Přijetí eura
Dvořák: ČR půjde u eura spíše spontánní cestou
16.12.2024 Česko půjde podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) v případě přijetí eura spíše spontánní cestou. V české ekonomice bude operací prováděných v této měně stále přibývat a jejich objem bude narůstat, až se země dostane do fáze, v níž se ukáže jako nesmyslné udržovat zároveň českou korunu. Dvořák to řekl na dnešní tiskové konferenci.
Černý den pro Francii, Slovensko i euro. Agentura Moody’s zhoršuje oběma zemím rating, Francie má poprvé v historii celkové ratingové hodnocení horší než Česko, vadí Le Penová a Fico
15.12.2024 Světově významná ratingová agentura Moody’s včera večer nevídaně pilně úřadovala. V jeden den zhoršila nečekaně rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, a také Slovensku.
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné
24.11.2024 V Česku se, zdá se, opět rozjíždí diskuse o přijetí eura. Blíží se totiž sněmovní volby a některé strany, například STAN, se budou chtít prostřednictvím eurové tématiky profilovat. Ostatně už nyní od této strany slyšíme, že Češi výdělkově doženou Němce nebo Rakušany spíše s eurem než bez něj.
Francie má poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Eurozóna už Česku není elitním klubem
13.10.2024 Francie má od včerejšího večera vůbec poprvé v historii horší ratingové hodnocení než Česko. Alespoň podle agentury Fitch Ratings. Ta Francii, která podle ní dosahuje ratingového stupně AA-, zhoršila ratingový výhled na negativní.
Slabý eurokomisař, resp. slabé portfolio Česku způsobí značnou finanční ztrátu – až 48 miliard ročně. Je zarážející, že politici obsazení postu podceňují
17.09.2024 Slabý eurokomisař, resp. jeho slabé portfolio může být pro Česko velmi ztrátovou záležitostí. Finanční újma může činit až 48 miliard ročně. Je proto zarážející, že obsazení postu eurokomisaře nevěnují čeští politici více pozornosti.
V Ostravě se sejdou tuzemské špičky z oblasti financí a investic
10.09.2024 Colors of Finance otevřou klíčová témata budoucnosti. Zaměří se i na hypotéky, dluhopisy či správu majetku.
Ekonomiky střední a východní Evropy porostou o 2,7 pct
11.07.2024 Ekonomiky zemí střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Vyplývá to z analýzy skupiny UniCredit, která ji poskytla ČTK. Mezi analyzovanými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
Slabý eurokomisař, resp. slabé portfolio Česku způsobí velkou finanční ztrátu – až 47 miliard ročně, což je za pět let 800 kilometrů dálnic. Je zarážející, že politici obsazení postu podceňují
19.06.2024 Slabý eurokomisař, resp. jeho či její slabé portfolio může být pro Česko velmi ztrátovou záležitostí. Finanční újma může činit až 47 miliard ročně, což je za pět let 800 kilometrů dálnic. Je proto zarážející, že obsazení postu eurokomisaře nevěnují čeští politici více pozornosti.
Češi zvolili převážně europoslance, kteří pro euro zrovna nehoří, bylo by zvláštní, kdyby pro něj hořel eurokomisař. Nahrálo by to Babišovi, Turkovi a spol., navíc hrozí „frexit“
10.06.2024 Jednoznačně pro přijetí eura je jen 5 z 21 včera zvolených europoslanců, tedy necelých 24 %. Bylo by tudíž velmi zvláštní, pokud by jednoznačně pro euro měl být český eurokomisař. Veřejnost by si to vyložila jako vládní pohrdání vůlí voličů. A pokud ne, tak jí to tak jistě vyloží opozice.
Analytici: Volby přispěly k oslabení eura a snížily šance jeho přijetí v ČR
10.06.2024 Výsledky evropských voleb přispěly k oslabení eura vůči dolaru a snížily také šanci na brzké přijetí společné evropské měny v Česku. Shodují se na tom ekonomičtí analytici oslovení ČTK. Posílení krajní pravice a oslabení zelených podle expertů může zkomplikovat hlasování o otázkách spojených s ochranou klimatu, zásadní změny Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) ale nečekají. Složitější podle nich může být i evropská podpora Ukrajiny.
Poraženým českých eurovoleb jsou Green Deal, euro a migrační pakt. Včerejškem padla možnost, že Česko bude eurem platit do roku 2030
10.06.2024 Strany a hnutí, které v tuzemských eurovolbách zaznamenaly bolestný neúspěch, ba debakl, spojuje jedno. Otevřeně a celkem nekriticky se předtím přihlásily k podpoře stěžejných a tolik diskutovaných projektů Evropské unie: Green Dealu, eura a migračního paktu.
Estonsko má nově horší rating než Česko. Vůbec poprvé od roku 2010, tedy za celou dobu, po kterou platí eurem – euro tedy není dostatečnou bezpečnostní pojistkou
03.06.2024 Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s v pátek zhoršila rating Estonsku, ale také Litvě, Lotyšsku a Francii. Případ Estonska je však z českého pohledu zvláště pozoruhodný. Estonsko totiž představuje nejméně zadluženou zemi Evropské unie. Jako jediná v EU loni vykázala veřejný dluh nižší než 20 procent HDP, konkrétně 19,6 procenta HDP. Estonský dluh je tudíž ani ne poloviční v porovnání s tím českým. Navíc Estonsko jako jedna z mála zemí EU má nižší zadlužení než Česko hned dlouhodobě. To už se v EU dá jinak říci jen o Bulharsku a Lucembursku.
Eurozóna už Česku není elitním klubem. V pátek se zhoršil rating Francie, Estonska, Lotyšska i Litvy, kteréžto země všechny platí eurem, zatímco český rating se stále zlepšuje
02.06.2024 Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Agentura Standard & Poor’s zlomově zhoršuje rating Francii. Jde o předvolební fiasko pro Macrona a varování pro celou eurozónu
01.06.2024 Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s zlomově zhoršuje rating Francii, z hodnocení AA na AA-. Tak špatné hodnocení splácet svůj dluh země v jejích očích dosud nikdy v historii neměla. Z hlediska francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jde o předvolební fiasko, neboť jeho klíčovým slibem bylo zkrocení veřejných výdajů Francie. Jenže podle agentury Standard & Poor’s má veřejný dluh země vzrůst do roku 2027 na 112 % HDP.
Mzdy v eurech jsou nesmysl. Buď je mějme v koruně, nebo přijměme euro
29.05.2024 Okruh českých zaměstnanců, kteří mohou dostávat výplatu v eurech, se od příštího roku rozšíří. Kromě těch, kteří pracují v zahraničí, ji nově budou moci inkasovat třeba pendleři nebo ti, co mají v zahraničí rodinu. Stále tedy půjde o zanedbatelný zlomek celkového počtu českých zaměstnanců, z makroekonomického hlediska nevýznamný. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však pohrává s myšlenkou rozšířit možnost eurové výplaty na všechny zaměstnance. A to už by makroekonomický dopad snadno mít mohlo. A ne příznivý.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
22.05.2024 1) Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh s dodáním příští měsíc dnes překročila 33 eur za megawatthodinu (MWh) a blíží se letošnímu maximu. Analytici vidí příčinu zejména ve vleklé údržbě a s ní souvisejících odstávkách na zpracovatelských zařízeních v Norsku. Proti stejnému období loni je ale cena plynu stále výrazně nižší.
Prezident Pavel nepodporuje referendum o přijetí eura
22.05.2024 Prezident republiky Petr Pavel včera na debatě s občany v Šemberově divadle ve Vysokém Mýtě znovu řekl, že je příznivcem přijetí eura. Při zvažování této věci by ale podle něj měla rozhodovat fakta, nikoliv emoce. S uspořádáním referenda o přijetí eura by byl opatrný.
Svaz průmyslu: Česká ekonomika potřebuje k oživení dotáhnout řadu detailů
15.05.2024 Česká ekonomika potřebuje k oživení dotáhnout řadu detailů, aby plně využila svůj potenciál. Patří k nim například přijetí eura nebo jednodušší stavební zákon. Pětiletou vizi pro rozvoj české ekonomiky o sedmi pilířích dnes novinářům představili zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). V úterý předali dokument premiérovi Petrovi Fialovi (ODS) a ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (STAN). Dokument by podle prezidenta svazu Jana Rafaje mohl být inspirací pro hospodářskou strategii vlády, která má být představena v říjnu na strojírenském veletrhu v Brně.
Polské podniky se neshodují ohledně přijetí eura
13.05.2024 Velké polské podniky se neshodují v názoru na to, zda by Polsko mělo přejít na jednotnou evropskou měnu. Zavedení eura si přeje zhruba 48 procent velkých podniků, zatímco 42 procent upřednostňuje zachování zlotého. Vyplývá to podle agentury PAP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila poradenská společnost Grant Thornton.
Macron je v ofenzivě vůči Německu, Čína tleská
10.05.2024 Francouzský prezident Emmanuel Macron tuší příležitost. Vnímá ekonomické i politické slábnutí Německa, které se chytlo do pasti závislosti na ruských energiích a své nezvládnuté energetické přeměny, Energiewende. Z Německa je dnes opět „nemocný muž Evropy“ a Macron podniká ofenzivu. Nemastná neslanost kancléře Olaf Scholz mu ji jen usnadňuje.
Macron chce využít slábnutí Německa a zásadně změnit Evropu. Namlouvá si Čínu, chce přetvořit ECB a eurozónu a tolerovat vyšší inflaci a koketuje s ideou „hodit přes palubu“ von der Leyenovou
05.05.2024 Francouzský prezident Emmanuel Macron tuší příležitost. Vnímá ekonomické i politické slábnutí Německa, které se chytlo do pasti závislosti na ruských energiích a své nezvládnuté energetické přeměny, Energiewende. Z Německa je dnes opět „nemocný muž Evropy“ a Macron podniká ofenzivu. Nemastná neslanost kancléře Olaf Scholz mu ji jen usnadňuje.
Dědek: Každá země, která kdy vstupovala do eurozóny, měla z eura obavy
02.05.2024 Každá země, která kdy vstupovala do eurozóny, měla z přijetí eura obavy. Posléze si ale společná měna získala podporu místních obyvatel, řekl na dnešním kulatém stole k euru v Poslanecké sněmovně bývalý národní koordinátor pro zavedení eura Oldřich Dědek. Tuto skutečnost ilustroval na příkladu pobaltských států, kde je podle něj spokojenost s eurem po počáteční skepsi v současné době jedna z nejvyšších v eurozóně. Přijetím eura by Česká republika podle prezidentky firmy Petrof a členky Národní ekonomické rady vlády Zuzany Ceralové Petrofové dala také najevo, že patří na Západ.
České členství v EU má své plusy i mínusy, czexit by se ale nevyplatil. Eurozóna již z hlediska Česka není elitním klubem jako před dvaceti lety
01.05.2024 Pro Česko a jeho ekonomiku členství v EU znamená zejména to, že naše země patří k bloku zemí, který je globálním hráčem. Těžko by globálním hráčem byla ČR sama o sobě. Na tom, kam se tento blok zemí ubírá, se navíc Česko může podílet a spolurozhodovat o něm, byť je otázka, do jaké míry. Nicméně v tomto ohledu ČR jako celek členstvím v EU nepochybně získává. Vysoce nad rámec více než bilionu korun, který od vstupu do EU v čistém vyjádření získalo z unijních rozpočtů.
Členství v EU umožnilo českým firmám expanzi
01.05.2024 Členství v Evropské unii umožnilo českým firmám expanzi na evropské trhy i spolupráci se zahraničními partnery. Otevřelo také možnost využívat evropské dotace. Zároveň přineslo větší konkurenci, a to nejen při odbytu produkce, ale i ve snaze získat kvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Od vstupu Česka do EU dnes uplynulo 20 let.
MMF aktualizoval výhled. Německo bude těsně nad nulou. Rusko naopak poroste. Sankce evidentně selhaly
29.04.2024 Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu aktualizoval svoji prognózu a řekl nám, jaký očekává vývoj hlavních ekonomik světa. Nabídl obrázek, který ovšem není pěkný. Data ukazují, že Evropa se stává skanzenem. Budeme mít další slabý rok, kdy se budeme pohybovat těsně nad nulou, zatímco jiným se bude dařit lépe. Nůžky mezi námi a Ruskem se podle dat přivřou. Tak to ale přece být nemělo.
Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Na dluh Francie a dalších vysoce zadlužených zemí by se „skládali“ občané celé eurozóny
29.04.2024 Francouzský prezident Emmanuel Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Měla by být v důsledku tolerantnější k inflaci. Francii by to ulevilo od nákladů dluhu. Ovšem občané eurozóny by tím více ztráceli na kupní síle svých úspor a příjmů.
Část firem se domnívá, že euro se v ČR začne používat do roku 2030
28.04.2024 Třetina malých a středních firem a podnikatelů se domnívá, že euro se v Česku začne používat do roku 2030. Dalších 28 procent očekává vstup Česka do eurozóny nejpozději do roku 2035. V součtu to představuje většinových 61 procent, vyplývá z dubnového průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi více než 400 respondenty.
České firmy by převážně uvítaly zavedení eura
23.04.2024 České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici.
Vstup Bulharska do eurozóny se prý může zpozdit
18.04.2024 Pokud Bulharsko v červnu nesplní inflační cíle Evropské centrální banky (ECB), může se vstup země do eurozóny naplánovaný na 1. ledna 2025 o několik měsíců zpozdit. Řekl to bulharské tiskové agentuře BTA guvernér centrální banky Dimitar Radev. "Pokud Bulharsko nesplní kritérium inflace v červnu, a stane se tak později v roce 2024, je v této fázi pravděpodobnějším scénářem připojení spíše později v roce 2025 než 1. ledna," uvedl Radev.
ČR se zavázala přijmout euro v přístupové smlouvě
14.04.2024 Vybrané údaje o problematice budoucího možného přijetí společné evropské měny euro Českou republikou k 20. výročí (1. května 2004) vstupu ČR do Evropské unie (EU):
Česko loni poprvé od roku 2019 snížilo své zadlužení. Veřejné finance se tak stabilizují po šocích v podobě covidu a války na Ukrajině
02.04.2024 Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Eurosummit ocenil pokrok Bulharska na cestě k přijetí eura
22.03.2024 Prezidenti a premiéři zemí platících eurem dnes ocenili pokrok Bulharska na cestě k přijetí společné měny. Uvedli to v závěrech z jednání po schůzce v Bruselu, které se jako host zúčastnila i prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
ČR už šestkrát za 20 let splnila ekonomické podmínky pro euro
03.03.2024 Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Koruna vůči euru za covidu a války reálně posílila o 20 %, podle stoupenců přijetí eura je však prý slabá. Všechny země, které platí eurem, mají trvale vyšší nezaměstnanost než Česko i proto, že společná měna znemožňuje kursové přizpůsobení ekonomiky
19.02.2024 Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své páteční analýze kondice české měny. Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.
Otců nízké inflace je v Česku víc, úplně pravý ani jeden
17.02.2024 Lednová inflace v Česku byla nečekaně nízká. Žádný z tuzemských analytiků, ani sama Česká národní banka, nečekal, že bude činit meziročně jen 2,3 procenta. Většinově se expertní odhady pohybovaly kolem úrovně tří procent. Nízká lednová inflace představuje pozitivní signál pro celý letošní rok. Průměrná celoroční inflace, kterou ta lednová celkem výrazně spoluurčuje, by tak letos měla vykázat pouze úroveň 2,4 procenta, což je takřka pětkrát nižší hodnota než ta loňská, čítající 10,7 procenta.
Máme inflaci nižší než v eurozóně. Koruna ještě oslabí. Nemá cenu s výměnou peněz na dovolenou váhat. Hypotéky budou ještě levnější. Trh nemovitostí ožije
15.02.2024 Spotřebitelské ceny v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Tento vývoj byl podle ČSÚ ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 2,3 %, což bylo o 4,6procentního bodu méně než v prosinci. Inflace se tak vrátila na úroveň března 2021. To je překvapivé. Většina ekonomů čekala růst cen kolem 2,9 %.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
13.02.2024 1) Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 dnes prudce vzrostl a přechodně se dostal nad 38.000 bodů, maximum za 34 let. K růstu indexu přispěl mimo jiné fakt, že společnost Tokyo Electron zvýšila roční výhled tržeb i zisku. Index nakonec část zisků smazal a den uzavřel růstem o 2,89 procenta na hodnotě 37.963,97 bodu. Je tak nejvýše od roku 1990.
Vláda zítra projedná materiál o zavedení eura
13.02.2024 Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu. Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Dvořák by chtěl do voleb jednat s EK o ERM II, rozhodla by další vláda
11.02.2024 Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) by považoval za ideální ještě do voleb jednat s Evropskou komisí (EK) o podmínkách vstupu do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II. Lze to udělat bez rizika a následků, o samotném vstupu by rozhodla až příští vláda, řekl Dvořák ve včerejším pořadu České televize (ČT) Týden v politice. Další kabinet by tak nemusel případně proces k přijetí eura začínat od nuly. Zhruba pět až šest let dlouhou proceduru nelze v jednom volebním období stihnout, řekl.
Analytici: Vstup do systému ERM II bez termínu pro přijetí eura je nesmysl
07.02.2024 Myšlenka na vstup do systému ERM II na neurčité časové období a bez jasného cílového termínu pro přijetí eura je objektivně nesmyslná. Uvedli to ekonomové, které dnes ČTK oslovila. Odborné stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) není podle nich pro přijetí eura zásadní. Vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II je přitom důležitým předstupněm při zavádění eura.
Přijetí eura Česku prospěje jen za „příznivého počasí“. Za současného stavu ekonomické integrace převažují nevýhody
07.02.2024 V posledních týdnech se opět rozvířila debata o přechodu Česka na společnou evropskou měnu. Podporovatelé věří, že zavedení eura pomůže zvýšit konkurenceschopnost českých exportérů. Za současného stavu evropské integrace je to však sporné. Ekonomická politika celé eurozóny se tříští pod vlivem dílčích zájmů jednotlivých zemí a regionů, uvádí ve svém komentáři analytik rizik společnosti Bibby Financial Services Ondřej Makeš.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
06.02.2024 1) Vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II by podle lídra kandidátky SPD a Trikolory pro letošní volby do Evropského parlamentu Petra Macha znamenal vysokou inflaci. Řekl to na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny. Opoziční hnutí podle předsedy Tomia Okamury zásadně odmítá přijetí eura, protože to pro Česko není výhodné.
SPD odmítá euro, vstup do ERM II by podle hnutí znamenal vysokou inflaci
06.02.2024 Vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II by podle lídra kandidátky SPD a Trikolory pro letošní volby do Evropského parlamentu Petra Macha znamenal vysokou inflaci. Řekl to na dnešní tiskové konferenci před schůzí Sněmovny. Opoziční hnutí podle předsedy Tomia Okamury zásadně odmítá přijetí eura, protože to pro Česko není výhodné.
Pavel se znovu vyjádřil pro euro, pro českou ekonomiku je to podle něj výhodné
29.01.2024 Pro Česko jako proexportní ekonomiku by bylo výhodné přijmout euro a spolurozhodovat o podobě eurozóny. V dnešním rozhovoru to Českému rozhlasu Radiožurnálu řekl prezident Petr Pavel, který debatu o přijetí společné evropské měny v ČR rozproudil svým novoročním projevem. V něm apeloval na kroky, které k přijetí eura povedou. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit.
Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda
28.01.2024 Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.
