíl pokrytí má pouze Řecko.
Eurostat: Inflace v eurozóně v srpnu zpomalila na 2,2 procenta
30.08.2024 Míra inflace v eurozóně v srpnu klesla na 2,2 procenta z červencových 2,6 procenta, uvedl dnes ve svém rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Nejvíce meziročně zdražovaly služby, a to o 4,2 procenta. Ještě v červenci zdražovaly o čtyři procenta. Naopak meziročně zlevnily energie. Údaje za celou EU takzvaný bleskový odhad neobsahuje, nejsou v něm tedy ani data za Česko.
Poláci v obavách o bezpečnost více investují do zlata
08.07.2024 Když udeřila pandemie covidu-19, tvořily se před obchody se zlatem v Polsku dlouhé fronty. Pak přišla ruská invaze na Ukrajinu, která v sousední zemi vyvolala další shon po žlutém kovu. Vedoucí varšavského obchodu se zlatými pruty a mincemi z produkce Polské mincovny Piotr Kozik vzpomíná, jak připadl den ruské invaze, 24. únor 2022, na takzvaný Tučný čtvrtek, kdy Poláci jedí koblihy plněné marmeládou.
Nezaměstnanost v EU v květnu zůstala na šesti procentech, nejnižší byla v Česku
02.07.2024 Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu zůstala na dubnových šesti procentech. Nejnižší byla v Česku, kde klesla na 2,7 procenta z revidovaných 2,8 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny činila míra nezaměstnanosti 6,4 procenta stejně jako o měsíc dříve.
Revolut Business spouští FlexiFondy pro české firmy, které demokratizují přístup k fondům peněžního trhu
20.06.2024 Revolut, globální fintech s více než 40 miliony zákazníků s osobním účtem a stovkami tisíc zákazníků s účtem Business, dnes uvádí na trh svou zcela novou nabídku FlexiFondů pro zákazníky s placenými plány Business na vybraných trzích EHP včetně České republiky. Prostřednictvím FlexiFondů mohou zákazníci Revolut Business investovat do nízkorizikových fondů peněžního trhu, které jsou tradičně dostupné pouze velkým podnikům s nejvyšším množstvím volného kapitálu.
Míra inflace v EU v květnu zrychlila na 2,7 procenta, v Česku byla mírně vyšší
18.06.2024 Míra inflace v Evropské unii v květnu činila 2,7 procenta, a byla tak o desetinu procentního bodu vyšší než v dubnu. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace zvolnila na 2,8 procenta z tempa 3,1 procenta, kde byla o měsíc dříve. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Eurozóna už Česku není elitním klubem. V pátek se zhoršil rating Francie, Estonska, Lotyšska i Litvy, kteréžto země všechny platí eurem, zatímco český rating se stále zlepšuje
02.06.2024 Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Daň z nemovitosti poškodí hlavně důchodce a mladé rodiny bez vlastního bytu. Jde o další porušený slib vlády, již několikátý
28.05.2024 Tento týden vyprší termín pro řádné uhrazení daně z nemovitosti, která letos řadu domácností nepříjemně zaskočila. I když se v průměru zvedá o osmdesát procent, v důsledku loni schváleného konsolidačního balíčku, řada domácností se musí smířit třeba i s jejím vícenásobným nárůstem. Najdou se třeba tací, jež loni platili zhruba tisícovku ročně, ale letos už na dani odvedou přibližně čtyři tisíce.
Historie eura je hlubší, než se zdá. O evropskou měnu se státy pokoušely už v 19. století
23.05.2024 Euro je v současnosti považované za druhou nejdůležitější měnu světa, zároveň jde ale o jedno z nejmladších platidel. Ovšem jen na první pohled. Evropa začala se společnou měnovou politikou výrazněji experimentovat už v devatenáctém století. Na euro si posvítíme v dalším vydání cyklu CASH HISTORY.
České členství v EU má své plusy i mínusy, czexit by se ale nevyplatil. Eurozóna již z hlediska Česka není elitním klubem jako před dvaceti lety
01.05.2024 Pro Česko a jeho ekonomiku členství v EU znamená zejména to, že naše země patří k bloku zemí, který je globálním hráčem. Těžko by globálním hráčem byla ČR sama o sobě. Na tom, kam se tento blok zemí ubírá, se navíc Česko může podílet a spolurozhodovat o něm, byť je otázka, do jaké míry. Nicméně v tomto ohledu ČR jako celek členstvím v EU nepochybně získává. Vysoce nad rámec více než bilionu korun, který od vstupu do EU v čistém vyjádření získalo z unijních rozpočtů.
ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě
14.04.2024 Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):
Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí dál klesalo, v Česku se naopak zvýšilo
22.01.2024 Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Ceny bydlení v ČR se v poměru k EU ve 3. čtvrtletí vyvíjely mírně lépe
15.01.2024 Ve třetím čtvrtletí minulého roku ceny bydlení v České republice mírně vzrostly o 0,3 procenta, tedy o půl procentního bodu méně, než je průměr mezi členskými státy Evropské unie. Meziročně ceny bydlení v Česku klesly o 3,5 procenta, o 2,5 procentního bodu více než v EU. Vyplývá to z dat Eurostatu zveřejněných na webových stránkách. Důvodem pro meziroční pomalejší růst a větší meziroční pokles cen v poměru k EU je podle analytiků oslovených ČTK ochlazení tuzemského realitního trhu zapříčiněného vyššími hypotékami, než je evropský průměr.
Už jen pět z dvaceti zemí eurozóny má lepší rating než Česko, v roce 2004 ho měly lepší všechny. Eurozóna již pro Česko není elitním klubem
03.01.2024 Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Euro používá 20 z 27 členských zemí EU
29.12.2023 Základní fakta o evropské měně euro k 25. výročí (1. ledna) zahájení používání jednotné evropské měny euro v obchodním a bankovním styku v 11 zemích Evropské unie (EU):
Soudní dvůr EU potvrdil vítězství Amazonu v daňovém sporu s Evropskou komisí
14.12.2023 Soudní dvůr Evropské unie potvrdil vítězství americké internetové společnosti Amazon ve sporu s Evropskou komisí (EK). Ta požadovala, aby firma Lucembursku doplatila na daních 250 milionů eur (6,1 miliardy Kč), neboť podle názoru komise čerpala daňové úlevy v rozporu s unijním právem. To ale dnes nejvyšší soud EU odmítl, komise podle něj neprokázala, že šlo o státní pomoc. Soud to dnes oznámil v tiskové zprávě.
Technická analýza páru ETH/USD na 16. listopadu 2023
16.11.2023 Více než 40 zemí se dohodlo na zavedení rámce pro vykazování kryptoměn, který vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), přidružená ke skupině G20. Plošné, důsledné a včasné zavedení rámce "zlepší naši schopnost zajistit dodržování daňových předpisů a omezit daňové úniky, které snižují veřejné příjmy a zvyšují zátěž těch, kdo daně platí," uvádí se v prohlášení daných zemí.
Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou
27.10.2023 Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Dnes to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat?
Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí opět kleslo, v Česku se dál zvyšuje
23.10.2023 Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak dál zvyšuje a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.
Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, jako drtivá většina jiných zemí světa. ČR tím získá miliardy korun
16.08.2023 Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. Co tomu předcházelo a co čekat?
Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
21.07.2023 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.
Míra inflace v EU v červnu opět výrazně klesla, dostala se na 6,4 procenta
19.07.2023 Míra inflace v Evropské unii v červnu opět výrazně klesla a dostala se na 6,4 procenta. To je o sedm desetin procentního bodu méně než v květnu. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Ještě výrazněji zpomalilo tempo růstu spotřebitelských cen v České republice, kde se inflace snížila o 1,3 bodu na 11,2 procenta. I tak ale zůstává třetí nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.
Inflace v eurozóně v červnu podle rychlého odhadu klesla na 5,5 procenta
30.06.2023 Míra inflace v eurozóně v červnu klesla o šest desetin bodu na 5,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Je to výraznější pokles, než se čekalo, a zároveň nejnižší hodnota od loňského ledna. Nejvíce se zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 11,7 procenta. Je to ale zpomalení tempa z 12,5 procenta v květnu.
Inflace v EU klesla na 7,1 procenta, je nejníže od začátku války na Ukrajině
16.06.2023 Míra inflace v Evropské unii v květnu výrazně klesla a dostala se na 7,1 procenta, což je o procentní bod méně než v dubnu. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Ceny v sedmadvacítce unijních zemí rostou nejpomaleji od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině. Inflace klesla i v České republice, která ale i tak zůstává s hodnotou 12,5 procenta mezi zeměmi s nejrychlejším růstem spotřebitelských cen.
Míra inflace v EU v dubnu klesla na 8,1 procenta, je nejníže za rok
17.05.2023 Míra inflace v Evropské unii v dubnu mírně klesla, z březnové hodnoty 8,3 procenta se dostala na 8,1 procenta a je nejníže za poslední rok. Naproti tomu v zemích eurozóny inflace o desetinu procentního bodu vzrostla a je na sedmi procentech. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se ale i přes výrazný pokles inflace na 14,3 procenta z březnových 16,5 procenta drží mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji.
Analýza: ČR má v dubnu přes pokles mezi 41 evropskými státy 13. nejvyšší inflaci
11.05.2023 ČR má v dubnu přes pokles mezi 41 evropskými státy 13. nejvyšší inflaci. Proti březnu si Česko polepšilo o jednu příčku. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu. Meziroční inflace v ČR v dubnu zpomalila potřetí za sebou. Dosáhla 12,7 procenta, což je proti březnu pokles o 2,3 procentního bodu, oznámil dnes Český statistický úřad.
Češi se nechali vyděsit rozvratem veřejných financí, který je ale jen mýtem. Teď vládní politici sází na to, že když už jim tento mýtus vyhrál volby, Češi kvůli němu i mnohem ochotněji kývnou na zvýšení daní
09.05.2023 Již tento týden vláda představí konsolidační balíček. Jde o věc nepochybně přelomovou, jak politicky, tak ekonomicky. Nicméně i tak se přeceňuje. Protože jde o vyvrcholení už řadu měsíců se táhnoucího strašení veřejnosti rozvratem veřejných financí, který je však jen mýtický.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby
04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.
Inflace v eurozóně v dubnu mírně vzrostla, dostala se na sedm procent
02.05.2023 Meziroční míra inflace v eurozóně v dubnu po pěti měsících poklesu mírně vzrostla a dostala se na sedm procent. V rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Růst o desetinu procentního bodu proti březnu odpovídá očekáváním analytiků. Hlavní podíl na inflaci mělo stejně jako v předchozích měsících zdražování potravin.
Zhoršení ratingu Francie podtrhuje, jak moc se eurozóna od roku 2004 změnila. Tehdy Česko coby „čtyřkař“ mělo vstupovat mezi „jedničkáře“, dnes je z Česka „dvojkař“ a má vstupovat mezi „horší trojkaře“
30.04.2023 Páteční večerní zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch podtrhuje, jak výrazně se eurozóna ekonomicky proměnila od roku 2004, kdy Česko vstupovalo do EU a zavazovalo se tak v budoucnu přijmout euro.
Další úder Macronovi, rating Francie padá, a to poprvé v historii na úroveň Česka. Už jen pět z dvaceti zemí eurozóny má lepší rating než Česko
29.04.2023 Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“.
Míra inflace v EU v březnu klesla na 8,3 procenta, v Česku je dvojnásobná
19.04.2023 Míra inflace v Evropské unii v březnu klesla na 8,3 procenta z únorové hodnoty 9,9 procenta, a je tak nejníže od loňského května. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla na 16,5 procenta z 18,4 procenta v únoru, i tak je ale proti unijnímu průměru zhruba dvojnásobná.
Portu: Inflace v ČR byla v březnu v Evropě 12. nejvyšší, v únoru byla 8. nejvyšší
13.04.2023 Česko si v evropském žebříčku inflace v březnu polepšilo, ze 41 sledovaných evropských států ji mělo 12. nejvyšší, zatímco v únoru byla v ČR osmá nejvyšší. Inflace v březnu pokračovala v poklesu jak v Česku, tak i v eurozóně nebo USA. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici. Inflace v ČR v březnu zpomalila na 15 procent z únorových 16,7 procenta.
Inflace v eurozóně výrazně klesla, činí 6,9 procenta a je nejníže za rok
31.03.2023 Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla a s hodnotou 6,9 procenta je nejníže za poslední rok. Proti únoru se snížila o 1,6 procentního bodu, uvedl dnes v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 procenta. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.
Summit EU se shodl na podpoře zelené a digitální ekonomiky
24.03.2023 Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. Na závěr prvního dne summitu se na tom včera shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny. Členské státy by podle přijatých závěrů měly pracovat na tom, aby se na území EU vyrábělo více obnovitelných technologií a těžilo, zpracovávalo a recyklovalo více strategických surovin.
Inflace v EU v únoru klesla na 9,9 procenta, v Česku zůstává třetí nejvyšší
17.03.2023 Míra inflace v Evropské unii v únoru opět mírně klesla a poprvé od loňského července se dostala pod úroveň deseti procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo proti lednu o desetinu procentního bodu na 9,9 procenta, uvedl dnes evropský statistický úřad Eurostat. Inflace se snížila i v České republice, kde však s hodnotou 18,4 procenta zůstává stejně jako v lednu třetí nejvyšší v celé unii.
Česko i v únoru patřilo mezi země EU s nejvyšší inflací, vyplývá z analýzy
10.03.2023 Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.
Inflace v eurozóně v únoru klesla na 8,5 procenta, čekal se výraznější pokles
02.03.2023 Míra inflace v eurozóně v únoru čtvrtý měsíc v řadě klesla, tentokrát ale jen o 0,1 bodu na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Na trhu se čekal výraznější pokles, analytici počítali s inflací 8,3 procenta nebo nižší. Za vyšším růstem jsou opět zejména drahé potraviny.
Inflace v EU v lednu klesla na deset procent, v Česku je třetí nejvyšší z unie
23.02.2023 Míra inflace v Evropské unii v lednu pokračovala v poklesu z předchozích dvou měsíců a snížila se na deset procent. Tempo meziročního růstu cen zpomalilo z prosincových 10,4 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Naproti tomu v České republice inflace po prosincovém poklesu opět zrychlila. S hodnotou 19,1 procenta byla třetí nejvyšší v celé unii.
Rozpad EU by nejvíce postihl Maltu s Lucemburskem, problémy by mělo i Česko
21.02.2023 Rozpad Evropské unie by měl značné hospodářské dopady na členské státy, nejvíce by utrpěly malé ekonomiky, jako je Malta a Lucembursko, kde by se hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele propadl takřka o 20 procent. Uvádí to dnes zveřejněná studie německého hospodářského institutu Ifo a hospodářskopolitické platformy EconPol Europe. Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko.
Inflace v eurozóně v lednu nečekaně prudce klesla, dostala se na 8,5 procenta
01.02.2023 Meziroční míra inflace v eurozóně pokračovala v lednu v nečekaně rychlém poklesu z předchozích měsíců. Z prosincových 9,2 procenta se dostala až na 8,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ekonomové očekávali mírnější snížení růstu cen, v průměru asi na devět procent.
Míra inflace v EU v prosinci výrazně klesla a činila 10,4 procenta
18.01.2023 Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Eurozónu tvoří 19 členských zemí EU, dvacátou zemí bude Chorvatsko
30.12.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Průmyslová výroba v EU se v říjnu vrátila k poklesu
14.12.2022 Průmyslová výroba v Evropské unii se v říjnu meziměsíčně snížila o 1,9 procenta po zářijovém nárůstu o 0,7 procenta. Ve své dnešní zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat. V České republice výroba zaznamenala pokles o 3,7 procenta, výraznější pokles registrují pouze další dva členské státy. V eurozóně činil meziměsíční pokles dvě procenta.
Bitcoin o krok blíže k vyšší volatilitě? 📊
08.12.2022 Cena bitcoinu se pohybuje v bočním trendu a drží se pod úrovní 17 000 USD. V nadcházejících dnech nás čeká minimálně několik katalyzátorů volatility, z nichž nejbližší je zítřejší expirace pozic na opčním trhu v hodnotě 320 milionů dolarů. Dalšími dvěma jsou úterní údaj o inflaci v USA a středeční Powellovo rozhodnutí a projev, který tradičně vyvolává divokou volatilitu mezi rizikovými aktivy včetně trhu s kryptoměnami.
Coface: Světový růst ekonomiky by měl příští rok klesnout pod dvě procenta
01.11.2022 Světový růst ekonomiky by měl příští rok klesnout pod dvě procenta, odhadla světová úvěrová pojišťovna Coface, která revidovala směrem dolů své prognózy růstu HDP a hodnocení jednotlivých zemí a sektorů. Vyplývá to ze čtvrtletní analýzy Coface Barometr. Světový růst byl pod dvěma procenty už v letech 2001, 2008, 2009 a 2020.
Index prosperity Česka: Česko má nejhustší železniční síť v EU, ale nejméně spokojené uživatele silnic. Infrastrukturu oslabuje malé pokrytí rychlým internetem
19.07.2022 Česká republika má ve srovnání s členskými státy Evropské unie dvanáctou nejlepší úroveň infrastruktury a digitalizace. Vyplývá to z 6. pilíře Indexu prosperity Česka. Podle výsledků analýzy má Česko nejhustší železniční síť, v hodnocení stavu silnic je ale páté nejhorší. V digitalizaci pak Česko zaostává zejména v nízkém pokrytí vysokorychlostním internetem a nižší úrovni digitalizace státní správy.
Eurozónu tvoří 19 členských zemí EU, dvacátou zemí bude Chorvatsko
24.06.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
EU jedná o šestém balíku protiruských sankcí, Borrell dnes shodu nečeká
16.05.2022 V Bruselu dnes jednají ministři zahraničí členských zemí Evropské unie o šestém balíku sankcí proti Rusku po jeho agresi vůči Ukrajině. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell při příchodu na jednání uvedl, že dohoda o zákazu dovozu ruské ropy dnes nejspíš uzavřena nebude. Na vině je podle něj "silná pozice některých států". Proti embargu se staví Maďarsko, které není spokojeno s Evropskou komisí navrženými výjimkami. Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis prohlásil, že jeden člen dělá z ostatních rukojmí, informovala agentura Reuters.
Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
13.05.2022 Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
Na ruském plynu jsou v EU nejvíc závislé Česká republika a Lotyšsko
26.04.2022 Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent.
Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
22.04.2022 Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
22.04.2022 Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
Analýza společnosti Invesco: Hospodářské a tržní důsledky války
03.03.2022 Společnost Invesco vyčíslila dopady ruské invaze na Ukrajinu. Odhaduje, že by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5-1,0 % (a zároveň zvýšit inflaci), avšak politická podpora to může utlumit. Pro obyvatele Ukrajiny je to velká tragédie. Musí se cítit osamoceni v boji proti velkému, tyranskému útočníkovi. Ještě horší je, že světové finanční trhy, které se při zprávě o invazi dostaly do dočasného útlumu, minulý pátek zřejmě čerpaly útěchu z počátečního rychlého postupu ruských sil (pravděpodobně v domnění, že konflikt bude krátkodobý) a z omezené povahy sankcí uvalených Západem. Situace se však o víkendu zkomplikovala zprávami o úporném odporu ukrajinských sil a smysluplnějších sankcích.
Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
28.02.2022 Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Růst průmyslové výroby v EU v prosinci zvolnil, v Česku výroba klesla
16.02.2022 Průmyslová výroba v Evropské unii v prosinci podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 0,7 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadové hodnoty 2,6 procenta. Ve svém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Nejhůře si podle předběžných informací vedla Česká republika, kde výroba o 2,9 procenta klesla.
Ceny domů a bytů v EU od roku 2010 vzrostly o 39 %, v ČR o 100 %
14.01.2022 Ceny obytných nemovitostí, tedy bytů a domů, se v Evropské unii od roku 2010 do třetího čtvrtletí loni zvýšily zhruba o 39 procent. Ve své zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice růst za toto období dosahuje téměř 100 procent, v Estonsku či Maďarsku je ale ještě vyšší. Ceny nájmů rostly pomaleji.
Průmysl se v EU v listopadu vrátil k růstu, výroba se zvýšila o 2,5 procenta
12.01.2022 Průmyslová výroba v Evropské unii se v listopadu podle sezonně přepočtených údajů zvýšila o 2,5 procenta, růst v eurozóně pak dosáhl 2,3 procenta. Ve svém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V říjnu výroba v unii o 0,8 procenta klesla, v eurozóně pokles činil 1,3 procenta.
Jádro musí být Bruselem uznáno bez přechodnosti a bez diskriminace, žádá správně česká vláda
05.01.2022 Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera uvedl, že investice do jaderných zdrojů nesmí Evropská komise označit za přechodné. Nesmí být podle něj ani nijak jinak diskriminovány. Tato slova signalizují, že vláda si je po počátečním poměrně vřelém přijetí stále více vědoma potenciálních překážek, jež celý návrh Evropské komise uznat jádro jako zelený zdroj obsahuje. A náležitě reaguje.
Euro používá 19 z 27 členských zemí EU
30.12.2021 Základní fakta o evropské měně euro k 20. výročí (1. ledna) zavedení eura do oběhu v zemích Evropské měnové unie (EMU):
Lídři zemí skupiny G-20 dnes dají zelenou přelomové změně světového daňového systému: zavedení minimální podnikové daně a zdanění technologických obrů. Česku tyto daně vynesou až šest miliard korun ročně
31.10.2021 Lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznmanějších zemí dnes na summitu v Římě dají zelenou přelomové změně světového daňového pořádku.
Přes 130 zemí včetně ČR se přelomově dohodlo na minimální podnikové dani. Česku přinese zhruba dvě miliardy korun ročně
10.10.2021 Celkem 136 zemí a jurisdikcí, které dohromady vytváří přes 90 procent světového hrubého domácího produktu, včera uzavřelo přelomovou dohodu, jež přitvrdí boj proti daňovým rájům. Dohodly se totiž na minimální podnikové dani ve výší alespoň patnácti procent, které od roku 2023 budou čelit nadnárodní podniky. Ty dosud využívají třeba zemí typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost. Země, jako je Irsko, přestože je součástí EU, tak představuje svého druhu „offshore“. Dalšími „offshory“ jsou v rámci EU Nizozemsko nebo Lucembursko.
Růst cen bytů o 14,5 procenta v ČR byl ve 2. čtvrtletí třetí nejvyšší v EU
07.10.2021 Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí zrychlil na 14,5 procenta, což je nejvíce za posledních šest let. O čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 12,1 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst třetí nejvyšší. V porovnání s prvním čtvrtletím se ceny zvýšily o 3,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 7,3 procenta.
EU schválila plány obnovy prvním 12 zemím, dostanou miliardy z krizového fondu
13.07.2021 Státy Evropské unie dnes schválily prvních 12 národních plánů obnovy, díky čemuž budou moci členské země začít v příštích týdnech čerpat peníze z mimořádného fondu na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Ministři financí odsouhlasili mezi jinými příspěvky pro Itálii nebo Španělsko, což jsou země, které budou největšími příjemci z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (asi 19,1 bilionu Kč).
Růst cen domů a bytů v ČR byl v 1. čtvrtletí čtvrtý nejvyšší v EU
08.07.2021 Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v prvním čtvrtletí zrychlil na 11,9 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,9 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst čtvrtý nejvyšší, stejně jako na konci loňského roku. V porovnání s posledním čtvrtletím 2020 se ceny zvýšily o 4,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 6,1 procenta.
Inflace v eurozóně vystoupila na dvě procenta, je nad cílem ECB
17.06.2021 Míra inflace v eurozóně v květnu vystoupila na dvě procenta, a poprvé od podzimu 2018 se tak dostala nad cíl Evropské centrální banky (ECB). Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil svůj rychlý odhad ze začátku měsíce. V dubnu byla inflace na 1,6 procenta. V celé Evropské unii pak míra inflace vystoupila na 2,3 z dubnové hodnoty dvě procenta.
Jakým směrem se USA vydají? Dopad na finanční trh
25.05.2021 Na americké politické scéně se rozjíždí boj o podobu fiskálního balíku na podporu americké ekonomiky. Prezident Joe Biden se snaží prosadit především své velké investiční plány do infrastruktury a do podpory rodin za více než čtyři biliony dolarů. Další nemalou položkou jsou projekty na čistou energii. S takto ambiciózní podporou jsou spojeny i nemalé náklady. S tímto se však budou v následujících letech potýkat vlády v globálním měřítku. „V případě americké vlády se hledání financí postupně vykresluje v možných daňových změnách, a to jak na straně zdanění kapitálových zisků, tak v podobě růstu korporátních daní. Cílem bude naplnění státní kasy, ale současně i snaha částečného přerozdělení bohatství ve společnosti,“ řekl Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Schopností zvyšovat spotřební ceny disponuje většina sektorů v eurozóně
20.05.2021 V Evropě se očekává postpandemické vyrovnávání poptávky zboží. Rostoucí komoditní a vstupní ceny tak prověří schopnost firem účtovat vyšší částky za své produkty nebo služby, aniž by ztratily zákazníky. Tato schopnost je klíčová pro reflaci ekonomiky, ale i pro samotné firmy a kompenzaci jejich ztrát z roku 2020. Podle analytiků Euler Hermes v dlouhodobém výhledu disponuje minimální schopností regulovat cenotvorbu většina sektorů eurozóny.
Míra inflace v EU v dubnu vystoupila na dvě procenta, je nad cílem ECB
19.05.2021 Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na dvě procenta, a po více než dvou letech je tak nad cílem Evropské centrální banky (ECB). V březnu činila 1,7 procenta. Nejvýraznější cenový vzestup je patrný v zemích Visegrádské skupiny (V4), včetně České republiky. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na 1,6 procenta z březnové hodnoty 1,3 procenta.
OECD: Přímé zahraniční investice loni ve světě klesly na minimum od roku 2015
30.04.2021 Objem přímých zahraničních investic ve světě loni kvůli pandemii klesl o 38 procent na 846 miliard USD (18,1 miliardy Kč), což byla nejnižší hodnota od roku 2015. Čína byla jednou z mála velkých ekonomik, které se podařilo zaznamenat růst investic. Překonala tak Spojené státy a stala se největší světovou destinací pro přímé investice. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Česká vláda loni hospodařila s nejmenším schodkem v rámci Visegrádu. Veřejné kase ČR zajistilo na úrovni EU nižší než průměrný schodek citelně přebytkové hospodaření krajů a obcí
22.04.2021 Veřejné rozpočty ČR skončily v roce 2020 ve schodku odpovídajícím 6,2 procenta hrubého domácího produktu, v absolutním vyjádření necelých 348 miliard korun. Uvedený procentuální údaj je na poměry EU podprůměrně nízký, neboť EU jako celek vykazuje za loňský rok deficit čítající 6,9 procenta HDP, jak plyne z dnes zveřejněných údajů Eurostatu. ČR také společně se Slovenskem dopadla nejlépe mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Slovensko vykazuje stejný deficit v poměru k HDP jako ČR, Polsko hospodařilo s veřejným schodkem sedmi procent HDP a Maďarsko dokonce 8,1 procenta HDP.
Spojené státy chystají novou obchodní válku, tentokrát tu proti daňovým rájům. Budou však ochotny jít i proti vojenským spojencům typu Irska?
06.04.2021 Snad z důvodu poklidu Velikonočního pondělí si česká média výrazněji nepovšimla slov americké ministryně financí Janet Yellenové. Ta oznámila záměr americké administrativy prosadit celosvětově závaznou spodní hranici podnikové daně. Pokud by se jí to podařilo, značí to malou revoluci ve světovém finančním pořádku. Spodní hranice podnikové daně, patrně výrazně nad nulovou úrovní, by totiž v takovém případě znamenala zánik daňových rájů, jak je dnes známe. Ve své podstatě tak včera Yellenová vyhlásila „obchodní válku“. Nikoli Číně jako předchozí Trumpova administrativa, ale právě daňovým rájům. Svým významem pro svět jde o plně srovnatelná válčení.
Komodity: Ropa zlevňuje kvůli komplikacím s vakcínou od firmy AstraZeneca
16.03.2021 Ceny ropy dnes klesají, oslabují třetí den za sebou. Řada států EU přerušila očkování proti covidu-19 vakcínou od firmy AstraZeneca, což ohrožuje oživení poptávky po ropě.
Ohrozí zastavení vakcíny AstraZeneca její zotavení?
16.03.2021 AstraZeneca Covid-19 vakcína čelí řadu problémů, jako od počátku byla zapojena do sporů nejen na jejich výrobu a distribuci, ale i v účinnosti v imunitě a možné vedlejší účinky. Před několika týdny propukly problémy mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím v souvislosti s jejich distribucí na základě obvinění z porušení smlouvy farmaceutickou společností, protože bylo dodáno pouze 10% slíbených vakcín . Nyní došlo k nové kontroverzi kvůli pozastavení procesu očkování několika zeměmi poté, co někteří lidé měli zdravotní problémy po podání této dávky.
Praha bohatne mnohem rychleji než Bratislava, rozdíl je teď nejvyšší v tomto tisíciletí. Česká metropole je díky brexitu třetím nejbohatším místem EU
14.03.2021 Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu, které úřad zveřejnil. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly, který umožňuje mezinárodní srovnání, činil v české metropoli v roce 2019 celkem 205 procent průměru Evropské unie. Lépe už na tom bylo jen Lucembursko s 260 procenty průměru EU a jižní část Irska s 240 procenty. Praha se na třetím místě ocitá v oficiální statistice Eurostatu historicky poprvé, neboť ta už v důsledku loňského brexitu nezahrnuje oblast Londýna. Vnitřní část britské metropole se před brexitem pravidelně umisťovala před Prahou.
Průmyslová výroba v EU v lednu překvapivě silně vzrostla
12.03.2021 Průmyslová výroba v Evropské unii i v zemích eurozóny se v lednu zvýšila. V EU proti předchozímu měsíci vzrostla o 0,7 procenta, v zemích platících eurem pak o 0,8 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat, který zároveň upravil směrem nahoru údaj za prosinec. Lednový výsledek za eurozóny je mnohem lepší, než se čekalo.
Eurostat: Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie
04.03.2021 Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu, které úřad zveřejnil včera. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly, který umožňuje mezinárodní srovnání, činil v české metropoli v roce 2019 celkem 205 procent průměru Evropské unie. Lépe už na tom bylo jen Lucembursko s 260 procenty průměru EU a jižní část Irska s 240 procenty.
USA odstranily překážku globální dohody o digitální dani
26.02.2021 Spojené státy upustí od sporné části návrhu reformy globálních pravidel digitální daně. Řekla to dnes americká ministryně financí Janet Yellenová svým protějškům ze zemí skupiny největších ekonomik G20. Administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa ve věci dosud trvala na opatření "bezpečného přístavu", nadnárodní společnosti jako Facebook nebo Google by si podle něj mohly zvolit, zda na nová pravidla přistoupí. Krok USA by podle listu The Financial Times mohl být zlomem při jednání téměř 140 zemí o digitální dani, které organizuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
V Evropské unii jsou obrovské rozdíly v nastavení minimálních mezd
10.02.2021 „V kontextu Evropské unie můžeme o minimální mzdě v České republice prohlásit, že je směšně nízká. Kdybychom se chtěli dostat k průměru Evropské unie měla by se minimální mzda pohybovat kolem úrovně 55 procent mediánu mezd. To by oproti současnosti znamenalo nárůst přibližně o 2 000 korun na 17 200 korun,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Česko ve třetím čtvrtletí 2020 korigovalo svůj veřejný dluh, ten se však letos dostane nad úroveň 40 procent. Hrozí zhoršení ratingu
11.01.2021 Česká republika loni ve třetím čtvrtletí vykázala druhý nejvyšší veřejný dluh ve své historii. Dosáhl úrovně 2,17 bilionu korun. Podruhé v historii čtvrtletních sledování tak převýšil úroveň dvou bilionů korun. Poprvé se tak stalo v loňském druhém čtvrtletí, kdy činil dokonce 2,26 bilionu korun.
Od Británie se kvůli viru izolují další země, i Polsko či Kanada
21.12.2020 Kvůli vysoce nakažlivé mutaci koronaviru SARS-CoV-2, která se šíří na jihu Anglie, ruší přílety z Británie řada země včetně těch mimoevropských. Nejnověji jsou mezi nimi například Kanada, Polsko, Dánsko a Norsko. Podle BBC se k omezení cestování z Británie chystají například také Hongkong, Chorvatsko, Argentina, Chile, Maroka a Kuvajt. Saúdská Arábie mezitím pozastavila mezinárodní lety na týden, zatímco Izrael zakázal vstup cestujícím z Británie s výjimkou izraelských občanů. Izraelci přilétající z Británie musí podstoupit dvoutýdenní karanténu.
WSJ: Rusko chce v krizi zarazit vyvádění zisků do zahraničí
06.11.2020 Hospodářské krize vyvolaná koronavirem vede Kreml k tomu, že chce zacpat skulinu, kterou ruské firmy s oblibou vyvádí zisky do zahraničních holdingů. Moskva od ledna zvýší daňovou sazbu u zisků, které společnosti převádějí do jurisdikcí s nižšími daněmi, jako je Kypr, Malta a Lucembursko. Informoval o tom včera list The Wall Street Journal (WSJ), který tento krok Moskvy označuje za dosud nejagresivnější opatření, jak do země vrátit daňové příjmy.
Veřejné finance ČR by měly v EU podle odhadů patřit k těm lepším
28.10.2020 České veřejné finance by měly letos skončit ve schodku 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což by byla šestá nejnižší hodnota mezi zeměmi EU. Celkový vládní dluh by měl být 39,4 procenta HDP, což by odpovídalo čtvrté nejnižší hodnotě v unii. Vyplývá to z odhadů jednotlivých členských států EU schválených Eurostatem v říjnové notifikaci. Na data upozornilo ministerstvo financí. Žádná ze zemí EU letos neočekává přebytek veřejných financí.
Česko se kvůli koronaviru zadlužilo měně výrazně než v průměru země EU. Reakce trhů na poslední debatu Trump–Biden je omezená: Trump se prý sice zlepšil, Bidenův náskok ale nedotáhne
23.10.2020 Česko se v letošním prvním pololetí, v době vrcholící koronavirové krize, zadlužilo méně než země EU v průměru. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu narostla mezi druhým čtvrtletým roku 2019 a druhým čtvrtletím roku letošního z 32,6 na 39,9 procenta, tedy o 7,3 procentního bodu. Průměrně v EU přitom v témže období došlo k nárůstu o 8,1 procentního bodu.
Ranní okénko - Česká vláda představila kompenzační programy
15.10.2020 Evropský datový kalendář je dnes prázdný a sledovat tak budeme spíše dění za oceánem. Ze Spojených států dorazí dvě sady předstihových indikátorů, přičemž od Empire State indexu zpracovatelů se čeká zhoršení hodnocení současných podmínek z předchozích 17 na 14 bodů, zatímco Philadelphia Fed index by měl stagnovat poblíž 15 bodů. V obou případech se již jedná o hodnoty, které byly běžné v dobách před příchodem koronaviru. Naopak americký trh práce se z pandemie ještě zdaleka nevzpamatoval, když se na něm každý týden objevuje přes 800 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti. Nejinak by tomu podle trhu mělo být i tentokrát, čeká se jen mírné snížení z předchozích 840 na 825 tisíc.
Skupina G20 prodloužila chudým zemím odklad splátek
15.10.2020 Skupina ekonomicky silných států G20 prodloužila chudým zemím kvůli pokračující koronavirové krizi odklad splátek o půl roku. Na jaře chce jednat o možném prodloužení o dalších šest měsíců. Ministři financí a guvernéři centrálních bank států G20 to včera uvedli v závěrečném sdělení po svém virtuálním zasedání. Podpořili také odklad dohody o globální digitální dani.
Průmyslová výroba v EU v srpnu zvolnila růst na jedno procento
14.10.2020 Průmyslová výroba v Evropské unii v srpnu podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o jedno procento, v zemích eurozóny pak o 0,7 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Je to citelné zpomalení proti červenci, výsledek je ale zhruba v souladu s odhady analytiků. V České republice výroba v srpnu klesla podle Eurostatu o 0,9 procenta. Vliv mají stále dopady koronaviru.
OECD: Dohoda o digitální dani se odkládá do poloviny roku 2021
12.10.2020 Globální dohoda o digitální dani, která by se dotkla zejména firem Google, Apple, Facebook, Amazon i dalších, se zatím odkládá. Důvodem je pandemie, ale také neshody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, uvedla dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Novým cílem je polovina roku 2021. Pokud se takřka 140 zemí nedomluví, světová ekonomika by podle OECD mohla klesnout o více než jeden procentní bod.
Růst cen bytů v ČR byl ve čtvrtletí šestý nejvyšší v EU
07.10.2020 Meziroční růst cen domů a bytů v Česku ve druhém čtvrtletí zpomalil na 7,7 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,6 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst šestý nejvyšší, stejně jako na konci března. V porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se ceny zvýšily o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,5 procenta.
Británie odejde z EU pravděpodobně bez dohody
22.09.2020 Návrh zákona o vnitřním trhu, se kterým přišla vláda Borise Johnsona, ještě více zkomplikoval už i tak složitá jednání mezi Velkou Británií a EU. Pravděpodobnost, že Británie vystoupí z EU bez dohody, se tak podle nás zvýšila na 80%. Za odchod bez dohody Velká Británie podle našeho odhadu zaplati v průběhu příštích pěti let 3 % HDP. Negativní dopady na eurozónu budou zhruba čtvrtinové. Britská centrální banka bude na šok reagovat snížením sazeb do záporu. Hlavním obchodním artiklem, který Česká republika vyváží do Velké Británie, jsou automobily a jejich příslušenství. Zavedení 10% cel by vedlo nejen k růstu cen vyvážených aut ale i poklesu ziskových marží českých automobilek. Celkově by za brexit bez dohody Česko zaplatilo podobnou daň jako ostatní země EU, tedy v průměru 0,2-0,3 pb HDP.
Státy EU se dále přou o návrh pokrizového balíku peněz
13.07.2020 Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).
České zlaté rezervy se poprvé v tomto tisíciletí zvýšily, Česká národní banka v červnu nakoupila 1,2 tuny zlata. V posledním čtvrtstoletí ale Česko snížilo nejvýraznější podíl svých zlatých rezerv ze zemí EU
13.07.2020 Zlaté rezervy České republiky se letos v červnu poprvé v tomto tisíciletí zvýšily. Vyplývá to z data České národní banky a Mezinárodního měnového fondu. Ještě letos v květnu Česká národní banka držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ke konci června už to bylo 0,291 troyských uncí. Na navýšení zlatých rezerv upozornil web Zlato.cz. V červnu se tak zlaté rezervy ČR zvýšily o 1,2 tuny, ze 7,8 na devět tun. Naposledy k navýšení zlatých rezerv došlo v prosinci 1999, kdy se dle údajů MMF zvýšily z 0,286 na 0,446 milionu troyských uncí (viz graf níže).
Česko se v posledních 25 letech zbavilo nejvyššího podílu svých zlatých rezerv ze všech zemí EU. Pokud by ČR zlato prodávala až nyní, dosáhla by o desítky miliard korun vyššího výnosu
12.07.2020 Česká republika v posledních 25 letech prodala ze zemí EU největší podíl svých státních zlatých rezerv. Vyplývá to z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu.
Růst cen domů a bytů v ČR byl v 1. čtvrtletí šestý nejvyšší v EU
08.07.2020 Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v prvním čtvrtletí zrychlil na 9,5 procenta, o čtvrtletí dřív se ceny zvýšily o 8,9 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl růst šestý nejvyšší, stejně jako na konci loňského roku. V porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku se ceny zvýšily o 2,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V EU ceny meziročně vzrostly v průměru o 5,5 procenta.
Inflace v EU v květnu klesla na 0,6 procenta, v ČR byla 3,1 procenta
17.06.2020 Roční míra inflace v Evropské unii v květnu činila 0,6 procenta, a snížila se tak z dubnové hodnoty 0,7 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V České republice pak roční inflace klesla na 3,1 z dubnových 3,3 procenta, i tak ale patří k nejvyšším v unii. Květen byl měsícem, kdy se evropská ekonomika potýkala s dopady šíření koronaviru a s opatřeními proti jeho šíření.
Česko se stává velmocí v počtu aut na silnicích, za poslední léta jich českým řidičům přibývá druhým nejrychlejším tempem v EU
14.06.2020 Česko je, jak známo, světovou velmocí ve výrobě osobních aut v přepočtu na obyvatele. Konkurovat mu v tomto ohledu může snad jedině sousední Slovensko. V posledních letech se však Česká republika postupně stává velmocí také v počtu na silnicích. V letech 2014 až 2018 stoupal počet osobních vozů registrovaných v ČR druhým nejrychlejším tempem v EU, a sice devatenáctiprocentním, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. Jinými slovy, za pouhé čtyři roky přibyla na českých silnicích pětina osobních vozů. Češi za to vděčí z velké části ekonomické prosperitě a citelnému růstu reálných mezd, k němuž v té době došlo.
Okénko trhu - evropský průmysl v dubnu rekordně propadl
12.06.2020 Dnes zveřejněná data Eurostatu ukázala na rekordní propad průmyslové výroby v dubnu, když opatření proti šíření koronaviru zastavila z velké části ekonomickou aktivitu napříč celým kontinentem. Průmyslová výroba v 19 zemích evropské měnové unie meziměsíčně spadla o 17,1 %, což znamenalo meziroční sešup o 28,0 %. Obě tyto hodnoty představují nejhlubší poklesy od zahájení sběru dat v roce 1991. Výsledky byly jen mírně lepší, než kolik činila tržní očekávání. Největší újmu utrpěla produkce zboží pro dlouhodobou spotřebu, jehož výroba klesla meziměsíčně o 28,9 % a meziročně o 47,7 %. Podobně bídně si vedla i výroba investičních statků, jejíž poklesy byly jen nepatrně mírnější (meziměsíčně o 26,6 % a meziročně o 40,9 %). Z největších ekonomik eurozóny zaznamenaly Německo meziroční propad průmyslové výroby o 30,2 %, Francie o 34,9 %, Španělsko o 34,3 % a Itálie dokonce o 42,5 %. Žebříčku nejhorších výsledků pak vévodilo Lucembursko s poklesem o 43,9%. Naopak jedinou zemí z celé 27členné Evropské unie, která v dubnu zaznamenala meziroční nárůst výroby, a sice o 5,5%, bylo Irsko. Pokud vezmeme v úvahu, že koronavirová epidemie zasáhla ještě mnohem výrazněji sektor služeb, nevypadají vyhlídky evropského hospodářství pro druhé čtvrtletí příliš růžově. Dnešní data spolu s výsledky dalších předstihových ukazatelů naznačují, že by mezikvartální pokles HDP ve druhém čtvrtletí mohl dosáhnout dvouciferných hodnot. Přitom produkt eurozóny odepsal v letošním prvním čtvrtletí 3,6 %, q-o-q.
Související klíčová slova:
FOREX | FXstreet | Technická analýza | Offshore | Bitcoin | Nový Zéland | Brexit | Řecko | Čína | Japonsko | Finance | Peníze | Stříbro | Expert | Moody's | Fitch | Korelace | Inflace | Deflace | OECD | EUR/USD | Dow Jones | Světová banka | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Janet Yellenová | Británie | OPEC | Koruna | G20 | Evropská unie | HDP | Dluhová krize | Kanada | Austrálie | Německo | Francie | Česká měna | Polsko | Turecko | Španělsko | Apple | Kypr | Analytik | Ceny ropy | Ropa Brent | Ropa WTI | Česká koruna | Americké akcie | ETF | Světová ekonomika | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Americká ekonomika | Daně | Rizika | Politika | Export | Průmyslová výroba | Ekonomové | Akciové trhy | Ekonomika eurozóny | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Swiss Life | Cenné papíry | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Akcie | Akciový trh | Aktiva | Alokace | Analýza | Asset management | Bank of England | Bloomberg | Bod | CBOE | CFD | Centrální banka | Centrální banky | Konsolidace | Diverzifikace | ECB | EFSF | ERM | ERM II | ESM | Ekonomika | Emerging markets | Euro | Eurozóna | Evropská centrální banka | Fed | Finanční trh | Finanční trhy | Fiskální politika | Fondy peněžního trhu | Index cen průmyslových výrobců | Indikátor | Indikátory | Inflační cíl | Investice | Investování | Komodity | Koš | Kurz | MIFID | MMF | MT4 | Maastrichtská kritéria | Marže | MetaTrader | Mezibankovní | Momentum | Měna | Finanční instituce | Měny | Nabídka | Nástroj | Obligace | Pakt stability | Parita | Platební bilance | Politické riziko | Pozice | Rating | Ratingová agentura | Rezistence | Riziko | Ropa | S&P 500 | Schodek rozpočtu | Směnný kurz | Stagflace | Support | Swiss | Trend | Ukazatel | Uptrend | VIX | Volatilita | Výkonnost | Výnos | Wall Street | Zlato | Švýcarský frank | ČNB | Časový rámec | Česká národní banka | Úroková míra | Úrokové sazby | Jednotná evropská měna | Analytici | Banky | Doporučení | EUR | USD | Dluhopisy | GBP | Obchodování | Morgan Stanley | EMU | Regulátor | Evropa | Finanční krize | Cena zlata | Cena ropy | Německá ekonomika | Investiční příležitosti | Evropská ekonomika | Komerční banka | XTB | Admiral Markets | Indexy | OSN | Americká lehká ropa | Čínské akcie | Investoři | Fond | EU | Ministři financí | Vývoj ceny | Zasedání Fedu | Ekonom | Business | Pravděpodobnost | Zisk | Komise pro cenné papíry a burzy | Kurz koruny | Zkušenosti | Optimismus | Výsledky | Bohatství | Hospodářský cyklus | ČSOB | Obchodovat | MT5 | Regulace | Financování | Investiční banky | Investiční společnosti | Investovat | Daňové ráje | Index cen | Eurostat | Český statistický úřad | Portugalsko | Facebook | BTC | Lukáš Kovanda | Burzy | Wall Street Journal | Financial Times | Bankrot | Obchodníci | Vzdělávání | Praxe | Raiffeisenbank | Index | Investiční strategie | Podpora | Přenos | Volatilní | Analytika | Analýzy | Banka | Běžný účet | Běžný účet platební bilance | BH Securities | Brent | Cena | Ceny zlata | CZK | Česká ekonomika | Členské země eurozóny | Členské země Evropské unie | Eura | Evropská měna | Evropská měnová unie | Evropské měny | Exchange | Expirace | Finanční prostředky | Finanční služby | Fitch rating | Fondy | Frank | FXstreet.cz | Fyzické zlato | Graf | Historie eura | Hrubý domácí produkt | Index S&P 500 | Index VIX | Investiční | Investiční doporučení | Investiční služby | Investování do akcií | Irsko | Jádrová inflace | Jiří Rusnok | JP Morgan | Komoditní | Kurzy | Libra | Maďarsko | Makléři | Makroekonomické ukazatele | Management | Markets | Měna euro | MetaTrader 5 | Meziroční inflace | Meziroční míra inflace | Minimální mzda | Míra inflace | Nákup dluhopisů | Nemovitosti | PayPal | Pips | Pivot | Portfolia | Rakousko | Rating států | Reuters | Ropy | Ruská ekonomika | Řízení rizik | Směnné kurzy | Státní dluh | Státní rozpočet | Švédská koruna | SWIFT | Trh | Tržní podíl | Velká Británie | Volatility | Vývoj ceny ropy | Vývoj ceny ropy Brent | Vývoj ceny zlata | WTI | Zavedení eura | Země EU | Země eurozóny | Zemní plyn | Zlaté rezervy | Zpráva | Zprávy | Zůstatek na účtu | Předpověď | Zisky | CNBC | ZEW | Komise pro cenné papíry | Andrej Babiš | Ekonomika Německo | Indie | Ministerstvo financí | ROCE | Vláda ČR | Itálie | Spojené státy | Finanční společnosti | WSJ | Hrubý domácí produkt (HDP) | Úvěr | Investiční analytik | Komise | Volby | Pivot Pointy | Retail | 1 milion | Burze | Investment | DPA | Microsoft | MSCI | NATO | Zlaté mince | BBC | Oslabení eura | Ceny nemovitostí | Thomson Reuters | Finanční analýzy | Technický výhled | Kalendář ekonomických událostí | Brazílie | Úspěch | Podnikatel | Podnikání | Automobilový průmysl | Ministr financí | Panama papers | Hospodářské výsledky | Vývoj akciového indexu | Creditas | Diamanty | Zvyšování úrokových sazeb | Energie | Společná evropská měna | Podnikatelé | Přehled | Klid | Kč/EUR | Christine Lagardeová | Agentura Reuters | Sázet | Bankovnictví | Fidelity International | Posilování koruny | Evropský stabilizační mechanismus (ESM) | Expirace opcí | Vývoj ceny ropy WTI | Index důvěry | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Vývoj měnového páru | Standard & Poor's | České firmy | Economist | Protiinflační tlaky | Členství v EU | Evropská dluhová krize | Britská centrální banka | Realitní trh | Daňové příjmy | Globální ekonomiky | Biliony dolarů | Miliardy dolarů | Fitch Ratings | AAA | Summit EU | Kolísání měn | Propad | Kurz domácí měny | Bělorusko | Kryptoměny | S&P | Mezinárodní ratingová agentura | Guvernér | Agentura Fitch | Šéf britské centrální banky | Zahraniční investice | Ztráty | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Saúdská Arábie | Rozpočtová pravidla | Stagnace | Tempo růstu | Prodej aut | Daně z příjmů | Zajištění | Blockchain | Ethereum | Zahraniční firmy | Výhled | Depozitní sazba | Britská vláda | Mzdy | Německý export | Dnešní zprávy | Americký trh práce | Průzkum | Krize | Investiční rozhodnutí | Migrační krize | FCA | Inflace v Česku | Snížení úrokových sazeb | Index amerických akcií | Výnosy | Česká vláda | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Investiční plány | Příjmy | Volatilita trhů | Alphabet | ČTK | Skupina G20 | Guvernéři centrálních bank | Růst ekonomiky | Belgie | HDP eurozóny | Členské země EU | Hlavní ekonom | Švédsko | Norsko | Dánsko | Očekávání | Evropský statistický úřad Eurostat | Ekonomické průzkumy | Politico | Oslabování měny | Rystad Energy | Okénko trhu | Swiss Life Select | Alokace aktiv | Euler Hermes | Daňové změny | BHS | Zlato.cz | Coinbase | Obchodování s kryptoměnami | Technologie blockchain | ETH/USD | ERM-2 | MiFID II | ETH | Invesco | Fincentrum | Binance | Oxfam | Crypto | Tržní očekávání | Cena bitcoinu | Airbnb | Podnikání na kapitálovém trhu | FinTech | Řízení měnového rizika | Krypto | Bitcoiny | Přijetí eura | Podniky | Financial Conduct Authority (FCA) | Inflace v eurozóně | Portu | Pokles ceny | Czech Fund | Přímé zahraniční investice | Reakce trhu | Intercontinental Exchange | Daňové úlevy | Daňové reformy | Zvyšování úroků | EK | Evropská komise | Jednotná měna | Fiskální pakt | Vstup do eurozóny | Evropský stabilizační mechanismus | Veřejný dluh | Evropský fond finanční stability | Hodnota indexu | Refinitiv | Odhady analytiků | Zpřísňování měnové politiky | Majetek | Analytici společnosti | The Wall Street Journal | Nemovitostní trh | Zvýšení sazeb | Světové finanční trhy | Analytik Czech Fund | Inflace v ČR | Statistický úřad | MSCI Emerging Markets | Globální HDP | Brexit bez dohody | Společná měna | Boris Johnson | Americké společnosti | Snížení sazeb | Akcie a ETF | Digitální daň | Pokles cen | Snížení úroků | Výkonný ředitel | Štěpán Křeček | Šéfové států | Řešení krizí | Britský premiér | Digitální aktiva | Konglomerát | Bohatí | Růst mezd | Stříbrné mince | Deficit rozpočtu | Globální recese | Denní graf | Očekávání trhu | Poptávka po ropě | Finanční situace | ESG | F1 | Hospodářské dopady | Nízké daně | Trinity Bank | Výše investice | Hospodářské krize | Vatikán | Digitalizace | Střadatelé | Rozpočtová politika | Investment Management | Rozpočet | Deficit | Německá vláda | Hongkong | Trinity | LNG | Objem | Bílý dům | Ekonom BHS | BHS Štěpán Křeček | Obchod | Trh práce | Myšlenka | Robert Shiller | Server Politico | Přijmout euro | Průmyslová výroba v eurozóně | Cena severomořské ropy Brent | Cena severomořské ropy | Americká lehká ropa WTI | Inflace v USA | ČSÚ | Růst průmyslové výroby | Konkurenceschopnost | List The Wall Street Journal | Statistický úřad Eurostat | Firma | Ekonomiky eurozóny | BAT | Výroba počítačů | Růst cen | Zůstatek | Studie | Datový kalendář | Bilance | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Generální ředitel | Největší pokles | Ukrajina | Příliv investic | Lagardeová | Amazon | Nadhodnocení | Úrok | Nejbohatší | Miliardy | Vyhlídky | Sdružení automobilového průmyslu | Průzkumy | Legislativa | Domácí měny | 5G | Hlavní ekonomka | Ekonomka | Dnes zveřejněná data | Zveřejněná data | SMA | Předpovědi | ČSOB Petr Dufek | Petr Dufek | Ceny výrobců | Průmysl | Inflace ve Švédsku | PLN | Mario Centeno | Dnešní data | Impuls | Výrazný pokles | Ceny potravin | Rozvoj | Vlastní nemovitost | Stavebnictví | Zdražování | Listopadová inflace | Ceny zboží | Nízká inflace | Problémy | Soukromé firmy | Vládní výdaje | Pojišťovny | Prognózy | Státy EU | Evropský průmysl | ECB Christine Lagardeová | Světové obchodní organizace | Předseda Evropské rady | Charles Michel | Plyn | Nálada | Kontrakty | Prohlášení | Zavedení cel | Moskva | Nord Stream | Míra | InterContinental | Ceny stavebních prací | Úroky | Konec roku | Měnové politiky | Premiér Boris Johnson | Důchod | Předseda | Trumpova administrativa | Kupní síla | Philadelphia Fed index | Fed index | Meziroční míra inflace v eurozóně | xStation5 | Andrew Bailey | Americké vlády | Bydlení | Ztráta | NERV | Yandex | Snižování stavů zaměstnanců | Snižování stavů | Miliardy korun | Hodnota HDP | Investiční platformy | Singapur | Hospodaření | Dublin | Paschal Donohoe | Míra inflace v eurozóně | Washington | Ceny ropy dnes | Analýza společnosti | Miliardy eur | Írán | Ministr zahraničí | Produkce energie | Von der Leyenová | Elektrické vozy | Budoucnost | Ifo | Zemědělství | Poradenství | Wall Street Journal (WSJ) | Podnik | Česká inflace | Proinflační | Vyšší inflace | Snížit úrokové sazby | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Technologická společnost | Výroba v eurozóně | Nájemné v Česku | Nájemné | Nájmy | Ceny energií | Komunikace | Astrazeneca | Trump | Mezinárodní organizace práce (ILO) | Mezinárodní organizace práce | ILO | Prezident | Nejnovější údaje | Google | 100 miliard dolarů | Anglie | Wales | Trhy | Ursula von der Leyenová | Světová zdravotnická organizace | WHO | Evropské ekonomiky | Šíření koronaviru | Financial Conduct Authority | Finanční regulátor | Britský finanční regulátor | Změny cen | Pokles | Situace | Nejvýraznější pokles | Meziroční růst | Vít Hradil | SARS | Typ koronaviru | Nový typ koronaviru | Pandemie koronaviru | Pandemie | Natland Petr Bartoň | Petr Bartoň | Natland | Starbucks | Lehká ropa WTI | Raiffeisenbank a.s. | Zpomalení růstu | Zlepšení | Úsilí | Nezaměstnanost v EU | Růst v eurozóně | Světová zdravotnická organizace (WHO) | Obchody | Výdaje | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Dopady koronaviru | BP | SEC | Americké ekonomiky | Britský statistický úřad | Medvědi | Poptávky po ropě | Růst sazeb | COVID-19 | Portál FXstreet.cz | Empire State Index | Ekonomické aktivity | Ministerstvo financí ČR | Krize v eurozóně | Šéfka ECB | Čínské banky | Americký Fed | Stabilita | Sestupný trend | Vývoj | Šok | Mzda | Výkyvy | Inflace v únoru | Míra inflace v únoru | Deficit státního rozpočtu | Bankovky | Mince | Bankovky a mince | Profitovat | Technologičtí giganti | Vládní představitelé | Nízká cena ropy | Oldřich Dědek | Evropské země | Unijní instituce | Brusel | Pokles HDP | Kabinet | Největší propad | Vyšší úrok | Stimul | Růst cen v eurozóně | Inflace v EU | Vedlejší účinky | Justin Trudeau | Kanadský premiér | Dopady pandemie | Historie | Šíření nemoci COVID-19 | Šíření nemoci | PYPL | Další pokles | Koronavirová krize | Katar | Daňové povinnosti | Pravidla EU | Škoda | Komerční banky | Demokraté | NBC | Návrh zákona | Domácnosti | Hotovost | Pandemie nemoci COVID-19 | Pandemie nemoci | Vyspělé ekonomiky | Alena Schillerová | Ministryně financí | Babišova vláda | Stabilizační mechanismus | Sněmovna reprezentantů | Růst | Koronavirové krize | Signál | Biliony | Potenciál | Platební neschopnosti | České vlády | Výroba automobilů | Allianz | Ministryně financí Alena Schillerová | Bulharsko | Březnová inflace | Izrael | Riziko inflace | Ekonomiky | Nigérie | Alžírsko | Italové | Slovensko | Války | Schodek | Petr Zahradník | Poradce | Organizace | Deficit veřejných financí | Závislost | Práce | Výraznější pokles | Afrika | Údaje | DPH | Mexiko | Úvěrová pojišťovna | Pojišťovna | Opatření proti šíření koronaviru | Coface | Koronavirová epidemie | Rakouský ministr | Jihoevropské země | Ministři | Oživení ekonomik | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Pákistán | Nejvyšší soud | Emitenti | Inflace v březnu | Premiér Justin Trudeau | Majitel | Hospodářské oživení | Statistiky | Růst daní | Trade | Ekonomická omezení | Analytik ČSOB | Finanční pomoc | Nizozemsko | ODS | SARS-CoV-2 | Debata | Surové ropy | Posílení | Omezení pohybu | Náklady na obsluhu dluhu | Joe Biden | Prestige Asset Management | Prestige Asset | Evropské méně | Očekávané výsledky | Cestování | Tempo růstu spotřebitelských cen | SMA 100 | Maloobchod | Soudní dvůr EU | Soudní dvůr | Soud | Dovoz | Vývoz | Soud EU | Soudní dvůr Evropské unie | Státy eurozóny | Růst zadlužení | Zadlužení | Expanze | Bezpečnost | Nejvyšší soud EU | Propad průmyslové výroby | Evropský datový kalendář | Dluhy | Členské státy | Průmyslová výroba v Evropské unii | Americké ceny výrobců | Členské země | ONE | Hlavní kryptoměny | RBI | Rekordní propad | Účet platební bilance | Český běžný účet | T-Mobile | Auta | Velké ekonomiky | Levné peníze | Vakcína | Sektor služeb | Velké peníze | CL | Koronavirová pandemie | Předsedkyně Evropské komise | Fischer | Argentina | Investment management | JDE | Unie | ČR | Záchranný program | Pokles investic | Prezidenti a premiéři | Jihoevropské státy | Průraz | Václav Klaus | Velcí producenti | Antivirus | Tchaj-wan | Používání eura | Mário Centeno | Poptávka po zlatě | Míra inflace v květnu | Inflace v květnu | Průmyslová výroba v EU | Parlament dnes | Investice do infrastruktury | Inflace v Evropské unii | Roční míra inflace | Míra inflace v Evropské unii | 100 procent HDP | Největší evropská ekonomika | Rostoucí trend | Covid | Technologické firmy | Druhá vlna | Výrobci aut | Státní pomoc | Míra nezaměstnanosti v Evropské unii | Dostupnost bydlení | Dostupnost bydlení v ČR | Bydlení v ČR | Exporty | Dopad pandemie | Růst cen domů a bytů | Růst cen domů | Chorvatsko | E.ON | České zlaté rezervy | NEXO | Úspěchy | Ocenění | Šance | Ceny | Praha | Summit Evropské unie | Státní dluh České republiky | Starší byty | Byty v ČR | Ceny starších