Otázka přijetí eura

30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.

27.03.2018 Bulharsko by se v blízké budoucnosti mohlo stát novým členem eurozóny. Svou participací na projektu společné evropské měny by tak předběhlo jiné partnerské země, které přistoupily v rámci nejmasivnějšího rozšíření Evropské unie roku 2004 včetně České republiky, Polska či Maďarska. První náznaky toho, že by se tak mohlo stát, se začínají v Bulharsku objevovat v souvislosti se současným předsednictvím v Radě Evropské unie. Administrativa Bojko Borisova sice v domácí politice vykazuje známky silného nacionalismu, nicméně sám předseda vlády po vzoru Slovenska opakovaně vyslovil podporu procesu ekonomické integrace, do kterého chce v současnosti nejchudší evropskou ekonomiku zapojit. Podobné úvahy se navíc začínají objevovat i v nedalekém Chorvatsku.

24.04.2015 Od počátku roku zintenzivňuje debata ohledně zavedení eura v Česku. Otázka, zda euro přijmout, nemá valného smyslu, k jeho přijetí jsme se zavázali. Následovat by měla otázka, kdy euro přijmout a následně za kolik, tedy v jakém kurzu. Bohužel právě kurzová otázka v posledních týdnech v souvislosti s možným přijetím eura hodně rezonuje, aniž by bylo zodpovězeno na otázku kdy.

22.12.2019 Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.

17.06.2015 Společná evropská měna nechránila eurozónu před nedávnou hlubokou krizí a ani její dopady nezmírnila...

19.08.2020 Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.

07.02.2024 Myšlenka na vstup do systému ERM II na neurčité časové období a bez jasného cílového termínu pro přijetí eura je objektivně nesmyslná. Uvedli to ekonomové, které dnes ČTK oslovila. Odborné stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) není podle nich pro přijetí eura zásadní. Vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II je přitom důležitým předstupněm při zavádění eura.

07.11.2022 V nynějším volebním období Sněmovny a tedy i působení nynější pětikoaliční vlády nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude. Novinářům to včera řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal však, že vláda chce umožnit firmám, aby mohly vést své účetnictví v eurech. Premiér to uvedl v odpovědi na dotaz ohledně sobotního vyjádření předsedkyně koaliční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Předsedkyně strany na programové konferenci řekla, že vidí pro přijetí eura jako realistický rok 2030.

10.07.2018 Většina Čechů euro jako domácí měnu nechce, ale jeho používání, třeba při cestách do zahraničí, se nebrání. Podle výsledků červnového průzkumu České bankovní asociace se na cesty do zemí mimo eurozónu a USA raději vybaví eurem (57 procent) než dolarem (26 procent), případně obojím (17 procent).

13.05.2024 Velké polské podniky se neshodují v názoru na to, zda by Polsko mělo přejít na jednotnou evropskou měnu. Zavedení eura si přeje zhruba 48 procent velkých podniků, zatímco 42 procent upřednostňuje zachování zlotého. Vyplývá to podle agentury PAP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila poradenská společnost Grant Thornton.