Daně z nemovitosti

25.11.2024 Od roku 2025 se oblast daně z nemovitých věcí dočká na první pohled nenápadné změny, přijaté v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Obce již nebudou moci stanovit vyšší koeficienty daně z nemovitých věcí pro konkrétní nemovitosti obecně závaznými vyhláškami, ale musejí tak činit opatřeními obecné povahy. Ty musí pro následující zdaňovací období přijmout vždy do konce června předchozího roku. Praktickým důsledkem této změny je, že v obcích, které dosud uplatňovaly vyšší koeficienty pro konkrétně určené nemovitosti (například pro konkrétní průmyslový areál v obci) vyhláškou a nestihly do konce června 2024 přijmout opatření obecné povahy, nebude daň z nemovitých věcí vůči této nemovitosti navýšena. Pro některé obce tak může jít o významný výpadek příjmu, pro vlastníky nemovitostí naopak o citelnou úlevu.

28.05.2024 Tento týden vyprší termín pro řádné uhrazení daně z nemovitosti, která letos řadu domácností nepříjemně zaskočila. I když se v průměru zvedá o osmdesát procent, v důsledku loni schváleného konsolidačního balíčku, řada domácností se musí smířit třeba i s jejím vícenásobným nárůstem. Najdou se třeba tací, jež loni platili zhruba tisícovku ročně, ale letos už na dani odvedou přibližně čtyři tisíce.

27.10.2023 To, že český státní rozpočet není v nejlepší kondici, je všeobecně známo. Je ovšem v tak špatném stavu, jak se říká? Ke konci třetího čtvrtletí dosáhl český státní dluh 3,1 bilionu korun. To je samozřejmě ohromné číslo, při kterém na každého Čecha připadá přes 286 000 Kč. „Velmi důležitý údaj je státní zadlužení vůči HDP, které je v ČR na úrovni 42,8 %. Touto optikou to v mezinárodním srovnání není za tak špatné, ostatní země EU jsou totiž zadlužené podstatně více. Řecko přibližně ve výši 170 % HDP, Itálie 144 % a třeba takové Portugalsko 114 % HDP. Určitě se ale nechceme srovnávat s těmi nejhoršími. Naopak nejlépe jsou na tom Bulharsko s 22,9 % a Estonsko s 18,4 %,“ říká Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.

17.10.2023 Česká republika se aktuálně řadí mezi země EU s nejnižším tempem růstu HDP. I proto je Vláda ČR nucena hledat prorůstová opatření, která pomohou českou ekonomiku opět nastartovat. Národní ekonomická rada vlády (NERV) i samotná Vláda ČR mezi tato opatření řadí i rychlejší digitalizaci státní správy, efektivnější práci s daty a využívání nových technologií. Nejen to se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma Může být digitalizace státní správy cestou ke snížení schodku rozpočtu?

13.09.2023 Připravovaný konsolidační balíček promluví také do cen potravin. Jeho tvůrci se sice zaklínají tím, že povede ke zlevnění potravin, o čemž minulý týden řetězce ujišťovaly i premiéra. Nedávná zkušenost z Finska nebo Německa ale hovoří spíše proti nim. Naopak, balíček může vytvořit tlak na zdražení potravin, neboť zdraží nájem z půdy zemědělcům.

12.09.2023 V případě, že by se příští rok snížila daň z bydlení, klesla by podle developerů cena nabízených bytů. Návrh na snížení daně ze současných 15 procent na 12 procent je součástí probíraného vládního konsolidačního balíčku, který pokud bude schválený, by měl začít platit od začátku roku 2024. Snížená daň by se měla týkat bytů o méně než 120 metrech čtverečních, průměrně by pak podle developerů oslovených ČTK byty zlevnily přibližně o 250.000 korun. Někteří developeři začali se změnou ceníku již nyní, nižší daň by se ale do cen měla promítnout až po Novém roce.

26.08.2023 Finální podoba balíčku, kterou koalice dojednala, představuje částečně promarněnou příležitost, neboť ruší některá ekonomicky smysluplná opatření původní podoby balíčku. Na druhou stranu nelze říci, že by se finální podoba balíčku od té původní lišila jakkoli dramatičtěji. Je na ní patrný vliv politických vyjednávání, která ovšem původní verzi balíčku zavedla z ekonomického hlediska převážně horším směrem.

24.08.2023 Finální podoba balíčku, kterou koalice dojednala, představuje částečně promarněnou příležitost, neboť ruší některá ekonomicky smysluplná opatření původní podoby balíčku. Na druhou stranu nelze říci, že by se finální podoba balíčku od té původní lišila jakkoli dramatičtěji. Je na ní patrný vliv politických vyjednávání, která ovšem původní verzi balíčku zavedla z ekonomického hlediska převážně horším směrem.

19.08.2023 Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily státní rozpočet o více než deset miliard korun – v porovnání se situací při prosazení stávající, nepozměněné podoby balíčku. Více než deset miliard korun přitom představuje zhruba třetinu výnosu, který měl státnímu rozpočtu balíček na příjmové straně v příštím roce zajistit. Nejde tudíž o žádné „drobné“.

15.05.2023 Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.

11.05.2023 Vyšší daň z nemovitosti negativně ovlivní ceny nájemného, míní analytici. Uznávají však, že byla dosud oproti zbytku Evropy nebývale nízká, proto se zvýšení daně dalo očekávat. Změnu daně z nemovitosti představila vláda v rámci konsolidačního balíčku, zvýšit by se měla v některých případech až na dvojnásobek. Trh s bydlením ovlivní také snížení daně ze stavebních prací pro bydlení, která klesne o tři procenta na 12 procent.

28.08.2017  V roce 2017 jsou klíčové hnací síly výstavba a cenová politika, zatímco poptávka po bydlení pro jednu rodinu (jednogenerační standardní byt, dům) je i nadále silná – zrcadlí se do ní rok 2016. Pozitivní přírůstek pracovních míst a přitažlivé úrokové sazby nadále přinášejí kupující na trh; problémem některých lokálních trhů může být cenová bublina, kdy cena neodpovídá nárůstu příjmů a v případě změny ekonomického kurzu tato bublina rychle praskne s katastrofálními následky jak pro kupující, tak i pro finanční instituce. Důvěra spotřebitelů se zlepšuje, protože růst zaměstnanosti zůstává pozitivní, úrokové sazby zůstávají přitažlivé a spotřebitelé nadále mohou počítat s růstem reálné životní úrovně.