Schodek státního rozpočtu

Trump požadavkem zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP testuje skutečné odhodlání evropských politiků dále pokračovat ve válce na Ukrajině. Česko by muselo šmahem dávat na obranu o 260 miliard korun ročně více než nyní

22.12.2024 Trump říká, že bude chtít po členských zemích NATO, aby dávaly na obranu 5 % HDP. Pro představu, pokud by tento požadavek platil už příští rok, bude Česko muset na obranu dávat místo nyní plánovaných zhruba 160 miliard Kč hned přibližně 420 miliard Kč. To je nárůst o 260 miliard. Což dokonce o přibližně dvacet miliard převyšuje schodek státního rozpočtu, jak je na příští rok plánován.

Vláda letos plánovaný schodek nepřekročí. Zůstává ovšem otázkou, zda by tomu tak bylo i nebýt zářijových povodní

02.12.2024 Hospodaření státního rozpočtu skončilo v listopadu deficitem ve výši 259,2 miliardy korun. Schodek tak už více než měsíc před koncem roku překročil maximální deficit plánovaný ještě před zářijovými povodněmi, odpovídající 252 miliardám korun.

Schodek státního rozpočtu již přesahuje 200 miliard Kč

01.11.2024 Deficit státního rozpočtu ke konci října dosáhl hodnoty -200,7 mld. Kč. Meziročně sice příjmy vzrostly rychleji než výdaje, celkově však dle očekávání dochází k prohlubování schodku (vs -181,7 mld. Kč v září), který je na tento rok po novele zákona schválen ve výši -282 mld. Kč. Plánovaná pomoc obcím a občanům zasaženým povodněmi se v bilanci veřejných výdajů zatím příliš neprojevuje.

Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Přesto se ale veřejné finance stabilizují a ratingové agentury jsou v klidu, jak je to možné?

21.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo financí. Přesto se ale daří veřejné finance alespoň základním způsobem stabilizovat. A ratingové agentury také své hodnocení bonity českého dluhu nezhoršují. Tak ostatně učinily naposledy na sklonku 90. let minulého století. Takto dlouhá doba bez zhoršení ratingu je v EU mimořádná. Jak ovšem pasuje toto vše dohromady? Jak to, že rychlost zadlužování stoupá, zatímco ratingové agentury jsou v klidu?

Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020

20.10.2024 Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020.

Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu totiž nyní již převyšuje nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu

18.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.

Rozpočet na rok 2025 má „díru“ za 45 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Část tohoto manka mohou pokrýt „peníze na povodně“, které ale na povodně nepůjdou; vláda zřejmě peníze povodňové škody čtyřnásobně nadsadila

05.10.2024 Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V tomto týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.

Vláda dnes schvaluje navýšení schodků o 40 miliard korun, i když mezitím jí Brusel přiklepl 50 miliard. Celkem 90 miliard státních extra peněz na povodně je historicky zcela nevídané číslo

25.09.2024 Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun?

Vláda navýší schodek rozpočtu dohromady o 40 miliard, i když mezitím na povodně Brusel přislíbil 50 miliard. Tuto pomoc EU ale vláda nezohledňuje, což vede k domněnce, že pod záminkou povodní zvýší svůj dluh spíše kvůli blížícím se volbám

23.09.2024 Vláda ve středu schválí navýšení letošního schodku státního rozpočtu o 30 miliard a rozpočet pro rok příští s o deset miliard vyšším schodkem. Schválí tedy ten samý možný nárůst zadlužení, dohromady o 40 miliard korun, který kvůli povodním plánovala předtím, že jí EU minulý týden přislíbila pomoc zhruba 50 miliard korun.

Vláda kvůli výsledku krajských voleb zřejmě „přehodí“ schválení „českého Green Dealu“, například zdražení paliv o 10 Kč/l, na vládu příští, nejspíše se zároveň pod záminkou povodní zadluží více, než je nutné

23.09.2024 Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.

EU poskytne Česku kvůli povodním nečekaně masivní pomoc, zhruba 50 miliard korun. Je ale pak potřeba navyšovat schodek rozpočtu o 40 miliard, když zatím pojišťovny odhadují škody na 17 miliard?

20.09.2024 Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo. Premiér Fiala totiž oznámil, že Brusel poskytne Česku v přepočtu zhruba 50 miliard korun. A to velmi rychle, bez nutnosti spolufinancování z českých zdrojů. To tedy nejsou žádné jednotky procent (leda že bychom zcela nerealisticky počítali, že povodňové škody půjdou až do tisíců miliard).

Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním

20.09.2024 Ministr financí Zbyněk Stanjura včera oznámil, že navrhne novelizovat státní rozpočet v reakci na škody způsobené ničivými povodněmi. Původně plánovaný deficit 252 mld. Kč pro letošní rok se má navýšit o 30 miliard, navrhovaný schodek rozpočtu pro rok 2025 by se měl zvýšit o 10 mld. na 240 mld. Kč. Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší.

Třicet miliard na povodňové škody z navýšeného schodku státního rozpočtu se zdá být až příliš moc. Vždyť jen pojištěné škody, při minulých povodních polovina škod celkových, mají tvořit maximálně 17 miliard...

19.09.2024 Ministr financí Zbyněk Stanjura hodlá letošní schodek státního rozpočtu navýšit o 30 miliard korun. Kvůli povodňovým škodám. Po novelizaci příslušného zákona by měl letošní maximální možný schodek činit nikoli již 252, leč 282 miliard korun. Stanjura upozorňuje, že konečný údaj může být nižší. To má tedy pravdu. Dokonce by se dalo říci, že konečné navýšení schodku by mělo být nižší výrazně. Vlastně by k němu možná ani nemuselo dojít.

Bude kvůli povodňovým škodám třeba navýšit schodek státního rozpočtu? Zatím se tak naštěstí nezdá, i proto, že zasažená města jako Opava či Ostrava hospodaří přebytkově, přičemž miliardy na účtech má i celý Moravskoslezský kraj

15.09.2024 Mohou mít nyní hrozící povodně zásadní dopad na českou ekonomiku a třeba i státní rozpočet? To je zatím, samozřejmě, předčasná otázka. Jednak je třeba doufat v co nejmenší škody, jednak je těžko odhadovat dopady děje, jehož celkovou intenzitu a rozsah působení ještě ani plně neznáme.

Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace

13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.

Týdenní zpráva z FOREX trhu: Evropská centrální banka sníží sazby o 25 bb

09.09.2024 Klíčovou událostí ve Spojených státech bude zveřejnění inflace za srpen. Ta zřejmě dále zvolnila své tempo. Na 50bodové snížení úrokových sazeb na zasedání příští týden to ale podle našeho názoru stačit nebude. Z politických událostí přitáhne pozornost úterní televizní debata prezidentských kandidátů Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa. Evropská centrální banka pak ve čtvrtek sníží sazby o dalších 25 bazických bodů. Z evropských dat stojí za zmínku výsledky červencové průmyslové produkce. Ta ale dle již zveřejněných výsledků z velkých ekonomik v meziměsíčním srovnání zřejmě vykáže pokles. Inflace bude zveřejněna i na domácí půdě. I zde v důsledku nižších cen energií očekáváme její zpomalení.

Deficit české vlády byl loni ve skutečnosti o 45 miliard korun vyšší, potvrzuje Brusel. Vláda totiž část dluhu „schovává“ mimo rozpočet, zřejmě i v příštím roce – jde o desítky miliard

08.09.2024 Každoročně se strhává mediální humbuk kolem jednoho čísla – údaje o schodku státního rozpočtu. To však nakonec není ten klíčový údaj, který charakterizuje skutečný stav českých vládních a veřejných financí. A vlastě hraje stále menší a menší roli, pokud se chceme dobrat toho, jaký je jejich skutečný stav. Narůstá totiž objem peněz v mimorozpočtových fondech.

Jak vyrovnat české rozpočty? Jedním tahem

08.09.2024 Rozpočtové deficity vypadají stále poměrně bezútěšně. I v příštím roce má státní rozpočet hospodařit se schodkem až 230 miliard korun. Vládní politici tvrdí, že ke to zhusta kvůli prudkému navýšení mandatorních výdajů, k němuž došlo ještě za minulé vlády, během covidových let. Ne snad, že by k nárůstu mandatorních výdajů nedošlo. Jenže těžko v nich spatřovat hlavního viníka současných deficitů. České veřejné rozpočty totiž lze vyrovnat „jedním tahem“. A sice zásahy výlučně v ne-mandatorní oblasti. K vyrovnání českých veřejných financí totiž stačí vrátit zdanění superhrubé mzdy, jak platili před rokem 2021, a obnovit elektronickou evidenci tržeb, jak platila před covidem, tedy před rokem 2020.

Forex: Data tento týden vyznívala v neprospěch dolaru

06.09.2024 Data zveřejňovaná tento týden vyznívala v neprospěch amerického dolaru. Index ISM i PMI skončily mírně za očekáváními a zvýšily tak obavy o kondici amerického průmyslu. Počet volných pracovních pozic JOLTS za červenec byl nižší, než s čím trh počítal (7 676 tisíc vs. 8 100 tisíc), za tržním konsenzem zůstal i ADP report (99 tisíc vs 144 tisíc). O něco hůře dopadla i klíčová statistika Nonfarm payrolls, když místo očekávaných 165 tisíc nových pracovních míst tento počet dosáhl jen 118 tisíc. Směrem dolů pak byla revidována statistika za červenec. I tak ale míra nezaměstnanosti poklesla ze 4,3 % na 4,2 %.

Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace

05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.

Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře

04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?

Forex: Postupné obnovování kupní síly zaměstnanců pokračuje

03.09.2024 Z domova se dnes dočkáme statistik mzdového vývoje za Q2 24. Růst reálných mezd a obnovování kupní síly zaměstnanců pokračovalo, i když pomalejším tempem. V USA zveřejní ISM z průmyslu, který potvrdí, co naznačil již předběžný PMI, tedy snižující se aktivitu v sektoru.

Forex: Aktivita evropských průmyslníků zůstává výrazně utlumená

02.09.2024 Společná evropská měna vůči dolaru na počátku týdne nepatrně posílila. Finální srpnový PMI průmyslové aktivity za Německo, a potažmo za celou eurozónu, byl oproti předběžnému odhadu mírně vylepšen. To ale nic nemění na příběhu, že se úroveň indexu nachází hluboko v pásmu kontrakce.

Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i po očištění o inflaci

31.08.2024 Již dnes se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.

Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i v očištění o inflaci

29.08.2024 Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.

Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády

01.08.2024 Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.

Schodek státního rozpočtu již téměř vyčerpal schválené saldo

03.06.2024 Po pěti měsících roku 2024 hospodaří stát se schodkem -210,4 mld. Kč, což sice vzhledem k silnějšímu výběru daní představuje meziroční zlepšení, z pohledu letošního roku je však vyčerpán již téměř celý schodek schválený pro tento rok. Stát tak musí v následujících měsících posílit zejména příjmovou stranu.

ČR: Schodek státního rozpočtu v květnu dosáhl 210,4 mld. Kč

03.06.2024 “Díky silnějším daňovým příjmům a nižším výdajům v oblasti energetiky je letošní deficit rozpočtu ke konci května o 61 miliard korun nižší než loni ve stejném období. Červen a červenec bývají obvykle přebytkové vzhledem k inkasu čtvrtletních záloh DPH a daně z příjmů velkých firem po daňovém přiznání. Rozpočtové možnosti pro případné další letošní výdaje nad rámec schváleného rozpočtu budou známy až po výsledcích celého prvního pololetí,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Ranní okénko - Přehled týdne: předstihové ukazatele, mzdy, maloobchod, průmysl a zasedání

03.06.2024 Tento týden bude ve znamení předstihových ukazatelů PMI, které budou zveřejňovány v Česku, Německu, v eurozóně i v USA. Podstatná data z ČR poskytne např. oblast maloobchodu nebo průmyslový sektor. Nejsledovanější událostí bude zřejmě čtvrteční zasedání ECB, která má rozhodovat o nastavení měnové politiky. Na základě dosavadního vývoje v eurozóně předpokládáme, že ECB přistoupí ke snížení základní úrokové sazby o 25bb, což by mělo evropským ekonomikám pomoci na cestě z loňské recese.

Týdenní zpráva z FOREX trhu: Spotřebitelská poptávka v tuzemsku nabírá na síle

06.05.2024 Tuzemská data z reálné ekonomiky za březen by měla potvrdit charakter oživení domácí ekonomiky, které se podle nás opírá o růst spotřebitelské poptávky. Průmyslová výroba v březnu zřejmě pokračovala v kolísavém trendu a meziměsíčně oslabila, z části i kvůli nižší výrobě aut. Po dvou měsících růstu německá průmyslová výroba v březnu pravděpodobně rovněž klesla (o 1,3 % m/m). Výhled pro oživení v průmyslu zůstává nejistý, byť se sentiment indikátory v posledních měsících mírně zlepšily, stále však zůstávají na velmi nízkých úrovních. V závěru týdne zveřejněný písemný zápis z posledního jednání ČNB může více poodhalit podhoubí jestřábí komunikace bankovní rady.

Forex: Americký NFP report zklamal a posílil sázky na snížení sazeb

03.05.2024 Předběžný odhad HDP za Q1 24 ukázal, že česká ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % q/q po +0,4 % v Q4 23. V souladu s naším očekáváním tak postupně oživuje. Podílet by se na tom měla především domácí poptávka v podobě pokračujícího růstu investic a oživující spotřeby domácností. Na rozdíl od HDP zklamal PMI za duben, který ukázal na zhoršení nálady v tuzemském průmyslu, zatímco konsensus očekával mírné zlepšení. I přes celkově lepší sentiment v posledních měsících o přesvědčivém obratu k lepšímu v průmyslu zatím hovořit nelze. Schodek státního rozpočtu se ke konci dubna výrazně prohloubil a dosáhl 153,1 mld. CZK. Rizika se začínají koncentrovat ve směru hlubšího celoročního deficitu oproti plánovaným 252 mld. CZK.

Ranní okénko - Očekávané snížení sazeb ze strany ČNB, přesto koruna posílila pod 25 EUR/CZK

03.05.2024 Tento velmi zajímavý týden uzavřou data z amerického trhu práce. Ten lze hodnotit stále jako velmi přehřátý, když nezaměstnanost dosahuje historických minim a přibývá pracovních míst více, než je dlouhodobý průměr. Na této charakteristice pracovního trhu v USA by nic neměla změnit ani dubnová statistika.

Forex: Americký trh práce se dále utahuje

03.05.2024 Dubnový americký NFP report podle nás ukáže na další silný přírůstek nových pracovních sil v nezemědělském sektoru. Pokračující napětí na americkém trhu práce bude tak pravděpodobně nadále přiživovat inflační tlaky, což by mělo znejistit členy FOMC ohledně začátku snižování sazeb v letošním roce. Zároveň známky ohledně jeho ochlazování, které by mohlo centrální bankéře k prvnímu snížení sazeb přiblížit, se zatím nedostavují. Na domácím trhu bude pravděpodobně ještě rezonovat včerejší zasedání ČNB.

Forex: ČNB snížila sazby o 50 bb a její komunikace zůstala jestřábí

02.05.2024 Česká národní banka na dnešním zasedání vůči analytickému konsensu nepřekvapila, když snížila úrokové sazby o 50 bb, tak jak víceméně avizovala vyjádření některých členů bankovní rady (BR) v minulých týdnech. Finanční trhy ovšem před zasedáním přisuzovaly nemalou šanci i pouze 25bodovému snížení. Na tiskové konferenci guvernér Michl pokračoval v jestřábí rétorice.

Schodek státního rozpočtu 153,1 mld. CZK

02.05.2024 Schodek státního rozpočtu se v dubnu prohloubil na 153,1 mld. korun ze 105 mld. CZK v březnu.

Schodek státního rozpočtu 105 mld. CZK

02.04.2024 V březnu skončil státní rozpočet schodkem 105 mld. korun. Meziročně se rozpočtový deficit zlepšil o více než 60 mld. CZK. Jedná se o nejlepší březnový výsledek za posledních pět let.

$C:\fakepath\ceska republika2.jpg$

Fitch upravil výhled úvěrového ratingu ČR na stabilní

25.02.2024 Americká ratingová agentura Fitch Ratings v pátek změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo včera na sociální síti X české ministerstvo financí.

Ústavní soud zamítl stížnost poslanců ANO, loňské snížení mimořádné valorizace penzí platí beze zbytku. Verdikt soudu přivítají ratingové agentury, nelze jej však přeceňovat – stav tuzemských veřejných financí zásadněji nezlepší

24.01.2024 Ústavní soud dnes zamítl stížnost poslanců opozičního hnutí ANO ohledně ponížení loňské mimořádné valorizace důchodů. Tím pádem definitivně stvrdil, že důchodci si loni z hlediska vývoje svých reálných příjmů pohoršili nejvýrazněji za posledních více než deset let. Ponížení mimořádné valorizace totiž znamená, že loňský růst průměrné penze zaostal za růstem hladiny spotřebitelských cen, jemuž čelí průměrný starobní důchodce. Navýšení penzí přitom zaostalo za růstem cen, jemuž důchodci čelí, nejvýrazněji od roku 2012.

Životní pojištění versus vládní konsolidační balíček. Přehledný průvodce změnami v roce 2024

23.01.2024 Několikamiliardové úspory i ozdravení státního rozpočtu – to jsou hlavní cíle nového konsolidačního balíčku, který na začátku nového roku vstupuje v platnost. Nová pravidla daňového zvýhodnění či odvodů značně ovlivní život řady Čechů, kteří budou muset prioritizovat své potřeby. Jak by měli lidé v roce 2024 přistupovat k pojištění? Co všechno se mění pro zaměstnance, dohodáře či živnostníky? A jak obstojí životní pojištění na žebříčku jejich potřeb? Na tyto otázky odpovídá následující článek.

Naplánovaný rozpočet se podařilo dodržet

04.01.2024 Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.

Ranní okénko - Dnes hlavními tématy státní rozpočet v ČR a inflace v Německu

04.01.2024 Dnes odpoledne zveřejní Ministerstvo financí výsledek hospodaření české vlády za rok 2023. Naplánovaný rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč se s vysokou pravděpodobností podaří dodržet, jelikož ke konci listopadu schodek činil 269,1 mld. Kč. Ale jásat není možné, protože veřejné finance se počátkem roku 2020 vymkly kontrole. Proto současná vládní garnitura schválila tzv. konsolidační balíček, pomocí kterého by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnější dráhu, ale jedná se pouze o první krok ke konsolidaci veřejných financí. Pro rok 2024 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 252 mld. Kč a je tak zcela zřejmé, že další kroky budou muset následovat.

$C:\fakepath\cesko-2023.png$

Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2023

31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:

Fialova vláda zmírní „lex ČEZ“, informuje Bloomberg. Kabinet zjevně ustupuje tlaku menšinových akcionářů, včetně fondů z USA, a podřizuje se i ekonomické realitě dneška

22.11.2023 Fialova vláda pravděpodobně zmírní navrhovanou legislativu upravující zákon o přeměnách obchodních společností, informuje dnes agentura Bloomberg, citující své blíže nespecifikované zdroje.

Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit

25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.

Vláda v září hospodařila přebytkově již čtvrtý měsíc v řadě. Pokud najde úspory za 15 miliard, může se letos „vejít“ do vytyčeného schodku 295 miliard

02.10.2023 Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun. Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.

Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“

28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.

Schodek má být příští rok 252 miliard. Fialova vláda by tak za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér

01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?

Schodek má být příští rok 252 miliard. Zní to hrozivě, vláda ale přesto veřejné finance stabilizuje – pomůže jí inflace, která znehodnocuje, a tedy umazává jak úspory obyvatel ČR, tak současně i dluh vlády

30.08.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace.

Česku a Turecku nejvíce hrozí měnová krize. Japonský finanční dům Nomura zdvihá varovný prst směrem k Fialově vládě: pád koruny a zchudnutí lidí v ČR hrozí i kvůli pomalému ozdravování veřejných financí

18.08.2023 Česku takřka nejvíce se srovnatelných zemí světa hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Turecku a Srí Lance.

Vláda druhý měsíc v řadě snižuje rozpočtový schodek, přesto se letos do vytyčeného schodku nejspíše nevejde. A to ani tehdy, pokud se podaří ušetřit dvacet miliard, čímž ministr financí nyní splnění vytyčeného schodku 295 miliard podmiňuje

01.08.2023 Vládě se druhý měsíc v řadě daří snižovat rozpočtový schodek. Koncem července činil 214,1 miliardy Kč. Byl o zhruba miliardu nižší než koncem června.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Singer: Příčinou nerůstu české ekonomiky je i provázanost s Německem

09.07.2023 Příčiny současného špatného výkonu české ekonomiky jsou například její provázanost s ekonomikou Německou, struktura hospodářství, zaostávání infrastruktury a rostoucí výdaje státu. Problémem jsou i dotace za pouhou existenci, míní bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer, který je nyní hlavním ekonomem Generali CEE Holding. Řekl to serveru Lidovky.cz. Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta.

Meziměsíčně deficit klesl na 215,4 mld. Kč

03.07.2023 V polovině roku činí deficit státního rozpočtu 215,4 mld. Kč, což je o 56 mld. Kč lepší výsledek než ke konci května. Do státního rozpočtu navíc ve zbytku roku přitečou ještě peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax.

Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun

03.07.2023 Vláda v červnu výrazně zlepšila kumulativní saldo letošního hospodaření státního rozpočtu. Po květnovém deficitu 71,4 miliardy se jí za červen dařilo celkově hospodařit ve výrazně kladných hodnotách. Červnové hospodaření státního rozpočtu totiž končí přebytkem 56 miliard korun. Schodek státního rozpočtu tím pádem klesá z květnové kumulativní úrovně 271,4 miliardy korun na červnovou kumulativní hodnotu 215,4 miliardy korun.

Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu

03.07.2023 Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.

V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?

23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.

Den daňové svobody bude letos v Česku 17. června, dřív než loni

09.06.2023 Češi letos budou pracovat na odvody daní 168 dní, den daňové svobody tak připadne na 17. června. Bude o dva dny dřív než v loňském roce, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. V evropském srovnání je Česko zhruba uprostřed, na úrovni Španělska.

Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek

08.06.2023 Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.

Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu

05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.

Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. Což je jen další důvod pro ministra Stanjuru, aby rázně škrtal desítky miliard ještě letos a nad rámec balíčku, jak nově slibuje

02.06.2023 Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu se dál výrazně zhoršil

02.06.2023 Schodek státního rozpočtu se v květnu dál výrazně prohloubil na 271, 4 mld. korun. I když je květen tradičně “slabým” měsícem a dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, včerejší čísla opět překvapila spíše negativně. Prohlubování deficitu v druhé polovině roku se sice kvůli řadě důvodů může zpomalit (např. mimořádná dividenda od ČEZ), i tak se však celkový deficit v tomto roce pravděpodobně přiblíží 400 miliardám korun (versus náš současný odhad 360 mld. CZK a původně schválený rozpočet s deficitem 295 mld. CZK).

Schodek státního rozpočtu se prohloubil

01.06.2023 Schodek státního rozpočtu skončil v květnu na -271,4 mld. CZK oproti 200 mld. korun v dubnu.

Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 mld. CZK

01.06.2023 Stát do konce května hospodařil s deficitem ve výši 271,4 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku v historii. Zatímco kumulované příjmy od počátku roku vzrostly meziročně o 9,8 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů tempo zvyšování spotřebitelských cen nadále výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu HDP je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější.

Odbory si hrají na „zlého muže“, zřizují stávkový výbor. Vláda by se neměla nechat zastrašit, zároveň ale být svolná k jednání

30.05.2023 Odbory nyní hrozí nejen stávkovou pohotovostí, ale také vytvořením stávkového výboru. O něm rozhodl dnešní sněm Českomoravské konfederace odborových svazů, největší odborářské organizace v Česku. Odborářům vadí dopad navrženého vládního konsolidačního balíčku zejména na zaměstnance a jejich rodiny a také na důchodce. Jmenují například zavedení nemocenského pojištění nebo zrušení daňového zvýhodnění benefitů či příspěvku na členství v odborech.

Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“

23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.

Spoléhat se dál na lavírující politiky? Zajištění na stáří je potřeba vzít do vlastních rukou. K důstojné penzi stačí překvapivě málo, ale musíte začít včas

15.05.2023 Mimořádné tempo zadlužování České republiky pokračuje. Ke konci letošního dubna činil schodek státního rozpočtu 200 miliard korun. Pokud nepočítáme období od vypuknutí koronavirové pandemie, jde o nejvyšší deficit v samostatné české historii. A to včetně krizového roku 2009 s výsledkem -192 miliard korun. Nicméně tehdy šlo o deficit za celý rok, nikoli za jeho třetinu, jako letos.

Analytici: Změna daně z nemovitosti zdraží nájemní bydlení

11.05.2023 Vyšší daň z nemovitosti negativně ovlivní ceny nájemného, míní analytici. Uznávají však, že byla dosud oproti zbytku Evropy nebývale nízká, proto se zvýšení daně dalo očekávat. Změnu daně z nemovitosti představila vláda v rámci konsolidačního balíčku, zvýšit by se měla v některých případech až na dvojnásobek. Trh s bydlením ovlivní také snížení daně ze stavebních prací pro bydlení, která klesne o tři procenta na 12 procent.

Tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v dubnu mírně zpomalilo

02.05.2023 Stát do konce dubna hospodařil s deficitem ve výši 200 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za první čtyři měsíce. Zatímco příjmy vzrostly meziročně o 11,4 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021.

Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard

02.05.2023 Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.

Rozpočtová dieta, aneb čekání na Godota?

21.04.2023 Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.

Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace

07.04.2023 Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.

Forex: Koruna zůstává silná

04.04.2023 Koruna začala nový týden v dobré náladě a krátce se podívala i pod 23,40 EUR/CZK. Z pohledu domácích makro čísel toho přitom včerejšek moc povzbudivého nenabídl. Za prvé, sentiment ve zpracovatelském průmyslu (PMI) zůstává v pásmu recese, což jde na vrub poklesu nových zakázek (třináctý měsíc v řadě), nižšího objemu výroby a slabší zaměstnanosti.

Stát do konce března hospodařil se schodkem ve výši 166,2 mld. CZK

03.04.2023 Deficit 166,2 mld. CZK je vůbec nejhorší výsledek ke konci března. Zatímco příjmy vzrostly za první kvartál meziročně o 13 % a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců byl v březnu historicky nejhlubší, když dosáhl 467,4 mld. CZK.

Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem, který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021

03.04.2023 Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.

Lednový schodek státního rozpočtu dosáhl 6,8 mld. CZK

01.02.2023 Za meziročním zhoršením salda o 10,7 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Podepsala se na tom zejména pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií, výplata úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním.

Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu

04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.

Ranní glosa

04.01.2023 Hospodaření státu za minulý rok skončilo se schodkem 360,4 mld. Kč. Oproti říjnové novele státního rozpočtu, jež počítala s deficitem 375 mld., jde o lepší výsledek díky vyššímu výběru daní a prozatím i nižším výdajům v souvislosti s kompenzacemi podnikům v rámci energetické krize. Meziročně se schodek státního rozpočtu sice snížil o 59 mld., stále jde však o historicky třetí nejhorší výsledek hospodaření státu po pandemických letech 2020 a 2021.

Schválený schodek 295 miliard pro letošní rok není realistický, říká šéf Národní rozpočtové rady. Spíše dle něj vykáže hodnotu kolem 350 či 360 miliard, tedy zhruba jako za rok 2022

04.01.2023 Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený při letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká.

Rozbřesk: Rozpočet se schodkem 360 miliard korun a koruna dál posiluje

Státní rozpočet loni skončil se schodkem 360,4 mld. CZK

03.01.2023 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát loni hospodařil s deficitem ve výši 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit.

Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu

03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.

$C:\fakepath\Ceska republika.jpg$

Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2022

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK

01.12.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.

V Česku elektřina pro domácnosti zlevňuje za poslední rok suverénně nejvíce v celé EU. Celková inflace je díky tomu třetí nejnižší v EU

30.11.2022 V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky. Například v Itálii meziročně o 199 procent, což znamená, že je její cena průměrně prakticky na trojnásobku úrovně loňského října. V EU jako celku elektřina zdražuje, a to meziročně o 38,4 procenta.

Česku podle Nomury hrozí měnová krize podobně jako Turecku, jež má inflaci skoro 90 %. Jak se to přihodilo?

29.11.2022 Turecko je momentálně pro svět odstrašujícím příkladem nehodným následování, alespoň tedy co se jeho boje s inflací týče. Vážná měnová krize se tam vznáší ve vzduchu. Podle některých expertů však pravděpodobnost měnové krize v Česku je srovnatelná jako právě v Turecku. Šokující. Co za tím vězí?

Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let

21.11.2022 Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.

Zásadní otočka. Česká inflace byla v říjnu třetí nejnižší v celé EU

17.11.2022 Inflace v České republice byla v říjnu třetí nejnižší v celé EU. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat. V samotném měsíci říjnu ceny v Česku poklesly, a to o 1,1 procenta. Výrazněji poklesly už jen v Estonsku a v Řecku. Ve většině zemí EU ceny v říjnu naopak rostly. Za celou EU činí říjnová inflace 1,4 procenta.

Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii

01.11.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní

19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda

08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?

07.10.2022 Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.

Kompenzace vysokých cen energií a valorizace důchodů prohlubují deficit rozpočtu

03.10.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního září hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 55,4 mld. Kč, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Schodek státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, avšak mohl by skončit pod 350 mld. Kč.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru

03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.

Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace

27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.

$C:\fakepath\cnb2.jpeg$

Analytici čekají zachování sedmiprocentní úrokové sazby ČNB

25.09.2022 Bankovní rada ČNB zřejmě ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy na nejvyšší úrovni od roku 1999. Očekává to většina analytiků, které ČTK oslovila. Sedmiprocentní sazby platí od 22. června, pro jejich zachování se v uplynulém týdnu vyslovili v médiích i viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Frait.

Forex: Utažený trh práce v USA nahrává zpřísňování měnové politiky

02.09.2022 Dnes budou finanční trhy sledovat hlavně srpnový růst zaměstnanosti v USA. Počet nově vytvořených pracovních míst se podle nás snížil na 300 tis. Míra nezaměstnanosti zároveň setrvala na 3,5 %. Napětí amerického trhu práce bude pro Fed jedním z důležitých důvodů, proč pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Případné překvapení na jednu či druhou stranu proto může zahýbat sázkami na velikost hiku americké centrální banky na nadcházejícím zasedání. Z domácího pohledu bude zajímavé zveřejnění červencového růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně, který podle tržního konsenzu výrazně zrychlil.

Forex: Tuzemský průmysl se potýká se slábnoucí poptávkou

01.09.2022 Domácí výrobní PMI v srpnu zůstal podle očekávání na červencových 46,8 bodech. Již třetí měsíc řadě tak došlo optikou tohoto ukazatele k meziměsíčnímu zhoršení situace v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Zatímco problémy se subdodávkami podle nákupních manažerů rychle odeznívají, dopadá na český průmysl slábnoucí poptávka. Firmy ji řeší nižšími objemy výroby i snižováním zaměstnanosti. Celkově dnešní údaj potvrzuje naše očekávání, že českou ekonomiku čeká ve druhé polovině roku technická recese, kterou bude doprovázet postupné oslabování inflačních tlaků a mírný nárůst nezaměstnanosti.

Letošní srpnový schodek státního rozpočtu zhruba odpovídal pandemickému roku 2020

01.09.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč, což je obdobný výsledek jako v srpnu 2020. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 66,9 mld. Kč, což odráží vyšší daňové příjmy.

Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci

01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.

Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP

01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.

Předchozí klíčová slova

Schizma

Schlumberger

Schlumberger (SLB)

Schlumberger (SLB.US)

Schnorr

Schodek

Schodek obchodu s Čínou

Schodek rozpočtu

Schodek rozpočtu ČR

Schodek Ruska

Následující klíčová slova

Schodek státních financí

Schodek USA v listopadu

Schodek veřejného sektoru

Schodek veřejného sektoru Německa

Schodek veřejných financí

Schodek zahraničního obchodu

Schodek zahraničního obchodu USA

Schodek zahraničních investic

Schodek 300 miliard

Scholar Rock

Články

reklama

Seminář "Juniorská škola tradingu - Forex I-II" je určen pro začínající investory a obchodníky. Pokud chcete vyzkoušet něco nového, vymanit se z davu a být úspěšný v obchodování na finančních trzích, tak je tento kurz určen právě vám. I když je seminář zaměřen na forexový trh (obchodování s měnami), tak je vhodný rovněž pro všechny začínající obchodníky na finančních trzích a veškeré informace z tohoto semináře lze úspěšně používat také pro komodity, akcie, akciové indexy či kryptoměny.

Literatura

Novinka! Kniha "Jak se stát forexovým obchodníkem" Ondřeje Hartmana vychází ve druhém a výrazně rozšířeném vydání!

Kniha vychází již ve druhém, ale tentokrát výrazně upraveném a rozšířeném vydání. Kniha je koncipována tak, aby byla užitečným průvodcem jak začínajícím obchodníkům bez zkušeností, tak i těm, kdo na forexu již obchodují a potřebují si prohloubit své znalosti.

Kniha "FOREX – Ziskové intradenní a swingové obchodní strategie" od Kathy Lien vychází v češtině!

Je nám velikou ctí, že můžeme obohatit český a slovenský forexový trh světově uznávanou knihou číslo 1 pro každého, kdo chce do hloubky pochopit fungování největšího světového finančního trhu.

$C:\fakepath\kathy-lien-08112017.jpg$

Světový bestseller o tradingu v češtině! Úspěšní obchodníci: Jak běžní lidé porážejí Wall Street v jeho vlastní hře

Jedna z nejprodávanějších knih od Kathy Lien právě vychází v českém překladu! Obsahuje sérii rozhovorů Kathy Lien s nejúspěšnějšími tradery. Tato kniha se stala inspirací pro tisíce čtenářů po celém světě. Setkáte se v ní s příběhy obyčejných lidí, kteří dokázali zbohatnout díky systematickému dodržování konkrétních pravidel v tradingu. Bez ohledu na jejich povolání jsou dnes úspěšnými obchodníky a investory. V této knize vám budou představeny jejich obchodní přístupy a strategie, které vám pomohou pochopit, jak lze pomocí vlastní píle dosáhnout úspěchu ve zdánlivě složitém světě tradingu.

Potvrďte prosím...	Zavřít