Schodek státního rozpočtu
Schodek státního rozpočtu již přesahuje 200 miliard Kč
01.11.2024 Deficit státního rozpočtu ke konci října dosáhl hodnoty -200,7 mld. Kč. Meziročně sice příjmy vzrostly rychleji než výdaje, celkově však dle očekávání dochází k prohlubování schodku (vs -181,7 mld. Kč v září), který je na tento rok po novele zákona schválen ve výši -282 mld. Kč. Plánovaná pomoc obcím a občanům zasaženým povodněmi se v bilanci veřejných výdajů zatím příliš neprojevuje.
Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Přesto se ale veřejné finance stabilizují a ratingové agentury jsou v klidu, jak je to možné?
21.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které v pátek zveřejnilo ministerstvo financí. Přesto se ale daří veřejné finance alespoň základním způsobem stabilizovat. A ratingové agentury také své hodnocení bonity českého dluhu nezhoršují. Tak ostatně učinily naposledy na sklonku 90. let minulého století. Takto dlouhá doba bez zhoršení ratingu je v EU mimořádná. Jak ovšem pasuje toto vše dohromady? Jak to, že rychlost zadlužování stoupá, zatímco ratingové agentury jsou v klidu?
Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020
20.10.2024 Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020.
Fiala v zadlužení překonal Babiše, už rok před volbami. Nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu totiž nyní již převyšuje nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu
18.10.2024 Nominální nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu už překonal nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Rozpočet na rok 2025 má „díru“ za 45 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Část tohoto manka mohou pokrýt „peníze na povodně“, které ale na povodně nepůjdou; vláda zřejmě peníze povodňové škody čtyřnásobně nadsadila
05.10.2024 Státní rozpočet na příští rok není jen terčem kritiky opozice, přidává se i Národní rozpočtová rada. V tomto týdnu vyjádřila pochybnost ohledně realističnosti hned několika rozpočtovaných cifer. Hrozí tak opět, jako loni, že skutečný deficit celkového hospodaření vlády v roce 2025 bude třeba o desítky miliard vyšší než ten, který nyní ministerstvo financí „maluje“ na úrovni 241 miliard korun.
Vláda dnes schvaluje navýšení schodků o 40 miliard korun, i když mezitím jí Brusel přiklepl 50 miliard. Celkem 90 miliard státních extra peněz na povodně je historicky zcela nevídané číslo
25.09.2024 Vláda má dnes schválit o 30 miliard vyšší schodek letošního rozpočtu a o 10 miliard navýšit schodek toho příštího. Proč, když jí EU slíbila pomoc za povodně zhruba 50 miliard korun?
Vláda navýší schodek rozpočtu dohromady o 40 miliard, i když mezitím na povodně Brusel přislíbil 50 miliard. Tuto pomoc EU ale vláda nezohledňuje, což vede k domněnce, že pod záminkou povodní zvýší svůj dluh spíše kvůli blížícím se volbám
23.09.2024 Vláda ve středu schválí navýšení letošního schodku státního rozpočtu o 30 miliard a rozpočet pro rok příští s o deset miliard vyšším schodkem. Schválí tedy ten samý možný nárůst zadlužení, dohromady o 40 miliard korun, který kvůli povodním plánovala předtím, že jí EU minulý týden přislíbila pomoc zhruba 50 miliard korun.
Vláda kvůli výsledku krajských voleb zřejmě „přehodí“ schválení „českého Green Dealu“, například zdražení paliv o 10 Kč/l, na vládu příští, nejspíše se zároveň pod záminkou povodní zadluží více, než je nutné
23.09.2024 Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné.
EU poskytne Česku kvůli povodním nečekaně masivní pomoc, zhruba 50 miliard korun. Je ale pak potřeba navyšovat schodek rozpočtu o 40 miliard, když zatím pojišťovny odhadují škody na 17 miliard?
20.09.2024 Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo. Premiér Fiala totiž oznámil, že Brusel poskytne Česku v přepočtu zhruba 50 miliard korun. A to velmi rychle, bez nutnosti spolufinancování z českých zdrojů. To tedy nejsou žádné jednotky procent (leda že bychom zcela nerealisticky počítali, že povodňové škody půjdou až do tisíců miliard).
Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním
20.09.2024 Ministr financí Zbyněk Stanjura včera oznámil, že navrhne novelizovat státní rozpočet v reakci na škody způsobené ničivými povodněmi. Původně plánovaný deficit 252 mld. Kč pro letošní rok se má navýšit o 30 miliard, navrhovaný schodek rozpočtu pro rok 2025 by se měl zvýšit o 10 mld. na 240 mld. Kč. Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší.
Třicet miliard na povodňové škody z navýšeného schodku státního rozpočtu se zdá být až příliš moc. Vždyť jen pojištěné škody, při minulých povodních polovina škod celkových, mají tvořit maximálně 17 miliard...
19.09.2024 Ministr financí Zbyněk Stanjura hodlá letošní schodek státního rozpočtu navýšit o 30 miliard korun. Kvůli povodňovým škodám. Po novelizaci příslušného zákona by měl letošní maximální možný schodek činit nikoli již 252, leč 282 miliard korun. Stanjura upozorňuje, že konečný údaj může být nižší. To má tedy pravdu. Dokonce by se dalo říci, že konečné navýšení schodku by mělo být nižší výrazně. Vlastně by k němu možná ani nemuselo dojít.
Bude kvůli povodňovým škodám třeba navýšit schodek státního rozpočtu? Zatím se tak naštěstí nezdá, i proto, že zasažená města jako Opava či Ostrava hospodaří přebytkově, přičemž miliardy na účtech má i celý Moravskoslezský kraj
15.09.2024 Mohou mít nyní hrozící povodně zásadní dopad na českou ekonomiku a třeba i státní rozpočet? To je zatím, samozřejmě, předčasná otázka. Jednak je třeba doufat v co nejmenší škody, jednak je těžko odhadovat dopady děje, jehož celkovou intenzitu a rozsah působení ještě ani plně neznáme.
Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace
13.09.2024 Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Evropská centrální banka sníží sazby o 25 bb
09.09.2024 Klíčovou událostí ve Spojených státech bude zveřejnění inflace za srpen. Ta zřejmě dále zvolnila své tempo. Na 50bodové snížení úrokových sazeb na zasedání příští týden to ale podle našeho názoru stačit nebude. Z politických událostí přitáhne pozornost úterní televizní debata prezidentských kandidátů Kamaly Harrisové a Donalda Trumpa. Evropská centrální banka pak ve čtvrtek sníží sazby o dalších 25 bazických bodů. Z evropských dat stojí za zmínku výsledky červencové průmyslové produkce. Ta ale dle již zveřejněných výsledků z velkých ekonomik v meziměsíčním srovnání zřejmě vykáže pokles. Inflace bude zveřejněna i na domácí půdě. I zde v důsledku nižších cen energií očekáváme její zpomalení.
Deficit české vlády byl loni ve skutečnosti o 45 miliard korun vyšší, potvrzuje Brusel. Vláda totiž část dluhu „schovává“ mimo rozpočet, zřejmě i v příštím roce – jde o desítky miliard
08.09.2024 Každoročně se strhává mediální humbuk kolem jednoho čísla – údaje o schodku státního rozpočtu. To však nakonec není ten klíčový údaj, který charakterizuje skutečný stav českých vládních a veřejných financí. A vlastě hraje stále menší a menší roli, pokud se chceme dobrat toho, jaký je jejich skutečný stav. Narůstá totiž objem peněz v mimorozpočtových fondech.
Jak vyrovnat české rozpočty? Jedním tahem
08.09.2024 Rozpočtové deficity vypadají stále poměrně bezútěšně. I v příštím roce má státní rozpočet hospodařit se schodkem až 230 miliard korun. Vládní politici tvrdí, že ke to zhusta kvůli prudkému navýšení mandatorních výdajů, k němuž došlo ještě za minulé vlády, během covidových let. Ne snad, že by k nárůstu mandatorních výdajů nedošlo. Jenže těžko v nich spatřovat hlavního viníka současných deficitů. České veřejné rozpočty totiž lze vyrovnat „jedním tahem“. A sice zásahy výlučně v ne-mandatorní oblasti. K vyrovnání českých veřejných financí totiž stačí vrátit zdanění superhrubé mzdy, jak platili před rokem 2021, a obnovit elektronickou evidenci tržeb, jak platila před covidem, tedy před rokem 2020.
Forex: Data tento týden vyznívala v neprospěch dolaru
06.09.2024 Data zveřejňovaná tento týden vyznívala v neprospěch amerického dolaru. Index ISM i PMI skončily mírně za očekáváními a zvýšily tak obavy o kondici amerického průmyslu. Počet volných pracovních pozic JOLTS za červenec byl nižší, než s čím trh počítal (7 676 tisíc vs. 8 100 tisíc), za tržním konsenzem zůstal i ADP report (99 tisíc vs 144 tisíc). O něco hůře dopadla i klíčová statistika Nonfarm payrolls, když místo očekávaných 165 tisíc nových pracovních míst tento počet dosáhl jen 118 tisíc. Směrem dolů pak byla revidována statistika za červenec. I tak ale míra nezaměstnanosti poklesla ze 4,3 % na 4,2 %.
Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace
05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Česko mohlo již příští rok hospodařit přebytkově, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Mandatorní výdaje nejsou hlavní problém, tím je obava ze ztráty tváře
04.09.2024 Česko mohlo již příští rok hospodařit vyrovnaně, aniž by se cokoli měnilo na dosavadním vývoji mandatorních výdajů státního rozpočtu. Jak to?
Forex: Postupné obnovování kupní síly zaměstnanců pokračuje
03.09.2024 Z domova se dnes dočkáme statistik mzdového vývoje za Q2 24. Růst reálných mezd a obnovování kupní síly zaměstnanců pokračovalo, i když pomalejším tempem. V USA zveřejní ISM z průmyslu, který potvrdí, co naznačil již předběžný PMI, tedy snižující se aktivitu v sektoru.
Forex: Aktivita evropských průmyslníků zůstává výrazně utlumená
02.09.2024 Společná evropská měna vůči dolaru na počátku týdne nepatrně posílila. Finální srpnový PMI průmyslové aktivity za Německo, a potažmo za celou eurozónu, byl oproti předběžnému odhadu mírně vylepšen. To ale nic nemění na příběhu, že se úroveň indexu nachází hluboko v pásmu kontrakce.
Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i po očištění o inflaci
31.08.2024 Již dnes se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Fialova vláda vytvoří celkově o zhruba 320 miliard větší dluh než předchozí vláda Babišova, pokud tedy bude v příštím roce schodek kolem uváděných 230 miliard. Tu Babišovu „trumfne“ i v očištění o inflaci
29.08.2024 Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Rozpočet v ohrožení navzdory opatrným výdajům vlády
01.08.2024 Nové pololetí započaly veřejné finance dalším prohloubením schodku státního rozpočtu, který se z červnových -178,6 mld. Kč zvýšil na -192,3 mld. Kč. Oproti minulému roku však jde o zlepšení salda o 21,8 mld. Kč, ke kterému přispělo zejména zvýšení celkových příjmů o 3,6 % při pouze mírném zvýšení výdajů (1,3 %). Vzhledem k mírně zhoršujícím se vyhlídkám růstu ekonomiky v tomto roce však bude další zvyšování tempa růstu příjmů státního rozpočtu zřejmě pod tlakem.
Schodek státního rozpočtu již téměř vyčerpal schválené saldo
03.06.2024 Po pěti měsících roku 2024 hospodaří stát se schodkem -210,4 mld. Kč, což sice vzhledem k silnějšímu výběru daní představuje meziroční zlepšení, z pohledu letošního roku je však vyčerpán již téměř celý schodek schválený pro tento rok. Stát tak musí v následujících měsících posílit zejména příjmovou stranu.
ČR: Schodek státního rozpočtu v květnu dosáhl 210,4 mld. Kč
03.06.2024 “Díky silnějším daňovým příjmům a nižším výdajům v oblasti energetiky je letošní deficit rozpočtu ke konci května o 61 miliard korun nižší než loni ve stejném období. Červen a červenec bývají obvykle přebytkové vzhledem k inkasu čtvrtletních záloh DPH a daně z příjmů velkých firem po daňovém přiznání. Rozpočtové možnosti pro případné další letošní výdaje nad rámec schváleného rozpočtu budou známy až po výsledcích celého prvního pololetí,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ranní okénko - Přehled týdne: předstihové ukazatele, mzdy, maloobchod, průmysl a zasedání
03.06.2024 Tento týden bude ve znamení předstihových ukazatelů PMI, které budou zveřejňovány v Česku, Německu, v eurozóně i v USA. Podstatná data z ČR poskytne např. oblast maloobchodu nebo průmyslový sektor. Nejsledovanější událostí bude zřejmě čtvrteční zasedání ECB, která má rozhodovat o nastavení měnové politiky. Na základě dosavadního vývoje v eurozóně předpokládáme, že ECB přistoupí ke snížení základní úrokové sazby o 25bb, což by mělo evropským ekonomikám pomoci na cestě z loňské recese.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Spotřebitelská poptávka v tuzemsku nabírá na síle
06.05.2024 Tuzemská data z reálné ekonomiky za březen by měla potvrdit charakter oživení domácí ekonomiky, které se podle nás opírá o růst spotřebitelské poptávky. Průmyslová výroba v březnu zřejmě pokračovala v kolísavém trendu a meziměsíčně oslabila, z části i kvůli nižší výrobě aut. Po dvou měsících růstu německá průmyslová výroba v březnu pravděpodobně rovněž klesla (o 1,3 % m/m). Výhled pro oživení v průmyslu zůstává nejistý, byť se sentiment indikátory v posledních měsících mírně zlepšily, stále však zůstávají na velmi nízkých úrovních. V závěru týdne zveřejněný písemný zápis z posledního jednání ČNB může více poodhalit podhoubí jestřábí komunikace bankovní rady.
Forex: Americký NFP report zklamal a posílil sázky na snížení sazeb
03.05.2024 Předběžný odhad HDP za Q1 24 ukázal, že česká ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % q/q po +0,4 % v Q4 23. V souladu s naším očekáváním tak postupně oživuje. Podílet by se na tom měla především domácí poptávka v podobě pokračujícího růstu investic a oživující spotřeby domácností. Na rozdíl od HDP zklamal PMI za duben, který ukázal na zhoršení nálady v tuzemském průmyslu, zatímco konsensus očekával mírné zlepšení. I přes celkově lepší sentiment v posledních měsících o přesvědčivém obratu k lepšímu v průmyslu zatím hovořit nelze. Schodek státního rozpočtu se ke konci dubna výrazně prohloubil a dosáhl 153,1 mld. CZK. Rizika se začínají koncentrovat ve směru hlubšího celoročního deficitu oproti plánovaným 252 mld. CZK.
Ranní okénko - Očekávané snížení sazeb ze strany ČNB, přesto koruna posílila pod 25 EUR/CZK
03.05.2024 Tento velmi zajímavý týden uzavřou data z amerického trhu práce. Ten lze hodnotit stále jako velmi přehřátý, když nezaměstnanost dosahuje historických minim a přibývá pracovních míst více, než je dlouhodobý průměr. Na této charakteristice pracovního trhu v USA by nic neměla změnit ani dubnová statistika.
Forex: Americký trh práce se dále utahuje
03.05.2024 Dubnový americký NFP report podle nás ukáže na další silný přírůstek nových pracovních sil v nezemědělském sektoru. Pokračující napětí na americkém trhu práce bude tak pravděpodobně nadále přiživovat inflační tlaky, což by mělo znejistit členy FOMC ohledně začátku snižování sazeb v letošním roce. Zároveň známky ohledně jeho ochlazování, které by mohlo centrální bankéře k prvnímu snížení sazeb přiblížit, se zatím nedostavují. Na domácím trhu bude pravděpodobně ještě rezonovat včerejší zasedání ČNB.
Forex: ČNB snížila sazby o 50 bb a její komunikace zůstala jestřábí
02.05.2024 Česká národní banka na dnešním zasedání vůči analytickému konsensu nepřekvapila, když snížila úrokové sazby o 50 bb, tak jak víceméně avizovala vyjádření některých členů bankovní rady (BR) v minulých týdnech. Finanční trhy ovšem před zasedáním přisuzovaly nemalou šanci i pouze 25bodovému snížení. Na tiskové konferenci guvernér Michl pokračoval v jestřábí rétorice.
Schodek státního rozpočtu 153,1 mld. CZK
02.05.2024 Schodek státního rozpočtu se v dubnu prohloubil na 153,1 mld. korun ze 105 mld. CZK v březnu.
Schodek státního rozpočtu 105 mld. CZK
02.04.2024 V březnu skončil státní rozpočet schodkem 105 mld. korun. Meziročně se rozpočtový deficit zlepšil o více než 60 mld. CZK. Jedná se o nejlepší březnový výsledek za posledních pět let.
Fitch upravil výhled úvěrového ratingu ČR na stabilní
25.02.2024 Americká ratingová agentura Fitch Ratings v pátek změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo včera na sociální síti X české ministerstvo financí.
Ústavní soud zamítl stížnost poslanců ANO, loňské snížení mimořádné valorizace penzí platí beze zbytku. Verdikt soudu přivítají ratingové agentury, nelze jej však přeceňovat – stav tuzemských veřejných financí zásadněji nezlepší
24.01.2024 Ústavní soud dnes zamítl stížnost poslanců opozičního hnutí ANO ohledně ponížení loňské mimořádné valorizace důchodů. Tím pádem definitivně stvrdil, že důchodci si loni z hlediska vývoje svých reálných příjmů pohoršili nejvýrazněji za posledních více než deset let. Ponížení mimořádné valorizace totiž znamená, že loňský růst průměrné penze zaostal za růstem hladiny spotřebitelských cen, jemuž čelí průměrný starobní důchodce. Navýšení penzí přitom zaostalo za růstem cen, jemuž důchodci čelí, nejvýrazněji od roku 2012.
Životní pojištění versus vládní konsolidační balíček. Přehledný průvodce změnami v roce 2024
23.01.2024 Několikamiliardové úspory i ozdravení státního rozpočtu – to jsou hlavní cíle nového konsolidačního balíčku, který na začátku nového roku vstupuje v platnost. Nová pravidla daňového zvýhodnění či odvodů značně ovlivní život řady Čechů, kteří budou muset prioritizovat své potřeby. Jak by měli lidé v roce 2024 přistupovat k pojištění? Co všechno se mění pro zaměstnance, dohodáře či živnostníky? A jak obstojí životní pojištění na žebříčku jejich potřeb? Na tyto otázky odpovídá následující článek.
Naplánovaný rozpočet se podařilo dodržet
04.01.2024 Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.
Ranní okénko - Dnes hlavními tématy státní rozpočet v ČR a inflace v Německu
04.01.2024 Dnes odpoledne zveřejní Ministerstvo financí výsledek hospodaření české vlády za rok 2023. Naplánovaný rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč se s vysokou pravděpodobností podaří dodržet, jelikož ke konci listopadu schodek činil 269,1 mld. Kč. Ale jásat není možné, protože veřejné finance se počátkem roku 2020 vymkly kontrole. Proto současná vládní garnitura schválila tzv. konsolidační balíček, pomocí kterého by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnější dráhu, ale jedná se pouze o první krok ke konsolidaci veřejných financí. Pro rok 2024 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 252 mld. Kč a je tak zcela zřejmé, že další kroky budou muset následovat.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2023
31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:
Fialova vláda zmírní „lex ČEZ“, informuje Bloomberg. Kabinet zjevně ustupuje tlaku menšinových akcionářů, včetně fondů z USA, a podřizuje se i ekonomické realitě dneška
22.11.2023 Fialova vláda pravděpodobně zmírní navrhovanou legislativu upravující zákon o přeměnách obchodních společností, informuje dnes agentura Bloomberg, citující své blíže nespecifikované zdroje.
Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit
25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.
Vláda v září hospodařila přebytkově již čtvrtý měsíc v řadě. Pokud najde úspory za 15 miliard, může se letos „vejít“ do vytyčeného schodku 295 miliard
02.10.2023 Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun. Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“
28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.
Schodek má být příští rok 252 miliard. Fialova vláda by tak za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér
01.09.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, vyplývá z dnes zveřejněného návrhu státního rozpočtu pro rok 2024. Resort financí tak potvrzuje několik dní starou neoficiální informaci. Částka 252 miliard korun se může jevit jako vysoká, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Pokud by byly rozvrácené, jak je možné, že vláda i v příštím roce hodlá hospodařit s jedním z nejvyšších schodků historie?
Schodek má být příští rok 252 miliard. Zní to hrozivě, vláda ale přesto veřejné finance stabilizuje – pomůže jí inflace, která znehodnocuje, a tedy umazává jak úspory obyvatel ČR, tak současně i dluh vlády
30.08.2023 Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace.
Česku a Turecku nejvíce hrozí měnová krize. Japonský finanční dům Nomura zdvihá varovný prst směrem k Fialově vládě: pád koruny a zchudnutí lidí v ČR hrozí i kvůli pomalému ozdravování veřejných financí
18.08.2023 Česku takřka nejvíce se srovnatelných zemí světa hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Turecku a Srí Lance.
Vláda druhý měsíc v řadě snižuje rozpočtový schodek, přesto se letos do vytyčeného schodku nejspíše nevejde. A to ani tehdy, pokud se podaří ušetřit dvacet miliard, čímž ministr financí nyní splnění vytyčeného schodku 295 miliard podmiňuje
01.08.2023 Vládě se druhý měsíc v řadě daří snižovat rozpočtový schodek. Koncem července činil 214,1 miliardy Kč. Byl o zhruba miliardu nižší než koncem června.
Singer: Příčinou nerůstu české ekonomiky je i provázanost s Německem
09.07.2023 Příčiny současného špatného výkonu české ekonomiky jsou například její provázanost s ekonomikou Německou, struktura hospodářství, zaostávání infrastruktury a rostoucí výdaje státu. Problémem jsou i dotace za pouhou existenci, míní bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer, který je nyní hlavním ekonomem Generali CEE Holding. Řekl to serveru Lidovky.cz. Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta.
Meziměsíčně deficit klesl na 215,4 mld. Kč
03.07.2023 V polovině roku činí deficit státního rozpočtu 215,4 mld. Kč, což je o 56 mld. Kč lepší výsledek než ke konci května. Do státního rozpočtu navíc ve zbytku roku přitečou ještě peníze z historicky nejvyšší dividendy energetické skupiny ČEZ a z tzv. windfall tax.
Vláda se v polovině roku stále vešla do „povoleného“ schodku. I přes červnové zlepšení salda hospodaření ale bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona, schodek totiž může být až 350 miliard korun
03.07.2023 Vláda v červnu výrazně zlepšila kumulativní saldo letošního hospodaření státního rozpočtu. Po květnovém deficitu 71,4 miliardy se jí za červen dařilo celkově hospodařit ve výrazně kladných hodnotách. Červnové hospodaření státního rozpočtu totiž končí přebytkem 56 miliard korun. Schodek státního rozpočtu tím pádem klesá z květnové kumulativní úrovně 271,4 miliardy korun na červnovou kumulativní hodnotu 215,4 miliardy korun.
Příjmy z EU a DPPO v červnu výrazně srazily schodek státního rozpočtu
03.07.2023 Stát do konce června hospodařil s deficitem ve výši 215,4 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu v červnu zmírnil o 56 mld. CZK (z květnových 271,4 mld. CZK). Červen býval i v předpandemickém období tradičně měsícem, kdy se průběžné hospodaření státu zlepšovalo, což bylo dáno sezónním inkasem daně z příjmu právnických osob (DPPO). Příjem z DPPO přitom v letošním roce podpořila i solidní ziskovost korporátního sektoru. Červnový výsledek ale tentokrát podpořily rovněž příjmy z EU, konkrétně na projekty z Národního plánu obnovy, které již byly na výdajové straně předfinancovány.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Den daňové svobody bude letos v Česku 17. června, dřív než loni
09.06.2023 Češi letos budou pracovat na odvody daní 168 dní, den daňové svobody tak připadne na 17. června. Bude o dva dny dřív než v loňském roce, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. V evropském srovnání je Česko zhruba uprostřed, na úrovni Španělska.
Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek
08.06.2023 Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.
Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu
05.06.2023 Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Letošní schodek vlády může být rekordní, i 450 miliard korun. Což je jen další důvod pro ministra Stanjuru, aby rázně škrtal desítky miliard ještě letos a nad rámec balíčku, jak nově slibuje
02.06.2023 Letošní schodek státního rozpočtu může překonat i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu se dál výrazně zhoršil
02.06.2023 Schodek státního rozpočtu se v květnu dál výrazně prohloubil na 271, 4 mld. korun. I když je květen tradičně “slabým” měsícem a dochází k výraznějšímu zhoršení státního hospodaření, včerejší čísla opět překvapila spíše negativně. Prohlubování deficitu v druhé polovině roku se sice kvůli řadě důvodů může zpomalit (např. mimořádná dividenda od ČEZ), i tak se však celkový deficit v tomto roce pravděpodobně přiblíží 400 miliardám korun (versus náš současný odhad 360 mld. CZK a původně schválený rozpočet s deficitem 295 mld. CZK).
Schodek státního rozpočtu se prohloubil
01.06.2023 Schodek státního rozpočtu skončil v květnu na -271,4 mld. CZK oproti 200 mld. korun v dubnu.
Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 mld. CZK
01.06.2023 Stát do konce května hospodařil s deficitem ve výši 271,4 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku v historii. Zatímco kumulované příjmy od počátku roku vzrostly meziročně o 9,8 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů tempo zvyšování spotřebitelských cen nadále výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu HDP je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější.
Odbory si hrají na „zlého muže“, zřizují stávkový výbor. Vláda by se neměla nechat zastrašit, zároveň ale být svolná k jednání
30.05.2023 Odbory nyní hrozí nejen stávkovou pohotovostí, ale také vytvořením stávkového výboru. O něm rozhodl dnešní sněm Českomoravské konfederace odborových svazů, největší odborářské organizace v Česku. Odborářům vadí dopad navrženého vládního konsolidačního balíčku zejména na zaměstnance a jejich rodiny a také na důchodce. Jmenují například zavedení nemocenského pojištění nebo zrušení daňového zvýhodnění benefitů či příspěvku na členství v odborech.
Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“
23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Spoléhat se dál na lavírující politiky? Zajištění na stáří je potřeba vzít do vlastních rukou. K důstojné penzi stačí překvapivě málo, ale musíte začít včas
15.05.2023 Mimořádné tempo zadlužování České republiky pokračuje. Ke konci letošního dubna činil schodek státního rozpočtu 200 miliard korun. Pokud nepočítáme období od vypuknutí koronavirové pandemie, jde o nejvyšší deficit v samostatné české historii. A to včetně krizového roku 2009 s výsledkem -192 miliard korun. Nicméně tehdy šlo o deficit za celý rok, nikoli za jeho třetinu, jako letos.
Analytici: Změna daně z nemovitosti zdraží nájemní bydlení
11.05.2023 Vyšší daň z nemovitosti negativně ovlivní ceny nájemného, míní analytici. Uznávají však, že byla dosud oproti zbytku Evropy nebývale nízká, proto se zvýšení daně dalo očekávat. Změnu daně z nemovitosti představila vláda v rámci konsolidačního balíčku, zvýšit by se měla v některých případech až na dvojnásobek. Trh s bydlením ovlivní také snížení daně ze stavebních prací pro bydlení, která klesne o tři procenta na 12 procent.
Tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v dubnu mírně zpomalilo
02.05.2023 Stát do konce dubna hospodařil s deficitem ve výši 200 mld. CZK. Jedná se o vůbec nejhorší výsledek za první čtyři měsíce. Zatímco příjmy vzrostly meziročně o 11,4 %, a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců zůstává blízko rekordních hodnot. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021.
Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard
02.05.2023 Za první tři čtyři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 200 miliard korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtyři měsíce rok byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 192 miliard korun.
Rozpočtová dieta, aneb čekání na Godota?
21.04.2023 Tuzemská ekonomika vykazuje nadále výrazné nerovnováhy, přičemž od pandemického roku 2020 je zvláště varovný vývoj na straně veřejných financí. Nejinak tomu bylo i v prvních třech měsících tohoto roku, kdy schodek státního rozpočtu dosáhl rekordních 166 mld. To je více než polovina z plánovaného celoročního schodku 295. mld korun. Jak je to možné? Celkové příjmy sice ke konci března vzrostly o solidních 13 %, výdaje státního rozpočtu se však zvýšily o mohutných 37 %.
Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace
07.04.2023 Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
Forex: Koruna zůstává silná
04.04.2023 Koruna začala nový týden v dobré náladě a krátce se podívala i pod 23,40 EUR/CZK. Z pohledu domácích makro čísel toho přitom včerejšek moc povzbudivého nenabídl. Za prvé, sentiment ve zpracovatelském průmyslu (PMI) zůstává v pásmu recese, což jde na vrub poklesu nových zakázek (třináctý měsíc v řadě), nižšího objemu výroby a slabší zaměstnanosti.
Stát do konce března hospodařil se schodkem ve výši 166,2 mld. CZK
03.04.2023 Deficit 166,2 mld. CZK je vůbec nejhorší výsledek ke konci března. Zatímco příjmy vzrostly za první kvartál meziročně o 13 % a za inflací tak jejich růst stále zaostává, dynamika výdajů letos nabrala na síle a naopak tempo zvyšování spotřebitelských cen výrazně předbíhá. Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců byl v březnu historicky nejhlubší, když dosáhl 467,4 mld. CZK.
Vláda letos v prvním čtvrtletí hospodařila s historicky rekordním schodkem, který ještě o více než 40 miliard korun překonal dosud rekordní schodek za první čtvrtletí, ten z pandemického roku 2021
03.04.2023 Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé ČR od roku 1993. Deficit státního rozpočtu totiž ke konci března činil 166,2 miliardy korun. Dosud historicky rekordním schodkem za první čtvrtletí byl deficit z pandemického roku 2021, kdy tehdejší vláda hospodařila od ledna do března se schodkem 125,2 miliardy korun.
Lednový schodek státního rozpočtu dosáhl 6,8 mld. CZK
01.02.2023 Za meziročním zhoršením salda o 10,7 mld. CZK stály především vyšší výdaje. Podepsala se na tom zejména pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií, výplata úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů, ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním.
Nákup stíhaček z USA by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu
04.01.2023 Nákup 24 amerických stíhaček F-35, který zvažuje Fialova vláda, by vyšel na více než 100 miliard korun. Plyne to z vyjádření vyjednavačky ministerstva obrany Blanky Cupákové. Záležet podle ní bude ale také na vývoji kursu koruny k dolaru a dalších okolnostech.
Ranní glosa
04.01.2023 Hospodaření státu za minulý rok skončilo se schodkem 360,4 mld. Kč. Oproti říjnové novele státního rozpočtu, jež počítala s deficitem 375 mld., jde o lepší výsledek díky vyššímu výběru daní a prozatím i nižším výdajům v souvislosti s kompenzacemi podnikům v rámci energetické krize. Meziročně se schodek státního rozpočtu sice snížil o 59 mld., stále jde však o historicky třetí nejhorší výsledek hospodaření státu po pandemických letech 2020 a 2021.
Schválený schodek 295 miliard pro letošní rok není realistický, říká šéf Národní rozpočtové rady. Spíše dle něj vykáže hodnotu kolem 350 či 360 miliard, tedy zhruba jako za rok 2022
04.01.2023 Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený při letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká.
Rozbřesk: Rozpočet se schodkem 360 miliard korun a koruna dál posiluje
04.01.2023 Hospodaření státu za minulý rok skončilo se schodkem 360,4 mld. Kč. Oproti říjnové novele státního rozpočtu, jež počítala s deficitem 375 mld., jde o lepší výsledek díky vyššímu výběru daní a prozatím i nižším výdajům v souvislosti s kompenzacemi podnikům v rámci energetické krize. Meziročně se schodek státního rozpočtu sice snížil o 59 mld., stále jde však o historicky třetí nejhorší výsledek hospodaření státu po pandemických letech 2020 a 2021.
Státní rozpočet loni skončil se schodkem 360,4 mld. CZK
03.01.2023 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát loni hospodařil s deficitem ve výši 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit.
Schodek státního rozpočtu za loňský rok činí 360,4 miliardy korun, koruna v reakci zpevňuje na 24,10 za euro. Fialova vláda už příští rok bude splňovat maastrichtské kritérium deficitu
03.01.2023 Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2022
30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.
Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK
01.12.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.
V Česku elektřina pro domácnosti zlevňuje za poslední rok suverénně nejvíce v celé EU. Celková inflace je díky tomu třetí nejnižší v EU
30.11.2022 V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky. Například v Itálii meziročně o 199 procent, což znamená, že je její cena průměrně prakticky na trojnásobku úrovně loňského října. V EU jako celku elektřina zdražuje, a to meziročně o 38,4 procenta.
Česku podle Nomury hrozí měnová krize podobně jako Turecku, jež má inflaci skoro 90 %. Jak se to přihodilo?
29.11.2022 Turecko je momentálně pro svět odstrašujícím příkladem nehodným následování, alespoň tedy co se jeho boje s inflací týče. Vážná měnová krize se tam vznáší ve vzduchu. Podle některých expertů však pravděpodobnost měnové krize v Česku je srovnatelná jako právě v Turecku. Šokující. Co za tím vězí?
Česku hrozí dramatický pád jeho měny, varuje největší japonská investiční banka. Rizika jsou podle ní obecně nejvyšší za posledních více než dvacet let
21.11.2022 Česku hrozí, že se během nadcházejícího roku dostane do závažné měnové krize, varuje největší japonská investiční banka Nomura. Při ní by došlo k náhlému, nečekanému a dramatickému znehodnocení české koruny. Podobný otřes hrozí podle Nomury také Maďarsku a Rumunsku.
Zásadní otočka. Česká inflace byla v říjnu třetí nejnižší v celé EU
17.11.2022 Inflace v České republice byla v říjnu třetí nejnižší v celé EU. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Eurostat. V samotném měsíci říjnu ceny v Česku poklesly, a to o 1,1 procenta. Výrazněji poklesly už jen v Estonsku a v Řecku. Ve většině zemí EU ceny v říjnu naopak rostly. Za celou EU činí říjnová inflace 1,4 procenta.
Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
01.11.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?
07.10.2022 Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.
Kompenzace vysokých cen energií a valorizace důchodů prohlubují deficit rozpočtu
03.10.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního září hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 55,4 mld. Kč, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Schodek státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, avšak mohl by skončit pod 350 mld. Kč.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Analytici čekají zachování sedmiprocentní úrokové sazby ČNB
25.09.2022 Bankovní rada ČNB zřejmě ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, tedy na nejvyšší úrovni od roku 1999. Očekává to většina analytiků, které ČTK oslovila. Sedmiprocentní sazby platí od 22. června, pro jejich zachování se v uplynulém týdnu vyslovili v médiích i viceguvernérka Eva Zamrazilová a člen rady Jan Frait.
Forex: Utažený trh práce v USA nahrává zpřísňování měnové politiky
02.09.2022 Dnes budou finanční trhy sledovat hlavně srpnový růst zaměstnanosti v USA. Počet nově vytvořených pracovních míst se podle nás snížil na 300 tis. Míra nezaměstnanosti zároveň setrvala na 3,5 %. Napětí amerického trhu práce bude pro Fed jedním z důležitých důvodů, proč pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Případné překvapení na jednu či druhou stranu proto může zahýbat sázkami na velikost hiku americké centrální banky na nadcházejícím zasedání. Z domácího pohledu bude zajímavé zveřejnění červencového růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně, který podle tržního konsenzu výrazně zrychlil.
Forex: Tuzemský průmysl se potýká se slábnoucí poptávkou
01.09.2022 Domácí výrobní PMI v srpnu zůstal podle očekávání na červencových 46,8 bodech. Již třetí měsíc řadě tak došlo optikou tohoto ukazatele k meziměsíčnímu zhoršení situace v tuzemském zpracovatelském průmyslu. Zatímco problémy se subdodávkami podle nákupních manažerů rychle odeznívají, dopadá na český průmysl slábnoucí poptávka. Firmy ji řeší nižšími objemy výroby i snižováním zaměstnanosti. Celkově dnešní údaj potvrzuje naše očekávání, že českou ekonomiku čeká ve druhé polovině roku technická recese, kterou bude doprovázet postupné oslabování inflačních tlaků a mírný nárůst nezaměstnanosti.
Letošní srpnový schodek státního rozpočtu zhruba odpovídal pandemickému roku 2020
01.09.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč, což je obdobný výsledek jako v srpnu 2020. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 66,9 mld. Kč, což odráží vyšší daňové příjmy.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Česko je nejrychleji zadlužující se zemí unie, varuje NKÚ
29.08.2022 Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v dnes zveřejněném stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021. Úřad rovněž upozornil, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.
Stanjura škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Zeman mu to nyní vetem „hodil na hlavu“
08.08.2022 Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.
Související klíčová slova:
Rusko zbankrotovalo | Společnost Synot Invest | Vyspělé země | Čekací doba | Odhad vývoje ekonomiky | Propad ekonomiky | Uvolněné měnové politiky | Prostor k růstu | Nárůst objemů | ČSA | Obsluha státního dluhu | Automotodrom | Ontario Teachers | Průmyslově-technologický holding | Výnosy dluhopisů | Zonky | Války | Lithium | Vývoj | Jakub Seidler | Češi | Allwyn | Data z trhu práce | Allianz | Dana Drábová | Skupina Colt | Skupina Smartwings | Jana Steckerová | Belviport Trading | TV Nova | DPH | Průměrná míra nezaměstnanosti | EUR | Patron Go | Daň z nabytí nemovitosti | Úvěrový trh | Paušální daně | Sazka Entertainment | Investiční firma | Standard & Poor's | Mistrovství světa | Daně z nemovitosti | Nedostatek čipů | Kalifornie | Oznámení výsledků | Společnost GasNet | Garanční systém | Podnikatel | Žebříček nejbohatších | Itálie | Euro proti dolaru | Stavební produkce | Signet Bank | PEPP | Akciové společnosti | Daňové povinnosti | Společnost Avast | Očekávání | Vyhlášení nouzového stavu | Možnosti obchodování | Evropské centrální banky | Poslanci | T-Mobile | Životní pojištění | Swiss Life | Tvorba fixního kapitálu | Obchodování na Energetické burze | Výpadek příjmů | EP Power Europe | Souhrnný indikátor | Pro investory | Londýnské burzy | Zasedání ČNB | Veřejné finance | Dalibor Šafařík | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Analytik XTB | Ruské invaze na Ukrajinu | Trh práce | Dluhová krize | Evropská komise | Skupina Creditas | Covidová pandemie | Swiss | Czech Media Invest | Investice | Plán investic | Rozvolnění | Stravenkové firmy | Potenciál | TPCA | Sev.en Energy | Akvizice | Index aktivity | Společnost Seznam.cz | Macquarie Asset Management (MAM) | Hluboká recese | Škoda Auto | ADP report | Ifo | Invaze na Ukrajinu | Prognózy | ČNB Jiří Rusnok | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Intervence | Výkon ekonomiky | E.ON | Jaroslav Tupý | Loterijní společnosti | Experti | Rekord | Ministr dopravy | Raiffeisenbank | Průměrný výnos | Člen bankovní rady ČNB | Oživení ekonomiky | Návrh zákona | Nákupy aktiv | Creditas | ČSSD | Zvýšení minimální mzdy | Moody's Investors Service | YOUPLUS | Bidenova administrativa | Světové hospodářské krize | IHS | Uvolňování měnové politiky | Navýšení důchodů | ČMZRB | Český statistický úřad | Impuls | EUR/USD | Bruegel | Řetězec Makro | Cena bitcoinu | Nálada v průmyslu | Finanční úřad | Spotřebitelé | Morgan Stanley | Von der Leyenová | Chování | Mediální společnost | Český průmysl | PKN Orlen | Saldo hospodaření | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Předseda představenstva | Růst daní | Softwarová společnost | Aktuální vývoj | Hospodářské noviny (HN) | Společnost E.ON | Vydavatelství Editis | Lagardeová | Průměrné mzdy | Cenné papíry | Výnos | Automotodrom Brno | Mimořádné daně | Soudní dvůr EU | Výhled ekonomiky | Delta | Dlužník | Vzdělávání | Americké univerzity | Výrobce letecké techniky | Slabá poptávka | Růst sazeb | Dopravci | Akcie Erste | Firma ČEZ | Cena emisních povolenek | Státní dluh | ČEZ | O2 Czech Republic | Zhodnocování peněz | Commodities | Hluboké recese | Důvěra v ekonomiku | Kontrakty | Světový dluh | Mimořádná inflace | Společnost CVC | Odhad HDP | Praxe | Platební neschopnosti | Mezinárodní investiční banka | GP Alliance | SOTIO | Volatilní vývoj | Nejvýraznější růst | Spotřebitelské inflace | Tescan Orsay Holding | Růst hrubého domácího produktu | Marian Jurečka | Vývoj státního rozpočtu | Casino | Jiřina Lužová | IT skupina | Brent | CEO | Německá společnost | ÚOHS | Znehodnocení | Nexen | Kontrakce | Peníze | Modelový příklad | Strach | Eurohold | Pandemie COVID-19 | Ukazatel | Průmyslové zakázky | SOLEK | Společnost Kofola | Platby v hotovosti | Dodatečný výnos | Rozhovor | Prognóza | FTSE 100 | Historické zkušenosti | SZIF | Běžný účet platební bilance | Měny | Dlouhodobý investiční produkt | Nezaměstnanosti v Německu | Tuzemská ekonomika | Zpravodajství | Výsledek hospodaření | Ropa WTI | Odhad letošního růstu ekonomiky | Americká softwarová společnost | Pohonné hmoty v Česku | Dividendy | Burza | Bankovní rada ČNB | ZEW index | Ruská společnost | Společnost NJJ | SRI | Investovat do akcií | Valná hromada | Burzy | Ceny elektřiny | Inven Capital | Hello Bank | PPF Telecom Group | Graf EURUSD | Zastropování cen | Rozsáhlé propouštění | Posílení koruny | Česká pošta | Export | Kryptoměna Bitcoin | MFČR | Výstavba gigafactory | Zastavení poklesu | Většinový podíl | Komárek | Výroční zprávy | Návyk | EUR/CZK | Společnost innogy | Odhad růstu HDP | Vládní opatření | Energetická společnost | Burza cenných papírů | InterGen | Škoda | ProSiebenSat.1 | Společnost Rohlik | Společnost Emirates | Fialova vláda | Rekordní schodek státního rozpočtu | Ekonomická aktivita | Regulace | Zavedení eura | Kofola | Noviny | Měnový fond | Partneři | Hospodářské výsledky | Lex ČEZ | Tovární objednávky | Litva | Světová finanční krize | Fitch Ratings | Omezování ekonomiky | Boeing | Kapitálový trh | Zvýšení sazeb | Skvělý zisk | Emirates | Média | Veřejný dluh ČR | UniCredit Bank | Finanční trh | Aircraft Industries | Jiří Cihlář | Inflační cíl | Fincentrum | Graf indexu | Hershey | Ruské ropy | Tržní reakce | Investoři | Forward guidance | Malta | Holdingové společnosti | Petr Pavel | Další růst | Nejistoty | Oddlužení | Situace kolem koronaviru | Vládní dluh | Očkování proti covidu | Výnosy z amerických dluhopisů | Regulační úřady | Měnová krize | Škoda JS | Inflační čísla | Finančník | Kapitál | Společnost Eurohold | Petr Motáček | Nedostatek polovodičů | Ministerstvo financí USA | Reálné ekonomiky | Posílení | Skupina EPH | Dluhopisové výnosy | Společnost Smartwings | USD | Citroën | Magnát | Kč/USD | Růst deficitu | Pivovar | Makroekonomická prognóza | Zápis z posledního zasedání | Nová makroekonomická prognóza | Petrus Advisers | Včerejší seance | Dvoutýdenní repo sazby | CRHC | Nižší poptávka | Plány | Jakub Němec | Funkční období | Kč/EUR | České předsednictví | KDU-ČSL | Trh s nemovitostmi | Zisk | Daniel Křetínský | Sentiment indikátory | Zemědělský svaz | Cestování | Elektrické vozy | Německý DAX | Sodexo | Automobilka Toyota | Monster Beverage | Patria | Zahraniční investoři | Růstové akcie | Chřipka | Analýzy | Státní výdaje | Evropské ekonomiky | NFP report | Klimatické změny | Dopady epidemie | Obchodní ředitel | Konopí | Vládní výdaje | Emma Capital | Hlavní události | Skupina AXA | Belviport Trading Limited | Podpůrné programy | O2 | CZK | Jan Kubíček | Česká zbrojovka | Výhled ratingu | Akcionáři | Automobilka Škoda | Rozpočet na rok 2020 | Wienerberger | NFP | Pověst | Kabinet | Svaz dovozců automobilů | Skupina PPF | Investovat | Celkový majetek státu | Letiště Praha | Rockaway Capital | Vít Hradil | Avast | Výrobce pneumatik | Patria Online | Czechoslovak Group (CSG) | Demokraté | Finanční ředitel | S&P | Brusel | Den daňové svobody | Úroková sazba | Pražská burza cenných papírů | Vesa | Legislativa | Zvýšení daní | Baterie do elektroaut | Úsporný energetický tarif | Obrovský potenciál | Dovoz | Unie | České firmy | Zastavení dodávek ruského plynu | EUR/MWh | Hazardní hry | Výzkumy | Rohlik Group | Trpělivost | Uhelné elektrárny | Obchodování na finančních trzích | Česká televize | Sloe | Index spotřebitelské důvěry | Deflace | Petr Fiala | Cílování inflace | TIM | Investiční banka | Skupina KKCG | Penzijní fondy | Úrokové míry | Německé maloobchodní tržby | České hospodářství | Praha | Složené úročení | Gen Digital | Zajištění na stáří | Ekonomický kalendář | Prezident | Valná hromada ČEZ | Piráti | Petrochemická společnost | 4iG | Telenor Montenegro | Petr Novotný | Kevin Tran Nguyen | ZEW | Dnešní data | Národní loterie | Kolibřík Energie | Financial Times (FT) | Výsledky | EPPE | Americké centrální banky | Ekonomické oživení | Ministerstvo životního prostředí | Globální ekonomiky | HUF | Západní sankce | Portfolio | Kapitálové rezervy | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Inflační tlaky | Průzkum | Siemens | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | Zadlužování | Typ koronaviru | EUR/PLN | Nejdůležitější události | Zvyšování daní | Finanční instituce | Lepší výsledky | Průmyslové objednávky | Emitent dluhopisu | Americký index | ProCent | Fialův kabinet | Eurostat | Energie | Zůstatek | Odhad inflace | Úsporný tarif | Evernym | NKÚ | Růst inflace | Minimální mzda | Tržní úrokové sazby | BHS | Makroekonomický výhled | České aerolinie (ČSA) | Budějovický Budvar | Rozhodnutí soudu | Objem | Home Credit & Finance Bank | Světové burzy | Tržní kapitalizace | Oživení na americkém trhu práce | Greenpeace | Colt CZ | RWE Gas | Vývoj měnového páru | BDO | Central European Media Enterprises (CME) | Hypoteční trh | Sociální nepokoje | Zákonodárci | Velké firmy | Podnikatelská nálada | METROSTAV | Aktivity v Rusku | Převzetí CME | Sloučení | Regulátor | Skupina Home Credit | Program Antivirus | S&P Global | Firmy | Investiční aktivita | Energetický a průmyslový holding | Slavomír Pavlíček | Předstihové indikátory | Hlavní úroková sazba | Insolvence | Důchod | Snížit emise | Agentura Bloomberg | RWE | Ředitel ČEZ | Studie | MPO | Škoda Group | Nástroj | Premiér Andrej Babiš | Zpráva | Ekonomické dopady | Kolínská automobilka | Dění na finančních trzích | Válka | Polsko | Prémie | Ratingová agentura | Zbrojovka | Rozpočtová politika | Tencent | Inflace v Česku | Cenová hladina | Měna | Rok 2024 | EPH | Ministr životního prostředí | Hypotéky | Ceny ropy | Recep Tayyip Erdogan | Státní rozpočet | Nasdaq | Aktuální hodnoty měny | JOLTS | Přijetí | Ministryně práce a sociálních věcí | Deficit | Lukáš Kovanda | European Metals Holdings (EMH) | Postavení na trhu | Zasedání Fedu | Bydlení | Česká spořitelna | USD/PLN | Ukrajina | Bloomberg | Nová prognóza | Rezervy na ochranu úvěrového trhu | Udržitelnost | Nabídka | Liberty Steel | Ptačí chřipka | Rekordní hodnoty | Železničná spoločnosť Slovensko | Maloobchod | Centrální banky | Řetězec Casino | Ústavní soud | Index výrobních cen | STV | Vesa Equity | Pivovary Staropramen | Makroekonomický vývoj | Index Ventures | Prohloubení schodku | Zprávy | Sazba proticyklické kapitálové rezervy | Zahraniční dluh | Dopady pandemie na ekonomiku | Dolary | Reálné mzdy | Ministerstvo práce | Vstupy | Kurzarbeit | Genesis | Investiční skupina KKCG | Stavebnictví | Ozdravení českých veřejných financí | Události ve světě | Společnost Czech Media Invest | Maspex | Byty | Problémy se subdodávkami | Asie | Dnešní makroekonomické ukazatele | Instituce | Restriktivní opatření | Cohn Robbins Holdings Corp. | Pardubický pivovar | Apple | Ropa Brent | Energetický tarif | Vladimír Dlouhý | Střednědobý výhled | Americké akcie | Purple Trading Jaroslav Tupý | Vyhlídky | Špatné výsledky | CZ | Ratingové hodnocení | Cena ropy brent | Průmyslová výroba | Listopadová inflace | Výdělky | Alstom | Účet v bance | Vysoké ceny energií | Deficit rozpočtu | EDF | Nový týden | Natland | Menšinový podíl | Akcionáři ČEZ | Depozitní sazby | CzechInvest | Ekonomické restrikce | Krize eurozóny | Trh | Divize | Sulut Airways | Komise | Licence Sberbank CZ | Války na Ukrajině | Bilion | CVC Capital | České koruny | Výrazný růst | CNN Prima News | Korekce | Zpřesněný odhad | IMG Bohemia | Sazby daně | Ministr dopravy Kupka | Výrazný pokles | Fiocchi Munizioni | Společný podnik | Hnutí ANO | AA | Vývoj ekonomiky | Equa Bank | Úpis nových akcií | Pražské burzy | WISE | Míra zadlužení | Česká bankovní asociace | Zveřejnění výsledků | Energetická společnost ČEZ | Francie | Vietnam | Sazby ČNB | Konkurenceschopnost | Pokles HDP | Investiční skupina Penta | Práva ke značce | Oživení české ekonomiky | Index cen průmyslových výrobců | Propad | Marka | Turecko | Stock | Apollo | Kupní cena | Ekonomický propad | HDP eurozóny | Rating | Globální dodavatelské řetězce | Pandemie koronaviru | Tescan Orsay | Borgis | Microsoft | Příležitosti | ČNB snížila sazby | Patrik Novotný | Sellier & Bellot | Pokles úrokových sazeb | Vládní dluhopisy | Obavy z růstu inflace | Daňové úlevy | Výsledky průzkumu | Spotřebitelská inflace | Akcenta | Obchody | ANO | Hospodaření státního rozpočtu | Hrubý domácí produkt | Letiště Václava Havla | Mistrovství | Podnikatelé | Toyota Motor | Sázka | Automobilky | Zhoršení nálady | Pomoc Ukrajině | Lesy ČR | Obnovitelné zdroje energie | Peugeot | Národní ekonomická rada vlády | Drahé energie | Důvěra | Macquarie Asset Management | Pravděpodobnost | Futures | Emise skleníkových plynů | Genesis Capital | Realitní magnát | Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) | Zahraniční obchod | Představenstvo | Ministryně práce | Hlavy států | Pojišťovny | Výsledky společnosti | Evropská banka | Medián | Tržní odhad | NJJ Presse | Paušální daň | Výpadky | Graf | Těžební společnost | Podpůrná opatření | Carlyle | Telco | Koronavirus 2020 | Gazprom | Centrální banka | Životní prostředí | Přehled | Benxy | Rady expertů | Německý maloobchod | Plyn | Dividendy ČEZ | Omezení pohybu | Počet pracovních míst | Eurodolar | Čistý zisk | Jádrová inflace | Rostoucí úroky | FinGO | Hospodaření | Fed | Podíl českých potravin | Americká centrální banka | Odhad letošního růstu | Růst spotřebitelských cen | Výrobce munice | BlackRock | Andrej Babiš | Časové řady | Spoluzakladatel | Poslanci Evropského parlamentu | Klimatický plán | Míra nezaměstnanosti v Německu | Největší kontrakt | Dolar | Finance Bank | Renfe Operadora | Ruský trh | Spolková vláda | Běžný účet | Jan Čermák | ČNB Aleš Michl | Zastropování cen elektřiny | Reuters | ING | Český miliardář | Klíčový údaj | Zvýšení úrokových sazeb | Nobelovy ceny | Mimořádná daň | Marek Španěl | Investment | Primark | Nákup plynu | Guvernér Michl | SABMiller | Německý PMI | Depozitní sazba | Společnost PPF Telecom Group | J&T Patrik Tkáč | Sazby ECB | Deficit veřejných financí | Pozornost | BHS Štěpán Křeček | Firma | EURUSD | J&T | Portugalsko | Česká měna | EP | S&P 500 | CEPS | Ministr práce | Slabé výsledky | Výhled úvěrového ratingu | Ekologické organizace | Přeshraniční obchod | SAZKAmobil | Firma Belviport Trading | Dokončení transakce | Data z amerického trhu práce | Obchodování | PwC | Zemní plyn | Miroslav Singer | Empresa Media | Předseda | Evropské investiční banky | Libra | Koronavirová krize | Americký dolar | Zvýšení základní úrokové sazby | TOP 09 | Zhoršení epidemické situace | Snížení sazeb | Nová data | 3M | Růst tržeb | Evropská měna | ČEZ Daniel Beneš | Události roku | Zvýšení základní sazby | Pomoc ekonomice | Financovat | Kryptoměna | Aleš Michl | Řecko | Úřad pro regulaci finančního trhu | Madeta | Mezinárodní skupina | Majitel | Green Deal | Říjnová inflace | Vládní koaliční partneři | Alena Schillerová | Míra | Hospodaření státu | Úroky | HDP v USA | Daniel Beneš | MT4 | Uniles | Krungsri Bank | Belviport | Finančnictví | Ranní nadhoz | Očekávání analytiků | Nomura | Investiční banky | Předstihové ukazatele | ERÚ | Průmyslová výroba v ČR | Objem peněz | Air | Schodek 300 miliard | Zápis z posledního zasedání Fedu | Ceny akcií | Skupiny PPF | E-shopy | Ladoga | MUFG | ECB | Ceny | Prudký pokles | Koronakrize | Technologie | Energetická krize | Letecká skupina | Médea | Finální odhad | ČNB | Rumunsko | Evropská unie | VW | Tuzemské banky | Investiční produkt | Jiří Rusnok | Náhrady mezd | Pokles | Sankce Západu | Prognóza ČNB | Czech Media Invest (CMI) | Věřitelé Arca | Analytický tým | Finanční sektor v ČR | Onemocnění | Tržní ceny | Energetický regulátor | Země EU | Katastrofální dopady | Americké společnosti | MJ | Jan Vejmělek | LIBOR | Výrobní závody | Poplatek | Telenor | Index ISM | Tržní očekávání | NET4GAS | Americká ekonomika | Společnost Automotodrom Brno | Zelené investice | Nejistota | Podpora | Čepro | Doporučení | Televizní studio | Invest | Americká společnost | COVID-19 | Vesa Equity Investment | Zboží dlouhodobé spotřeby | Data z reálné ekonomiky | Patrik Tkáč | Finanční krize | Česká republika | Hello bank | Sberbank | Bohemia Energy | Repo sazba | Index cen | Zestátnění | Index PX | Daně | Společnost Automotodrom | Lídři | Trh práce v USA | OECD | Budvar | Sport | Dluhopisový trh | Český stát | Životní úroveň | Pozitivní sentiment | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Konsorcium | Centrum | Řecká krize | Zisky | COVID III | Fio banka, a.s. | Skupina Colt CZ Group | BNP Paribas | Ondřej Vlček | Bankovní rada České národní banky | Americká data | OKD | Intervence na devizovém trhu | Obchodní podmínky | Výnos desetiletých dluhopisů | Renfe | Starwisata Air | Ustupující inflace | Rozvojová banka | Toyota | Ratingové agentury | EUR Index | Mero | Jiří Tyleček | Trinity Bank | Vice | Turecký prezident | F-35 | Silky | Růst cen | Rating vyšší | Skupina Colt CZ Group SE | Útlum aktivity | Premiér Petr Fiala | Asset management | Cohn Robbins | Pevné nervy | Sazby beze změny | Repo sazby | Index nákupních manažerů (PMI) | Dnes na trzích | Financování | ČSÚ | Finanční společnosti | Česká firma | Finance | JDE | Makroekonomické ukazatele | Omezení dodávek | Index nákupních manažerů | Automobilový průmysl | Royal Mail | PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ | Vyšší úroky | Francouzská společnost | Ekonomický a strategický výzkum | Body | Babišova vláda | Pokles ekonomiky | Editis | Růst úroků | Celkový deficit | Czechoslovak Group | Investiční poradenství | Společnosti | Maďarský forint | Expobank | PPF Telco | Rozhodnutí ČNB | Line | EGAP | Strojírenské firmy | Opatření proti šíření koronaviru | FT | Meziroční inflace v ČR | Aktivita v americkém průmyslu | Nájemné | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | TA3 | Průměrná mzda | Cena | NÚKIB | Strategický partner | České dráhy | Spotřebitelská důvěra v eurozóně | Akciové indexy v USA | Počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti | Vedení ČEZ | CME | Spotřebitel | Malina | Colt CZ Group | Hospodářský růst | Tržní sazby | Eurovia CS | Šíření koronavirové nákazy | Celková inflace | Posílení eura | Akcenta CZ | WTI | Automobilka Škoda Auto | Bod | Miliardy korun | Zemědělci | Současné trhy | Raiffeisen Bank International | Polský zlotý | PRIBOR | Bankéři | Spekulace | Nejziskovější | BNP | Sledovaný údaj | Konjunkturální průzkum | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Domácnosti | Zadlužení firem | Sázet | FTSE | Cena ropy | Porušení zákona | Plán firmy | Nexen Tire u Žatce | e& | Plzeňský Prazdroj | Ontario Teachers' Pension Plan | Nižší výdaje | Zkapalněný zemní plyn (LNG) | Inflace | Kellnerová | SEV.EN GLOBAL INVESTMENTS | Markéta Šichtařová | Tržby | Kurzový vývoj | Marže | Účet platební bilance | Planeo Elektro | Situace | ProSiebenSat.1 Media SE | Státy EU | Německý Ifo index | Koruna zpevnila | Erste Group | Snížení schodku | Daně z příjmů | Struktura | Vedení společnosti | Borealis | Zkušenosti | Ursula von der Leyenová | Aktivita v průmyslu | Nové zakázky | Vláda ČR | Spotřební daně | Telecom | Automobilka Toyota Motor | Google | USD/CZK | Liberty Ostrava | Samou | Rafinérie | IHS Markit | Ukončení činnosti | Statistiky | Podílník | Pivovary | Světová ekonomika | Moneta | SAP | Arbitráž | Dluhopisové trhy | Česká zbrojovka Group SE (CZG) | Stagnace | Aukce | Růst mezd | ISM indexy | Nový typ koronaviru | Korunové sazby | Tempo inflace | Jan Hamáček | Sdružení automobilového průmyslu | Kurz | Market | Vodafone | Home Credit | Evropská centrální banka | IFO index | IMPOSSIBLE | Pandemie covidu | Inflace v říjnu | ISM | Rudolf Špoták | Unicredit | Letadlo | Inflace v listopadu | Aircraft | Pokles výnosů | Rozkolísaný | Mattoni | Lockdowny | Mezinárodní investoři | Inovace | Koncern | Vládní koalice | Majitel firmy | Naše prognóza | DIA | Vyšší úrok | Antimonopolní úřad | Greensill | Licence Sberbank | Ekonomové | NortonLifeLock | Deficit státního rozpočtu | Prezident Pavel | EUR/HUF | Měď | Úspory | Proinflační | Stock Spirits | Konsensus | Ruský plyn | Řetězec | Analytik | Odpor | Těžba lithia | Šmejc | Ranní okénko | Historická minima | Německá průmyslová výroba | Colosseum | Insolvenční návrh | Chorvatsko | Predikce | Analytici | Elektromobily | Splatnost | Právo | Prima | Dobré zprávy | Kurz koruny | Citigroup | Důvěra v eurozóně | Čínská internetová firma | Dluhy | Vysoká inflace | Hospodářství | Amcor | Zvýšení daně z nemovitosti | Hodnoty měny | Equity | Tuzemská inflace | Zprávy z ekonomiky | Snižování úrokových sazeb | Trh Prime | Odvody | Cheniere Energy | Gigafactory | Odpojení od ruských energií | Premiér Babiš | Ekonomická krize | Casinos Austria | Zasedání ECB | Credit Suisse | Debata | Portfolia | Odhady PMI | Poptávka | Expert | Koronavirové krize | Vývoz | Světové finanční krize | Týdenní zpráva | Moody's | Ziskovost | Miliardy eur | Recese | Rafinérie v Litvínově | Konsenzus | Nárůst výnosů | Vyjádření představitelů | Rostoucí ceny plynu | Makro | TŽ | Německý ZEW index | Capital Partners | Erdogan | Invaze Ruska | Banka Morgan Stanley | CZK/EUR | Digitalizace | Společnost IHS Markit | Společnost EDF | Nižší DPH | Největší propad | Stavební povolení | Tencent Holding | Počet nových žádostí o podporu | Aktuální stav | Signály | Společnost Rohlik Group | Petr Kellner | Koronavirové pandemie | Mezinárodní instituce | Příjmy a výdaje | Prime | František Táborský | Kofola ČeskoSlovensko | Štěpán Křeček | Instinkt | GasNet | Sazka Group | Frank | Skupina CZG | Ministři | Kapitálové výdaje | Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) | Helena Horská | Výhled české ekonomiky | Goodyear | Automobilka Volkswagen | Ekonomické analýzy | Pivovary CZ Group | Celkový světový dluh | Britské národní loterie | Dieselgate | Změna sazeb | Ceny energií | Celkové daňové příjmy | Úrok na českých dluhopisech | Futures kontrakty | Ceny potravin | Lenka Kalivodová | Pšenice | Fitch | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) | Společnost Allwyn | Finanční skupina | Provozovatel loterií | Základní sazby | Rizika | Británie | Intervenovat na devizovém trhu | Bulharsko | Americké banky | Rostoucí inflace | Nejvyšší kontrolní úřad | Petrus | Soud | Energetická skupina ČEZ | Společnost ČEZ | Cena elektřiny | Agentura Fitch | PMI indexy | Předpovědi | Martin Novák | Finanční prostředky | Výrobce pálených cihel | Ceny plynu | Světové ekonomiky | Státní distributor paliv | Růst HDP | Benzín | Channel | Rostoucí ceny | Živnostníci | Trend | Obchodovat | Obilniny | Hodnota sloučené společnosti | Finanční společnost | Správkyně Sberbank CZ | Celkový výsledek | RBI | Míra inflace | Antivirus | Windfall tax | Energetika | Manufacturing | Spotřebitelská důvěra | MMF | Soukromý sektor | Biotechnologické společnosti | CNN | Nařízení | Sázkové kanceláře | Sazba hypoték | Prezident Petr Pavel | Indexy | Zvyšování sazeb | Odborníci | Vývoj inflace | Hospodářské krize | Výrobní PMI | Mezinárodní měnový fond | Investiční výdaje | Akciová společnost | Průmysl | Oslabení kurzu | Firma Avast | Podnikání | Pyramida | Tempo růstu | EU | GfK | Snížení daně | Bankovnictví | Natland Group | Nárůst tržeb | NBP | Ministerstvo dopravy | Biliony | Co bude | Jihokorejská společnost | Ceny pohonných hmot v Česku | Česká zbrojovka Group | Akciové trhy | Struktura HDP | Úrokové sazby | Huť Liberty Ostrava | Allwyn Entertainment | Redukce | Europoslanci | Moneta Money Bank | Varování | Guidance | Spotřebitelské ceny v Česku | Risk | Hospodářské soutěže | Počty nových žádostí o podporu | Družba | Holding Czechoslovak Group | Temelín | APP | Spojení | Ministr zdravotnictví | EdF | Bankovní rada | Pojišťovna | DAX | CPI Property | ČT Jan Souček | Fischer | Payrolls | Aktiva | Osobní příjmy | Pražský městský soud | Modrá pyramida | Časopis Forbes | Cenový strop | Růst zaměstnanosti | GEVORKYAN | Fiskální politika | České měny | Věřitelé Arca Investments | Negativní vývoj ekonomiky | Tuzemský průmysl | Nezaměstnanost v Německu | Vladimír Pikora | Ministr pro evropské záležitosti | Camelot LS | Indikátor | Sev.en Global | Barclays | Schodek | Základní úrok | TikTok | Euro | Toyota Motor Manufacturing | ROCE | Akcie O2 | Odhad růstu ekonomiky | Veřejný dluh | Daňové zatížení | Mezinárodní investiční banka (MIB) | Vysoké inflace | Řešení energetické krize | Raiffeisenbank a.s. | Bankovní sektor | Nový stavební zákon | ČBA | Cena benzínu | NEST | Bohemia Interactive | Fiskální politiky | Průmyslový sektor | CZG - Česká zbrojovka Group | Zdravotnictví | Výhled růstu české ekonomiky | Ministryně financí | České veřejné zadlužení | Snížení cen | Sklizeň obilovin | Smartwings | Pochybnosti | Erste | Omnipol | Orlen Unipetrol | Signet Bank AS | Andrej Babiš (ANO) | Air Bank | RTL | Trinity | Stratég | Nájemní bydlení | FOREX | Kupón | Majetek | Ekonomika eurozóny | Týdenní zpráva z FOREX trhu | Fio banka | Řetězce | Americký index S&P 500 | Životní minimum | Zrychlení inflace | Sentiment | Jan Procházka | NJJ | Investiční fondy | Růst úrokových sazeb | Akcionáři Avastu | Ekonomika | Politika | Konkurence | Ladislav Bartoníček | PLN | Kapitalizace | Raiffeisen Bank International (RBI) | Míra nezaměstnanosti | Analytika | Komunikace | Ceny průmyslových výrobců | Německá ekonomika | Penta Investments Group Limited | Dnešní seance | Fnac Darty | MAM | Macquarie Infrastructure and Real Assets | Novinky.cz | Poplatky | Indikátory důvěry | Forint | Společnost Allwyn Entertainment | Objem dovozu | Karel Komárek | Další vývoj | Citibank | Pomoc firmám | Ekonom | České aerolinie | Optimismus | Pokles průmyslové výroby | Hospodářské noviny | WeDo | Real Estate | Klaus Zellmer | Garanční systém finančního trhu | Renáta Kellnerová s rodinou | Rozpočtové politiky | Zátěžové testy | Očekávání trhu | Měnové politiky | Výrazná inflace | Huť Liberty | Nominální růst | Expobank CZ | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | Akciové indexy | Koncern Volkswagen | Vasky | Země eurozóny | Ekonomická data | Elektřina | J&T Capital Partners | Camelot LS Group | Poskytování hypoték | Invaze | Proticyklické kapitálové rezervy | Investiční aktivity | Výroba elektřiny | Zhodnocení | Inflační krize | Snížení základní úrokové sazby | Jiří Šimáně | Úrokové sazby ECB | Poradenské společnosti | Výhled | Operátor O2 | PPF Renáta Kellnerová | Zdanění | České akcie | FOMC | Dividenda | Auta | Komerční banky | Rada ČNB | Průměrná nominální mzda | Americký trh práce | Zestátnění ČEZ | Sláva | Colt CZ Group SE | Embargo | Economist | Počasí | Indexy nákupních manažerů | Propouštění | Ceny dováženého zboží | Zaměstnanci | Meopta | Jaromír Gec | Čerpací stanice | Medvědi | Lumius | Finanční trhy | Dluhy českých domácností | Statistický úřad | Negativní vývoj | Vládní konsolidační balíček | Pákistán | Cyrrus | Expanze | Jiří Šmejc | Insider | Turistický ruch | Prostor pro růst | Fondy | Provoz britské národní loterie | Investiční společnost CVC | Antivirové společnosti | Epidemie nemoci | OSVČ | Cenové hladiny | Stagflace | Německé ekonomiky | Společnost PPF Telecom | Financial Times | Poslanecká sněmovna | Rekordní propad | Jaderné elektrárny | Návrh rozpočtu | Emisní povolenky | Místní rozvoj | ProSieben | Saldo zahraničního obchodu | Dřevo | Video | Realitní transakce | European Metals Holdings | Průměrná úroková sazba | Výnosnost | Výdaje | Německé tovární objednávky | Energetické společnosti | Pasiva | Synot | Problémy | Zpomalení růstu | Mezinárodní banky | Společnost GEVORKYAN | Zkrachovalé společnosti | Rekordní schodek | Členské státy | Majoritní akcionář | Banka Creditas | Ruský Gazprom | Vratislav Zámiš | Základní úrokové sazby | Nezaměstnanost | Úročení vkladů | Výplata | Státní fond | Výrobci elektřiny | Inflace v Německu | Objem investic | ODS | Stock Spirits Group | Sekyra Group | Ropa | Turistické sezóny | HN | Rezervy | České vlády | Holding Agrofert | Skupina Colt CZ | Investiční skupiny | Americká inflace | Rozvoj | Správa železnic | Asociace exportérů | Baterie | Inskol | Transakce | Snížení spotřební daně | FAST | Premiér Fiala | Ekonomka | Snížení úrokových sazeb | Innogy | Hello bank! | Hry | Zaměstnanost | Irsko | MIB | Společnost Allegro | Zrušení daně z nabytí | Spotřeba domácností | Míra inflace v eurozóně | Cena transakce | Krajský soud | WISE Air | Aplikace TikTok | Prazdroj | Meziroční růst spotřebitelských cen | Impulzy | Dodávky plynu | Finanční sektor | Daňové příjmy | Tenza | Rada ČTK | MALL | Loterie | Renáta Kellnerová | Leo Express | Česká zbrojovka Group SE | GE Renewable Energy | Kypr | Thomson Reuters | Zvyšování úrokových sazeb | Spotřebitelská poptávka | Toyota Peugeot Citroën Automobile | Přehřívání ekonomiky | Indikátor důvěry | Souhrnný čistý zisk | Opatření na podporu ekonomiky | 3М | Dlužníci | JP Morgan | Obchod | Indexy PMI | Navýšení úrokových sazeb | Nová vláda | Data z Německa | Zlotý | Šance na úspěch | Sberbank CZ Jiřina Lužová | Oslabení | Patria.cz | Zemní plyn (LNG) | Nominální mzda | Podíl Daniela Křetínského | Náklady na obsluhu dluhu | Jaderná elektrárna | Pohonné hmoty | Globální finanční krize | EIA | Sberbank CZ | Pandemická situace | Rusko | Zhoršení ratingu | Ceny výrobců | Úsilí | Žádosti o podporu | Akcionář | Veřejné zadlužení | Purple Trading | Miliardy USD | Snižování daní | Odvolací soud | Poradce | Vicepremiér | Další růst sazeb | Spojené státy | Evropské méně | Zkušenost | Signál | Zdražování | Green:Code | Ekonomické krize | Sev.en | Pozemky | Energetické krize | Development | Člen bankovní rady | One Ticket | Ředitelka | Britská vláda | Britské loterie | Komerční banka | Thomas Schäfer | CV90 | ADP | RISK-ON | PMI ve službách | Přijetí eura | Kupní síla | Trhy | Sankce | Ropy | Soudní dvůr Evropské unie | Reorganizační plán | Singapur | Ekonomka Raiffeisenbank | Zadlužení země | Podmínky půjčky | Devizové rezervy | Polská společnost | Prodejní ceny | Druhá vlna pandemie | Guvernér české národní banky | Sociální demokraté | Koruna posílila | Ekonomický dopad | Rafinerie | Společnost | Graf indexu S&P 500 | Covidové pandemie | Rezervní měny | CBC | Úspěch | ZEW index ekonomického sentimentu | Důchody | Plynárenské společnosti | Jednání ČNB | Sázky | Forbes | Akcez | Makro Cash & Carry | Zboží z Číny | Inflační data | Zmírnění rizik | AXA | Firemní dluhopisy | Silné inflační tlaky | Negativní výhled | Tkáč | Generální ředitel | Úvěrový rating | Očekávaná inflace | BMW | Politici | GIC | Paroplynové elektrárny | CSG | BNP Paribas Personal Finance | Výkon německé ekonomiky | Slovensko | Rozšíření | Společná evropská měna | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Mimořádné zasedání | Nálada | CPI Property Group | Indikátory | Tisková konference | Eura | Invaze Ruska na Ukrajinu | Plán obnovy | Vysoké ceny | Nízká nezaměstnanost | Nizozemsko | Sulut Airways Indonesia | Organizace | Akcie Erste Group | Obilí | Ropovod TAL | Dnešní ekonomický kalendář | Vrcholoví manažeři | Our Media | Ceny pohonných hmot | Celkové příjmy | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Investiční skupina PPF | Ratingová agentura Fitch | Obchodníci s cennými papíry | Úrokové náklady | Růst | Michelin | RegioJet | Polská centrální banka | Výnos desetiletých vládních dluhopisů | Pojišťovací společnosti | Panasonic | Příjmy | OMV | Risk-off | Emitent | Zajištění | CzechTrade | Home Credit & Finance Bank (HCFB) | Snížení inflace | Colt | Pandemie | Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) | Index | Český státní rozpočet | Penzijní společnosti | Protiepidemická opatření | Expanzivní měnová politika | Martin Gürtler | Eva Zamrazilová | Historie | Bohatství | Meziroční růst | Průmyslová produkce | Úročení | Jiří Paták | Konsolidační balíček | Vista Outdoor | Internetová firma | Politika centrálních bank | Vysoká dividenda | Nová sazba | Arca | Politická rozhodnutí | ISM index | Evropská banka pro obnovu a rozvoj | Volby | Penta | Omezení cen plynu | Zvýšení daně | Cíle | Bezpečnost | Zveřejněné údaje | ASEAN | Zrušení superhrubé mzdy | Bloky | Novinky | Unipetrol | Silná koruna | Africký mor prasat | Zadlužení České republiky | Debata prezidentských kandidátů | Ministryně financí Alena Schillerová | Volatilní | Koruna oslabuje | BIC | Banky | Kupci | Ředitel skupiny PPF | Penta Real Estate | Společnost Kofola ČeskoSlovensko | DPFO | Německý průmysl | Express | 1D | Český statistický úřad (ČSÚ) | Prodeje | Ges Group | Africký mor | STV Group | Okénko trhu | SYNTHESIA | Chod ekonomiky | Americké firmy | Ministr vnitra | Staropramen | Česká inflace | Ministerstvo financí ČR | Úvěr | Poradenská společnost | Snížení nákladů | Šance | Bankovní rady ČNB | Česká bankovní asociace (ČBA) | Bankrot Ruska | Turów | Dopady války na Ukrajině | Rychlost | Společnost S&P Global | CMI | Ekologové | ČD-Telematika | Seznam.cz | Nová auta | Covid | Fio | Výrobní ceny | Návratnost | Zbyněk Stanjura | Odvětví | Rozpočtový deficit | Rekordní deficit | XTB Jiří Tyleček | Hlavní trh | Report ADP | Úrokové sazby ČNB | Rakousko | Druhá vlna | Měnové krize | Witkowitz | Výhled veřejných financí | Investiční společnosti | Prudké oslabení | Aleš Sosnovský | Maďarsko | Tatra Trucks | Výrobní sektor | Mzda | Inflace v České republice | Poradenství | Německá energetická společnost | Korunový trh | Očekávaný růst | Daně z příjmů fyzických osob | Daně z příjmů právnických osob | Ruská vláda | Fincentrum Hypoindex | Letecká skupina Smartwings | Dánsko | Firma Wienerberger | David Vagenknecht | Bankrot | Banka | Risk-off sentiment | Forward | Epidemie nemoci covid-19 | Cohn Robbins Holdings | Vakcinace | Na burze | Agentura Reuters | Akcie | Christine Lagardeová | HCFB | 3M PRIBOR | EMH | PX Pražské burzy | ProSiebenSat.1 Media | Obchodování s akciemi | Ropovod | Ekonomické aktivity | Inflace v USA | Analytička | Arca Investments | ČSOB | MF | Igor Kim | Daň z mimořádného zisku | Dopady pandemie | Úrok | David Marek | Jaroslav Haščák | Potravinářská společnost | Ekonomiky | Měnová politika | Sazby hypoték | Úrok na dluhu vlády | CZG | Next Finance | Tesla | Biotechnologická společnost | Hyundai | Finanční výsledky společnosti | Autoprůmysl | Obchodovat s cennými papíry | Agrofert | Negativní dopad | Vklady | ZSSK | Mitsubishi UFJ | Groupe Beneteau | Metalurgie | Prohlášení | Kodiaq | Regulační úřad | Zpřísňování měnové politiky | Prognózy ČNB | Expanzivní fiskální politika | Ekonom BHS | Speciální daně | Synot Invest | Správce daně | Miliardář | Bilance zahraničního obchodu | Zdravotní péče | Správkyně Sberbank | Proinflační rizika | Finanční výsledky | Evropská komise (EK) | Předpověď | Zpomalování inflace | Moderna | ČNB minutes | Výdaje státního rozpočtu | Škoda Transportation | Mobilní operátor | Daňový balíček | Ekonomický růst | 5G | Oslabení měny | Krize | Automobilka | Asociace | Výplaty dividendy | Akcie antivirové společnosti | Management | KKCG | PPF | Vyšetřování | Jana Maláčová | Pivovary CZ | Kvantitativní uvolňování | Pražská burza | Křetínský | Průmyslové aktivity | Žebříček nejbohatších Čechů | Hospodaření vlády | Epidemické situace | Reálná mzda | Americký trh | Údaje | Scénáře vývoje české ekonomiky | Rozpočtový schodek | Investor Jan Čermák | Didier Pfleger | Mitsubishi UFJ Financial Group | Vyšší mzdy | Obchodování na trzích | Prognóza Ministerstva financí | Společnost Tameh Czech | Národní rozvojový fond | 737 MAX | Zkapalněný zemní plyn | Aktuální ceny akcií | Obchodovat s akciemi | Propad české ekonomiky | Energetická skupina | Zemědělský svaz ČR | MUFG Bank | Ekonomiky eurozóny | Tendr | CVC Capital Partners | Aktivisté | Rozpočtovaný schodek | Equinix | PPF Telecom | Růst cen průmyslových výrobců | Vývoj cen komodit | Snižování sazeb | Kolísání trhu | Důvěra spotřebitelů | Ministr průmyslu a obchodu | Macquarie | Packeta | Evropská průmyslová produkce | Investiční společnost | Nemovitosti | Vlastnictví | Dluhopisy řecké vlády | Práce | Úvěrový program | Národní rozpočtová rada | Zdroje energie | Automobilka BMW | Cukr | Očkování | XTB | Spoření | Evropská investiční banka | Koaliční partneři | NAFTA | Podniky | Arbitráže | Šířením nového typu koronaviru | Notifikace | Polský zlotý a maďarský forint | Konsolidace | Změna daně z nemovitosti | Nárůst výdajů | Parlamentní listy | Zvýšení mezd | Krajský soud v Ostravě | Česká antivirová firma | Index spotřebitelských cen | Schodek rozpočtu ČR | Sporting Products | Akcionáři Monety | Penále | Ministr financí | Ceny v Česku | Lehman Brothers | Ztráta | Rozpočet | Etnetera | Beneteau | Propouštění zaměstnanců | Zotavení ekonomik | Schodek rozpočtu | EC Investments | Ošetřovné | Tomáš Jícha | City | Martin Ulčák | Švédsko | Lex Babiš | Závazek | Úrok na dluhu vlády ČR | cTrader | Volkswagen | Důvěra v českou ekonomiku | Guvernér ČNB | Koruna dnes | Inflace v eurozóně | Německo | Czech Fund | Daň z mimořádných zisků | Kalendář událostí | Americký ISM | List Financial Times | Český index nákupních manažerů | Ruská centrální banka | Celková investice | Mitsubishi | Daň z příjmu | Seat | Dopad vysokých cen energií | Růst české ekonomiky | Veřejný sektor | Zrychlení růstu | Seznam.cz média | Daň z nabytí | Mojmír Hampl | Šíření nákazy | Ztráty | Oživení ekonomiky eurozóny | Bilance | Inflace v Polsku | Nexen Tire | Vivendi | Vyšší ceny ropy | Orbán | Allegro | MWh | EK | Levnější půjčky | Investování | Dluh státu | Server HN.cz | Cizoměnový dluh | Veřejné finance ČR | Společnost Seznam.cz média | Splácení dluhu | Mediální společnosti | Oslabování koruny | Státní podpora | Mzdy | Camelot | GEN | RTL Hrvatska | Wise | Zadlužení | Obchodníci | Mezinárodní ratingové agentury | PPF Jiří Šmejc | Ukazatele | Státní dluhopisy | Pozice | Společnost Czech Media Invest (CMI) | Dluhopisy | Trading | Platební bilance | Peníze z EU | Výrobce letadel | Důvěra v ekonomiku ČR | Oslabení kurzu koruny | Inflace zpomaluje | Dividenda ČEZ | Evropské záležitosti | Velkoobchodní ceny elektřiny | Agentura Moody's | Student Agency | Daňoví poplatníci | Penta Investments Group | Opatření vlády | Čína | Inflace v ČR | Koruna | Ranní glosa | Nárůst nezaměstnanosti | Politické rozhodnutí | ČR | Hlavní ekonom | Nastavení měnové politiky | Zasedání bankovní rady | Rozpočtové deficity | Kompenzace | Ministerstvo financí | Rating Česka | Nejvyšší deficit | Ojetiny | Změny klimatu | Průměrná sazba hypoték | Hospodaření českého státu | Guvernér | Jan Souček | Přerušení dodávek ruského plynu | DSTI | Úrokový diferenciál | Ministr zahraničí | USA | Zemědělství | Riziko | Zpracovatelský průmysl | Šíření koronaviru | Výraznější pokles | Sazby | Letecká doprava | Valné hromady | NERV | Hypoindex | Schodek veřejných financí | EET | Dluhové krize | Kontrakt | Miliardy dolarů | Vývoj jádrové inflace | Výplaty dividend | Letecká společnost | Antivirové firmy | Jan Frait | Bankovní asociace | Deloitte | Vývoj mezd | CETIN Group | Zahraniční forex | Ocenění | Burze | MOL | Tržby v maloobchodě | Meziroční inflace | Ekonomické prognózy | Sektor služeb | Výkon | Nominální dluh | Státní veterinární správa | Česká vláda | Růst průmyslových cen | Fúze | Domácí poptávka | Zásobníky | Zlínská obuvnická firma Vasky | Peníze navíc | Investiční fond | Stimuly | Ekonomické sankce | Míra nezaměstnanosti v dubnu | Podstoupení rizika | Investiční stratég | Antigenní testování | Statistika | Banka Nomura | Další pokles | Fondy Apollo | Indonésie | Platba | Sankce vůči Rusku | Emise | Hospodaření za loňský rok | Intervenovat | LNG | Dodavatelské řetězce | Radovan Vítek | Válka na Ukrajině | Liberty Ostrava (LO) | Nejbohatší | Technická recese | Hlubší schodek | Více peněz | Prodej | Nervozita | Vyšší daň | Zdeněk Nekula | Investiční | Plán vlády | České Radiokomunikace | Cena plynu | Jumpshot | Oznámení | Bitcoin dnes | VHM | Pojišťovna EGAP | Další růst úrokových sazeb | Daně z neočekávaných zisků | Rozbor | Plošné testování | CVC | Baterie do elektromobilů | Schválená dividenda | Expanzivní politika | Bitcoin | Martin Dvořák | HICP | Výkonnost | Jaderná elektrárna Temelín | Česká ekonomika | Zdražování potravin | Výroba aut | Pochybení | Nesoulad | Zájem investorů | Dění na Ukrajině | Technologický holding | Americká banka | Budoucnost | Těžařská firma | Tempo růstu spotřebitelských cen | Partners | Rozhodování | Obchodní války | Opatření | Skupina ČEZ | Distribuce | Index S&P 500 | Referendum | HCOB | Ústup pandemie | Ekonomická situace | Závislost | Česká koruna | Tameh Czech | Kurz české měny | Nouzový stav | Obnovitelné zdroje | Realitní skupina CPI Property Group | Výše nájemného | Burzy cenných papírů | Vládní deficit | Zlato | Hypomonitor | HDP | Obchodní řetězce | Jozef Síkela | Státní dluh ČR | Restrikce | Maloobchodní tržby | Větrná energetika | Pilsen Steel | Fond | Společnost Lumius | Podnik | Luboš Růžička | Poklesy PMI indexů | Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby | Český kapitálový trh | Statistici | Damoklův meč | Voda | Hlavní ekonomka | CETIN | Restrukturalizace | Objednávky | Inflační očekávání | Stavební výroba | Ocelárny | General Plastic | Rekordní schodek rozpočtu | Zastavení dodávek | David Poes | Podíl obnovitelných zdrojů | Ropovody | DIESEL | Uhlí | Manufacturing PMI | Růst ekonomiky | Fiocchi | Index PMI | Ministr práce a sociálních věcí | Bulharská finanční společnost | Průměrná cena | Komodity | Analýza | Vyšší inflace | ČNB dnes | Boeing 737 Max | Atraktivní nemovitosti | Správa | Síkela | Daňový příjem | Daňové změny | Důchodový systém | Rozpočtové příjmy | Miliardy | Výnosy | EBRD | Stavební zákon | Česká národní banka (ČNB) | Pension Plan | Průměrování | EP Commodities | INDO Defence | Vlády | Návrh dividendy | Kryptoměny | Cohn Robbins Holdings (CRHC) | Dodávky energií | Investiční doporučení | Živnostník | Ekonomické indikátory | Koronavirus | Ratingový výhled | Centrální bankéři | Energetický regulační úřad | Investiční skupina | Belgie | Konfederace | Investor | Zlepšení | Stravenkový paušál | Soudní dvůr | Ruský bankrot | Nonfarm Payrolls | ČTK | Daně z mimořádných zisků | Devizy | Generální ředitel ČEZ | Majetek státu | Amazon | Španělsko | Marek Dospiva | Ruský finančník | Výběr daní | Automobilka Hyundai | CEE | Česká národní banka | Epidemie koronaviru | Tescan | Silky Zdeňka Porybného | SPD | ONE | Ministr zemědělství | Návrh PPF | Verdikt soudu | Základní úroková sazba | Markit | Manažeři | Spotřebitelské ceny
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | FOREX | Cena | Pivot