Euro naši bezpečnost nezvýší, důležitější jsou vztahy s Trumpem
24.01.2024 Současnou debatu o přijetí eura v Česku od těch předešlých odlišuje zejména to, že probíhá v kontextu výrazně proměněné, zhoršené, geopolitické situace. Válka na Ukrajině nebo stále dosti napjaté vztahy Spojených států – a potažmo Západu – s Čínou v mnohých zesilují emoci určité touhy pevněji a těsněji přináležet k Západu. Klíčovým z pout má být právě euro. Vždyť jím platí podstatná část západní Evropy a po dolaru představuje světově druhou nejrozšířenější rezervní měnu.
Petici za zachování koruny jako měny vzaly senátní výbory jen na vědomí
23.01.2024 Petici za zachování koruny jako české měny a dojednání výjimky pro její nahrazení eurem vzala většina senátních výborů, které ji projednávaly, pouze na vědomí. K tomuto stanovisku dnes po výborech hospodářském a evropském dospěl také na návrh senátora ODS Jana Tecla výbor petiční. Ústavně-právní výbor k žádnému závěru nedospěl.
V roce 2000 ekonomové (a politici s nimi) slibovali až 200procentní růst obchodu díky euru, dnes už se shodují, že dopad eura je nulový. Jde o velkou blamáž ekonomie
22.01.2024 Před skoro 25 lety politici slibovali, že euro zajistí 200procentní nárůst obchodu v rámci eurozóny. Tento mýtický Roseův efekt se však nikdy nenaplnil. Pak politikům ekonomové spočetli, že nárůst bude jen 33procentní, pak, roku 2006, že bude 23procentní, posléze 15procentní a nakonec, v roce 2018 zjistili, že je nulový. Jde o jednu z velkých blamáží ekonomie.
Kupka: ČR vykáže veřejný deficit k HDP 2,2 pct, tedy v limitu pro euro
21.01.2024 Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení.
Pětkrát více Čechů euro určitě nechce, než kolik jich jej rozhodně chce. Z lednového průzkumu Medianu je zřejmé, že stoupenci eura musí přijít s novými argumenty v jeho prospěch; otázkou je, zda je ještě mají kde brát
21.01.2024 Letošní kolo debaty o přijetí eura a argumenty jeho příznivců zatím nechávají Čechy chladnými. Jejich podpora přijetí jednotné evropské měny se oproti minulosti příliš nemění. O osobním prospěchu z přijetí eura je totiž přesvědčeno jen 21 % z nich, z toho pouze 8 % to tvrdí s určitostí.
Průzkum: Dvě třetiny lidí si myslí, že zavedení eura v ČR pro ně nebude přínosné
21.01.2024 Víc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny. Vyplývá to bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, jehož výsledky dnes zveřejnil iROZHLAS. O přijetí eura by chtělo 60 procent dotázaných rozhodovat v referendu.
Opakované české referendum o euru není nesmysl. Vždyť euro samo by bez opakovaného referenda ani neexistovalo
19.01.2024 V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní dvě krajně zavádějící, přitom ovšem zásadní věci. Zaprvé ta, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003. Zadruhé pak ta, že Česko nepřijetím eura porušuje svůj závazek vůči EU, stvrzený právě oním referendem z roku 2003, resp. samotným vstupem do EU o rok později. Uveďme obě tato krajně zavádějící tvrzení na pravou míru.
Forex: Řecko, euro a mýtus o hladkém přistání
19.01.2024 V souvislosti se vzrušenou debatou o euru zaznívá ve veřejném prostoru celá řada mýtů. Jeden z nich se týká Řecka a hodnocení jeho hospodářského vývoje po dluhové krizi prizmatem posledních let jako “úspěch” nebo dokonce “hladké přistání”. Jedná se o zajímavý intelektuální obrat – původně byl totiž řecký příběh akcentován především odpůrci přijetí eura jako odstrašující příklad.
UniCredit: Ekonomiky střední a východní Evropy porostou v 2024 a 2025 o tři pct
18.01.2024 Ekonomové UniCredit očekávají v letech 2024 a 2025 růst ekonomik ve střední a východní Evropě přibližně o tři procenta, podobnou míru růstu očekávají i na západním Balkáně. Vyplývá to ze studie skupiny UniCredit, kterou má ČTK k dispozici.
Referendum o euru prý v Česku nemá smysl, neboť už jedno bylo. Jenže bez opakovaného referenda – v Dánsku – by euro ani nevzniklo a o euru v referendu hlasovali i Švédové
14.01.2024 V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003, kdy řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny. Jenže kdyby tento argument platil, žádné euro dost možná ani existovat nebude.
Proč v tuto chvíli nelze přijetí eura Česku doporučit
13.01.2024 V tuto chvíli nelze z ekonomického hlediska přijetí eura v ČR doporučit. Celospolečensky náklady takového kroku převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy. Z eurozóny se ale musí stát optimální měnová zóna, což je zcela základní předpoklad její správné a udržitelné funkčnosti, a její členové musí plnit závazky rozpočtové kázně, vtělené do nyní modifikované podoby Paktu růstu a stability.
Česká koruna a švýcarský frank jsou dvě nejvýkonnější evropské měny uplynulých čtyř tak pohnutých let, překonávají euro. Koruna v těžkých časech obstála, ukazují tvrdá data
09.01.2024 Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurs, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kursu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
08.01.2024 1) Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová míní, že rozhodnutí o přijetí eura musí předcházet širší politická shoda. Byla by chyba, kdyby jedna vláda přistoupení k euru, které potrvá roky, prosadila a další vláda by tento proces zastavila. Zamrazilová to včera řekla v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Viceguvernérka ČNB: Rozhodnutí o přijetí eura vyžaduje širší politickou shodu
08.01.2024 Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová míní, že rozhodnutí o přijetí eura musí předcházet širší politická shoda. Byla by chyba, kdyby jedna vláda přistoupení k euru, které potrvá roky, prosadila a další vláda by tento proces zastavila. Zamrazilová to včera řekla v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
04.01.2024 1) Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.
Debatu o přijetí eura dál provázejí rozporuplné výroky politiků
04.01.2024 Rozporuplné výroky vládních představitelů i názory politiků dál provázejí debatu o přijetí eura, kterou spustil svým novoročním projevem prezident Petr Pavel. Zatímco podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) připomněl, že vládní programové prohlášení výslovně zmiňuje snahu o naplnění tzv. maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Proti euru se dnes postavili zástupci opozičních hnutí ANO a SPD či bývalý prezident Václav Klaus.
Už jen pět z dvaceti zemí eurozóny má lepší rating než Česko, v roce 2004 ho měly lepší všechny. Eurozóna již pro Česko není elitním klubem
03.01.2024 Máloco ukazuje současnou tak častou plytkost české veřejné diskuse zřetelněji než debata o přijetí eura. A vůbec neplatí, že vše v této diskusi již bylo řečeno! Naopak, eurozóna se od roku 2004, kdy se Česko vstupem do EU zavázalo euro přijmout, celkem zásadně proměnila – a proměňuje. A měla by se tedy vyvíjet i diskuse o euru.
Prezident Pavel apeluje na přijetí eura
03.01.2024 Prezident Petr Pavel ve vzácné shodě se svým předchůdcem české vládě naznačil, že by měla vážně uvažovat nad přijetím eura. “Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění závazku přijmout euro dovedou“, řekl prezident ve svém novoročním projevu. Na první pohled je tu několik argumentů, které dávají prezidentovi za pravdu.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
02.01.2024 1) Bitcoin dnes poprvé od dubna 2022 vystoupil nad úroveň 45.000 USD (více než jeden milion Kč). Největší světovou kryptoměnu podpořil optimismus související s možným schválením investičních spotových bitcoinových fondů obchodových na burze (ETF), uvedla agentura Reuters. Loni bitcoin posílil o 156 procent, což byl jeho nejlepší výkon od roku 2020.
Analytici: Pavlova výzva k plnění závazku přijetí eura je správný krok
02.01.2024 Výzva prezidenta Petra Pavla, aby ČR po letech začala dělat konkrétní kroky, které zemi dovedou k naplnění závazku přijetí eura, je správná. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou ale podle nich minimálně sporné. Pavel ve včerejším novoročním projevu řekl, že společná evropská měna je logickou budoucností.
S eurem by byla inflace a zřejmě i zadlužování Česka vyšší – a tím pádem jeho rating horší. Dokládají to data ze Slovenska a z dalších zemí eurozóny
01.01.2024 Koruna je v éře covidu a války druhou nejvýkonnější evropskou měnou, po švýcarském franku. Česko si současně drží svůj rating, na rozdíl od „eurového“ Slovenska, jemuž rating padá, podobně jako řadě jiných zemí eurozóny.
Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky k přijetí eura, řekl prezident
01.01.2024 Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. V dnešním novoročním projevu to řekl prezident Petr Pavel. Společná evropská měna je podle hlavy státu logickou budoucností.
EU má nová rozpočtová pravidla, jež zadlužování členských zemí ale spíše usnadní. Dosavadní Pakt růstu a stability z 90. let byl porušen ve stovkách případů
20.12.2023 EU má nová rozpočtová pravidla. Pakt růstu a stability z 90. let se tak definitivně stává minulostí. Nová pravidla umožní ještě snazší zadlužování zemí EU, zejména pak eurozóny.
Slovensko dokládá, že přijetí eura má na rating dané země převážně negativní vliv. V „korunovém“ Česku se rating stále zlepšuje, na Slovensku po přijetí eura zhoršuje, stejně jako v dalších hned deseti zemích eurozóny
10.12.2023 Páteční zhoršení ratingu Slovenska agenturou Fitch na nejhorší úroveň za posledních více než 18 let dokládá, že přijetí eura má na rating dlouhodobě převážně negativní vliv. Vždyť z 20 zemí eurozóny se v době, po kterou eurem platí, zhoršil rating dle Fitche hned 11 z nich (tedy 55 %). Přitom ze sedmi zemí EU, které eurem naopak neplatí, se rating nezhoršil žádné (tedy 0 %). Alespoň tedy v období od vzniku eura, čili od 1. 1. 1999. Hned šesti z těchto sedmi zemí (Dánsku, Švédsku, Česku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku) se rating zlepšil, v případě jedné – Maďarska – je nyní shodný jako právě 1. 1. 1999.
Komedie: ODS tančí na hraně své zrady, když jasně neodmítne euro
27.11.2023 Vládní debata o zavedení eura se pomalu mění v komedii, ve které máme jasně rozdělené role: čtyři malé strany jako zastánci eura a ODS, která se snaží hrát na opozici uvnitř vlády. Ale jak může největší politická strana hrát umírněnou opozici? Hlavní strana by přece měla vládu vést. Tak tomu ale evidentně není. ODS je zahnána do rohu a jen pokřikuje zpoza úkrytu. Chybí jí silný předseda, který tlačí své. Místo toho máme pána, který usiluje o smír za jakoukoli cenu.
Agentura Moody’s tleská Fialově vládě, a to jak za stabilizaci veřejných financí, tak za nastartování důchodové reformy. Ratingový výhled Česka zlepšuje
25.11.2023 Ratingová agentura Moody's včera večer, po zavření burz, zlepšila ratingový výhled zadlužení České republiky. Ponechala hodnocení na stupni Aa3, ale související výhled zlepšila z „negativního“ na „stabilní“. Jedná se o dosud nejprůkaznější doklad toho, že mezinárodní investorská obec považuje tuzemské veřejné finance za stabilizované, resp. za takové, jimž ani ve výhledu do nejbližších let nehrozí závažnější otřes či neudržitelné spění k rozvratu.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už dnes večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s, česká koruna díky tomu „jede“
24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
Analytici: Posilující polský zlotý zdražuje Čechům nákupy v Polsku
17.10.2023 Polský zlotý, který posiluje díky výsledkům polských parlamentních voleb, zdražuje Čechům nákupy potravin či paliv v Polsku. Zlotý lze nyní koupit za 5,56 koruny, zatímco před zveřejněním výsledků voleb se kurz pohyboval o 11 haléřů za zlotý méně. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
NAPŘÍČ TRHY
12.10.2023 Zlotý jakoby se již nemohl dočkat nedělních parlamentních voleb v Polsku a s každým dalším dnem posiluje. Nehledě na aktuálně příznivější sentiment na trzích s rizikovými aktivy může totiž polská měna v naději vyhlížet změnu vlády a s ní i hospodářské politiky. Jak jsou tedy v Polsku rozdány před víkendem karty?
Byt takto výhodně koupíte buď teď, nebo až za 10 let. Na trhu se zavírá unikátní investiční okno, ale málokdo ví jak na něj
13.09.2023 Situace na trhu s nemovitostmi už dlouho nebyla tak složitá jako nyní. V mnoha krajích ceny nemovitostí rostou, jinde se propadají. Jinak se vyvíjí trendy napříč segmenty, nůžky mezi nemovitostmi se rozevírají i tam, kde byly rozdíly minimální – tedy klidně i mezi dvěma na první pohled podobnými byty. Financování se běžné domácnosti vzdálilo a zatímco lidé čekají na vhodnější podmínky, trh s kvalitními rezidenčními nemovitostmi válcují investoři s hotovostí, kteří mají stále peněz dost a nemají problém vykoupit klidně celé projekty, než se dostanou na trh.
Proč vláda nyní couvá se svým plánem znárodnit ČEZ a klíčové elektrárny v ČR? I proto, že Češi si málo říkají o přidání, takže se vládě daří „zalepovat“ svůj dluh
03.09.2023 Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Fialova vláda do voleb pohodlně stabilizuje veřejné finance, prognózuje vlivná ratingová agentura Fitch. Příznivý rating Česku i po včerejšku ponechává
27.08.2023 Ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších – včera večer vydala nový posudek úvěruschopnosti České republiky. Fialově vládě nese dobré zprávy. Rozpočtový deficit se totiž má kabinetu s přehledem podařit stabilizovat již v příštím roce. Vláda jej pak podle Fitche dále sníží ve volebním roce 2025. Bude tak moci hlásat, že zkrotila nebezpečné zadlužování. Ostatně tento výhled je klíčovým důvodem, proč Fitch Česku i po včerejšku ponechává poměrně příznivý rating AA-, byť nadále i s negativním výhledem.
Kdo může za to, že Česko má pátou nejvyšší inflaci v OECD? O proč ji má „bezeurové“ Švýcarsko šestkrát vyšší než „eurové“ Slovensko, které svojí inflací překonává i Českou republiku…
22.08.2023 Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou dnes zveřejnila ČTK. Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.
Euro ohrožuje budoucnost Evropy, říká nobelista Joseph Stiglitz. Nová studie zjišťuje, že euro má nulový dopad na rozvoj obchodu, přičemž jeho zastánci dlouhodobě tvrdili opak
13.08.2023 Z hlediska příznivců přijetí eura zdrcující studie vychází v zářijovém vydání prestižního vědeckého žurnálu Journal of International Money and Finance. Efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie je podle ní v zásadě nulový.
Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu. Čechy to může přesvědčit k přijetí eura
06.08.2023 Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope. Ta jim včera večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu.
Proč vlastně teď přijímat euro? „Eurové“ Slovensko má vyšší inflaci a má ji mít citelně vyšší nejméně do roku 2025, navíc trpí dramaticky vyšší nezaměstnaností mladých lidí než Česko
01.08.2023 V okurkové sezóně se v Česku rozjíždí nekolikátá mediální kampaň za přijetí eura. Část veřejnosti v uplynulých měsících totiž získala pocit, že s eurem by byla inflace znatelně nižší.
Tím, že už příští rok se Česku podaří zkrotit inflaci i dluh, paradoxně klesne pravděpodobnost přijetí eura
01.08.2023 Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.
Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají prognózovat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“
30.07.2023 Fialova vláda v příštím roce bude moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním. Makroekonomika jí totiž podle všeho bude mimořádně přát a pomůže zřejmě už v předvolebním roce vládním stranám citelně zvýšit preference.
Největší výrobce hnojiv Lovochemie z koncernu Agrofert loni navýšil zisk o 1225 procent. Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc
24.07.2023 Výrobce hnojiv Lovochemie z koncernu Agrofert, největší v Česku, hlásí dramatický nárůst zisku. Ten mu loni stoupl o mimořádných 1225 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace. Či právě díky němu.
Většina Čechů zůstává nadále proti přijetí eura, ukázal nejnovější průzkum Eurobarometer. S jejich názorem výrazněji nehnula ani největší inflace za třicet let, ani rekordní zadlužování ČR
19.07.2023 Celkem 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s tím, aby země přijala euro. Naopak 44 procent je pro vstup Česka do eurozóny. Čísla vycházejí z nejnovějšího šetření Eurobarometer, jehož závěry dnes zveřejnila agentura Bloomberg. Výsledky se příliš neliší od těch loňských.
Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert loni navýšila zisk o 165 procenta. Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc
14.07.2023 Společnost Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert hlásí dramatický nárůst zisku. Ten jí loni stoupl o mimořádných 165 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace.
Slovensko má vyšší inflaci než Česko a bude tomu tak nejspíše i po celý letošek a v příštích letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji
14.07.2023 Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů slovenských statistiků činila v červnu meziroční inflace na Slovensku 10,8 procenta, zatímco v Česku dle ČSÚ jen 9,7 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje. Takzvaná harmonizovaná inflace činila na Slovensku v červnu dle předběžných údajů Eurostatu, resp. ČSÚ 11,3 procenta, zatímco v Česku 11,2 procenta. Harmonizovaná inflace, kterou sleduje Eurostat, je preferovaná z hlediska mezinárodního srovnání.
Češi trpí fetišem vlastnického bydlení, které je a bude stále hůře dostupné
11.07.2023 Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
06.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
05.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent
04.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?
19.06.2023 Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Slovensko má vyšší inflaci než Česko a podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek a i v letech 2024 a 2025. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji
14.06.2023 Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů činila v květnu inflace na Slovensku 11,9 procenta, zatímco v Česku jen 11,1 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje.
„Zkrotili jsme Babišovu drahotu,“ bude moci být jedno z hesel vládních stran před dalšími sněmovními volbami. Inflace do termínu jejich konání totiž dramaticky klesne
13.06.2023 Inflace v Česku je neústupnější, než se čekalo. Přesto už v příštím roce opravdu výrazně klesne. To si vládní pětikoalice před dalšími sněmovními volbami přičte nepochybně jako svoji zásluhu. „Zkrotili jsme Babišovu drahotu,“ může znít jedno z jejích hesel. Zároveň část pětikoalice využije nynější dění k zesílení volání po rychlém přijetí eura. Bude to ale odůvodněné?
Česko má stejně jako „eurové“ Slovensko inflaci 14 procent, říká Eurostat. Existují důvody pro přijetí eura v Česku?
20.05.2023 Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti domnívali loni v létě či na podzim. Letos očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či/a vleklejší recesi.
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
15.05.2023 Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však stále až příliš vysoká. ČNB z ní viní hlavně vládu, ta ovšem už příští rok stlačí schodek pod limit EU
08.05.2023 Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby
04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.
Další úder Macronovi, rating Francie padá, a to poprvé v historii na úroveň Česka. Už jen pět z dvaceti zemí eurozóny má lepší rating než Česko
29.04.2023 Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“.
Související klíčová slova:
FOREX | Partneři | FXstreet | Psychologie | Bitcoin | Intervence | Intervence ČNB | Kvantitativní uvolňování | Brexit | Řecko | Čína | Japonsko | Finance | Peníze | Expert | Akciové indexy | Moody's | Fitch | Inflace | Deflace | OECD | EUR/USD | Nasdaq | Dow Jones | Mario Draghi | Světová banka | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Británie | Maďarský forint | Koruna | Evropská unie | Grexit | HDP | Devizové rezervy | Turecká lira | Dluhová krize | Divergence | Měnová politika | Německo | Francie | Česká měna | Polsko | Turecko | Španělsko | Apple | Polský zlotý | Kypr | Analytik | New York | Spekulace | Ropa Brent | Česká koruna | ETF | Dividendy | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Daně | Rizika | Politika | Export | Nikkei | Ekonomové | Akciové trhy | Ekonomika eurozóny | Zahraniční obchod | Maloobchodní tržby | USD/CZK | EUR/CZK | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Důvěra investorů | Měnové trhy | Eurodolar | Cenné papíry | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Akcie | Akciový trh | Aktiva | Analýza | Zhodnocení | Transakce | Bankovní rada | Bear | Bloomberg | Bod | Burza | CFD | Centrální banka | Centrální banky | Stock | Konsolidace | Devalvace | Dezinflace | Dividenda | Dluhopis | ECB | ECU | EFSF | ERM | ERM II | ESM | Ekonomika | Emise | Emitent | Euro | Eurobondy | Eurozóna | Evropská centrální banka | Evropská komise (EK) | FX | Fed | Finanční trhy | Fiskální politika | Hedging | High | Indikátory | Investice | Investor | Investování | Japonský jen | Kapitálový trh | Komodity | Korekce | Kupón | Kurz | Kurzové riziko | Kurzy měn | LIBOR | MMF | MT4 | Maastrichtská kritéria | Marže | Měna | Finanční instituce | Měnový pár | Měny | Nabídka | Nástroj | Obchodník | Fondy kvalifikovaných investorů | Pakt stability | Parita | Pevný kurz | Platební bilance | Platforma | Portfolio | Pozice | Rating | Ratingová agentura | Reinvestice | Riziko | Ropa | S&P 500 | Schodek rozpočtu | Sentiment | Směnný kurz | Trader | Trading | Trend | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | Bondy | Zlato | Švýcarský frank | ČNB | Česká národní banka | Úroková míra | Úrokové sazby | Úrokový diferenciál | Jednotná evropská měna | Analytici | Riziková aktiva | Banky | Doporučení | EUR | USD | Commerzbank | UBS | Dluhopisy | ČEZ | Obchodování | EMU | Objem obchodů | Evropa | Japonské akcie | Finanční krize | Cena zlata | Hospodářský růst | Německá ekonomika | Investiční příležitosti | Komerční banka | Patria | Bank of America | XTB | Indexy | Úroková sazba | OSN | Spekulanti | Čínské akcie | Investoři | Kurzový závazek | Fundamenty | Fond | Ekonomie | EU | Ministři financí | Aukce | Ekonom | Byznys | Business | Pravděpodobnost | BNP Paribas | Výnosy dluhopisů | Makroekonomická data | Zisk | Finanční instrumenty | Komise pro cenné papíry a burzy | Dluhopisové trhy | Sázka | Kurz eura | Kurz koruny | Zkušenosti | Optimismus | Výsledky | Strach | Emoce | Arbitráže | Bohatství | Intervenovat | ČSOB | Deloitte | Gold | Obchodovat | Akcie ČEZ | Regulace | Financování | Investiční společnosti | Investovat | CZK/EUR | Makro | Výrobní ceny | Eurostat | Český statistický úřad | Roklen | Portugalsko | Devizové intervence | Facebook | Akcenta | Donald Trump | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | Japonská centrální banka | Financial Times | Bankrot | Ceny akcií | Obchodníci | Vzdělávání | Praxe | Raiffeisenbank | Aktivum | Carry trades | Index | Odpor | Podpora | Průlom | Přenos | Volatilní | Akcie dnes | Akcie Komerční banky | Akcie Societé | Akcie Societé Generale | Americká centrální banka | Americká centrální banka FED | Analytika | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Běžný účet | Brent | Britské libry | Capital Markets | Cena | Cena akcií | Cyrrus | CZK | Česká ekonomika | Česká spořitelna | České koruny | Čínské investice | Členové eurozóny | Členské země eurozóny | Členské země Evropské unie | Devizové rezervy ČNB | Devizové trhy | Dividenda ČEZ | Dolar | Dolary | Ekonomický růst | Etoro | Eura | Evropská měna | Evropská měnová unie | Evropská rada | Evropské měny | Exchange | Finance.cz | Finanční prostředky | Fondy | Fortuna | Frank | FXstreet.cz | GDP | GfK | Graf | Guvernér ČNB | Hospodářské noviny | Hrubý domácí produkt | Instrument | Instrumenty | Investiční | Investing | Irsko | ISM | Jádrová inflace | Jiří Tyleček | Jedno euro | Kapitálové trhy | Komodita | Koruna česká | Koruna posiluje | Kurs eura | Kurs koruny | Kurs koruny k euru | Kurs zlotého | Kursy | Kurz EUR | Kurz eura ke koruně | Kurz koruny k euru | Kurzu měn | Kurzy | Libra | Lira | Maďarsko | Makroekonomické ukazatele | Management | Manuál | Markets | Měna euro | Měnový kurz | Meziroční inflace | Meziroční míra inflace | Míra inflace | Nemovitosti | Nikkei 225 | Nové trhy | Oslabení koruny | Oslabení měny | Oslabování koruny | Patria Finance | Patria Online | PayPal | Polská měna | Portfolia | Praní špinavých peněz | Prezidentské volby | Pro investory | Prognóza | Pšenice | Rakousko | Rating zemí | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Růst HDP | Řecká ekonomika | Řecká krize | Sázky | Signály | Směnárny | Société Générale | Státní rozpočet | Švédská koruna | SWIFT | Švédská měna | Švédské koruny | Švýcarská banka | Švýcarská centrální banka | Švýcarské banky | TopForex | Transakční náklady | Trh nemovitostí | Trh | Velká Británie | Vývoj inflace | Vývoj kurzu | Vývoj kurzu eura | Zahraniční měny | Zavedení eura | Země EU | Země eurozóny | Zemní plyn | Zkušenost | Zpráva | Zprávy | Zisky | EUR/PLN | ZEW | ING | Mojmír Hampl | Komise pro cenné papíry | Akontace | Andrej Babiš | Báze | Bezkupónový dluhopis | Indie | MIC | Ministerstvo financí | Povinné minimální rezervy bank | Redukce | ROCE | Tovární objednávky | Vláda ČR | Výroční zpráva | Itálie | Spojené státy | WGC | Akciová společnost | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | QE | Světové ekonomiky | Casino | Komise | Kontrakt | Volby | Rozhovor | Cukr | Vzdělání | Frustrace | Poradenská společnost | Burze | Cena eura | Investment | Skvělý zisk | Evropské obchodování | Unicredit | DPA | Institut ZEW | Heritage Foundation | CNN | Julius Bär | Microsoft | Bankovní sektor | UniCredit Bank | Sentix | Guvernér centrální banky | David Marek | Kathimerini | Investing.com | NATO | PwC | Next Finance | Agentura AP | BBC | Agentura DPA | Oslabení eura | Zvyšování sazeb | Snižování sazeb | Riksbank | Ceny nemovitostí | Thomson Reuters | Důležité fundamenty | HUF/EUR | Kurz koruny vůči euru | Polská centrální banka | Kurz EUR/USD | Pokles úrokových sazeb | Čínská centrální banka | Nákupy dluhopisů | Dovoz ropy | Úspěch | Podnikání | Euro vůči dolaru | Automobilový průmysl | Erste Bank | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Měnové riziko | Creditas | Globální měny | Zvyšování úrokových sazeb | Snižování úrokových sazeb | Energie | Společná evropská měna | Rada ČNB | Podnikatelé | Ekonomický a strategický výzkum | Příprava | Přehled | Kč/EUR | Kč/USD | Christine Lagardeová | Agentura Reuters | Sázet | Evropské trhy | Kurzotvorné informace | Bankovnictví | Swapy | Referendum | City | Posilování koruny | Investiční firma | Index důvěry | Tipsport | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Vývoj měnového páru | Aktuální vývoj | Mezinárodní ratingové agentury | Mezinárodní instituce | Standard & Poor's | Náklady na zajištění | České firmy | Economist | Economic | Protiinflační tlaky | Inflační tlaky | Akcie bank | Ekonomické dopady | Členství v EU | Evropská dluhová krize | Globální finanční krize | Index tokijské burzy Nikkei 225 | Intervence centrální banky | Kolísání směnných kurzů | Realitní trh | Objem investic | Daňové příjmy | Americké akciové indexy | Globální ekonomiky | Agentura Bloomberg | Miliardy dolarů | Vládní dluhopisy | Americký ministr financí | Víkendové parlamentní volby | Odchod z EU | Fitch Ratings | AAA | Utahování měnové politiky | Propad | Kurz domácí měny | Kryptoměny | Režim forexových intervencí | Index Nikkei | Sázkové kanceláře | Citi | S&P | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | Guvernér | Agentura Moody's | Agentura Fitch | Výzkumná společnost | Zahraniční investice | Ztráty | Zvýšení úrokových sazeb | Posílení koruny | Pokles výnosů | Historická maxima | Evropský trh | Nejistota | Analytik Komerční banky | Erste | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Saúdská Arábie | Největší banky | Rozpočtová pravidla | Stagnace | Tempo růstu | Akcionáři | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | CySEC | Zajištění | Výnosy amerických dluhopisů | Ekonomický přínos | Ethereum | Tesla | Měnové zóny | Dluhové krize | Agentura AFP | Odhodlání | Výhled | Globální krize | Bankéř | Poplatky | Britská vláda | Konsensus | Mzdy | Dnešní zprávy | Americký trh práce | Ekonomická situace | Záchranný bankovní fond | Bankovní fond | Bankovní unie | Průzkum | Data z amerického trhu práce | Krize | Měnové otázky | Makroekonomika | Zisky firem | Světové trhy | Investovat do akcií | Inflace v Česku | Měnová politika ECB | Měnová politika ČNB | Snížení úrokových sazeb | Zpomalení čínské ekonomiky | Pierre Moscovici | Výnosy | Česká vláda | Měnové krize | ARM Holdings | Příjmy | Čistý příjem | Vydávání dluhopisů | Údaje o inflaci | ČTK | Aktuální cena | Belgie | HDP eurozóny | Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 | Index tokijské burzy | Program kvantitativního uvolňování | Členské země EU | Hlavní ekonom | Švédsko | Norsko | Dánsko | Očekávání | Zátěžové testy bank | Tempo růstu ekonomiky | eTrader | Devizy | Grant Thornton | Zajištění proti kurzovému riziku | Purple Trading | Oslabování měny | Okénko trhu | Ranní nadhoz | Krize eura | Zahraniční forex | Goldenburg Group | Aleš Michl | World Gold Council | Zlato.cz | Objem zlata | Investiční firmy | Roklen24 | Vladimír Pikora | Dostupnější peníze | Obchodování na pražské burze | Devizoví obchodníci | Analytik eTrader | ERM-2 | Capitalinked | Radim Dohnal | Dominik Stroukal | Štěpán Hájek | Investiční skupiny | Altcoiny | Tržní očekávání | Krypto | Analytik TopForex | Bitcoiny | Analytik Raiffeisenbank | Wood Mackenzie | Capitalinked.com | Podniky | Globální růst | Regionální měny | Inflace v eurozóně | Okénko finančního trhu | Prognóza ČNB | Geopolitické napětí | Forint | Domácí měna | Finanční pomoc Řecku | Posílení kurzu | Czech Fund | Nové peníze | Patrik Mackových | Spotřebitelská inflace | I-Trader | Použití finanční páky | Přímé zahraniční investice | Buldočí dluhopisy | Bulldog bonds | Matadoří dluhopisy | Javorové dluhopisy | Yankee dluhopisy | Pandí dluhopisy | Samurajské dluhopisy | Islámské dluhopisy | Sukuky | Klokaní dluhopisy | Cangaroo bonds | Svlečené dluhopisy | Burzovní operátor | Cena plynu | Tvrdý brexit | Roční výnos | Goldenburg Group Ltd | Christopher Dembik | Růst úrokových sazeb | Konzultační společnosti | Eurosummit | Slabá koruna | Posilování české koruny | Zvyšování úroků | Růst zisků | EK | Prezident Trump | Nezávislost centrální banky | Náklady na úvěry | Evropská komise | Základní úroková sazba | Jednotná měna | Fiskální pakt | Vstup do eurozóny | Evropský stabilizační mechanismus | Záchranný bankovní fond (SRF) | Veřejný dluh | Evropský fond finanční stability | Pojištění vkladů | Jednotný řešící mechanismus (SRM) | Hodnota indexu | Inflační vývoj | Čínské firmy | Rezervy bank | Majetek | Analytici společnosti | Vývoj kurzu koruny | Zájem o dluhopisy | Nemovitostní trh | Sazby ČNB | Silný frank | Dluh vlád | Jak uspět | Akcie Boeingu | Mezinárodní investoři | Zvýšení sazeb | Přední ekonomové | Ekonomický poradce | Inflace v ČR | Cena zemního plynu | Odpůrci eura | Odchod z eurozóny | Rozdílové smlouvy | Dluh zemí eurozóny | Statistický úřad | Technologický Nasdaq | Inflační očekávání | Ekonomická stagnace | Zahraniční investoři | Pokles sazeb | Ceny pohonných hmot | Eurobarometr | Společná měna | Příjmy z turistiky | Snížení sazeb | Blackstone | Výnosové křivky | Pokles cen | Snížení úroků | Záporný úrok | Pokles výnosů dluhopisů | Výkonný ředitel | Britský premiér | Poskytování úvěrů | Bohatí | Vývoj české ekonomiky | Oživení ekonomiky | Pohonné hmoty | ISM index | Kapitálové výdaje | Růst mezd | Gram zlata | Tisk peněz | Deficit rozpočtu | Sazby ECB | Očekávání trhu | Nastavení úrokových sazeb | Snížení daní | Asociace pro kapitálový trh | Oslabení české koruny | ESG | Český HDP | Banky pro mezinárodní platby | Odhady ČNB | Obchodní dohoda | Bilance zahraničního obchodu | Experti ČNB | Konec hotovosti | Vyšší úrokové sazby | Loterie | Největší ekonomika | Druhá největší ekonomika | Trinity Bank | Vatikán | Digitalizace | Střadatelé | Jana Brodani | Rozpočet | Hazard | Rozpočtový schodek | Deficit | Čerpání evropských peněz | Německá vláda | Tomáš Lébl | AXA ČR a SR | Hongkong | Trinity | Ekonom UniCredit Bank | Pavel Sobíšek | Jakub Seidler | Ekonom ING | ING Jakub Seidler | UniCredit Bank Pavel Sobíšek | Objem | Obchod | Český trh práce | Trh práce | Vyšší sazby | Obchodní dohody | Myšlenka | Průměrná hodnota | Nobelovy ceny za ekonomii | Přijmout euro | CETA | Růst spotřebitelských cen | Snižování úroků | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Vyšší riziko | Firma | Zasedání ČNB | Ekonomiky eurozóny | PLN/EUR | Parlamentní volby | Olívia Lacenová | Obchodní záměr | Růst cen | Maďarská centrální banka | Studie | BDI | Vysoké riziko | Kurzovní riziko | Náklady spojené s kurzovním rizikem | Ivan Pilný | Bývalý ministr financí | Bilance | Obchodní dohoda USA-Čína | Co bude | Statistici | Trh s dluhopisy | Ukrajina | Příliv investic | Lagardeová | Nadhodnocení | Úrok | Nejbohatší | Miliardy | All Time High | Vyhlídky | Průzkumy | Hong Kong | Legislativa | Domácí měny | Vicepremiér | AFP | Hospodářské záležitosti | Valdis Dombrovskis | Inflační cíle | Naše ekonomika | České hospodářství | Růst české ekonomiky | Index Exportu | Helena Horská | Ekonomka Raiffeisenbank | Hlavní ekonomka | Ekonomka | Otto Daněk | Zveřejněná data | Outsider | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | EET | Hospodaření státu | Statistika | Předpovědi | Průmysl | Mzdový nárůst | ADP | Inflace ve Švédsku | Poslanecká sněmovna | HUF | PLN | Na burze | Impuls | Ceny potravin | Rozvoj | Vlastní nemovitost | Stavebnictví | Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny | Důvěra investorů v ekonomiku | Koruna dnes | Zdražování | Ceny zboží | Nízká inflace | Problémy | Růstový impuls | Britové | Vládní výdaje | Finanční ztráty | Sdílení zkušeností | Tomáš Holub | Člen bankovní rady | Člen bankovní rady ČNB | Prognózy | Nejistoty | Ranní zpráva | Předčasné parlamentní volby | Cena za akcii | Goldenburg Group Limited | Goldenburg | Výsledek voleb | Předseda Evropské rady | Charles Michel | Plyn | Nálada | Prohlášení | Čínské vlády | Poradce premiéra | Míra | Úroky | Měnové politiky | Hypotéky | Nižší úrokové sazby | Hypoteční trh | Důchod | Předseda | Rozhodnutí ČNB | ČNB dnes | Kupní síla | AXA | Švédská Riksbank | Europoslanci | Eurokomisař | Nejziskovější | Rozpočtové politiky | Americké vlády | Nike | Odstranění kurzového rizika | Rozdíl v ekonomické úrovni | Celkový deficit | Bydlení | EY | Ztráta | NERV | SPD | Miliardy korun | Koruna posílila | WIG20 | Hodnota HDP | Minimální rezervy bank | National Bank of Greece | Eurobank | Alpha Bank | Pozitivní zpráva | Singapur | Schodek státního rozpočtu | Obchodní podmínky | Ziskovost | Hospodaření | Analytik Cyrrusu | Pracovní trh | Společnost Sentix | Devalvace koruny | Analytik skupiny AXA | Hlavní rizika | Miliardy eur | Čeští exportéři | Budování tržní ekonomiky | Von der Leyenová | Asociace exportérů | Budoucnost | Kantony | OX Capital Markets Ltd | Experti | Zemědělství | Spolkový statistický úřad | Výsledky hospodaření | Nový rekord | Podnik | Česká inflace | Tuzemská inflace | Proinflační | Zpřísnění měnové politiky | Silnější koruna | Vyšší inflace | Rozpočtový přebytek | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Ukazatele | Zpevňování koruny | Dobré zprávy | Dobrá čísla | Nájemné | Nájmy | Nižší růst | Britské společnosti | Velké firmy | Ceny energií | Prognózy ČNB | Komunikace | HN | Francouzská vláda | Francouzský prezident | Prezident Emmanuel Macron | Emmanuel Macron | Macron | Trump | Prezident | Koronavirus | Výsledky průzkumu | Google | Hospodářské noviny (HN) | Trhy | Ursula von der Leyenová | Evropské ekonomiky | Banka UBS | Koruna oslabuje | Ratingová agentura Fitch | Rating České republiky | Eva Zamrazilová | Pokles | Situace | Ukončení intervencí | České měny | Finance Group | Konkrétní cíle | Důchody | Vít Hradil | Pandemie koronaviru | Pandemie | Natland Petr Bartoň | Petr Bartoň | Natland | Analytik skupiny | IHNED | Jednatel | Jednatel společnosti | Vysoká inflace | Boeing | Výstupy | Raiffeisenbank a.s. | FIAT | Viceguvernér ČNB | Zlepšení | Úsilí | Nezaměstnanost v EU | Růst v eurozóně | Obchody | DRFG | Výdaje | Daň z příjmu | Pesimismus | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Švýcarská banka UBS | Dinár | Německé tovární objednávky | Rozhodování | Ekonomický dopad | Průměrná cena | Britský statistický úřad | Medvědi | Lednová inflace | Růst sazeb | Marek Mora | London School of Economics | COVID-19 | Tradingový portál | Portál FXstreet.cz | Data ČSÚ | Slábnutí koruny | Hlavy států | Ekonomické aktivity | Bez rizika | Prudký propad | Noviny | Cestovní kanceláře | Průměrná mzda | Stabilita | Vývoj | Hospodářská politika | Nižší sazby | Šok | Mzda | Mzdový růst | Vládní opatření | Výkyvy | Rishi Sunak | Restrikce | Aerolinky | Deficit státního rozpočtu | Olaf Scholz | Bankovky | Mince | Bankovky a mince | Nákupy státních dluhopisů | Profitovat | Medvědí trend | Další vývoj | Mimořádné kroky | Oldřich Dědek | Výrok Lagardeové | Evropské země | Brusel | Členové bankovní rady | Fiskální politiky | Kabinet | Energetické společnosti | Vyšší úrok | Oslabování české měny | Výrazný vzestup | Hlavní ekonom ING | Chod firem | Dnešní čísla | Viceprezident | Spotřebitelé | Dopady pandemie | Historie | Aktuální situace | Bulharská měna | Dluhopisy řecké vlády | Nejslabší růst | Snížení základní úrokové sazby | Větší podniky | Další pokles | Koronavirová krize | MF | Rozpočtová pravidla EU | Pravidla EU | Škoda | LinkedIn | Komerční banky | Návrh zákona | Domácnosti | Asociace | Lidovci | Hotovost | KDU-ČSL | Marian Jurečka | Pandemie nemoci COVID-19 | Pandemie nemoci | Vyspělé ekonomiky | Ministryně financí | Babišova vláda | Úřad práce | Spoření | Další růst | Růst | Koronavirové krize | Poslanci | Signál | Ministr vnitra | Biliony | Potenciál | Evropský parlament | Platební neschopnosti | České vlády | Allianz | Ceny elektřiny | Živobytí | Zavedení eura v Bulharsku | Výše devizových rezerv | Bulharsko | Izrael | Reálné mzdy | Český rozhlas | Ekonomiky | Slovensko | Slovenská vláda | Solidní růst | Války | Danuše Nerudová | Jan Procházka | Schodek | Petr Zahradník | Poradce | Organizace | Realitní bubliny | Růst nezaměstnanosti | Deficit veřejných financí | Akcie Nvidia | Závislost | Práce | Výraznější pokles | Jednání ČNB | Koronakrize | Zelené energie | Údaje | DPH | Eurokomisaři | Úročení vkladů | Novela zákona o ČNB | Novela zákona | Kvantitativní uvolňování ČNB | Hluboké recese | Ministři | Ekonomické oživení | Italský dluh | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Cena benzínu | Čínský celní úřad | Celní úřad | Celková inflace | Petr Král | Výpadky | Více peněz | Rozpočet EU | Majitel | Úspory | Prognóza Evropské komise | Statistiky | Nejvyšší deficit | Poradenské společnosti | Madrid | Analytik ČSOB | Dominik Rusinko | ČSOB Dominik Rusinko | Měny zemí | Největší ekonomika eurozóny | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | ODS Zbyněk Stanjura | Premiér Andrej Babiš | Debata | Výzkumný pracovník | Soukromá spotřeba | Posílení | Znovusjednocení země | Náklady na obsluhu dluhu | Nové zakázky | Joe Biden | Lucembursko | Cestování | Bitcoin dnes | 737 MAX | Tempo růstu spotřebitelských cen | Pracovní síly | BCM | ATH | Zaměstnanci | Miroslav Novák | Akcenta Miroslav Novák | Řecký dluh | Růst výnosů | Federal Reserve | Dovoz | Vývoz | Rekordní zisk | Státy eurozóny | Růst zadlužení | Zadlužení | Expanze | Bezpečnost | Vládní deficit | Dluhy | Členské státy | Členské země | ONE | Světové hospodářství | Auta | Vývoj ekonomiky | CNN Prima News | Konsorcium | Sektor služeb | Zboží z Číny | Manažeři | Klíčové oblasti | Předsedkyně Evropské komise | JDE | Index akcií | Unie | ČR | Prezidenti a premiéři | Koronavirové pandemie | Václav Klaus | Bývalý prezident | Prezident Václav Klaus | Státní kasa | Sentiment na trzích | Berlín | Polský premiér | Mateusz Morawiecki | Zpomalení inflace | Národní rozpočtová rada | Parlament dnes | Místopředseda Evropské komise | APA | Index Nikkei 225 | Hospodářský propad | Inflace v Evropské unii | CapitalPanda | BCM Begin Capital Markets CY Ltd | BCM Begin Capital Markets CY | OX Capital Markets | Jozo Perić | Agrofert | Splasknutí bubliny | Negativní výhled | Rostoucí trend | Covid | Zahraniční kapitál | Vyšší daně | Snížení nákladů | Ukončení činnosti | Analytik Purple Trading | IDEA | Ministryně hospodářství | Google Pay | Majitelé firem | Míra zisku | Český stát | Dostupnost bydlení | Hlavní index Nikkei 225 | Situace na trhu práce | Pawel Borys | PFR | MAM | Střední kurz | Chorvatsko | Reputace | Šance | Ceny | Praha | Spotřební daně | CVVM | Životní úroveň | Celkový výsledek | Bohatí lidé | DeFi | Důvěra | Obnovení růstu | Digitální ekonomika | Bruegel | Cenové hladiny | Lepší výsledky | Zpomalování inflace | Ceny dováženého zboží | Velký propad | Analytik XTB | Hnojiva | Upozornění na rizika | Úroky na hypotékách | Vládní koalice | Stavební zákon | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Průměrné mzdy | Měnová politika Evropské centrální banky | Odborníci | Transparentnost | Zdanění | Nvidia | Objem exportu | Snížení emisí | Budoucí vývoj | ČNB úrokové sazby | Cena elektřiny | Elektromobily | Politici | Investiční prostředí | Vývoj měnového páru EUR/PLN | Prezidentské kampaně | Počet úmrtí | Biden | Devizový zákon | Průměrný kurz koruny | Pracovní místa | Česká republika | Fyzické akcie | Měnový fond | Ceny bytů | Walgreens | Žebříček nejbohatších Čechů | Žebříček nejbohatších | Andorra | Defi | Veřejné finance ČR | Výsledky voleb | Tempo inflace | Pád cen | Výdělky | Daňový balíček | Cenový skok | Mikuláš Splítek | Vakcinace | TABAK | Člen bankovní rady České národní banky | Očkování | Rozpočtové deficity | Zadlužování | NBP | Peníze navíc | Orbán | Cenné papíry a burzy | Boeing 737 Max | Centrální bankéř | Inflace v Polsku | Dow Jones a S&P 500 | Indexy Dow Jones a S&P 500 | Počasí | Dobrý výsledek | Zvýšení ceny | Zdravotní péče | Zhoršení ratingu | Evropské centrální banky | Konopí | Covid-krize | Situace na trhu | Přerozdělení bohatství | Sociální média | Prezident Joe Biden | Elektroauta | Inflace na Slovensku | Růst produktivity | Slovenská ekonomika | V4 | Rozhodnutí vlády | Rumunský ministr financí | Florin Citsu | Rumuni | Digi24 | Bukurešť | Plán zavedení eura | Trebitsch | Whisky Trebitsch | Intervenovat na devizovém trhu | Výrazný pohyb | Pandemie covidu-19 | Výrazný růst | Čínské akcie dnes | Zpravodajské události | Slabost koruny | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Veřejný dluh ČR | Umění | Dostupná data | Slovenská inflace | Občané eurozóny | AA | Ceny surovin | Emise skleníkových plynů | Nezaměstnanost mladých | ERA | Objednávky | Pakt stability a růstu | Nárůst objemů | Inflace v České republice | Výrazná inflace | Ceny realit | Malta | Obavy z inflace | Oslabení | Zdražení nemovitostí | Zdanění komerčních nemovitostí | Růst úroků | Hypoteční sazby | Růst cen nemovitostí | Bit.plus | Impulzy | Spotřeba domácností | Nůžky bohatství | Plány | Cíle | Příležitosti | Penta | Platidlo | Konkurence | Revolut | Prodej | Jednotné měny | Zvyšování daní | Nové prognózy | Pozitivní vliv | Vyšší úroveň | Akcionáři ČEZ | Změny HDP | Cíl cenové stability | Cenové stability | Technologie | Protipandemická opatření | Rekordní schodek | Minimální sazby daně | Sazby daně | Tempo zdražování | Český vývoz | Raiffeisenbank Helena Horská | Americký trh | AI | Roger | Odvětví | Pokles poptávky | Přístup k měnové politice | Načasování | Balkán | Rekord | Výsledek hlasování | Dnešní report | Náhoda | HVB Bank | Živnostenské banky | Dřevo | HICP | Chování | Zvýšení základní sazby | Základní sazby | Objem peněz | Byty | Varšava | CBRE | Tokeny | Medián | Kansas City | Analytici banky | Funkční období | Nordstrom | Společnosti | Měnové unie | Národní měny | Neúspěch | Opatření | Dna | Lobbing | Nájemní bydlení | Bydlení v Evropě | Program hnutí ANO | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | NFT | Energetika | Konfederace | Macao | Kompenzace | BNP | Samou | Problémy v dodavatelských řetězcích | Úročení | Cenový šok | Energetická krize | Zvýšení základní úrokové sazby | Sněmovní volby | Nová vláda | Nobelovy ceny | Zdražování potravin | Češi | Bohemia Energy | Energetické krize | Zdražování energií | Vysoké ceny | Švédská ministryně financí | Vývoje kurzu | Snížení schodku | TRUTH | Trump Media & Technology Group | Digital World Acquisition | Digital World | Rozpočtové schodky | Kuny | Rumunsko | Nová historická maxima | Pozornost | Izraelská centrální banka | Christian Lindner | Joseph Stiglitz | Veřejné investice | Fialova vláda | Česká národní banka (ČNB) | Drahé energie | Velkoobchodní cena zemního plynu | Společnost | Reálné úrokové sazby | ESG principy | Lockdowny | TIM | Omikron | 3М | Ekonomické teorie | Zlotý | Největší švýcarská banka | Cykly | Časové období | Rozšíření | Rostoucí inflace | Developeři | DWAC | Digital World Acquisition (DWAC) | TMTG | Trump Media & Technology Group (TMTG) | Arm | Spotřebitelské inflace | Inflační spirála | Problémy české ekonomiky | Kritéria konvergence | Konvergence | Analýzy České národní banky | Firmy na umělou inteligenci | Akcie čínské firmy | SenseTime | Zavedení hotovostního eura | Kosovo | Petr Lajsek | Dluhopisy zemí eurozóny | Cena práce | Real Estate | Válka na Ukrajině | Instituce | Úrokové sazby v Česku | Základní úrok | Přerušení dodávek ruského plynu | Invaze na Ukrajinu | EHS | Ruské invaze na Ukrajinu | Sankce na Rusko | Sankce | Capitalinked.com Radim Dohnal | Green Deal | Energiewende | Přímé intervence | Kyjev | Ministr dopravy | MWh | Harmonizovaná inflace | Prima | Intervence České národní banky | Invaze | XTB Štěpán Hájek | Výkyvy kurzu | Pokles inflace | Řetězce | Štěpení | Úrokové platby | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Dopady války na Ukrajině | Politika ČNB | Značné riziko | Vysoké ceny energií | Míra inflace v Polsku | MOL | Inflační náraz | Petr Fiala | Le Penová | Vlastnictví | Správní rada | Boj s inflací | Ratingový výhled | Zavedení eura jako oficiální měny | Zákon o zavedení eura | Chorvatský parlament | Svaz německého průmyslu | Nárůst zisků | Zavedení eura v Chorvatsku | Přijetí | Snížení inflace | Úrokové sazby v eurozóně | Znehodnocení | Purple Trading Petr Lajsek | Zkrocení inflace | Zvýšení úroků | Úsporný tarif | Zvedání úrokových sazeb | Zavedení eura v ČR | Karel Havlíček | Prime | Daň z mimořádného zisku | Daň z mimořádných zisků | Mimořádná daň | Válečná daň | Udržitelnost | Podíl nevýkonných úvěrů | Současná situace | Premiér Petr Fiala | Premiér Fiala | Paweł Majtkowski | Německé ekonomiky | Výpadky v dodavatelských řetězcích | Zestátnění | Nejvyšší kontrolní úřad | Bolest | Holding Agrofert | Fenomén | Scope | Tučné zisky | Marka | Členství v ERM | Daňové škrty | Investiční rating | Rezignace | Rating Česka | Tradingový portál FXstreet.cz | Nový premiér | Tomáš Havránek | SYRI | Dovoz do země | Přehřátý trh | Přehřátý trh práce | Jozef Síkela | Síkela | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Polské veřejné finance | Obchodní řetězce | CZ | Evropská legislativa | Panelová diskuze | Podstoupení rizika | Spekulativní útok | Zajímavé investiční příležitosti | Comfort Finance | Varování | Mimořádné daně | Další regulace | Uvolněné fiskální politiky | Schodek veřejných financí | Střední třída | Jan Kubíček | Bankovní rady ČNB | Složení bankovní rady | Index WIG20 | Dopady energetické krize | Comfort Finance Group | Termín pro přijetí eura | Termín přijetí eura | Měnová unie | Právo | Laureát Nobelovy ceny | Splasknutí realitní bubliny | Guvernér Michl | Výroba elektřiny | Generál Pavel | Petr Pavel | Profesor Dědek | University of Warwick | Federal Reserve Bank of Kansas City | Poradce předsedy vlády | Poradce guvernéra ČNB | Tradeoff | Poskytování cizoměnových úvěrů | Rizikový jev | Eurové příjmy | Eurové úvěry | Nákladové tlaky | Pokles reálné spotřeby | Reálné spotřeby domácností | Nabídkové tlaky | Propad hypotečního trhu | Nákladová položka | Celosvětový problém | Náklady spojené s bydlením | Mzdová vyjednávání | Nominální mzdový růst | Celková ekonomika | Mzdové požadavky | Měnová sekce | Velikosti likvidity | Likvidity v bankovním sektoru | Sentiment finančních trhů | Stávající úrokový diferenciál | Korunový výnos | Ochlazení realitního trhu | Reálná kalkulace | Míra zadluženosti domácího sektoru | Míra zadluženosti | Podíl hypoték | Vývoj sazeb na trhu | Sociální problém | Pan euro | Volatilní položky | Česká měnová politika | Financování státu | Elektrická energie | České úrokové sazby | Vývoj sazeb | Nezávislé měnové politiky | Zastánce eura | ČSAV | Federal Reserve Bank | Zájem o eurové úvěry | Odkotvená inflační očekávání | Spekulativní útok na korunu | Útok na korunu | OCI | Hlava státu | Prezident Pavel | Funkční období hlavy státu | Svaz průmyslu | Prezident Petr Pavel | Fiat money | Doktorát z ekonomie | Netradiční investice | Bitcoin praní špinavých peněz | Papírové dolary | Trh NFT | Období nejtvrdších lockdownů | Spekulativní věci | Hodnoty NFT | ICO tokeny | Úvěrová delikvence | Obrovská ztráta | Deposit facility | Ekonomické překvapení | Nadopování trhů | Intervenční činnost | Intervenční činnost České národní banky | Činnost České národní banky | Spekulativní aktivum | Standardní investiční příležitosti | SatoshiLabs | Ve vatě | Dark Web | Sex, drogy a bitcoiny | Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny | Ekonomické bubliny | Platební instituce | Platební instituce Roger | Ludwig von Mises | Konkrétní měny | Akciové tituly | Rozhodování ECB | Nejvyšší inflace | Nejvyšší inflace v Evropské unii | Výhled trhů | Aktuální výhled | Fanoušek Bitcoinu | Velké recese | Analytik společnosti XTB | Tomáš Cverna | XTB Tomáš Cverna | Polská národní banka | Vládní dluh | Nákup nemovitosti | PAP | Agentura PAP | Mauricius | Zestátnění ČEZ | Média | Viceguvernérka České národní banky | Viceguvernérka | Válka | Černá Hora | ČNB Aleš Michl | Spojení | Vyšší ceny | České veřejné zadlužení | Veřejné zadlužení | Asie | Překážky | Velký problém | Vysoké úrokové sazby | Ozdravení českých veřejných financí | Závazek | Spokojenost | Baterie | Partnerství | Zájem firem | Piráti | EMEA | Rychlost | Politická dohoda | Zhoršení ratingu Francie | Pozitivní signál | Vysoké příjmy | Litva | Konsolidační balíček | Tomáš Jícha | Patron Go | Hydraulics | Vice | Mimořádná inflace | Místopředseda představenstva | Zhoršení výhledu | Úvěrování | Transparentní | Levice | Směřování | Společnost Nasdaq | ARM | Evropské dluhové krize | Důstojné stáří | Vítězství nad inflací | Švýcaři | Příjmy obyvatelstva | Inflační vlna | Agentura Scope | Proinflační riziko | Největší ekonomiky | DNO | Firma Vodňanská drůbež | Vodňanská drůbež | Vstup Bulharska do eurozóny | Ekonomické podmínky | Aliance | Řecké dluhopisy | Nejlepší rating | Douglas | Journal of International Money and Finance | Paříž | Londýn | Nákup nemovitostí | Martin Machala | Ownest | News | Plánování | Viceguvernérka ČNB | Hamás | Posilující polský zlotý | Vstupu do EU | Hurikán | Services | Baterie do elektromobilů | Covidová pandemie | Otázky Václava Moravce | TOP 09 | RENOMIA | Jiřina Nepalová | Podvody | Jurisdikce | Index očekávání firem | Očekávání firem | ČSOB Index očekávání firem | Scholzova vláda | Banka pro mezinárodní platby | Reálná mzda | ATRIS | Důvěryhodnost | Potenciální rizika | ProCent | Petr Fiala (ODS) | Snížení ratingu | Kuvajt | Kroky k přijetí eura | Kpler | Vývoz z Ukrajiny | Společnost APA | Callon | All-stock | All-stock transakce | Trei Real Estate | Plan B Investment | Nižší úroky | Premiérka | Tvrdá data | Volby do Evropského parlamentu | Partie Terezie Tománkové | Boeing 737 | Letadla | Akcie Nvidia dnes | Nvidia dnes | STAN | Dnes ČTK | Referendum o euru | Sazby v eurozóně | Dotace | Ekonomiky střední a východní Evropy | Dan Bucsa | Finanční náklady | Finanční náklady eura | Náklady eura | Martin Kupka | Místopředseda ODS | Kupka | Zachování koruny | Značný zájem | Portfólia | W1 | Prosperity | Vstup do ERM II | Vstup do ERM | L'Occitane | Akcie L'Occitane | Konsensus analytiků | Wealth | ČR do ERM II | ČR do ERM | Martin Dvořák | Martin Dvořák (STAN) | Ministr pro evropské záležitosti | Evropské záležitosti | Výzva | Část zisků | Petrof | Americký burzovní operátor | Burzovní operátor Nasdaq | USAID | Agentura pro mezinárodní rozvoj | Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) | Cena akcií britské společnosti | Ministerstvo financí (MF) | Dopady na korunu | Mezinárodní porovnání | Argumenty o přijetí eura | Investice a hypotéky | Prodeje | HDP na obyvatele | Ekonomické podmínky pro euro | Podmínky pro euro | Vlády | Výhody | Občané | Migrace | Fungování | Vstup do EU | Služby | Národní zájmy | Český trh | Czexit | České členství v EU | České členství | Koordinátor pro zavedení eura | Polské podniky | Velké polské podniky | Referendum o přijetí eura | Euro Česku | Společné evropské měny | Estonsko | Slovinsko | Mzdy v eurech | Předčasné volby | Finanční zdroje | Síly měny | Workshopy | Využití AI | Colors of Finance | David Neveselý | Dušan Hradil | Filip Dřímalka | Albert Čuba | Radim Uher | Framework | Finanční stability | Ranní zpráva z finančního trhu | Černý den
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot