Veřejný dluh ČR
Analytici souhlasí s NKÚ, který doporučil rozpočtovou obezřetnost a reformy
26.08.2024 Analytici souhlasí s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), který k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Loňský ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám.
NKÚ kvůli rostoucím výdajům státu a zadlužení radí systémové reformy
26.08.2024 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
12.07.2024 Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.
Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka
25.02.2024 Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka. Ke zlepšení výhledu však Fialově vládě stačilo jen málo, což svědčí o tom, že její předchozí řeči o rozvratu tuzemských veřejných financí byly nadsazené.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Schodek státního rozpočtu se dále varovně prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně
01.10.2021 Měsíční tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v září nejvyšší od května, když celkový letošní schodek překročil úroveň 300 miliard korun. Státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun.
Česku hrozí dluhová spirála, dluh enormně roste. Úrok na vládním dluhu přitom po včerejším zvýšení sazeb ČNB stoupá na víceletá maxima
01.10.2021 Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019. Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.
Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...
14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.
Veřejný dluh ČR loni rostl nejdramatičtěji v historii země, přesto však pomaleji než v dalších zemích Visegrádu. Hrozí zhoršení ratingu a dluhová spirála
01.04.2021 Veřejný dluh ČR stoupl loni v poměru k hrubému domácímu produktu nejvýše od roku 2016, když podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ dosáhl úrovně 38,1 procenta. Oproti roku 2019 tak narostl poměrně dramaticky, totiž z úrovně 30,2 procenta, tedy o bezmála osm procentních bodů. Jedná se o nejvýraznější meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP v historii ČR. Nárůst odpovídající 7,9 procentního bodu předčí jak dosavadní rekordní nárůst z roku 2001, o 5,7 procentního bodu, tak i ten z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize – tehdy nárůst odpovídal 5,3 procentního bodu.
Související klíčová slova:
Kvantitativní uvolňování | Finance | Peníze | Fitch | Inflace | OECD | Nezaměstnanost | HDP | Polsko | Analytik | Ratingové agentury | Daně | Rizika | Ekonomové | Míra nezaměstnanosti | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Bloomberg | Centrální banka | Centrální banky | Konsolidace | ERM | ERM II | Ekonomika | Euro | Eurozóna | MMF | Měny | Rating | Riziko | Schodek rozpočtu | Trend | Ukazatel | Výnos | ČNB | Úrokové sazby | Analytici | Banky | Dluhopisy | ČEZ | Finanční krize | Úroková sazba | Investoři | EU | Ekonom | Zisk | Sázka | Výsledky | Deloitte | Lukáš Kovanda | Praxe | Banka | Česká ekonomika | Eura | Graf | Hrubý domácí produkt | Maďarsko | Míra inflace | Nemovitosti | Oslabení měny | Prognóza | Reuters | Růst HDP | Státní dluh | Státní rozpočet | Země EU | Země eurozóny | Zisky | Ministerstvo financí | Redukce | ROCE | Vláda ČR | Hrubý domácí produkt (HDP) | Výsledek hospodaření | Skvělý zisk | David Marek | Ministr financí | Energie | Základní úrokové sazby | Economist | Ekonomické dopady | Daňové příjmy | Vládní dluhopisy | Fitch Ratings | Propad | Agentura Fitch | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Tempo růstu | Daně z příjmů | Dluhové krize | Výnos desetiletých dluhopisů | Výhled | Mzdy | Krize | Česká vláda | Příjmy | ČTK | Hlavní ekonom | Švédsko | Dánsko | Přijetí eura | Základní úroková sazba | Veřejný dluh | Sazby ČNB | Mezinárodní investoři | Zvýšení sazeb | Zvýšení sazeb ČNB | Český průmysl | Nízká nezaměstnanost | Trinity Bank | Rozpočet | Rozpočtový schodek | Deficit | Trinity | ČSÚ | Firma | Růst cen | Maďarská centrální banka | Nálada spotřebitelů | Úrok | Miliardy | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | Průmysl | Prognózy | Nejistoty | Nálada | Prohlášení | Míra | Úroky | NERV | Miliardy korun | Schodek státního rozpočtu | Hospodaření | Analytik Cyrrusu | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Ukazatele | Prezident | Pokles | Situace | České měny | Vít Hradil | Pandemie | Natland Petr Bartoň | Petr Bartoň | Natland | Analytik skupiny | Vysoká inflace | Zlepšení | Úsilí | Obchody | Výdaje | Míra nezaměstnanosti v EU | Vývoj | Pokles HDP | Kabinet | Vyšší úrok | Pokles české ekonomiky | Domácnosti | Babišova vláda | Růst | Poslanci | Bulharsko | Ekonomiky | Slovensko | Války | Schodek | Český rozpočet | Deficit veřejných financí | Práce | Údaje | DPH | Novela zákona o ČNB | Novela zákona | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Úspory | Zbyněk Stanjura | ODS | Zrušení daně z nabytí | Daň z nabytí | Zadlužení | Vývoj ekonomiky | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | JDE | ČR | Rekordní nárůst | Rekordní pokles | Národní rozpočtová rada | Covid | Zahraniční kapitál | Chorvatsko | Spotřební daně | Celkový výsledek | Bruegel | Vládní koalice | Snížení DPH | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Rekordní pokles HDP | Zdanění | Česká republika | Zadlužování | Orbán | Počasí | Zhoršení ratingu | Poměrové ukazatele | AA | Oslabení | Rekordní schodek | Základní sazby | Funkční období | Společnosti | Opatření | ANO | Kompenzace | Energetická krize | Energetické krize | Fialova vláda | Lockdowny | TIM | 3М | Průměrná míra inflace | Válka na Ukrajině | Přerušení dodávek ruského plynu | Snížení daně | Invaze | Snížení spotřební daně | MOL | Růst cen energií | Ratingový výhled | Výhled České republiky | Zrušení daně | Přijetí | Snížení inflace | Propuštění | Daň z mimořádného zisku | Daň z mimořádných zisků | Nejvyšší kontrolní úřad | NKÚ | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Snížení daně z příjmu | Rating Česka | Daně z neočekávaných zisků | Vysoké inflace | Schodek veřejných financí | Snížení zadlužení | Veřejné zadlužení | Velký problém | Závazek | Srovnávací základna | Rychlost | Konsolidační balíček | Přesun výroby | Vice | Průběžné výsledky | Mimořádná inflace | Evropské dluhové krize | Odvody | Velká rizika | ProCent | Valorizace | Výkon | Fialův kabinet | Politické fráze | Štempl | Daně z příjmů fyzických osob | Vlády | Služby | Ekonomiky EU
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | Banka | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot
