Vlastníci nemovitostí

26.11.2013 Řečtí vlastníci nemovitostí zaplatí v příštím roce na daních osmkrát více, než museli státu odevzdat...

06.04.2023 V Německu nyní poprvé od roku 2009 ceny rezidenčních nemovitostí klesají. Ve Švédsku dochází ke splasknutí pandemické realitní bubliny, neboť předlužené domácnosti jsou lapeny v pasti náhle zvýšených úroků. Centrální banky na celém Západě se samy lapily do pasti své závadné měnové politiky posledních více než deseti let. Vyťukávaly do klávesnic svých počítačů miliardy a biliony dolarů, eur i korun, za něž v zajetí pomýlených teorií skupovaly devizy, vládní dluh či další cenné papíry. Pumpovaly tím do mezibankovního systému nové peníze, které umožnily stlačit úrok třeba i na hypotékách.

06.02.2023 Už od příštího roku se v Česku podle všeho zvedne daň z nemovitosti. S myšlenkou jejího zvýšení si vážně pohrává ministerstvo financí. Někteří politici vládní pětikoalice pak přibližují, že by se mohla zvýšit na dvojnásobek stávající úrovně. Česko by i tak patřilo mezi ty země OECD, které nemovitosti zdaňují vůbec nejméně.

12.11.2013 Rozhodnutí České národní banky začít používat jako nástroj měnové politiky kurz koruny, oznámené minulý čtvrtek, vyvolalo bouřlivou diskuzi odborné i široké veřejnosti. Ve veřejné debatě, která se rozpoutala na toto téma, se ale podle ČNB objevuje řada mýtů, které centrální banka cítí potřebu vyvrátit. Zprostředkováváme Vám proto níže v nezměněné podobě dokument ČNB, kde centrální banka mýty identifikuje a vyvrací. ČNB v úvodu dokumentu říká, že sílu veřejné diskuse nepovažuje za překvapivou, protože se jedná o jedno z nejzásadnějších rozhodnutí měnové politiky za poslední desetiletí. Zároveň jde podle autorů - Tomáš Holub a Petr Král ze Sekce měnová a statistiky ČNB - o krok, který má v první fázi své nepříjemné důsledky pro občany v podobě zvýšení cen dováženého zboží, v delším období však nad nimi převáží pozitivní důsledky oslabení kurzu v podobě udržení cenové stability a rychlejšího oživení hospodářského růstu.

28.04.2021 Poslanecká sněmovna schválila 24. března 2021 novelu zákona o České národní bance. Kromě možností ovlivňovat operace na finančním trhu dostala ČNB pravomoc stanovit bankám, tedy komerčním subjektům, limity týkající se úvěrů na bydlení. Tento krok může mít významný dopad na realitní trh a snížit výnosy z investičních nemovitostí. Novelizace zákona nyní čeká na schválení Senátem České republiky.

01.03.2022 Globální sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu mají negativní dopady na ruskou ekonomiku i finanční trhy. EU ale také zmrazila majetek a zakázala cestování některým bohatým Rusům. Hodnota majetku nejbohatších lidí z Ruska se tak od napadení Ukrajiny rychle zmenšuje. Majetek 22 nejbohatších Rusů, kteří jsou v žebříčku 500 nejbohatších lidí světa sestavovaného agenturou Bloomberg, letos už klesl celkem asi o 83 miliard USD (1,9 bilionu Kč). Dva z nejbohatších Rusů - Michail Fridman a Oleg Děripaska - vyzvali Moskvu, aby ukončila invazi na Ukrajinu, a chtějí, aby obě válčící strany našly řešení.

14.08.2023 Příští černá labuť by mohla přiletět druhé největší světové ekonomiky, která svým přebujelým a předluženým realitním sektorem nahání strach. Zdá se, že problémy spojované s gigantem Evergrande zkrachovalého na konci roku 2021, se čínským plánovačům nedaří uhasit, ale spíše je odsouvají a nabalují na sebe.

25.05.2022 Předražený trh nemovitostí v eurozóně by mohl začít klesat, pokud sazby hypoték porostou rychleji než inflace. Uvedla to dnes Evropská centrální banka (ECB), podle které by se tak jasně ukázalo, jak financování na dluh vede v některých zemích ke vzniku cenových bublin. Někde jsou podle ECB nemovitosti nadhodnocené až o 60 procent.

16.06.2021 Úrokové sazby u hypoték míří už čtvrtý měsíc v řadě vzhůru. To potvrdily i aktuální výsledky Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů, podle kterých v květnu vzrostly průměrné sazby na úroveň 2,15 %. Odborníci očekávají, že ke konci roku se sazby mohou vyšplhat až k hranici 3 %. V důsledku rostoucích cen nemovitostí současně roste i průměrná cena hypotéky, která aktuálně dosahuje 2 925 582 korun. Před dvěma lety přitom byla o 30 % níže.

26.10.2020 Zrušení superhrubé mzdy a také zrušení takzvané solidární přirážky, která dnes Sněmovně předložil premiér Andrej Babiš, mají podle příslušné zprávy připravit veřejné rozpočty o 85,7 miliardy korun. Část této ztráty bude kompenzována tím, že lidem ve výsledku zůstane v kapse v souhrnu více peněz. Část z nich použijí na navýšení své spotřeby, takže stát vybere více na DPH. Inkaso DPH se zvýší o šest miliard, tudíž celkový výpadek veřejných rozpočtů ze zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky má činit 79,2 miliardy korun. Státní rozpočet přijde z této částky o 52,1 miliardy, obecní rozpočty o rovných dvacet miliard a krajské rozpočty pak o 7,1 miliardy.