bytů | Technologické společnosti | Společnost XTB | Ceny nových bytů | Životní úroveň | Zastavení růstu | Velké technologické firmy | Indonésie | Tempo růstu průmyslové výroby | Produkce energií | Cenové hladiny | T-Mobile Czech Republic | Oživení poptávky | Rystad | Vládní koalice | Býčí formace | SMA 200 | Zajištění na stáří | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Ruská vláda | Ceny v eurozóně | Hospodaření vlády | DIA | Brexitové dohody | Kuba | Odborníci | Zdanění | Růst průmyslové výroby v EU | Přímé investice | Americký podnik | Evropský statistický úřad | Politici | Diverzifikovat | Investiční prostředí | Plynovody | Biden | Pracovní místa | Ranní okénko | Česká republika | Nejvýraznější růst | Ruské firmy | Změna cen bytů | Dohoda o digitální dani | Ceny bytů | Kompenzační programy | Walgreens | Andorra | Nařízení | Veřejné finance ČR | Podvážení | Státy Evropské unie | Ruské společnosti | Inflace v Číně | Oživení poptávky po ropě | Životní prostředí | TABAK | Očkování | Rozpočtové deficity | Zadlužování | Mutace koronaviru | Nová mutace koronaviru | Očkování proti covidu-19 | Předsednictví EU | Cenné papíry a burzy | Zhoršení ratingu | Nemovitosti v Česku | Evropské centrální banky | Josep Borrell | Šéf unijní diplomacie | Unijní diplomacie | Očkování proti covidu | Přerozdělení bohatství | Zlaté a stříbrné mince | Mincovny | Nastavení sazeb | Prezident Joe Biden | Inflace na Slovensku | V4 | Plán zavedení eura | Index Cboe | Cboe VIX | Index Cboe VIX | Zlatý kříž | Silný růst | Pandemie covidu-19 | Fidelity | AstraZeneca Covid-19 | AstraZeneca Covid-19 vakcína | Covid-19 vakcína | Zastavení vakcíny AstraZeneca | Zastavení vakcíny | Míra inflace v EU | Inflace v EU v únoru | FIL | Nové regulace | Poptávka po nemovitostech | Vývoj hodnoty | Nejvyšší růst | Ján Čarný | Richard Bechník | Fincentrum & Swiss Life Select | AA | Island | Zvýšení ratingu | Rostoucí ceny | Internetové společnosti | Pakt stability a růstu | Pandora | Inflace v České republice | Meziroční růst cen | Plán obnovy | Malta | Dopad na finanční trh | API | Oslabení | Růst cen nemovitostí | První zvýšení sazeb | Tax Observatory | Studie EU Tax Observatory | Studie EU | EU Tax Observatory | Země OECD | Plány | Příležitosti | Dodávky plynu | Platidlo | Revolut | Prodej | Cíl Evropské centrální banky | Jednotné měny | Zavedení jednotné měny | Malajsie | Thajsko | Inflace v eurozóně v červnu | Cenové stability | Technologie | MAN | Egypt | Prodej zboží | Plány obnovy | Český vývoz | Rada guvernérů | Odvětví | MiCA | Pohyb kapitálu | Ministři financí zemí Evropské unie | Štěstí | Chování | Analytik Portu | Byty | Varšava | Medián | Fitch Solutions | Jihoafrická republika | Společnosti | Měnové unie | Národní měny | Opatření | Dna | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | Platební gigant | Litecoiny | ČSSD | Šéfka ECB Christine Lagardeová | Energetická krize | Krize v Evropě | Energetická krize v Evropě | Snížení dluhu | Fiskální pravidla | Pandora Papers | Minulá výkonnost | Zdražování potravin | Češi | Energetické krize | Zdražování energií | Snížení schodku | Rozpočtové schodky | Kuny | Rumunsko | Pozornost | Gemini | Global Payments | Zboží dlouhodobé spotřeby | Dodávky z Ruska | Klima | BankID | Fialova vláda | Česká národní banka (ČNB) | PYPL.US | Společnost | Týdenní pivot | Obchodní výhled | Americká Komise pro cenné papíry | Alexander Schallenberg | TIM | Zprávy z krypto | Zprávy z krypto průmyslu | 3М | Kazachstán | Vietnam | Daňové zatížení | Rostoucí inflace | Trh se zlatem | Meziroční inflace v ČR | Technická rezistence | Jamal | Krátkodobý výhled | Coinglass | Základní sazba | Celosvětový HDP | Kritéria konvergence | Konvergence | Covidové krize | Infografika | Kosovo | Ruský plyn | Ceny domů | Ceny domů a bytů | Ceny domů a bytů v EU | Průměrná míra inflace | Inflace v zemích Evropské Unie | Válka na Ukrajině | Omezení dodávek | Instituce | Digitální ekonomiky | Člen ECB | Invaze na Ukrajinu | Ruské invaze na Ukrajinu | Sankce | Sankce vůči Rusku | Nexo | Ruská invaze na Ukrajinu | Ruská invaze | Green Deal | Rusko a Ukrajina | Evropský blok | Invaze | Výkyvy kurzu | Pokles inflace | Členství v NATO | Zahájení ruské invaze | Zahájení ruské invaze na Ukrajinu | Závislost na ruských energetických surovinách | Růst cen energií | Petr Fiala | Globální ratingové agentury | Agresivní zpřísňování měnové politiky | Onet.pl | Onet | E-Control | Technický výhled trhu | Index prosperity | Tereza Hrtúsová | Rostoucí ceny energií | Zavedení eura jako oficiální měny | Zákon o zavedení eura | Chorvatský parlament | Šéfové | Nadnárodní firmy | Zavedení eura v Chorvatsku | Přijetí | Inflace v zemích EU | Inflace na Ukrajině | Marketingová komunikace | Ondřej Holoubek | Index prosperity Česka | Zavedení eura v ČR | Prime | Pohyby ceny | Premiér Petr Fiala | Papírenský průmysl | Evropské společenství | Marka | Zvýšení daně | Vyšší daň | Arménie | Rating Česka | Největší meziroční nárůst | Lukáš Raška | Komise v přenesené pravomoci | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Pravidla Evropské unie | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Bali | OsMA | CZ | Evropská legislativa | Moldavsko | Aktuální informace | Nižší minima | Nižší maxima | Pověst | Donohoe | Schodek veřejných financí | Měnová unie | Právo | Mezinárodní dohody | Petr Pavel | Prezident Petr Pavel | Nejvyšší inflace | Výhled trhů | Rozpad EU | Internetové bankovnictví | Reporting | Chile | Válka | Černá Hora | Veřejné zadlužení | Překážky | Závazek | Nezávislost | Neziskové organizace | Soubor opatření | Bosna | Srbsko | Zhoršení ratingu Francie | Železnice | Litva | Daně z nemovitosti | Zvýšení daně z nemovitosti | Vice | Průmyslové zboží | Nejvyšší rating | Odvody | Zadlužení EU | Zadlužení v EU | Zadlužení Evropské unie | Plánování | Vlastníci nemovitostí | Filip Kalčák | metodologie | Vstupu do EU | Nadšení | Bohuslav Sobotka | Nebezpečí | CCC | Škálování | Pandemie covidu | Globální fintech | Důvěryhodnost | Bez poplatku | ProCent | Snížení ratingu | Kuvajt | Zadlužení státu | STAN | Terminál | Ceny bydlení | Ceny bydlení v ČR | Úřad Eurostat | Portfólia | W1 | Prosperity | Úrokové sazby a inflace | BBB | BBB- | Evropské záležitosti | Nakupovat | EHP | FIL Investment Management | Žebříček | Pevný směnný kurz | Statistics | Rezervy | Vlády | Oznámení | Občané | Vydání zprávy | Služby | Poor's Publishing | Standard Statistics | Rychle rostoucí ceny | Czexit | České členství v EU | České členství | Kovy | Vlastní měny | Úřady | CASH HISTORY | Platidla | Jihosúdánská libra | Cesta k evropské měně | Zřízení společné evropské měny | Státy Evropy | Vývoj hodnoty eura vůči koruně | Měsíční časový rámec | Cesta k euru | Myšlenka společné evropské měny | Evropské společenství uhlí | Evropské společenství uhlí a oceli | Unijní obchod | Volný pohyb kapitálu | Volný pohyb | Vývoj hodnoty eura vůči dolaru | Koš evropských měn | Německá marka | Francouzský frank | Státy společenství | Kurz vlastní měny | Kormidelníci Evropské unie | Projekt eura | Společné evropské měny | Kde se platí eurem? | Estonsko | Slovinsko | Struktury Bruselu | Vyrovnaný kurz vlastní měny | Vyrovnaný kurz | Státní dluh vůči HDP | Řekové | Francouzi | Belgičané | Zdraví | Značná rizika | Světové války | Daň z nemovitých věcí | Revolut Business | FlexiFondy | Body | Polská mincovna | Goldenmark Group | Goldenmark | Goldsaver | Michal Teklinský | Trh s fyzickým zlatem | Trh s fyzickým zlatem v Polsku | Marcin Grzesiak | Marta Bassaniová-Prusiková | Finsko | Odbory | Náklady
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot
