Změna daně z nemovitosti

20.05.2020 Současná složitá situace, která se v řadě zemí nyní mění ve více ekonomických problémů než zdravotních, přinesla také u nás nejedno podpůrné opatření. K přerušení EET, zrušení Účtenkovky a podobně se trochu nečekaně rychle dostalo i na zrušení jedné z velmi diskutabilních až sporných daní – daně z nabytí nemovitých věcí. Co může tato změna v praxi přinést v oblasti financování bydlení nebo investic do nemovitostí?

25.11.2024 Od roku 2025 se oblast daně z nemovitých věcí dočká na první pohled nenápadné změny, přijaté v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Obce již nebudou moci stanovit vyšší koeficienty daně z nemovitých věcí pro konkrétní nemovitosti obecně závaznými vyhláškami, ale musejí tak činit opatřeními obecné povahy. Ty musí pro následující zdaňovací období přijmout vždy do konce června předchozího roku. Praktickým důsledkem této změny je, že v obcích, které dosud uplatňovaly vyšší koeficienty pro konkrétně určené nemovitosti (například pro konkrétní průmyslový areál v obci) vyhláškou a nestihly do konce června 2024 přijmout opatření obecné povahy, nebude daň z nemovitých věcí vůči této nemovitosti navýšena. Pro některé obce tak může jít o významný výpadek příjmu, pro vlastníky nemovitostí naopak o citelnou úlevu.

08.07.2020  Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Proti původnímu vládnímu návrhu a přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) však zachovala možnost odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Vláda chtěla tuto možnost od roku 2022 zrušit. Pro návrh občanského demokrata Vojtěcha Munzara hlasovali i dva sociální demokraté Václav Votava a Roman Sklenák a také část poslanců KSČM.

28.05.2024 Milióny majitelů nemovitostí, fyzické i právnické osoby, dostávají v tomto měsíci informace pro placení daně z nemovitých věcí včetně výměru daně na zdaňovací období roku 2024. Na nejvýznamnější změny, ke kterým v dani z nemovitostí došlo, a na způsoby, jak uplatnit případné výhrady k výměru daně, upozorňuje Petr Koubovský, daňový poradce z kanceláře Rödl & Partner a vedoucí Sekce majetkových daní Komory daňových poradců ČR.

12.05.2023 Loni a letos řadoví Češi splácí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku.

07.05.2024 "Letošní sjezd akcionářů Berkshire byl v poněkud utlumené náladě, protože se tentokrát pořádal po dlouhé době bez již zesnulého Charlieho Mungera. Na Buffettovi to bylo poznat. Ovšem i letošní sjezd nabídne investorům velmi cenné poznatky a vhledy do Buffettovi mysli, ohledně trhů a ekonomiky", říká analytik BHS Timur Barotov.

27.02.2020 Vedle klasických smíšených fondů kolektivního investování, poskládaných různým mixem akcií a dluhopisů dle rizikového profilu klienta, si čeští investoři hledají cestu k alternativním možnostem zhodnocení peněz. Takovým aktivem v mnoha domácnostech bývá investice do zlata, mnohými považovaného za bezpečný přístav, který uchová hodnotu a zajistí zhodnocení v dlouhém horizontu. Ve skutečnosti se jedná o čistě spekulativní investici, u které není možné stanovit vnitřní hodnotu a nepřináší žádný výnos v podobě dividend, pravidelného kupónu či podílu na zisku. To si již mnozí začínají uvědomovat, a proto se poohlíží po dalších vhodných investičních příležitostech.

28.04.2020 Ministerstvo financí navrhuje zrušit dan z nabytí nemovitostí a rozpočtový výpadek pokrýt tím, že se zruší daňové odpočty úroků u hypotečních úvěr. Ignorujíc to, že taková izolovaná snaha MF ČR o „vypárování“ rozpočtových ztrát (cca 13-14 mld.) působí zvláštně v situaci, kdy v posledních dvou letech narostly výdaje o 240 mld. a kdy MF ČR ani tváří v tvář bezprecedentnímu propadu ekonomiky nechce třeba pozastavit růst platů ve veřejném sektoru, horší však je, že pro kupující nemusí být taková změna nyní ani výhodná.

05.05.2023 Zprávou tohoto týdne je, že Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. To představuje zpomalení zvyšování úrokových sazeb, protože ještě nedávno zvyšovala své sazby o půl procentního bodu. Tato změna v přístupu je nejspíš dána tím, že statistiky z bankovního sektoru eurozóny ukázaly nejvyšší pokles poptávky po úvěrech za více než deset let, což může být vnímáno téměř jako alarm.

26.02.2020 Evropská komise dnes zveřejnila své pravidelné každoroční hodnocení socio-ekonomické situace České republiky. Evropská komise Česku vytýká předně to, že neučinilo žádný pokrok v reformě penzijního systému a systému financování veřejné zdravotní péče. Za problematické Brusel považuje loňské rozhodnutí vlády nenavyšovat věk odchodu do starobního důchodu. Vláda místo tohoto rozhodnutí nepřišla s alternativním řešením, což podle Komise staví otazník za dlouhodobou fiskální udržitelnost penzijního systému.